A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Írán Úmrtí v roce 2022 Úmrtí v roce 2023 Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky Útok na Hadí ostrov Číňané Čína Časová osa ruské invaze na Ukrajinu Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022) Černá Hora Černé moře Červorovcovití Česká Wikipedie České království České Slezsko Česko Československo Česko na Zimních olympijských hrách 2022 Čip Ču Jou-sung Říční delta Říše Čching Říše Ming Římskokatolická církev Řasy Šíráz Šestiúhelník Šiveluč Štefánikova hvězdárna Švédsko Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou 1. červen 1. červenec 1. duben 1. květen 1. prosinec 10. červenec 10. duben 10. leden 10. srpen 1000 mil československých 100 fotografií, které změnily svět 11. říjen 11. duben 1115 1143 12. duben 12. květen 13. duben 13. listopad 13. století 1373 1389 14. únor 14. červenec 14. duben 14. leden 14. století 1409 1415 1460 1470 1476 1477 1478 1479 1480 1481 1482 1483 1484 1490 15. červen 15. duben 15. prosinec 15. století 1500 1503 1506 1519 1521 1530 1535 1540 1541 1544 1546 1547 1555 1556 1570 1584 1585 16. únor 16. duben 16. století 1673 1674 17. duben 17. století 1760 18. říjen 18. duben 18. květen 18. září 1812 1823 1826 1833 1840 1842 1848 1853 1856 1857 1859 1862 1867 1868 1869 1870 1871 1874 1876 1887 1890 1891 1894 1899 19. duben 19. listopad 19. září 1901 1906 1912 1913 1918 1920 1921 1922 1923 1928 1929 1930 1932 1933 1934 1936 1937 1938 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1949 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1959 1961 1962 1965 ve filmu 1966 1969 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1984 1986 1992 2. červen 2. duben 2. tisíciletí 20. únor 20. duben 20. listopad 2000 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2017 2018 2020 2021 2022 2023 21. duben 21. září 22. duben 22. listopad 23. duben 24. červen 24. duben 24. listopad 25. červen 25. březen 25. duben 25. květen 26. červenec 26. duben 27. duben 28. duben 28. prosinec 28. září 29. březen 29. duben 29. leden 29. září 3. duben 3. květen 30. duben 4. březen 4. duben 4. květen 4. září 5. duben 5. květen 6. březen 6. duben 6. květen 6. leden 7. březen 7. duben 8. duben 8. květen 9. duben Ašský výběžek Advent Adventní věnec Akademie filmového umění a věd Alžběta II. Alegorie Alexandr VI. Alex Ferguson Alfons V. Portugalský Aliance Alissa White-Gluz Alisson Becker Alois Krčmář Alois Spisar Ambrogio Maestri Andrej Šeptyckyj Andrej Andrejevič Vozněsenskij Andrej Kocsis Angličtina Anglie Anjou Anna z Foix a Candale Apollo 8 Apple II Aragonské království Arch Enemy Ariane 5 Armáda Spojených států amerických Atentát na Heydricha Audrey Hepburnová Augustus Pugin Austrálie (kontinent) Autoritní kontrola Ayşe Sultan (dcera sultána Bayezida II.) Azovstal Březen Bajezid II. Bandungská konference Banksie osténkatá BASE jumping Bertha von Suttnerová Big Ben Bima Biskup Bitva o Británii Bitva o Madagaskar Bitva o Mariupol Bitva u Puebly Boca Chica (Texas) Bohuslav Hřímalý Bondování Bougainville Brazilská fotbalová reprezentace Brno Bzenecká lípa Církevní provincie Callisto Carpathia Casemiro Charlotte Schrötter-Radnitz Chemická sloučenina Chirurgie Chu Čeng-jen Commons:Featured pictures/cs Commonwealth Cunard Line Dánsko Dahomejské Amazonky Danilo Luiz da Silva David Tennant Death metal Delta Dunaje Delta Volhy Demodulátor Den Ochi Diecéze Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo Doolittlův nálet Dor (Chof ha-Karmel) Druhá světová válka Duben Dubnová válka (Jugoslávie) Duhovka Dynastie Jižní Ming Eduard IV. Ekologické zemědělství Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022) Elba Elbait Eleonora Skotská Elmar Klos Emmanuel Macron Encyklika Encyklopedie Eric Roberts Esla Ester Ledecká Europa (měsíc) Evropa Evropská kosmická agentura Evropská unie Fakultní nemocnice Bulovka Falstaff (opera) Farah Pahlaví Ferdinand Arlt Ferdinand II. Aragonský Fernão de Magalhães First-person shooter Francie Francouzská intervence v Mexiku František Polák (režisér) Fridrich II. Lehnický Fridrich III. Habsburský Gabriel Jesus Galileovy měsíce Gamal Abdel Nasser Ganymedes (měsíc) Generál George S. Patton Gertruda Saská Ghetto Giuseppe Verdi Gordon Lightfoot Graffiti Gregoriánský kalendář Guy Lafleur Ha-Bonim (Izrael) Hegemonie Helgoland Heterochromie Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky Hlavní strana Hnutí Svoboda (Slovinsko) Horkovzdušný balon Horní Slezsko Hospodářský růst Hrubý Jeseník Husajn I. Ignác Schiebl Ignacio Zaragoza Ignacy Mościcki Indický oceán Ingenuity Integrovaný obvod Irsko Isabela Kastilská Isoroku Yamamoto Istanbul Ivanofrankivská oblast Ivan III. Vasiljevič Ivan Vyskočil Ján Kadár Ján Pocisk Jana Synková Janez Janša Jan Długosz Jan Kaplický Jan Klusák Jan Kostrhun Jan Kubiš Jan Sokol Japonsko Jaremče Jawa 750 Ježíš Kristus Jiří Novosad (malíř) Jiří Tichota Jimmy Carter Jindřich II. Navarrský Jindřich Janotta Jindřich Nygrín João Miranda Johannes Sylvius Egranus Johann Georg Faust John Bull Josef Bedřich Cinibulk Josef Jařab Josef Kajnek Josef Sigmond Josef Václav Myslbek Josef Vondruška (básník) Jozef Gabčík Juan Bermúdez Juliana z Norwiche Jupiter (planeta) Jupiter Icy Moons Explorer Kázání Kadmium Kajetán z Tiene Kaligrafie Kamčatka Kardinál Karel Chytil Karel Holas Karel III. Britský Karel Ledvinka Karel Mečíř Karpatský národní přírodní park Kastilie Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození 18. dubna Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Kazimír IV. Jagellonský Keňa Klaus Schulze Klenba Kněz Kočka domácí Kobe Kolegiátní kostel Nanebevzetí Panny Marie (San Gimignano) Kolmanskop Kolonialismus Kolonizace Marsu Kopulace Korunovace britských panovníků Koterov Kovový monolit v Utahu Kovy Království Jugoslávie Kristián I. Dánský Kryogenika Kuo-c’-ťien Květen Ledňáček říční Ledeč nad Sázavou (hrad) Letadlová loď Letecký útok na Plzeň 18. dubna 1945 Libeň Life (časopis) Lippo Memmi Lisabon Listed building Litevské velkoknížectví Liturgický rok Lodní vrak Londýn Lorenzo Lotto Lothar III. Lucrezia Borgia Ludvík XI. Lukáš Krátký Lumír Jisl Měsíc Madagaskar Maia Sanduová Manchester United FC Manuel Estiarte Marcelo Vieira Marek Gažík Maria Waichard Trauttmansdorff Marie Riegrová-Palacká Marie Tomášová Mariupol Markéta Habsburská (1480–1530) Marshall Space Flight Center Mars (planeta) Martina Sáblíková Martin Luther Masai Mara Matrjoška Matyáš Korvín Mešita Násir al Mulk Meda Mládková Menahem Pressler Mezifrekvenční zesilovač Mezinárodní měnový fond Michael Romberg Mikrofotografie Mikuláš II. Alexandrovič Mikuláš Konáč z Hodiškova Milan Rastislav Štefánik Miloš Sokola Miroslav Koníček Mistrovství světa ve fotbale 2018 Mistrovství světa v šachu Mittelbau-Dora Mlhovina Duše Mlhovina Srdce Mořic Pícha Moab (Utah) Moldavsko Mongolsko Montalais Morava Moskevské velkoknížectví Moskva (raketový křižník) Moskva slzám nevěří Most Vasca da Gamy Mswati III. Mt. Everest Muhammad Rezá Pahlaví Muzeum dějin polských Židů Mwai Kibaki Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní knihovna České republiky Národní technické muzeum v Praze Naďa Konvalinková Nacismus Naděžda Kniplová Nadace Wikimedia Nagoya Namibie Nanking Neděle Nesení kříže Neymar Nikica Valentić Nobelova cena za mír Norsko Novogotika Obchod na korze Oldřich Machač Ondřej Němec Operace Anthropoid Operace Vengeance Ordinář Orel skalní Oscar Oscar za nejlepší cizojazyčný film Oslo Ostrava Pád (řeka) Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Pandemie covidu-19 v Itálii Papež Pastýřský list Paulinho Pavel Červinka Pavel Říčan Pavel Julius Vychodil Pavel Kříž Pavol Mešťan Pečeť Pedro Damiano Peking Perseverance Pesaro Pestřenky Petřín
Peter Habeler Petruška Šustrová Petr Klíma Philippe Coutinho Philippe Sollers Pierre Laval Pilát lékařský Placenta Ploštěnky Plotní (Brno) Plzeň Podněstří Polarizace (elektrodynamika) Polská lidová republika Polsko Polychromie Pomník svatého Václava Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Sport Portugalsko Pražský pogrom o Velikonocích 1389 Praděd Prameny Pravda (noviny) Prezident Polska Protektorát Čechy a Morava#Představitelé a vlády protektorátu Provincie Zamora Pszczyna Pszczyna (zámek) Q557648#identifiers Q557648#identifiers|Editovat na Wikidatech Radim Uzel Radomír Šimůnek Radoslav Večerka Rajče jedlé Ralph Boston Rastrovací elektronový mikroskop Razelm Reinhard Heydrich Reinhold Messner René I. z Anjou RENFE řada 730 Rhodesie Robert Fico Robert Golob Robert Kaliňák Robert Kopecký Robert Změlík Rosie Huntington-Whiteleyová Royal Air Force Rozhledna a televizní vysílač Praděd Rudolf Pokorný Ruská invaze na Ukrajinu Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Rusko Síra Sýrie Samuel Huntington Samuel Thornton Durrance San Francisco San Gimignano San Juan County (Utah) Sapphire of Istanbul Satira Selenocentrická dráha Severní Irsko Shamrock Sixtus IV. Skotsko Slavkovský les Slitina Slovenska demokratska stranka Slovensko Slovinsko Soňa Červená Sokolnictví Sopečná erupce Soubor:Železniční trať v Ledči nad Sázavou 01.jpg Soubor:اعجاز رنگها.jpg Soubor:071R01.jpg Soubor:200913 Hody V Bilovice Foto Vit Svajcr 1958.jpg Soubor:2009 07 31 David Tennant smile 09.jpg Soubor:20160723 Köln RheinRiot Arch Enemy 0521.jpg Soubor:20180610 FIFA Friendly Match Austria vs. Brazil Gruppenfoto Brasilien 850 0016.jpg Soubor:Abandoned building, Kolmannskuppe, Namibia.jpg Soubor:Adventskranz-1.Advent.jpg Soubor:Air to air image of a Spitfire, taken over RAF Coningsby. MOD 45147974.jpg Soubor:Alcedo atthis - Riserve naturali e aree contigue della fascia fluviale del Po.jpg Soubor:Alex Ferguson.jpg Soubor:Anchusa officinalis.jpg Soubor:Andrey Voznesenskiy.jpg Soubor:Angling in Troubled Waters A Serio-Comic Map of Europe.jpg Soubor:Apple-II.jpg Soubor:Banksia spinulosa - flowers, Christchurch Botanic Gardens, Canterbury, New Zealand.jpg Soubor:BASE Jumping from Sapphire Tower in Istanbul.jpg Soubor:Cadmium-crystal bar.jpg Soubor:Covid-19 San Salvatore 02.jpg Soubor:Danube Delta ESA23450088.jpeg Soubor:Elbaite with albite - São José da Safira, Minas Gerais, Brazil.jpg Soubor:Elizabeth Tower, London SW1 - geograph.org.uk - 3513827.jpg Soubor:Eric Roberts.jpg Soubor:Falstaff 3.jpg Soubor:Flag of Mars.svg Soubor:Habonim-Dor Beach.jpg Soubor:Heart and Soul nebulae.jpg Soubor:Hoverflies mating midair.jpg Soubor:James Webb Primary Mirror.jpg Soubor:Jana Synková.JPG Soubor:Jan Kubiš.jpg Soubor:Jan Sokol.jpg Soubor:Jesus with the cross in Duomo (San Gimignano).jpg Soubor:Jimmy Carter with King Hussein of Jordan the Shah of Iran and Shahbanou of Iran - NARA - 177332 04.jpg Soubor:Jozef Gabčík.jpg Soubor:June odd-eyed-cat cropped.jpg Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg Soubor:Masai Mara National Reserve 20 - Mara river crossing.jpg Soubor:Microscopic image of crystals growing from melted sulfur.jpg Soubor:Mongolian Man and his Eagle.jpg Soubor:Museum of the History of Polish Jews in Warsaw Main exhibition Gwoździec synagogue.jpg Soubor:NASA-Apollo8-Dec24-Earthrise.jpg Soubor:NTM Prague - Jawa 750.JPG Soubor:Organic home-grown tomatoes - unripe to ripe.jpg Soubor:Park zamkowy wPszczynie 01promykjck.jpg Soubor:Pavel Kříž 2016.jpg Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg Soubor:Ponte Vasco da Gama 25.jpg Soubor:Praděd v Jeseníkách 03.jpg Soubor:Prag, Wenzelsplatz -- 2019 -- 6838.jpg Soubor:Prague 07-2016 Stefanik Observatory.jpg Soubor:Project 1164 Moskva 2009 G1.jpg Soubor:RENFE Class 730 Viaducto Martin Gil.jpg Soubor:Rosie Huntington-Whiteley C&R 11.jpg Soubor:Sáblíková Ledecká Novák 2018.jpg Soubor:Samuel P. Huntington (2004 World Economic Forum).jpg Soubor:Scanning electron microscope - UFCH JH (2020) 01.jpg Soubor:Special shape balloon op de Jaarlijkse Friese ballonfeesten in Joure 002.jpg Soubor:Stadler Tango NF2 during sunrise.jpg Soubor:Streetart Taipei Ximen amk.jpg Soubor:Svět knihy2013 - Naďa Konvalinková 9221.jpg Soubor:TerraformedMarsGlobeRealistic.jpg Soubor:Upolínová louka upolín nejvyšší květen 2022 (1).jpg Soubor:Utah Desert Monolith.jpg Soubor:Veneto - Portrait of an Unidentified Young Lady - National Gallery.jpg Soubor:Wiki letter w.svg Soubor:Wroclaw - Uniwersytet Wroclawski o poranku.jpg Soubor:Yellow papillae flatworm (Thysanozoon nigropapillosum).jpg Souhvězdí Kasiopeji SpaceX SpaceX South Texas launch site Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Spojené království Spojené státy americké Společnost národů Srbsko Stát Státní pohraniční služba Ukrajiny Stíhací letoun Střelba na základní škole v Bělehradě Stadler Tango NF2 Stanisław Samostrzelnik Stanislav Frank Stanislav Konopásek Staré Město (Praha) Starokatolická církev Starship (SpaceX) Starship Test Flight Street art Supermarine Spitfire Světelný rok Světová ekonomika Světové dědictví Svatá říše římská Svazijsko Synagoga ve Hvizdci Třída T 47 Tajo Tavenina Tchaj-pej Terraformace Marsu Texas Tharsis Theatini Theodor Tomášek Thiago Silva Thysanozoon nigropapillosum Tichý oceán Ting Li-žen Tiskař Titanic Tokio Tomáš Abrahám Tori Bowieová Tristão Vaz Teixeira Turecko Turmalín Uhersko Ukrajina Umberto I. United States Army Air Forces Upolínová louka pod Křížky Upolín nejvyšší Urgentní medicína Václavské náměstí Václav Hübner Války růží Vánoce Vídeňská státní opera Víra Východ Země V-2 Valérie Valles Marineris Velké Bílovice Velké Bílovice#Hody Vesmírný dalekohled Jamese Webba Vichistická Francie Viktor Zvjahincev Vilém II. Pruský Vláda Černé Hory Vladimír Kořínek (matematik) Vladimir Kara-Murza Vladislav Jagellonský Vlasta Prachatická Vojtěch Weidenhoffer Volby do parlamentu Československé republiky 1920 Volby prezidenta Francie 2022 Vratislavská univerzita Vratislav (město) Vulkanismus na Marsu Vzdušný prostor Wales Wenzel Lehnert Westminsterské opatství Westminsterský palác Wide-field Infrared Survey Explorer Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2022 Wikipedie:Článek týdne/2023 Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2022 Wikipedie:Obrázek týdne/2023 Wikipedie:Obrázek týdne/Archiv Wikipedie:Pahýl Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2022 Wikipedie:Zajímavosti/2023 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana William Anders Willian Wolfenstein 3D Wormský sněm (1521) Yokohama Západní křesťanství Zaniklé sídlo Zdeněk Chalabala Zdeněk Fiala Zdenko Velecký Zebra stepní Zemětřesení v San Franciscu 1906 Zimbabwe Zimní olympijské hry 2022 Zlatá horda Zubin Mehta Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
---|