A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Starec (z ruského стаҏец, česky kmet) je v ruské tradici zkušený (většinou pravoslavný) mnich, který je schopen duchovně vést jak mnichy, tak laiky. Vyznačuje se přísným životem a dlouhodobou praxí. Lidé se na něj obracejí se svými problémy. Pokud se jej někdo rozhodne následovat, zpravidla se vzdává vlastní vůle a napodobuje způsob starcova života.
Historie
Postavy asketických duchovních vůdců se v křesťanství objevují jako eremité (poustevníci) od 3.-4. století. Pro pravoslavnou církev měly velký význam kláštery na hoře Athos. V nejvýznamnějších pravoslavných klášterech (například Kyjevskopečerská lávra u Kyjeva) patrně působili starci už od 12. století, koncem 14. století se do severního Ruska (například Trojicko-sergijevská lávra u Moskvy) rozšířil vliv hésychysmu, zvláštní větve asketické mystiky, pěstované na hoře Athos. Významnými představiteli byli Gregorios Palamas, Řehoř Sinaita a tak zvaní zavolžští starci, Pavel Obnorský, Nil Sorský a jejich žáci. Počátkem 16. století však převládla jiná představa mnišského života, reprezentovaná Josifem Volockým. Tradici zavolžských starců znovu oživil moldavský archimandrita Paisij Veličkovskij (1722-1794), který pozvolna ovlivnil i kláštery ve středním a severním Rusku. Roku 1828 převládl jeho vliv i v klášteře Optina Pustyň v kalužské oblasti, který pak hrál klíčovou roli ve vývoji ruského pravoslaví v 19. století. Do kláštera pravidelně dojížděli lidé jako Ivan Kirejevskij, Vladimir Sergejevič Solovjov, Konstantin Nikolajevič Leonťjev, Nikolaj Vasiljevič Gogol nebo Fjodor Michajlovič Dostojevskij, který zde našel inspiraci pro portrét starce Zosimy v románu Bratři Karamazovi. Mezi živé nositele tradic starců patřil také sv. Serafim Sarovskij.[1]
Obraz v literatuře
O životě starců pojednává část románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi, kde se původně jeden z hrdinů, Aljoša Karamazov, u starce Zosimy připravuje na duchovní dráhu, kterou však po jeho smrti opouští.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný nové doby, heslo Starci.
Literatura
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Starci. Sv. 11, str. 294.
- M. C. Putna, Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad 2015. Obraz VII.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk