Sovětský svaz - Biblioteka.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Sovětský svaz
 ...
Svaz sovětských socialistických republik
Союз Советских Социалистических Республик
Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik
19221991
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Internacionála (1922-1944)
Hymna Hymna Sovětského svazu (1944–1991)
Motto Пролетарии всех стран, соединяйтесь!
(Proletáři všech zemí, spojte se!)
Geografie
Mapa
Rozloha
22 402 220 km² (v roce 1991)
Nejvyšší bod
Pik Kommunizma (7 495 m)
Nejdelší řeka
Jenisej (5 539 km)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
293 047 571 (1991)
Národnostní složení
oficiálně žádné (de facto státní ateismus), v omezené míře byly trpěny pravoslaví, katolictví, islám a šamanismus
Státní útvar
Vznik
30. prosinec 1922 spojením čtyř sovětských socialistických republik
Zánik
{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející
Ruská sovětská federativní socialistická republika Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republika Ukrajinská sovětská socialistická republika
Běloruská sovětská socialistická republika Běloruská sovětská socialistická republika
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Bucharská lidová sovětská republika Bucharská lidová sovětská republika
Chórezmská lidová sovětská republika Chórezmská lidová sovětská republika
Tuvinská aratská republika Tuvinská aratská republika
Estonská první republika Estonská první republika
Lotyšská první republika Lotyšská první republika
Litevská první republika Litevská první republika
Besarábie Besarábie
Finsko Finsko
Říšský komisariát Ukrajina Říšský komisariát Ukrajina
Říšský komisariát Ostland Říšský komisariát Ostland
Generální gouvernement Generální gouvernement
Nacistické Německo Nacistické Německo
Maďarské království Maďarské království
Japonské císařství Japonské císařství
Následující
Ruská federace Ruská federace
Ukrajina Ukrajina
Běloruská republika Běloruská republika
Moldavská republika Moldavská republika
Gruzie Gruzie
Arménská republika Arménská republika
Ázerbájdžánská republika Ázerbájdžánská republika
Republika Kazachstán Republika Kazachstán
Republika Uzbekistán Republika Uzbekistán
Turkmenistán Turkmenistán
Republika Tádžikistán Republika Tádžikistán
Kyrgyzská republika Kyrgyzská republika
Estonská republika Estonská republika
Lotyšská republika Lotyšská republika
Litevská republika Litevská republika

Sovětský svaz (rusky Советский Союз, Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik (rusky zvuk Сою́з Сове́тских Социалисти́ческих Респу́блик, Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik), zkratkou SSSR (rusky СССР), byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 19221991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Sovětský svaz byl nominálně unií svazových republik a moc měly sověty (parlamenty) včetně Nejvyššího sovětu. Skutečnou moc měla Komunistická strana, její vedoucí role byla zakotvena v ústavě a její generální tajemník byl nejvyšším představitelem SSSR. Stát byl silně centralizovaný a řízený z hlavního města Moskvy a jeho mocenského sídla Kremlu.

Po pádu Ruského impéria komunističtí radikálové, bolševici v Říjnové revoluci v listopadu 1917 svrhli prozatímní vládu. Po převratu následovala kapitulace v první světové válce brestlitevským mírem, rozpad bývalého impéria a ještě krvavější občanská válka. Po vítězství komunistů byl v prosinci 1922 založen Sovětský svaz, sdružující Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku, Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku, Běloruskou sovětskou socialistickou republiku a Zakavkazskou federativní socialistickou republiku. V následujících letech byly vytvořeny další sovětské republiky ve Střední Asii.

Po smrti prvního sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina v roce 1924 se dalším vůdcem země stal Josif Vissarionovič Stalin, který zahájil rozsáhlou industrializaci a kolektivizaci zemědělství, spojené s plánovanou ekonomikou a politickým útlakem; v tzv. gulazích a během hladomoru zahynuly miliony lidí. Během druhé světové války v roce 1941 nacistické Německo a jeho spojenci napadli Sovětský svaz, přestože s ním dříve podepsali dohodu o neútočení. Z následujících čtyř let těžkých bojů Sovětský svaz vyšel jako jedna ze dvou světových supervelmocí; tou druhou se staly Spojené státy. Zároveň získal (staro)nová území ve východní Evropě, obzvláště v Pobaltí, a počet svazových republik stoupl na 16 (od roku 1956 se ustálil na 15).

Sovětský svaz se spolu se satelitními zeměmi východního bloku podílel na studené válce, dlouhém ideologickém a politickém boji se Spojenými státy a jejich spojenci, v němž nakonec neuspěl kvůli ekonomickým problémům, a také zahraničním a domácím nepokojům. Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov pokusil reformovat stát politikou perestrojky a glasnosti, avšak Sovětský svaz se zhroutil a byl rozpuštěn. Práva a povinnosti Sovětského svazu převzala Ruská federace.

Geografie, klima a prostředí

Související informace naleznete také v článku Geografie Sovětského svazu.

S rozlohou 22 402 200 km² byl Sovětský svaz největším státem na Zemi, tento status poté zůstal Rusku.[1] Pokrýval šestinu suchozemského povrchu, jeho velikost byla srovnatelná s rozlohou Severní Ameriky.[2] Evropská část představovala čtvrtinu území státu a byla kulturním a ekonomickým centrem. Východní část v Asii dosahovala k Tichému oceánu a Afghánistánu na jihu. S výjimkou některých oblastí ve Střední Asii byla mnohem méně obydlená. Táhl se od východu na západ přes vzdálenost 10 000 kilometrů 11 časovými pásmy a přes 7 200 kilometrů od severu na jih. Zasahoval do pěti klimatických zón: tundra, tajga, step, poušť a hory.

Sovětský svaz měl nejdelší hranici na světě, stejně jako Rusko. Měřila přes 60 000 kilometrů, což je jeden a půl obvodu Země. Dvě třetiny z toho zaujímalo pobřeží. Za Beringovým průlivem se nacházely Spojené státy. V letech 1945 až 1991 hraničil se zeměmi jako Afghánistán, ČLR, Československo, Finsko, Maďarsko, Írán, Mongolsko, Severní Korea, Norsko, Polsko, Rumunsko a Turecko.

Největší horou SSSR byla Pik Kommunizma (dnes Qullai Ismoili Somoni) v Tádžikistánu s 7 495 m. Sovětský svaz také zahrnoval většinu největších světových jezer; Kaspické moře (společně s Íránem) a Bajkal, největší a nejhlubší sladkovodní jezero na světě, které je také vnitřním vodním zdrojem v Rusku.

Dějiny

Související informace naleznete také v článku Dějiny Sovětského svazu.

Vznik SSSR

Související informace naleznete také v článcích Říjnová revoluce a Ruská občanská válka.
Sovětský svaz při svém vzniku v roce 1922

Ruské impérium bylo svrženo v únorové revoluci roku 1917, byla ustanovena prozatímní vláda a vyhlášena Ruská republika. Socialističtí revoluční radikálové označovaní jako bolševici pod vedením Lenina a Trockého v říjnové revoluci svrhli vládu a požadovali všechnu moc sovětům, což byla socialistická sdružení pracujících, kde se v té době podařilo bolševikům získat většinu. Následně rozpustili Ústavodárné shromáždění, kde získali slabý mandát, a Trockým byla zřízena a vybudována Rudá armáda na obranu revolučního režimu.

Hladomor v Povolží v letech 1921–22 zahubil odhadem 6 milionů lidí

V lednu 1918 byla vyhlášena Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR).[3] 3. března téhož roku podepsali v Brest-Litevsku zástupci sovětského Ruska separátní mírovou smlouvu (Brestlitevský mír) ukončující účast Ruska v první světové válce. V důsledku tvrdých podmínek kapitulace vůči centrálním mocnostem přišlo Rusko o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii.

Krátce poté ovšem v zemi vypukla občanská válka, proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro bolševiky silným protivníkem. Rudá armáda i přes několik intervencí vojsk Dohody dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na větší části území bývalého impéria, včetně Dálného východu, Zakavkazska, větší části Ukrajiny a Běloruska. Porážkou skončila rusko-polská válka, mimo komunistickou moc zůstalo východní Polsko, západní části Běloruska a Ukrajiny a Pobaltí.

Na mezinárodní scéně došlo také ke změně; po izolacionismu, který vyvolaly spory ohledně neuznání starých ruských dluhů, navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s Německem, Francií a Velkou Británií.

Dne 30. prosince 1922 došlo ke spojení RSFSR, Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Zakavkazské SSR. Vznikl tak Sovětský svaz.[3]

Období stalinismu

Pět maršálů SSSR v roce 1935. Pouze dva z nich – Buďonnyj a Vorošilov – přežili stalinské čistky.

Poté, co roku 1924 zemřel Vladimir Iljič Lenin, vlády se chopil Josif Stalin. Ten vyhlásil realizaci mnohých velkolepých plánů. Ženy i muži byli (do jisté míry) zrovnoprávněni, zahájena byla kolektivizace a industrializace. Ke vzdělání, byť ovlivněnému socialistickou ideologií, získali přístup všichni. Rozšířila se i lékařská péče a likvidovány tak začaly být mnohé choroby, jako například cholera, malárie apod.

Jedním z nejznámějších plánů budování socialistického státu se stala násilná kolektivizace zemědělství, kdy zemi po následných chybách v celém zemědělském sektoru postihl hladomor, často vyvolaný jako donucovací nástroj proti odpůrcům kolektivizace. V gulazích na Sibiři zahynuly miliony odpůrců tehdejšího režimu. Stalinem vyvolaný hladomor v letech 1932–1933, který postihl Ukrajinu, jižní Rusko a severní Kazachstán, si vyžádal až 7 milionů obětí.[4] Odhaduje se, že celkem měl Stalinův režim ve 30. letech na svědomí až 11 milionů obětí.[5] Tyto akce snížily i jinak velký hospodářský růst země, snížily bojeschopnost Rudé armády, ale poškodily i další důležité složky státu. Do roku 1936 již bylo zkolektivizováno 90 % veškerých zemědělských hospodářství.

Rozsáhlá a velkolepá industrializace, hlavně zaostalých oblastí, měla zemi pomoci vymanit se mnohde ze středověkých podmínek. Zaváděla se elektřina, zvýšila se vzdělanost. Nové průmyslové závody schopné vyrábět vojenskou techniku byly odpovědí na vzrůstající nebezpečí ze strany Německa a Japonska. V roce 1935 podepsal Sovětský svaz spojeneckou smlouvu s Československem.[6]

Sovětský svaz si v meziválečném období získal mnoho sympatizantů z řad evropské levice, hlavně v časech světové hospodářské krize, která SSSR díky izolovanosti od okolního světa nepostihla.

Druhá světová válka

Americké zásilky v rámci programu zákona o půjčce a pronájmu do SSSR
Při německém obležení Leningradu, které trvalo 872 dní, přišlo o život víc než jeden milion civilistů.
Churchill, Roosevelt a Stalin v Jaltě na Krymu v únoru 1945
Sovětský svaz utrpěl během druhé světové války největší vojenské ztráty ze všech bojujících stran

Sovětský svaz jednal před vypuknutím druhé světové války nejprve s Francií a zejména Velkou Británií. Když se však ukázalo, že Velká Británie není ochotna podporovat jeho expanzi vůči státům spadajícím dříve pod vládu carského impéria [zdroj?, obrátil se na nacistické Německo, s nímž si nakonec dohodl rozdělení sfér vlivu v rámci paktu Ribbentrop–Molotov.

Podílel se na válce proti Polsku, které bez vyhlášení války přepadl 17. září 1939, aby zabral východní polovinu této země, a též si zajistil kontrolu nad Baltským mořem, když nejprve přinutil ke spolupráci a poté násilím zabral Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Od samého počátku války se vůči obyvatelstvu dobytých a obsazených zemí rozsáhle dopouštěl válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Sovětský svaz válčil za druhé světové válkyFinskem, a to hned dvakrát (nejprve v letech 1939 a 1940 – tzv. zimní válka, později pak v letech 1941 až 1945 – tzv. pokračovací válka). Za přepadení Finska v roce 1939 byl vyloučen ze Společnosti národů.

Sovětský svaz byl nečekaně napaden Německem 22. června 1941 a kvůli nepřipravenosti Rudé armády postupovali Němci úspěšně hluboko do vnitrozemí SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část RSFSR. Teprve až po bitvě u Stalingradu i díky pomoci západních Spojenců a přesunu průmyslových závodů do bezpečných oblastí v okolí Uralu se situace obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes východní Evropu až do Berlína. Na podkladě dohod jaltské konference vyhlásil Sovětský svaz dne 8. srpna 1945 válku Japonsku. Během týdne rozdrtil ve skvěle naplánované a provedené operaci Kuantungskou armáduMandžusku, jejíž obklíčené zbytky se dne 20. srpna 1945 vzdaly (na Sachalinu tak učinily 25. srpna, na posledním z Kurilských ostrovů 1. září 1945).

Sovětskému svazu v jeho válečném úsilí výrazně pomohly Spojené státy prostřednictvím zákona o půjčce a pronájmu (Lend-Lease). Celkem americké dodávky do SSSR prostřednictvím Lend-Lease činily 11 miliard dolarů v materiálu: přes 400 000 džípů a nákladních aut; 12 000 obrněných vozidel (včetně 7 000 tanků, z toho asi 1 386[7] ks M3 Lee a 4 102 M4 Sherman);[8] 11 400 letadel (z toho 4 719 Bell P-39 Airacobra, 3 414 Douglas A-20 Havoc a 2,397 ks Bell P-63 Kingcobra)[9] a 1,75 milionu tun potravin.[10]

Zhruba 17,5 milionu tun vojenského vybavení, vozidel, průmyslových zásob a potravin bylo do SSSR odesláno ze západní polokoule, z nichž 94 % pocházelo z USA. Pro srovnání, celkem 22 milionů tun přistálo v Evropě pro zásobování amerických sil od ledna 1942 do května 1945. Odhaduje se, že americké dodávky do SSSR přes samotný perský koridor byly podle standardů americké armády dostatečné k udržení šedesáti bojových divizí v linii.[11][12]

Za druhé světové války bylo zabito v boji 8,7 milionů vojáků Rudé armády, z toho 5,8 milionů Rusů, 1,4 milionů Ukrajinců a 1,5 milionů příslušníků ostatních sovětských národů.[13] Dále v letech 1941–1942 v německém zajetí zahynulo okolo 3 milionů sovětských válečných zajatců v rámci německého plánu genocidy slovanských národů tzv. Generalplan Ost.[14] Němečtí vojáci a jejich spojenci se na sovětském území ve velkém dopouštěli válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jako byl například masakr v Oděse v říjnu 1941, při kterém rumunské a německé jednotky zastřelily nebo upálily až 34 000 oděských Židů, nebo obležení Leningradu německými a finskými vojsky, které si vyžádalo životy 1 milionu civilistů. V Bělorusku byly vyvražděny stovky vesnic a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace.[15]

Sovětští vojáci se dopouštěli hromadného znásilňování na okupovaných územích, zejména v Německu.[16] Po válečných znásilňováních následovala desetiletí mlčení.[17][18][19] Podle historika Antonyho Beevora, jehož knihy byly v roce 2015 zakázány na některých ruských školách a vysokých školách, složky NKVD (sovětské tajné policie) odhalily, že vedení vědělo, co se děje, ale udělalo málo, aby to zastavilo.[20] Znásilnění se často dopouštěly jednotky zadních sledů, týlové jednotky. Podle profesora Olega Ržeševského bylo „4 148 důstojníků Rudé armády a mnoho vojáků potrestáno za páchání zvěrstev“. Přesný počet německých žen a dívek znásilněných sovětskými vojsky během války a okupace je nejistý, ale historici odhadují, že jejich počty jsou pravděpodobně statisíce a možná až dva miliony.[21]

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Sovětský_svaz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2022
Únosy dětí během ruské invaze na Ukrajinu
Útoky na Čornobajivku (2022)
Útok na Bělgorodskou oblast
Útok na Hadí ostrov
Útok na leteckou základnu Millerovo
Útok na nádraží v Čaplyne
Útok na nádraží v Kramatorsku
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čečensko
Černá Hora
Černihivská oblast
Černomořská obilná iniciativa
Česká Wikipedie
Česko
Československo
ČT24
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Železárny a ocelárny Azovstal
Ženy během ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Žytomyrská oblast
1. květen
1584
1585
1673
1674
1813
1862
19. duben
1912
1922
1942
1945
1977
1992
20. duben
20. květen
2015
2022
23. duben
24. únor
24. duben
26. duben
28. duben
5. květen
ABC (časopis)
Agence France-Presse
Aktuálně.cz
Alexandr Dvornikov
Alexandr Lukašenko
Alexandr Vitko
Alexandr Zacharčenko
Alexej Navalnyj
Alfa samec
Andrej Kolesnikov (generál)
Andrej Suchověckij
Andrej Trošev
Anexe Krymu Ruskou federací
António Guterres
Antimajdan
Antisemitismus#Antisemitské konspirační teorie
Apple II
Arsenij Jaceňuk
Arsen Pavlov
Artem Žoga
Associated Press
Azatbek Omurbekov
Azovské moře
Azovstal
Bílkovina
Bělgorodská oblast
Bělorusko
Batalion Azov
Batalion Sparta
Battle of Mariupol (2022)?oldid=1074075464
Battle of Zaporizhzhia?oldid=1075282230
Bavovna
BBC News
Berlín
Biologická membrána
Bitva o Černobyl
Bitva o Avdijivku
Bitva o Bachmut
Bitva o Berďansk
Bitva o Charkov (2022)
Bitva o Cherson
Bitva o Doněc
Bitva o Ilovajsk
Bitva o Ivankiv
Bitva o Kreminnu
Bitva o Krynky
Bitva o Kyjev (2022)
Bitva o letiště Hostomel
Bitva o Lysyčansk
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva o Marjinku
Bitva o Melitopol
Bitva o Mykolajiv
Bitva o Popasnu
Bitva o Rubižne
Bitva o Severodoněck
Bitva o Soledar
Bitva o Sumy
Bitva o Toškivku
Bitva o Vasylkiv
Bitva o Vuhledar
Bitva o Záporoží
Bitva u Puebly
Blog
BM-21 Grad
Boje o Debalceve
Bombardování
Bombardování divadla v Mariupolu
Boris Johnson
Braniewo
Bratislava
Brest (Bělorusko)
Brjanská oblast
Brno
Buňka
Budapešťské memorandum
Bulharsko
Buněčné jádro
Bzenecká lípa
Charkovská protiofenzíva (2022)
Chersonská ofenzíva
Cholera
Chu Čeng-jen
Civilista
Commons:Featured pictures/cs
Cytoplazma
Dálnice D8
Dělostřelectvo
Darja Duginová
Denis Pušilin
Denys Šmyhal
Denys Prokopenko
Den vítězství (9. května)
Diskuse k Wikipedii:Článek týdne
Dmitrij Medveděv
Dmitrij Peskov
Dmitrij Rogozin
Dmitrij Utkin
Dmytro Jaroš
Doněcká lidová republika
Doněcká oblast
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donbas
Druhá bitva o Doněcké letiště
Druhá minská dohoda
Druhá studená válka
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Economia
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elektronový mikroskop
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Endoplazmatické retikulum
ERAD dráha
Eukaryota
Euromajdan
Evakuace
Evropská unie
Facebook
Federální vláda Spojených států amerických
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Gang
Gennadij Timčenko
Golgiho aparát
Guy Lafleur
Harley Davidson
Hells Angels
Hem
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Homofobie
Hospodářský růst
Hrdina
Human Rights Watch
IDNES.cz
Ignacio Zaragoza
Igor Girkin
Igor Plotnickij
Incident v Kerčském průlivu
Ingenuity
Institut pro studium války
International Standard Serial Number
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jednotné Rusko
Jevgenij Prigožin
Jevhenij Murajev
Jihoukrajinská fronta
Josif Vissarionovič Stalin
Kaligrafie
Kaliningradská oblast
Kapitulace
Karanténa
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Wikipedie:Články týdne
Kategorie:Zdravotnictví
Kazetová puma
Klaus Schulze
Koncentrační tábor Dachau
Koridor
Královecký kraj
Krym
Krymské referendum (2014)
Krymský most
Kuo-c’-ťien
Kurská oblast
Květen 2016
Kyjevská oblast
Kyjevská ofenzíva
Kyjevský přízrak
Legie „Svoboda Ruska“
Leonid Pasečnik
Letiště Berlín-Schönefeld
Let Malaysia Airlines 17
Lidové noviny
Lubomír Zaorálek
Luhansk
Luhanská lidová republika
Městská rada
Maďarsko
Madagaskar
MAFRA
Maia Sanduová
Malorusko (2017)
Manuel Estiarte
Margarita Simonjanová
Marija Lvovová-Bělovová
Marija Zacharovová
Mariupol
Masakr v Buči
Medaile Za navrácení Krymu
Meda Mládková
Metabolismus
Metabolismus tuků
Mezinárodní červený kříž
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize
Michail Mišustin
Michail Mizincev
Michal Hašek
Miloš Zeman
Ministerstvo obrany Spojených států amerických
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Minsk
Mittelbau-Dora
Mnichov
Mobilizace v Rusku (2022)
Moldavsko
Moskva
Motocykl
Mwai Kibaki
Námořnictvo Ruské federace
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní garda Ruské federace
Národní garda Ukrajiny
Národní památník na Vítkově
Německo
Nacionalismus
Nadace Wikimedia
Nadija Savčenková
Nanking
Natalja Poklonská
Nikolaj Patrušev
Nisslova tělíska
Noční vlci
Nové Rusko
Novinky.cz
Novorossijsk
Novorusko (2014–2015)
Obklíčení
Obléhání Černihivu
Obležení Leningradu
Olšanské hřbitovy
Oleg Miťajev
Oleg Saljukov
Oleh Ljaško
Oleksandr Turčynov
Oligomer
Operace Dragoon Ride
Oranžová revoluce
Organela
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace spojených národů
Ostřelování Brovar
Ostrava
Ozbrojené síly Ruské federace
Ozbrojené síly Ukrajiny
Příměří
Přístav
Přestanov
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlament Ukrajiny
Pavel Gubarev
Pavol Mešťan
Pečeť
Perestrojka
Perseverance
Petra Procházková
Petro Porošenko
Pluk Azov
Požár Domu odborů v Oděse
Podněstří
Policja
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Postsovětské republiky
Postsovětské války
Povstání
Praha
Pravda (noviny)
Prezident
Proruské nepokoje na Ukrajině 2014
Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu
Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu (2022)
První bitva o Doněcké letiště
První minská dohoda
Putinismus
Putin chujlo!
Pyrrhovo vítězství
Q111017791
Q111033705
Q4327794
Rašismus
Radim Uzel
Raketový útok na Kramatorsk 27. června 2023
Raketový útok na obchodní centrum v Kremenčuku
Raketový útok na Vinnycju
Ramzan Kadyrov
Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu
Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu (2022)
Referenda na ukrajinských územích okupovaných Ruskem (2022)
Republika Krym
Republika Krym (2014)
Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1
Ribozom
Rinat Achmetov
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rostovská oblast
Ruština
Rudá armáda
Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny
Ruská finanční krize (2014)
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská pravoslavná církev
Ruská propaganda
Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře
Ruské parlamentní volby 2011
Ruský dobrovolnický sbor
Ruský rubl
Rusko
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)
Rusko-ukrajinská válka
Rusové
Síly územní obrany Ukrajiny
Sýrie
Sankce během ukrajinské krize
Sartana
Schengenský prostor
Sergej Šojgu
Sergej Aksjonov
Sergej Ivanov
Sergej Kirijenko
Sergej Kobylaš
Sergej Lavrov
Sergej Naryškin
Sergej Surovikin
Serhij Šaptala
Serhij Arbuzov
Severní Makedonie
Severoatlantická aliance
Severodoněck
Seznam.cz
Seznam Zprávy
Skládání proteinů
Slavín (památník)
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Soubor:Ночные Волки (1).jpg
Soubor:10th Mountain Assault Brigade Insignia (UA).svg
Soubor:AlexanderZoldostanov (cropped).jpeg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Banner of the Armed Forces of the Russian Federation (obverse).svg
Soubor:Battle of Zaporizhzhia.png
Soubor:Demonstrace proti průjezdu motorkářského klubu Noční vlci, 7. 5. 2016.JPG
Soubor:Demonstrace proti průjezdu nacionalistického motorkářského klubu Noční vlci.JPG
Soubor:Endomembrane system diagram cs.svg
Soubor:Ensign of the Ukrainian Armed Forces.svg
Soubor:Ensign of the Ukrainian Ground Forces.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of National Guard of the Russian Federation.svg
Soubor:Flag of the Azov Battalion.svg
Soubor:Flag of the National Guard of Ukraine.svg
Soubor:Flag of the Russian Airborne Troops.svg
Soubor:Flag of the Russian Air Force.svg
Soubor:Flag of the Russian Naval Infantry.png
Soubor:Flag of the Ukrainian Naval Infantry.svg
Soubor:Great emblem of the 141st Motorized Regiment.svg
Soubor:Great emblem of the 150th Motor Rifle Division.svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Mitropolitskaya st. 108, Mariupol 20220323 005.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Russian bombing of Mariupol.jpg
Soubor:Russian bombing of Mariupol (05).jpg
Soubor:Russian bombing of Mariupol (06).jpg
Soubor:Situation in Mariupol.svg
Soubor:Vladimir Putin biking in Novorossiysk.ogv
Soubor:White flag icon.svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Splašková voda
Spojené království
Spojené státy americké
Srbsko
Srpnová povstalecká ofenzíva (válka na Donbase)
Suchoj Su-24
Suchoj Su-25
Sulejman I.
Sumská oblast
Světová ekonomika
Světová zdravotnická organizace
Třída T 47
Taťjana Moskalkovová
Tank
Telegram (software)
Terespol
Termobarická zbraň
The Daily Telegraph
The Guardian
Time
Tiskař
Tituškové
Tupolev Tu-22M
Turecko
Twitter
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská dobrovolnická armáda
Ukrajinská krize
Ukrajinská námořní pěchota
Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě (2022)
Ukrajinské pozemní síly
Václavské náměstí
Válečná fronta
Válečný zajatec
Válka na Donbase
Válka na východní Ukrajině
Vápník
Vídeň
Vítkov
Východoukrajinská ofenzíva
Výsadkové vojsko (Rusko)
V-2
Valentina Matvijenková
Valerij Gerasimov
Valerij Zalužnyj
Vasylivka
Vichistická Francie
Viktor Janukovyč
Viktor Sokolov
Viktor Zolotov
Viktor Zvjahincev
Vitějovice
Vitalij Kličko
Vláda Černé Hory
Vladimir Konstantinov (politik)
Vladimir Medinskij
Vladimir Putin
Vladislav Surkov
Vlajka Sovětského svazu
Vlasta Prachatická
Vodní doprava
Vojenské vzdušné síly Ruské federace
Volby prezidenta Francie 2022
Volnovacha
Volodymyr Zelenskyj
Voroněžská oblast
Vratislav (město)
Vzdušný prostor
Vzdušně-kosmické síly Ruské federace
Vzpoura Wagnerovy skupiny
Wagnerova skupina
Wehrmacht
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/Archiv
Wikipedie:Článek týdne/Návrhy
Wikipedie:Článek týdne/Příprava#2024/2
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce (odkazy)
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zkratka názvu stránky
Wikipedista:Bazi
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Keitel
Wolfenstein 3D
Yahoo!
Západní Berlín
Záporoží
Záporožská jaderná elektrárna
Záporožská jaderná elektrárna#Situace během války na Ukrajině
Záporožská oblast
Zastav vagóny
Zdeněk Fiala
ZDF
Zdravotnický prapor „Špitálníci“
Zelení mužíčci (krymská krize)
Zelení mužíčci (rusko-ukrajinská válka)
Zeměpisné souřadnice
Z (symbol)




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk