A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Stefka Kostadinovová | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 25. března 1965 (59 let) Plovdiv |
Stát | Bulharsko |
Výška | 180 cm |
Hmotnost | 60 kg |
Kariéra | |
Disciplína | skok do výšky |
Účasti na LOH | 1988, 1992, 1996 |
Účasti na MS | 1987, 1991, 1993, 1995 |
Účasti na ME | 1986 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
stříbro | Soul 1988 | skok do výšky |
zlato | Atlanta 1996 | skok do výšky |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | Řím 1987 | skok do výšky |
zlato | Göteborg 1995 | skok do výšky |
Halové MS v atletice | ||
zlato | Paříž 1985 | skok do výšky |
zlato | Indianapolis 1987 | skok do výšky |
zlato | Budapešť 1989 | skok do výšky |
zlato | Toronto 1993 | skok do výšky |
zlato | Paříž 1997 | skok do výšky |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | Stuttgart 1986 | skok do výšky |
Halové ME v atletice | ||
zlato | Pireus 1985 | skok do výšky |
zlato | Liévin 1987 | skok do výšky |
zlato | Budapešť 1988 | skok do výšky |
stříbro | Janov 1992 | skok do výšky |
zlato | Paříž 1994 | skok do výšky |
Stefka Kostadinovová (bulharsky Стефка Костадинова; * 25. března 1965 v Plovdivu) je bývalá bulharská atletka, olympijská vítězka, dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Ve své disciplíně jednou vyrovnala a dvakrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a třikrát v hale.[1][2] Od 30. srpna 1987 drží výkonem 209 cm dosud platný světový rekord. Byla jednou z nejlepších výškařek celé atletické historie a 20. století. V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Jolandou Balaşovou z Rumunska uvedena do Síně slávy IAAF.[3]
Kariéra
Zúčastnila se tří Olympijských her. První olympiádu zažila v roce 1988 v jihokorejském Soulu, kde získala za výšku 201 cm stříbrnou medaili. O čtyři roky později se musela v Barceloně spokojit s "bramborovou" medailí, když předvedla 194 cm. Na olympijské zlato ale přece jenom dosáhla. Podařilo se ji to v Atlantě, kde dokázala skočit 205 cm, což tehdy znamenalo nový olympijský rekord, který byl později překonán na olympiádě v Athénách Jelenou Slesarenkovou.
Zlaté medaile si odvezla rovněž z ME 1986 ze Stuttgartu a o rok později i z MS v Římě. Tehdy dokázala v hlavním městě Itálie 30. srpna skočit neuvěřitelných 209 cm a stala se světovou rekordmankou. Její rekord je dodnes platný, žádná výškařka prozatím nedokázala skočit výše, i když několik výškařek se už tuto hodnotu marně pokoušelo atakovat a překonat mj. (Blanka Vlašičová, Jelena Slesarenková či Kajsa Bergqvistová).
Rovněž velmi úspěšná byla i v hale. Z halových MS si odvezla hned pět zlatých medailí (1985, 1987, 1989, 1993 a 1997). Nejvýše dokázala skočit v roce 1987 v Indianapolisu, kde překonala 205 cm. Hned čtyři zlaté medaile a jednu stříbrnou si pak odvezla i z halových ME.
Již coby devatenáctiletá zvládla pod širým nebem v Sofii skočit rovné dva metry. V roce 1985 si výkon v Moskvě vylepšila o dalších šest centimetrů. 31. května 1986 dokázala v Sofii skočit nový světový rekord 208 cm. Z prvního místa světových tabulek tím vymazala svoji krajanku, Bulharku Ludmilu Andonovovou, která skočila 20. července 1984 v Berlíně 207 cm. O rok později dokázala na MS v Římě svůj vlastní světový rekord vylepšit až na 209 cm.
V hale rovněž držela světový rekord. Nejdříve vymazala z prvního místa tabulek Rusku Tamaru Bykovovou, která překonala laťku ve výšce 203 cm 6. března 1983 v Budapešti. Její rekord vydržel na prvním místě do 31. ledna 1987, tehdy Stefka Kostadinovová skočila 204 cm, o několik týdnů později 205 cm (8. března 1987) a nejvýše dokázala v hale skočit 206 cm v řeckém městě Pireus 20. února 1988. O čtyři roky později dokázala Němka Heike Henkelová skočit 207 cm a až 4. února 2006 předvedla Švédka Kajsa Bergqvistová v Arnstadtu 208 cm, rekord dodnes platný.
Stefka Kostadinovová se dokázala přenést přes laťku ve výšce 200 cm a výše hned ve 130 případech.[4] V roce 1995, jen pár měsíců po triumfu na MS v Göteborgu se ji narodil syn Nikolaj. Svoji atletickou kariéru oficiálně ukončila v roce 1999, i když poslední atletické soutěže, které se zúčastnila bylo halové MS 1997 v Paříži.
Od roku 1999 pracovala jako viceprezidentka bulharské atletické federace a později jako viceprezidentka bulharského olympijského výboru. V letech 2003 – 2005 působila jako náměstkyně na ministerstvu sportu. Dne 11. listopadu 2005 byla zvolena předsedkyní bulharského olympijského výboru.
Osobní rekordy
Patří mezi devět výškařek celé historie, které mají skočeno v hale i pod širým nebem 205 cm a více. Totéž dále dokázaly Němky Heike Henkelová a Ariane Friedrichová, Švédka Kajsa Bergqvistová, Belgičanka Tia Hellebautová, Chorvatka Blanka Vlašičová, Rusky Anna Čičerovová a Marija Lasickeneová a Ukrajinka Jaroslava Mahučichová.
Dráha
- Skok do výšky – 209 cm (1987) (Současný světový rekord) a ER
Hala
- Skok do výšky – 206 cm (1988)
Odkazy
Reference
- ↑ World Records Progression - High Jump (Women)
- ↑ World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
- ↑ Výškařky Balasová a Kostadinová budou uvedeny do Síně slávy IAAF. ČT sport . 2012-10-13 . Dostupné online.
- ↑ Profil na tilastopaja.org[nedostupný zdroj
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefka Kostadinovová na Wikimedia Commons
- Stefka Kostadinovová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Stefka Kostadinovová v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk