A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Áditja-L1 Ázerbájdžán Ázerbájdžánské letectvo Ázerbájdžánské pozemní síly Írán Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Úmrtí v roce 2022 Úmrtí v roce 2023 Číňané Čína Časová osa ruské invaze na Ukrajinu Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022) Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023) Černá Hora Česká Wikipedie Český statistický úřad Česko Československo Členské státy NATO Čtvrtá křížová výprava Ču Jou-sung Říše Čching Říše Ming Římský statut Mezinárodního trestního soudu Římskokatolická církev Šalomounovy ostrovy Šaría Šiveluč Škoda 1000 MB Škoda Auto Škoda Octavia (1959) Štýrský Hradec Štýrsko Štěpán Trochta Štefan Pazdera Šuša Šumperák Švýcarsko Žatec Židovská legie Židovská národní rada Žofie Oranžsko-Nasavská Воєнні дії в Карабасі (2023) כיבוש נגורנו קרבאך (2023) ۲۰۲۳ قاراباغ دؤیوشلری 第三次納戈爾諾-卡拉巴赫戰爭 1. květen 1. září 10. září 1024 1034 11. duben 1204 1254 1284 1303 1364 1378 14. duben 1418 1454 1529 1544 1584 1585 16. duben 1614 1624 1673 1674 17. duben 1724 1764 1784 1794 18. září 1809 1814 1824 1854 1862 1863 1864 1873 1874 1884 19. duben 19. září 1904 1912 1913 1922 1923 1924 1934 1938 1939 1942 1944 1954 1963 1964 1973 1974 1977 1979 1984 1992 1994 1996 2. duben 2. září 20. duben 20. září 2003 2004 2008 2009 2014 2019 2021 2023 2023年ナゴルノ・カラバフ衝突 2023年纳戈尔诺-卡拉巴赫攻势 2023년 나고르노카라바흐 충돌 2023-as hegyi-karabahi offenzíva 2023 Azerbaijani offensive in Nagorno-Karabakh 2023 Dağlık Karabağ çatışmaları 2023 Nagorno-Karabakh clashes?oldid=1176137311 22. duben 23. duben 238 24. duben 24. listopad 26. duben 28. březen 28. duben 29. srpen 30. srpen 4. duben 5. květen 7. září 9. září Až přijde kocour Aanval op Nagorno-Karabach in 2023 Aaron Spelling Abcházie Abel Posse Achdut ha-avoda Adolf Hitler Agathe Uwilingiyimana Agdam Agence France-Presse Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj Agrofert Ahmad Jamal Al-Džazíra Alberto Fernández Alfons X. Kastilský Alfréd Wetzler Alija Ali Bongo Ondimba Američtí indiáni Americká občanská válka Americká válka za nezávislost Angélique du Coudray Annalena Baerbocková Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká Anna Jurkovičová Anthrax Antony Blinken Apple II Argentina Ariane 5 Armáda Republiky Arcach Arméni Arménie Arménská genocida Arnold Pick Artsakh eta Azerbaijan arteko enfrentamenduak 2023an Atatürkovy reformy Auguste Hauschnerová Aun Schan Su Ťij Auschwitz Austrálie Azovstal Béla IV. Bělorusko Bagdád Bahá'u'lláh Balbinus Bar Giora Bavorsko Bejrút Belgie Benátská republika Benedikt VIII. Ben Ferencz Ben Webster Bettie Page Billboard Hot 100 Biologická zbraň Bitva o Madagaskar Bitva o Mariupol Bitva u Puebly Blahoslavený Boca Chica (Texas) Bohuslav Korejs Bolševici Bombové útoky na madridské vlaky 2004 Bouře Daniel Brazílie Budín (Budapešť) Burundi Bzenecká lípa Callisto Charles Michel Charlie Rouse Chathamské ostrovy Chrysococcyx Chu Čeng-jen Commons:Featured pictures/cs Craig Breen Děti z Izieu Dětský fond Organizace spojených národů Dana Němcová David Ben Gurion Deklarace nezávislosti Státu Izrael Derna Diskuse k Wikipedii:Vybraná výročí dne/3. duben Dmitrij Medveděv Dmitrij Peskov Doněck Doněcká lidová republika Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo Donald Trump Druhá bitva o Atlantik Druhá světová válka Druhá válka o Náhorní Karabach Dušan Porubský Dušan Vrchoslav Dynastie Jižní Ming Eclipse (kůň) Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022) Elba Elena Pampulovová Emanuel Macek Emilia Galotti Emmanuel Macron Encyklopedie Endeavour (raketoplán) Endel Tulving Enfrentamientos entre Azerbaiyán y Artsaj de 2023 Enfrontaments entre l'Azerbaidjan i l'Artsakh de 2023 Enver Paša Etnická čistka Etnologie Eugenius Warming Eurasie Europa (měsíc) Evropa Evropská kosmická agentura Evropská unie Ferenc Szisz Fidesz – Maďarská občanská unie Finsko First-person shooter Fontainebleauská smlouva (1814) Francie Francouzská intervence v Mexiku Frank Capone František (papež) Franz von Bayros Günter Pfitzmann Gabon Galileovy měsíce Ganymedes (měsíc) Garabag krizisi (2023) Georges Danton Gestapo Gianni Vattimo Giao tranh Nagorno-Karabakh 2023 Gilotina Gmail Google+ Goris Gotthold Ephraim Lessing Guerre de 2023 au Haut-Karabagh Guinea Guy Lafleur H-IIA Ha-Šomer Hagana Hakan Fidan Histadrut Hlavní strana Hnízdní parazitismus Hnutí Svoboda (Slovinsko) Holokaust Hospodářský růst Humberto de Alencar Castelo Branco Husitství Hutuové IBM IBM System/360 Ignacio Zaragoza III wojna o Górski Karabach Ilham Alijev Indická kosmická agentura Indie Indonésie Ingenuity Inkubace vejce Inocenc IV. International Standard Serial Number Irsko Istanbulská univerzita Ivan Andreadis Ivan Pop Izrael Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí Jacques Gaillot Jakobínský teror Jakov Milatović Jana Lorencová Janez Janša Janovy pašije Jan Fischer Jan II. Francouzský Jan Kostrhun Jan Wieczorek Japonsko Jaroslav Bauer Jaroslav Cejp Jaroslav Opat JAXA Jekatěrinburg Jerevan Jeruzalém Jevlach Jiří Šlitr Jiří Suchý Jicchak Ben Cvi Joe Biden Johannes Mario Simmel Johann Sebastian Bach Johann Strauss mladší John L. Gaunt John Stanley Marshall Josef Hrbata Josef Vaněk (architekt) Joseph Nérette Josep Borrell Josep Fusté Jude Slavie Julius Meinl I. Jupiter (planeta) Jupiter Icy Moons Explorer Juri Křížové výpravy Kaligrafie Kamčatka Kamaz Kanada Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna Karel Lustig Karel Pražák (podnikatel) Karel V. Francouzský Kastilské království Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Kazachstán Kidd Jordan Kim Kardashianová Klaus Schulze Klement VII. (vzdoropapež) Kolonizace Severní Ameriky Koncentrační tábor Konfederované státy americké Konflikt v Náhorním Karabachu (2023) Konstantinopol Konstantin von Neurath Koronograf Kostnický koncil Království Velké Británie Krymská operace Kukačka nádherná Kukačky Kuo-c’-ťien Kurdistán Lačin Lansana Conté Leónské království Lednové povstání Libanon Librační centrum Libye Lipsko Lockheed F-117 Nighthawk Los Angeles Lotyšsko Louis-Zéphirin Moreau Lyman Hall (politik) Málo dotčený taxon Múte Bourup Egede Maďarsko Madagaskar Madrid MAFRA Mahulena Čejková Maia Sanduová Mainframe Malta Mamlúci Manuel Estiarte Maorové Mapaj Marc Andreessen Marija Zacharovová Mariupol Marlon Brando Maroko Marxismus Mary Quantová Maxmilián I. Mexický Meda Mládková Medikán Meduza Metro v Panamě Metro v Seville Mexický císař Mezinárodní červený kříž Mezinárodní měnový fond Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní svaz ochrany přírody Mezinárodní trestní soud Michael IV. Paflagoňan Microsoft Milánské vévodství Milo Đukanović Ministerstvo pro Evropu a zahraniční věci (Francie) Mircea Snegur Miroslav Hýll Miroslav Skála Mistrovství světa v ragby 2023 Mittelbau-Dora Moldavsko Moluky Mongolové Moskevský Kreml Mount Washington Mwai Kibaki Myanmar Mys Fligely Náhorní Karabach Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní liga pro demokracii Německo Nachičevanská autonomní republika Nadace Wikimedia Nanking Napoleonské války Napoleon Bonaparte Napoleon II. Netopýr (opereta) Netscape Communications Corporation Nigel Lawson Nikol Pašinjan Nová Guinea Nová Kaledonie Nový Zéland Nukleárie Oděsa Ofensiva azerbaijana no Alto Carabaque em 2023 Offensiva azera nel Nagorno Karabakh del 2023 Offensive Aserbaidschans gegen Arzach (September 2023) Oliver Goldsmith Operace Tungsten Operasi antiteror di Karabakh (September 2023) Ordnungspolizei Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organizace pro výživu a zemědělství Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti Organizace spojených národů Organizace turkických států Osmansko-habsburské války Ozbrojené síly Ázerbájdžánu Přívalová povodeň Příze Předseda Evropské rady Přemysl Otakar II. Paříž Pařížská smlouva (1783) Padělek Palestina v osmanském období Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Papež Parlamentní volby v Maďarsku 2014 Pavol Mešťan Pečeť Perseverance Petrohrad Petr Charvát Pivní puč Po'alej Cijon Pocahontas Poddruh Podněstří Polar Satellite Launch Vehicle Polsko Poltava Portál:Ázerbájdžán Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Lidé
Portál:Náboženství Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Sport Portál:Válka a vojenství Portugalské království Povijnice batátová Praha Pravda (noviny) Prezident Černé Hory Prezident Brazílie Prezident Izraele Prezident Litvy Prezident Turecka Program Zond Proruské nepokoje na Ukrajině 2014 Protektorát Protektorát Čechy a Morava První obléhání Vídně První válka o Náhorní Karabach Ptačí hnízdo Pupienus Q122700456 Qarabağda döyüşlər (2023) Qorabogʻ inqirozi (2023) Rádio Impuls Rada bezpečnosti OSN Radim Uzel Rakousko Rakousko-uherská expedice k severnímu pólu Recep Tayyip Erdoğan Recital 64 Rentgenová astronomie Republika Arcach Rheinische Post Robert Allason Robert Fico Robert Golob Robert Kaliňák Rock Around the Clock Rodné jméno Roger Whittaker Rolandas Paksas Roman III. Argyros Romuald Traugutt Ropa Royal Air Force Royal Canadian Air Force Roza Šaninová Ruční pletení Rudá armáda Rudolf Vrba Ruská invaze na Ukrajinu Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Ruské impérium Rusko Ruy Lopez de Villalobos Rwanda Rwandská genocida Rychlost větru Sýrie Sailor Moon Samantha Powerová Sancho IV. Kastilský Santa Cruz (souostroví) Sergej Šamba Sergio Gori Severní loďstvo Severní Rhodesie Severoatlantická aliance Seznam prezidentů Spojených států amerických Sibiř Sionismus Slovenska demokratska stranka Slovensko Slovinsko Slzný plyn Smuha MacDonaldova Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických Sopečná erupce Soubor:2014 Škoda Museum, Škoda Octavia typ 985 1906 01.JPG Soubor:2023 Nagorno-Karabakh War.svg Soubor:Alfonso x el sabio.jpg Soubor:Alstom Metropolis trainset - Metro de Panama.jpg Soubor:Apple-II.jpg Soubor:Azerbaijani civilians killed by Armenian landmines.jpg Soubor:Azerbaijani soldiers fighting in Karabakh in trenches, 2023 (1).jpg Soubor:Bettie Page-2.jpg Soubor:Chickamauga.jpg Soubor:Dejuinne - Charles V of France.jpg Soubor:Eclipse(horse).jpg Soubor:Emperador Maximiliano I de Mexico.jpg Soubor:EPP Summit, Brussels; October 2014 (15422109478).jpg Soubor:Ethnic Armenians evacuated from their homes.png Soubor:Ethnic Armenians of Nagorno-Karabakh evacuated from their homes.png Soubor:Ethnic Armenians of Nagorno-Karabakh evacuate from their homes.png Soubor:Ethnic Armenians of Nagorno-Karabakh seeking refuge due to attacks by Azerbaijani armed forces.png Soubor:Ethnic Armenian woman from Nagorno-Karabakh wounded.png Soubor:Flag of Koryakia.svg Soubor:Flag of Mars.svg Soubor:IBM System360 Model 30.jpg Soubor:Ilham Aliyev addressed the nation, 2023.jpg Soubor:International reactions to the 2023 Nagorno-Karabakh clashes.svg Soubor:J Fischer (2012) - cropped.JPG Soubor:Kap Fligely 4 2012-08-10.jpg Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg Soubor:Second Alley of Martyrs, September 2023 10.jpg Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG Soubor:Sumperak - kresba.jpg Soubor:Tragedy by the Sea.jpg Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg Sovětský svaz SpaceX SpaceX South Texas launch site Space Shuttle Speciální:Co odkazuje na/Konflikt v Náhorním Karabachu (2023) Speciální:Hledání Speciální:Kategorie Speciální:Moje diskuse Speciální:Moje příspěvky Speciální:Náhodná stránka Speciální:Nové stránky Speciální:Poslední změny Speciální:Související změny/Konflikt v Náhorním Karabachu (2023) Speciální:Speciální stránky Speciální:Statistika Spojené arabské emiráty Spojené království Spojené státy americké Srdečná dohoda Státní tajemník Stěpanakert Střízlíkovec chathamský Střízlíkovec novokaledonský Střízlíkovec novozélandský Starship (SpaceX) Starship Test Flight Stavovské divadlo STS-59 Sukobi u Gorskom Karabahu 2023. Sukob u Nagorno-Karabahu 2023. godine Suspendování Světová ekonomika Světová zdravotnická organizace Světové dědictví Světové dědictví (Česko) Sverdlovský incident Synthesia Třída T 47 Texas The Beatles Tichomoří Tirpitz (1939) Tiskař Tobol Kostanaj FK Turecko Tutsiové Ukrajina UNESCO Uzbekistán Václav Klaus Válka páté koalice Vídeň Východní fronta (druhá světová válka) V-2 Valné shromáždění OSN Valparaíso Vanuatu Vatikán Velká francouzská revoluce Velký pátek Venuše (planeta) Vichistická Francie Victor Hensen Viktor Orbán Viktor Zvjahincev Vláda Černé Hory Vláda Jana Fischera Vláda Petra Fialy Vladimír Zápotocký Vladimir Kara-Murza Vladimir Putin Vladlen Tatarskij Vlajka Korjackého autonomního okruhu Vlasta Prachatická Vojenská junta Vojenský převrat v Myanmaru 2021 Volby do Knesetu 1949 Volby prezidenta Francie 2022 Vratislav Effenberger Vzdušný prostor Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikifunctions:Main Page Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2022 Wikipedie:Článek týdne/2023 Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2022 Wikipedie:Obrázek týdne/2023 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Věrohodné zdroje Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne Wikipedie:Vybraná výročí dne/únor Wikipedie:Vybraná výročí dne/červen Wikipedie:Vybraná výročí dne/červenec Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen Wikipedie:Vybraná výročí dne/1. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/10. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/11. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/2. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/3. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/4. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/5. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/6. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/7. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/8. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/9. duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/březen Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad Wikipedie:Vybraná výročí dne/prosinec Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen Wikipedie:Vybraná výročí dne/září Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2022 Wikipedie:Zajímavosti/2023 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Windows XP Wolfenstein 3D XRISM Zábavní pyrotechnika Zatčení Zdeněk Fiala Zdeněk Návrat Zdeněk Ziegler Zeměpisné souřadnice Zemětřesení v Maroku 2023 Zobák Zoe (císařovna) Zond 1 Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
---|