Srbské království - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Srbské království
 ...
Srbské království
 Краљевина Србија 
Kraljevina Srbija
 Srbské knížectví
 Černohorské království
18821918 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Боже правде (Bože Pravde)
Geografie
Mapa
Srbské království v roce 1914
Obyvatelstvo
Státní útvar
Vznik
6. březen 1882 – vyhlášení království
Zánik
1. prosinec 1918 – vznik království SHS
Státní útvary a území
Předcházející
Srbské knížectví Srbské knížectví
Černohorské království Černohorské království
Následující
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Srbské království (srbsky Краљевина Србија, psáno v latince Kraljevina Srbija) byl nezávislý stát vzniklý ze Srbského knížectví po Berlínském kongresu v roce 1878 a zaniklý spojením se Státem SHS do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Srbska.

Vznik

Milan I. Obrenović

V roce 1804 bylo Srbsko vyhlášeno autonomním knížectvím v rámci Osmanské říše, jejíž moc však byla silně omezena. Osmané si pouze zachovali právo na nevelký roční poplatek a kontrolu nad 6 městy a 2 pevnostmi. Po Berlínském kongresu v roce 1878 bylo 6. březen 1882 knížetem Milanem, vyhlášeno Srbské království a dosavadní kníže Milan byl korunován králem Milanem I., po něm nastoupil na trůn jeho syn Alexandr I. Jeho vládu poznamenaly skandály kolem královny Dragy, rozené Lunjevica, vdovy po českém inženýrovi Svetozáru Mašínovi, a královská rodina byla nakonec vzbouřenci roku 1903 zavražděna. Následně se již potřetí na trůn vrátili Karađorđevićové v osobě krále Petra I., který byl v roce 1903 korunován srbským králem. Ten žil téměř celý život po vyhnání svého otce Alexandra ve francouzském exilu, získal vysoké hodnosti ve francouzské armádě, zúčastnil se bosenského povstání a byl ženat s dcerou černohorského knížete a později krále NikolyZorkou. Za jeho panování Srbsko zažívalo velký hospodářský a kulturní rozkvět, rovněž se odpoutalo od předchozí orientace na Rakousko a stalo se spojencem států Dohody.

V letech 1912–1913 se Srbsko zúčastnilo první balkánské války spolu s Černou Horou, Bulharskem a Řeckem. Srbská 1. armáda pod vedením prince Alexandra zvítězila nad tureckou armádou v bitvě u Kumanova, Turci byli definitivně vyhnáni z Balkánu a Srbsko dosáhlo rozšíření svého území o většinu Kosova a Makedonie. Následně ve druhé balkánské válce zvítězilo nad Bulharskem.

První světová válka

Generál Živojin Mišić

28. června 1914 byl v Sarajevu srbskými nacionalisty proveden atentát na Františka Ferdinanda d'Este a po vypršení ultimáta 28. července vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku.

Atentát na Ferdinanda d'Este, jehož hlavními pachateli byli mladí srbští nacionalisté z Bosny, postavil Srbsko do obtížné situace. Rakousko-Uhersko vyvolalo ostrou kampaň proti Srbsku a proti Srbům žijících na území monarchie. Srbští politici se snažili vyvrátit obvinění a proto atentát ostře odsoudili. Rakouské ultimátum, jehož přijetí by ze Srbska fakticky učinilo rakouského vazala, však odmítli a válku přijali. Srbský premiér Nikola Pašić po přečtení zprávy o vyhlášení války prorocky zvolal: "Rakousko nám vyhlásilo válku. To bude jeho konec!"

Válku proti habsburské monarchii ze začátku Srbsko s pomocí černohorských vojáků vedlo úspěšně. První ofenzívu Rakušanů odrazilo a srbské oddíly dokonce pronikly na území Bosny a dobyly Sarajevo. Rakousko-uherská linie na řece Kolubaře zakolísala a rozpadla se. Vzápětí byl osvobozen Bělehrad, který byl pod nadvládou Habsburků pouze 13 dní. Srbové se díky vítězství nad mnohonásobnou přesilou stali středem obdivu spojenců ze západu i z východu. Vydrželi se úspěšně bránit ještě celý rok, ale koncem roku 1915 vstoupili do války proti Srbsku také Bulhaři a Rakušanům dorazila na pomoc také silná německá armáda pod velením generála von Mackensena.

Na přelomu roku 1915 a 1916 byla srbská armáda zatlačena na jih země a území státu bylo rozděleno mezi Rakousko-Uhersko a Bulharsko. Zatímco Rakušané ve své okupační zóně neplánovali trvalé připojení, protože se obávali vyhrocení národnostních rozporů v říši, Bulharsko se snažilo srbskou národnost kompletně zlikvidovat a na jím okupovaném území začala silná bulharizace. Srbská armáda ustupovala v kruté zimě přes Albánii a s pomocí francouzského loďstva se znovu shromáždila na Korfu a dalších řeckých ostrovech. Následně bylo asi 40 000 vojáků převezeno do Řecka na soluňskou frontu.

V září 1918 se armádě Srbska s pomocí spojenců a povstalců v bulharském týlu podařilo prorazit nepřátelské linie a proniknout znovu na srbské území, kde doplňovala stavy nově naverbovanými vojáky. Bulharská a rakouská nadvláda se rychle zhroutila a po měsíci ofenzívy dosáhla vítězná srbská vojska Bělehradu. Ihned po válce se začalo utvářet Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Petr I. po své korunovaci 21. září 1904

Po skončení první světové války se 24. listopadu 1918 u k Srbsku připojil Srem a jen o den později 25. listopadu i oblast tehdejší Vojvodiny, která byla také součástí Státu SHS a 26. listopadu se k Srbsku připojila i samostatná Černá Hora, kde byl král Nikola I. zbaven funkce. 1. prosince 1918 Stát SHS připojil k Srbskému království a poté došlo ke sjednocení Státu SHS se Srbským královstvím a vyhlášení Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jako společného státu všech Jihoslovanů; hlavním městem nového státu se stal Bělehrad a státním zřízením monarchie pod vládou Karađorđevičů. Prvním králem se stal Petr I. Karađorđevič

Po první světové válce (1918) dosáhlo moderní Srbsko resp. Srbské království největšího územního rozsahu a zahrnovalo tato území:

Srbští králové

Dynastie Obrenovićů

Dynastie Karađorđevičů

Rozsah Srbského království

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Srbské_království
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2023
Úmrtí v roce 2023
Útok na Bělgorodskou oblast
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Čeleď
Česká para hokejová reprezentace
Česká Wikipedie
Česko
Českosaské Švýcarsko
Českosaské Švýcarsko
Šen-čou 10
Španělsko
Ženeva
Žhářství
Žhářství
11. červen
1183
14. srpen
1876
1882
1888
1889
1895
1897
1900
1903
1913
2. červen
2. červenec
2013
22. květen
22. květen
24. květen
24. květen
24. květen
26. květen
26. květen
28. květen
31. květen
323 př. n. l.
4. červen
6. červen
6. březen
8. červen
Afrika
Alain Touraine
Alain Touraine
Alexandr I. Obrenović
Alexandr Veliký
Americká hokejová reprezentace
Arabský poloostrov
Aralské jezero
Astrud Gilberto
August von Mackensen
Austrálie
Autoritní kontrola
Bělehrad
Bělgorodská oblast
Bělgorodská oblast
Březulovité
Biarritz
BIBSYS
Bobovité
Bobule
Bospor
Bospor
Branislav Nušić
Brouci
Bukurešť
Centrální banka
Chersonská oblast
Commons:Featured pictures/cs
Dějiny Srbska
Dřevina
Diverzita
Dněpr
Dominium
Draga Mašínová
Dragutin Dimitrijević Apis
Dvoukřídlí
Dynastie Obrenovićů
Edgars Rinkēvičs
Eduard Burget
Encyklopedie
Epoleta
Feudalismus
Filip II. Orleánský
Françoise Gilot
Francie
Francouzština
Francouzská národní knihovna
Gemeinsame Normdatei
Generální gouvernement
Generální guvernér
Gregoriánský kalendář
Gubernátor
Gubernie
Guvernér
Guvernér (Spojené státy americké)
Haustorium (rostliny)
Herbář
Hladinové plavidlo bez posádky
Hladinové plavidlo bez posádky
Hlavní strana
Hlavní strana
Hlavní strana
Hlavní strana
Hostitel
Hydnora
Indie
International Standard Book Number
Internet Archive
Istanbul
Jiří z Poděbrad
Jindřich II. Plantagenet
Jindřich Mladík
Jovan Ristić
Jovan Skerlić
Juliánský kalendář
Kachovská přehrada
Kachovská vodní elektrárna
Kanada
Kanadská hokejová reprezentace
Kanadská hokejová reprezentace
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kořen
Košutnjak
Kostel Proměnění Páně (Chlum u Všestar)
Královská rodina
Krytosemenné
Květ
Květní obal
Latina
Lesní požár v Českosaském Švýcarsku
Lesní požár v Českosaském Švýcarsku
Library of Congress Control Number
Lisl Steinerová
Lord protektor
Lotyšsko
Ludvík XV.
Místodržící
Místodržitelství
Madagaskar
Mahmud Ševket Paša
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mihailo Obrenović
Mikuláš II. Alexandrovič
Milan I. Obrenović
Miroslav Řepa
Mistrovství světa v ledním hokeji 2023
Mistrovství světa v ledním hokeji 2023
Mistrovství světa v para hokeji 2023
Mnichov
Monarchie
Moose Jaw
Mujnak
Námořnictvo Ruské federace
Námořnictvo Ruské federace
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní parlamentní knihovna Japonska
Německá hokejová reprezentace
Německá hokejová reprezentace
Německo
Německo
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
National Archives and Records Administration
Nina Ponomarjovová
Nizozemská královská knihovna
Nový Zéland
Obrenovićové
Oddenek
Paříž
Panovník
Panství
Parazitismus
Patriarchát
Pavel Lebeda
Petr I. Karađorđević
Plod (botanika)
Podražcovité
Polární záře
Policie České republiky
Policie České republiky
Polská národní knihovna
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Právo
Portál:Sport
Portál:Sport
Portugalsko
Projekt 18280
Projekt 18280
Prusko-rakouská válka
Pryšec
Q132050#identifiers
Q132050#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q297547
Q297547#identifiers
Q297547#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q477406#identifiers
Q477406#identifiers|Editovat na Wikidatech
Régence
Recep Tayyip Erdoğan
Regentská rada
Regentství
Regent (rozcestník)
Renato Longo
Robert Hanssen
Rod (biologie)
Rostliny
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Rusko
Rusko
Savci
Semeno
Seznam britských králů
Seznam vlajek britských guvernérů
Smederevo
Soubor:AleksandarObrenovic.jpg
Soubor:Church of light.jpg
Soubor:Hydnoraceae (Hydnora esculenta) parasitic flower plant of Fabaceae (9612696627).jpg
Soubor:King Alexander I Obrenović of Serbia and Queen Draga, ca. 1900.jpg
Soubor:Kostel Proměnění Páně (Chlum).JPG
Soubor:Portrait of Philippe d'Orléans, Duke of Orléans in armour by Jean-Baptiste Santerre.png
Soubor:Royal Coat of arms of Serbia (1882–1918).svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7106-671-0
Spojené království
Spojené státy americké
Srážka vlaků u Bahanagy
Srbské království
Srbsko
Symbiotické vztahy mravenců
Theodore Kaczynski
Theodore Kaczynski
Turecko
Ukrajina
Univerzitní systém dokumentace
Urísa
Vídeň
Vík í Mýrdal
Vatikánská apoštolská knihovna
Velký vezír
Virtual International Authority File
Vladan Đorđević
Wiki
Wiki
Wiki
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/červen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
Zavraždění srbské královské rodiny
Zemský hejtman




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk