Zduhač (srbsky здухаћ zduhać), zduchač či stuhač^[1][2] je člověk nadaný nadpřirozenou mocí bojovat s nepřátelskými bytostmi, na jehož existenci se věřilo v Černé Hoře, východní Hercegovině, střední Bosně a západním Srbsku. Těchto bitev se účastní jeho duše a ke svému údělu je předurčen narozením v takzvané „košili“, blanitém vaku pokrývajícím hlavu, což jej spojuje se slovinským a chorvatskými kresniky, furlanskými benandanty, maďarskými táltos a osetskými burkudzäutä. Bitvy které zduhač bojuje mají odvrátit zlé počasí a zajistit dobrou úrodu jeho kraji, vesnici či rodině. Za jeho nepřátele byli považováni ostatní zduhači, především ze zámoří.^[3][4]

Podobá se mu vetrovnjak, vilovit, a oblačar ze srbského folklóru a zmajevit a alovit ze srbského, makedonského a bulharského folklóru, jejíž protivníkem je démonické zosobnění špatného počasí jménem ala.

Srpski mitološki rečnik namísto toho uvádí stuhače jako zrůdu ze srbského a hercegovinského folklóru obývající hory a pustiny. Toto stvoření že si omotává své nohy onucemi z lidských šlach, aby při lezení na skály neuklouzl^[5]. Když se mu onuce zničí, opatří si z něčí nohy šlachy nové. V horách přepadává pocestné, do cesty jim hází kameny a láme jim nohy.^[5]

Vjedogonja

Vjedogonja je lidská duše ve spánku opouštějící lidské tělo, na jejíž existenci se věřilo ve stejných oblastech jako ve zduhače, se kterým také tato představa splývala. Tato bytost mimo lidské tělo bojuje proti ostatním vjedogonjům, a pokud během těchto soubojů zahyne, umírá i člověk. Vjedogonja také zná věci minulé a budoucí.^[6] Vjedogonja má do jisté míry negativní charakter, což se projevovalo vírou že člověk, v kterém přebývá, se narodil v červené bláně, na rozdíl od jemu podobných pozitivních bytostí, které se rodily v bílé, a že se po smrti stává upírem. Vyniká velkou fyzickou silou, což se odráží v srbském úsloví „je silný jako vjedogonja“.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• Š. Kulišić, P. Ž. Petrović, N. Pantelić. Српски митолошки речник. Belgrade: Nolit, 1970. Kapitola Здухаћ. (Serbian) 
• Dr Ivan Kovačević. Semiologija mita i rituala I. Belgrade: Biblioteka XX vek, 2001. Kapitola Mitska bića i rituali. 

Slovanská mytologie a folklór
božstva a démoni východních Slovanů (zejména Rusů)	Vladimírův panteon Perun • Chors-Dažbog • Stribog • Simargl • Mokoš ostatní Veles • Svarog • Svarožic • Trojan • Zbručský idol pozdní prameny a folklór Jarilo • Rod • Rožanice • Kupalo • Kostroma • Marena • Ognyena (Ohnivá Marie) démoni a duchové Baba Jaga • běs • domovoj • Kostěj • lešij • Polevik • rusalka • víla • vlkodlak • zmej	Zbručský idol
božstva a démoni západních Slovanů	Obodrité Prove • Podaga • Živa Lutici Černoboh • Černohlav • bohové-blíženci • Jarovít • Radgost • Rujevít • Porenut (Turupit) • Porevít • Pizamar • Pripegala • Svarožic • Svantovít • Triglav Pomořané Jarovít • Triglav • Wolinský idol • Wolinské kopí pozdní prameny a folklór Jessa • Kresnik / Zduhač • Lada / Lado • Lel a Polel • Morana • Dodola / Perperuna démoni a duchové čert • ludkové • rusalka • sudičky • upír • víla • vodník • vlkodlak • zmej
hypotetická božstva	Bělbog • German • Pogoda • Pohvizd • Zora
epika	Čech, Lech a Rus (Praotec Čech, kníže Lech, kníže Rus) • Český dynastický mýtus • Ilja Muromec • Polský dynastický mýtus • Slovo o pluku Igorově
kosmologie	Bujan • Nav
slovanské svátky	Dožínky • Dziady • Hromnice • Kupadelné svátky • Kračun • vynášení smrti / vítání jara
související	Prillwitzské idoly • slovanské pohanství • rodnověří • indoevropské náboženství • Velesova kniha