Světová obchodní organizace - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Světová obchodní organizace
 ...
Na tento článek je přesměrováno heslo WTO. Další významy jsou uvedeny na stránce WTO (rozcestník).
Světová obchodní organizace
alt=      zakládající členové      další členové
     zakládající členové
     další členové
ZkratkaWTO
Vznik1. ledna 1995
Typmezinárodní obchodní organizace
Právní formasubject of international law
Účelregulace mezinárodního obchodu
SídloŽeneva, Švýcarsko
Úřední jazykangličtina, francouzština, španělština, italština (neoficiálně)
Členové166 členských států
Generální ředitelkaNgozi Okonjo-Iweala[1][2]
Počet zaměstnanců640 (2018)
Oficiální webwww.wto.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světová obchodní organizace (WTO) (World Trade Organization) je mezinárodní organizace sídlící v Ženevě. Vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu, která vznikla v roce 1948. Primárním úkolem organizace je rovnost v rámci otevřeného trhu. Snaží se členským státům poskytnout mechanismus, pomocí něhož mohou země redukovat obchodní bariéry.[3] Patří mezi nejdůležitější hráče obchodní ekonomiky. Její činnost neprobíhá bez problémů: zásadním sporem je rozdíl zájmů mezi bohatými (průmyslovými) a chudšími (zemědělskými) zeměmi.

Historie

Všeobecná dohoda o clech a obchodu

Místo konání Brettonwoodské konference

I když samotná organizace vznikla teprve v roce 1995, historicky ji můžeme označit za nástupce GATT (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu). Výsledkem jednání v rámci Brettonwoodské konference byl vznik Mezinárodního měnového fondu (International Monetary Fund) a Světové banky (World Bank). Organizace spojených národů se snažila vytvořit odbornou agenturu ITO (International Trade Organization). Neshody při vytváření organizace však vedly k tomu, že ITO nikdy nevešla v platnost. Místo toho byla v roce 1947 přijata méně ctižádostivá Všeobecná dohoda o clech a obchodu.

GATT se od současné Světové obchodní organizace liší tím, že se jedná o dohodu obsahující smluvní strany. WTO je oproti tomu mezinárodní organizace s členskými státy.[4]

Uruguayské kolo (1986–1994)

Vyjednávání během Uruguayského kola.

V září v roce 1986 začalo osmé vyjednávací kolo Všeobecné dohody o clech a obchodu, které trvalo téměř osm let. Bylo pojmenováno podle místa, kde jednání začalo – uruguayského města Punta del Este. Jedním z nejdůležitějších bodů agendy bylo shodnout se na podmínkách vytvoření Světové obchodní organizace. Byly stanoveny i další cíle jednání – liberalizace mezinárodního obchodu, obrana vůči protekcionismu a snaha vylepšit mezinárodní obchodní systém.

Klíčové setkání však proběhlo v dubnu 1994 v marockém Marrakéši. Právě zde došlo k podepsání celého kola, a to včetně Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, kterou ratifikovalo všech 125 zástupců států. V této dohodě byly přijaty nové cíle v rámci nově vzniklé WTO: snížení nezaměstnanosti, zvýšení produkce, zlepšení životní úrovně a také snaha o dosažení co nejefektivnější poptávky. Světová obchodní organizace tedy oficiálně vzniká k 1. lednu 1995.[5][6]

Spojené státy využívají v tomto kole tzv. jednotný závazek (single undertaking) k prosazení svých zájmů a preferencí. Jejich cílem bylo přijetí závazků ohledně ochrany práv k duševnímu vlastnictví a liberalizaci služeb. Tento závazek staví rozvojové státy, které nejevily o tyto dohody zájem, před ultimátum: buď přijmou závazky ve všech ohledech, nebo se nebudou moci připojit vůbec.

Výsledkem tohoto závazku bylo přijetí Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS) a Všeobecná dohoda o obchodu službami (General Agreement on Trade in Service). Poprvé se tedy objevují podmínky o exportu a importu terciárního sektoru. Ta obsahuje dvě důležitá ustanovení: ustanovení o národním zacházení, které brání exportéry před protekcionismem a zacházení podle nejvyšších dohod upravující vzájemné jednání členských států.[7][8]

V rámci jednání bylo přijato několik úmluv, které doplnily tehdy existující GATT (označovanou jako GATT 47). Po zasazení těchto úmluv a menších úpravách vznikla tzv. GATT 1994. Všeobecná dohoda o clech a obchodu tedy stále platí, jen s menšími úpravami.[9]

Katarské kolo (2001)

Katarské kolo (někdy označováno jako Rozvojová agenda z Dohá či Kolo z Dohá) je současné kolo vyjednávání Světové obchodní organizace. Bylo zahájeno ministerskou radou 9. listopadu 2001 v katarském městě Dohá.

Klíčovým bodem agendy je eliminace obchodních bariér a větší zapojení rozvojových zemí.[10][11]

Součástí katarského kola je i tzv. „balíček z Bali“ (Bali Package) přijatý v rámci ministerské konferenci na Bali v prosinci 2013. Po 12 letech neúspěšného jednání došlo konečně ke shodě. Hlavní složkou balíčku byla tzv. Dohoda o usnadnění obchodu (Trade Facilitation Agreement). Jedná se o první multilaterální dohodu organizace. Ačkoli Indie zpočátku tuto dohodu vetovala z důvodu ochrany skladování potravin (tzv. food stock holding programme). Tyto obavy vyřešily Spojené státy, které Indii ujistily o účinnosti klauzule mírového řešení v rámci obchodu se zemědělskými produkty.[12]

Balíček se také dotkl určitých sektorů v zemědělství – zejména snaha stanovit celní kvóty, omezit domácí subvence a pomoci nejméně rozvinutým státům (LDCs – Least Developed Countries).[13][14]

Struktura organizace

Sekretariát a generální ředitel

Sekretariát sídlí v Ženevě a tvoří ho 634 úředníků, reprezentující 78 národů. V jeho čele stojí generální ředitelka, kterou se dne 15. února 2021 stala Dr. Ngozi Okonjo-Iweala z Nigérie. Jejím úkolem je dohlížet na správnost jednání organizace. Tato role fungovala již v souvislosti s Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT).[15][16]

Sekretariát nemá pravomoc rozhodovat, tu mají pouze členské státy. Jeho hlavní úlohou je technická a organizační podpora konkrétních výborů. Sekretariát rovněž plní funkci zprostředkovatele informací skrze média a veřejnost. A v neposlední řadě radí potenciálním zájemcům, jak se stát členem organizace.[16]

Úředním jazykem organizace je angličtina, španělština a francouzština.[16]

Ministerské konference

Ministerská konference je jedním z nejdůležitějších orgánů. Každý členský stát má zde svého zástupce, který má právo hlasovat. Hlasuje se pomocí konsenzu, nikoli formálním hlasováním. Ministerská konference zpracovává agendu pro budoucí jednání a z tohoto důvodu se schází minimálně každé 2 roky.[17]

Každé vyjednávací kolo zahrnuje 4 fáze: vyjednávání před vlastním vyjednáváním, vytváření agendy, vlastní vyjednávání a vyjednávání po vlastním vyjednávání uzavřených dohod. Největší důraz se klade na samotné vytváření agendy. Kvůli tomuto bodu nejprve selhalo zahájení tzv. uruguayského i katarského kola, protože členské státy nedospěly ke konsenzu ohledně obsahu agendy.[18]

Přehled ministerských konferencí

První ministerská konference proběhla v prosinci roku 1996 v Singapuru. Tehdejší ministři obchodu se shodli na spolupráci týkající se zapojení nejméně rozvinutých států (LDCs).

Druhá ministerská konference se uskutečnila v Ženevě od 18. do 20. května roku 1998.

Protesty v Seattlu během ministerské konference

Třetí ministerská konference se konala od 29. listopadu do 3. prosince roku 1999 v Seattlu. Cílem tohoto setkání bylo shodnout se na agendě příštího kola jednání organizace, avšak ministři nedospěli ke konsenzu. Tato konference se označuje jako „boj v Seattlu“ (Battle at Seattle). Jednání doprovázely pouliční nepokoje a antiglobalizační protesty.

Čtvrtá ministerská konference proběhla v Dohá během 9. až 14. listopadu 2001. Zde bylo zahájeno nové jednací kolo organizace zvané Katarské kolo.

Pátá ministerská konference se konala v Cancúnu od 10. do 14. září roku 2003. Jednání skončila neúspěšně. Nebyl nalezen konsenzus ohledně zapojení rozvojových zemí.[19][20]

Šestá ministerská konference proběhla v Hongkongu od 13. do 18. prosince 2005.[21]

Sedmá a osmá ministerská konference se uskutečnily v Ženevě. První z nich probíhala od 30. listopadu do 2. prosince 2009. Druhá od 15. do 17. prosince 2011.[22]

Devátá konference se konala během 3. až 6. prosince 2013 na Bali.[23]

Zatím poslední, tedy desátá ministerská konference proběhla od 15. do 19. prosince 2015 v Nairobi.[24]

Další konference je naplánována na rok 2017, konkrétně od 11. do 14. prosince v Buenos Aires.[22]

Generální rada

Generální rada je druhým hlavním orgánem hned po ministerské radě. Z toho vyplývají i její povinnosti: má na starosti koordinaci veškerých činností organizace v době, kdy nezasedá ministerská konference. V generální radě, stejně jako v ministerské konferenci, má každý členský stát svého zástupce. Schází se podle potřeby, nejčastěji však jednou měsíčně.[25]

Generální rada se střetává na dvou různých platformách. Jednou z nich je Orgán pro prověrky obchodních praktik (Trade Policy Review Body, TPRB).[26]

Druhou z nich je tzv. Těleso pro řešení sporů (Dispute Settlement Body, DSB). Jeho úkolem je řešit konflikty, které vznikají mezi členy během jednání.

Tyto dvě formace se zabývají monitorováním a řešením sporů.[27]

Další orgány generální rady, které působí v různých oblastech. Rada pro obchod se zbožím (Council for Trade in Goods) se skládá z několika obchodních výborů, například výbor pro zemědělství. Pod tuto radu spadá i Information Technology Agreement Committee.[19]

Rada pro obchod se službami (Council for Trade in Services) se zabývá transparentností terciárního sektoru ekonomik členských zemí. Část dohody obsahuje pravidla určující obchod se službami: pohyb osob obchodující se službami, finanční služby, telekomunikace a leteckou dopravu.[19]

Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (Council for Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS) monitoruje dohody týkající se autorských práv a copyrightu.[28]

V Generální radě působí velké množství výborů a rad, které se zabývají obchodem, financemi a transportem technologií. Existují zde také výbory, kde nejsou přítomni zástupci všech členských států.[19]

Největší exportéři v rámci WTO

Green Room

Mechanismus tzv. Zeleného pokoje (Green Room) v podstatě nahrazuje výkonnou radu, ve které by zasedal omezený počet členských států. Poprvé se zelený pokoj objevil během Tokijského kola v 70. letech. Tehdy se kuloárního jednání v rámci zeleného pokoje zúčastnilo 10 států, v současnosti se počet rozšířil až na 30 členských států. Zejména členské státy OECD a pár rozvojových států.[29][30]

V minulosti byl ale také několikrát kritizován za to, že umožnil hlavním aktérům mezinárodního obchodu ovlivňovat průběh vyjednávání v jejich prospěch. V současné době se tato platforma využívá jen sporadicky. Rozhodovací proces se stal kontroverzním zejména v 90. letech, kdy byly z vyjednávání ”vyloučeny” rozvojové země. Během Katarského kola se stal proces vyjednávání daleko transparentnější a inkluzivní.[31]

Řešení sporů

Dispute Settlement Body

WTO disponuje tzv. Tělesem pro řešení sporů (Dispute Settlement Body, DSB) a Mechanismem pro řešení sporů (Dispute Settlement Mechanism, DSM), které jsou využívány, pokud mezi členskými státy dojde k rozporu.

Mechanismus pro řešení sporů je tvořen až 4 kroky. Prvním krokem jsou konzultace, druhým je panel, třetím je případné odvolání a čtvrtým je realizace.[32]

Dispute Settlement byl vytvořen členskými státy v rámci Uruguayského kola, v platnost vstoupil 1. ledna 1995 a dává každému z členských států WTO jistotu, že se bude moci v případě potřeby domáhat svých práv vyplývajících z dohod WTO.[33]

Od žalujícího státu se nejprve očekává iniciace bilaterální konzultace, kde je lhůta zpravidla 60 dní. Po uplynutí této lhůty je možno svolat panel na základě tzv. principu negativního konsenzu (tedy pokud nehlasují členové DSB proti). V panelu nezasedají zástupci členských států, ale tvoří ho 3 až 5 odborníků z oblasti mezinárodního obchodu a diplomacie.[34]

Panel po řádném prozkoumání a konzultací se zúčastněnými stranami vytváří zprávu. Pro přijetí zprávy se opět používá princip negativního konsenzu. Strany mohou podat proti rozhodnutí panelu odvolání. Tím se pak podrobněji zabývají odborníci z Odvolacího tělesa (Appellate Body). Odvolací těleso se skládá ze 7 členů, kteří jsou voleni na 4 roky.[35]

Mechanismus pro řešení sporů byl součástí již Všeobecné dohody o clech a obchodu. Bylo zde projednáno 297 žádostí. Od vzniku WTO do současnosti projednal DSB více než 500 žádostí.[34]

Nejčastějším důvodem sporů je porušení norem doložek nejvyšších výhod a národního zacházení, dále oblast dočasných obchodních překážek (antidumping a subvence).[34]

Řešením sporů se aktivně účastní pouze malé procento členských států. Ve většině z nich vystupují Spojené státy a Evropská unie ať už jako žalující nebo žalovaná strana. Děje se tak hlavně kvůli jejich silnému postavení v mezinárodním obchodu. Mezi časté žalované země patří například i Brazílie a Čína, i přes její relativně krátké členství (připojila se v roce 2001).[34]

Některé skupiny kritizovaly proces řešení sporů kvůli nedostatku transparentnosti a demokratické odpovědnosti, jakož i pro necitlivost k sociálním normám a normám týkajících se životního prostředí. Rostoucí využívání systému rozvojovými zeměmi je ukazatelem jeho institucionálního úspěchu.

Systém řešení sporů je významným milníkem ve vývoji založeného na pravidlech mnohostranného obchodního systému.[36]

Vyjednávání v rámci organizace

Na začátku každého vyjednávání podají členové WTO návrhy týkající se jak struktury, tak obsahu vyjednávání. Tato vyjednávání zdůrazňují hlavní oblasti zájmů jednotlivých členů organizace, či jednotlivých zájmových skupin.

Článek IX Dohody Světové obchodní organizace říká, že všechna důležitá usnesení musí být přijata na základě konsenzu všech členských zemí. To má zaručit všeobecnou shodu na přijímaných rozhodnutích všemi zúčastněnými, takže i zájmy méně rozvinutých států jsou ochráněny.[37]

Nevýhodou tohoto systému je ovšem to, že dojít ke konsenzu mezi více než 160 členy organizace vyžaduje mnoho kol jednání a času, a často se všeobecné shody vůbec nepodaří dosáhnout. To dokazuje Katarské kolo, kde vyjednávání od roku 2001 nebylo doposud ukončeno a drtivá většina bodů agendy stále nebyla vyřešena.

Často se tedy stává, že alespoň jedna členská země má k návrhu výhrady. V takových situacích přichází na řadu zdlouhavá úsilí k dosažení konsenzu většinou nalezením kompromisu. Pokud tento postup nefunguje, není vydáno žádné rozhodnutí. V určitých situacích, kdy členové nejsou schopni dosáhnout konsenzu, umožňuje WTO hlasování. V tomto případě má každá země jeden hlas se stejnou váhou. To rozhodnutí, které dostane více hlasů, vyhrává.

WTO byla mnohokrát kritizována za to, že jednání nejsou spravedlivá a dostatečně transparentní. Ve skutečnosti totiž nejsou WTO dohody schvalovány konsenzem všech členů, ale procesem neformálních uzavřených jednání v menších skupinkách zemí. Tuto skutečnost dokazuje existence tzv. zeleného pokoje, kde během tajných schůzek nejvýznamnějších členských států, dochází k formování základů dohod. To znamená, že hlavní slovo má při rozhodování skupina největších exportérů, zatímco ostatních, více než 100 členských států, má minimální reálnou šanci jakkoliv jednání ovlivnit.[38][39]

Hlavním rozhodujícím orgánem Světové obchodní organizace jsou ministerské konference, kde ministři všech členských států prezentují vlastní postoje k právě projednávaným otázkám.

Ministerské konference se podle Marákéšské dohody konají pravidelně jednou za dva roky, což nebylo za dvacetileté existence organizace dodrženo pouze jednou, a to v roce 2007, kdy ke konferenci nedošlo.[40]

Poslední Ministerská konference proběhla v prosinci 2015 v Nairobi. Hlavním bodem agendy byl tzv. „Nairobi Package“, který zahrnoval dohody o zemědělství a otázky týkající se LDCs.[24] Reálně se však organizace vzdaluje dohodám z ministerské konference v Dohá.[41]

Kritika organizace

Protesty proti Světové obchodní organizaci během ministerské konference v Seattlu.

Ačkoli se díky vytváření koalic daří do jednání zapojovat více členů, stále jsou zde aktéři, kteří výrazně ovlivňují jednání na úkor jiných. Jedná se zejména o Spojené státy americké a Evropskou unii. Ovšem v současnosti vzrostl význam Indie a Brazílie. Organizace se vyznačuje střední výstupovou účelností. Vyjednávací kola v 80. letech sice vedly k zásadní liberalizaci obchodu – snížení tarifů na průmyslové výrobky. Nicméně stále víc a víc se řeší otázka neúčelnosti WTO – už patnáct let trvající katarské kolo nepřineslo nic nového.[42]

WTO je také kritizována zástupci ekologie. Tvrdí, že volný trh a deregulace má nepříznivý vliv na životní prostředí jako celek. Podle některých zastánců ochrany životního prostředí termín úspěch v interpretaci WTO není nic jiného než růst HDP a příjmů, což automaticky způsobuje lhostejnost k životnímu prostředí. Ve výsledku ochrana životního prostředí je zcela v rozporu se zvýšením efektivnosti v ekonomickém sektoru.[43]

Česká republika a Světová obchodní organizace

Československo bylo zakládajícím členem, respektive signatářem Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v roce 1947. Na rozdíl od jiných mezinárodních organizací Československo GATT v 50. letech neopustilo. Jediným důsledkem byla suspenze smluvních vztahů mezi Československem a Spojenými státy v roce 1951. V březnu roku 1993 Česká a Slovenská republika podepsaly protokoly o přístupu k WTO, které vycházely z práv a závazků Československa jako zakládající smluvní strany GATT.[44] Evropská unie je od roku 1995 v rámci Světové obchodní organizace samostatný subjekt zastupující všech 27 členských států prostřednictvím Evropské komise, jež ji reprezentuje na jednání. Od roku 2004, respektive 2005 tedy i Českou republiku jakožto jednoho z členských států Evropské unie.[45]

Odkazy

Reference

  1. WTO povede Okonjová-Iwealová. Působila ve Světové bance, v Nigérii bojovala proti korupci. ČT24 . . Dostupné online. 
  2. WTO new DG Ngozi Okonjo-Iweala: Nigerian World Trade Organisation Director General fans dress up like her to pay tribute. BBC NEWS . . Dostupné online. 
  3. HOEKMAN, Bernard M.; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization : law, economics, and politics. New York: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0203946537. S. 1-8. 
  4. HOEKMAN, Bernard M.; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization : law, economics, and politics. New York: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0203946537. S. 1–8. 
  5. WTO | legal texts - Marrakesh agreement. www.wto.org . . Dostupné online. (anglicky) 
  6. HOEKMAN, Bernard M.; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization : law, economics, and politics. New York: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0203946537. S. 10-11. 
  7. WTO | legal texts - A Summary of the Final Act of the Uruguay Round. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. S. 234. 
  9. MATSUSHITA, Mitsuo; SCHOENBAUM, Thomas J. The World Trade Organization : law, practice, and policy. s.l.: s.n., 2015. Dostupné online. ISBN 9780199571857. S. 260. 
  10. WTO | The Doha Round. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. 
  11. HOEKMAN, Bernard M.; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization : law, economics, and politics. New York: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0203946537. S. 10–11. 
  12. ELIASON, Antonia. The Trade Facilitation Agreement: A New Hope for the World Trade Organization. World Trade Review. 2015-10-01, roč. 14, čís. 4, s. 643–670. Dostupné online cit. 2017-01-25. ISSN 1474-7456. DOI 10.1017/S1474745615000191. 
  13. WTO | Ministerial conferences - Ninth WTO Ministerial Conference - Briefing notes. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  14. HOEKMAN, Bernard M.; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization : law, practice, and policy. New York: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 9780199571857. S. 27. 
  15. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. OCLC 923583927 S. 229–231. 
  16. a b c WTO | Secretariat and budget overview. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  17. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. S. 227. 
  18. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. S. 231–232. 
  19. a b c d FERGUSSON, Ian F. cit. 2017-01-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  20. HOEKMAN, Bernard; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization: law, economics, and politics. s.l.: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0203946537. S. 10-11. 
  21. WTO | Ministerial conferences - Hong Kong 6th Ministerial. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  22. a b WTO | Ministerial conferences. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. 
  23. WTO | Ministerial conferences - Ninth WTO Ministerial Conference - Indonesia. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  24. a b WTO | Ministerial conferences - Tenth WTO Ministerial Conference - Nairobi. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  25. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praaha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. S. 227. 
  26. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. S. 251. 
  27. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. S. 254–257. 
  28. FERGUSSSON, Ian F. cit. 2017-01-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  29. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. S. 228–229. 
  30. HOEKMAN, Bernard M.; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization : law, economics, and politics. New York: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0203946537. S. 26-27. 
  31. HOEKMAN, Bernard M.; MAVROIDIS, Petros C. The World Trade Organization : law, economics, and politics. New York: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0203946537. S. 116. 
  32. NARLIKAR, Amrita. The Oxford handbook on the World Trade Organization. Oxford: Oxford University Press, USA, 2012. Dostupné online. ISBN 9780199586103. 
  33. WTO | Understanding the WTO - A unique contribution. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  34. a b c d KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. 
  35. NARLIKAR, Amrita. The Oxford handbook on the World Trade Organization. Oxford: Oxford University Press, 2012. Dostupné online. ISBN 9780199586103. 
  36. Dispute Settlement Summary. www.cid.harvard.edu online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. 
  37. NARLIKAR, Amrita. The World Trade Organization : a very short introduction. New York: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0192806084. S. 43. 
  38. REGE, Vinod. Negotiating at the World Trade Organization. Londýn: Commonwealth Secretariat, 2011. ISBN 1848590717. S. 27–29. 
  39. NARLIKAR, Amrita. The World Trade Organization : a very short introduction. New York: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0192806084. S. 43–47. 
  40. REGE, Vinod. Negotiating at the World Trade Organization. Londýn: Commonwealth Secretariat, 2011. ISBN 1848590717. S. 13. 
  41. WTO Ministerial: A Time for Reflection in Nairobi on the Future of Global Trade | International Centre for Trade and Sustainable Development. www.ictsd.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-02. (anglicky) 
  42. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 9788074191794. 
  43. NEUMAYER, Eric. The WTO and the Environment: Its Past Record is Better than Critics Believe, but the Future Outlook is Bleak online. cit. 2017-01-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  44. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 8021024747. S. 112–113. 
  45. WTO | European Union - Member information. www.wto.org online. cit. 2017-01-25. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Světová_obchodní_organizace
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.



Ázád Hind
Úmrtí v roce 2022
Útok na Pearl Harbor
Čína
Čínská občanská válka
Čínská republika (1912–1949)
Čínská republika (Wang Ťing-wejův režim)
Čúiči Nagumo
Čang Ťing-chuej
Čankajšek
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časové pásmo
Čchung-čching
Česká Wikipedie
Česko
Šalomounovy ostrovy
Šarm aš-Šajch
Štítonoš
Štít (heraldika)
Žďáření
Ženeva
.au
1. leden
1002
11. listopad
11. prosinec
13. listopad
15. únor
15. srpen
16. století
17. století
1788
1825
1829
1836
1848
1851
1854
1855
1859
1872
1874
1890
1899
19. únor
19. leden
19. století
1901
1905
1911
1917
1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1945
1948
1952
1967
1970
1972
1982
1986
1987
1990–1999
1992
1999
2. listopad
2. září
2002
2020
2022
23. leden
26. leden
27. listopad
28. říjen
29. říjen
3. listopad
30. říjen
31. říjen
5. listopad
6. květen
6. listopad
7. červenec
7. prosinec
8. prosinec
9. březen
9. duben
9. listopad
Aaron Carter
Aaron Carter?oldid=921991927
ABDACOM
Abel Tasman
Aceton
Acrux
Adelaide
Akácie
Akvizice
Albert Einstein
Aleutské ostrovy
Alexander Vandegrift
Alexandr Vasilevskij
Alternativní rock
Americký dolar
Andamany
Angličtina
Anglie
Anglikánská církev
Anthony Albanese
Antikomunismus
ANZUS
APEC
Arafurské moře
Archibald Wavell
Arnhemská země
Arnold Jackson
Arthur Phillip
Asie
Asijsko-pacifické hospodářské společenství
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Attu
Austrálci
Austrálie
Austrálie (kontinent)
Austrálie (rozcestník)
Australská deska
Australská hymna
Australská megafauna
Australská strana práce
Australská vlajka
Australské státy a teritoria
Australské trestanecké osady
Australský dolar
Autorita (knihovnictví)
Backstreet Boys
Bakterie
Balfourova deklarace
Barmský stát
Bathurst (Nový Jižní Wales)
BIBSYS
Bitevní křižník
Bitevní loď
Bitva o Cherson
Bitva o Gallipoli
Bitva o Guadalcanal
Bitva o Guam (1941)
Bitva o Malajsii
Bitva o Singapur
Bitva u řeky Chalchyn
Bitva u Baweanu
Bitva u Guadalcanalu
Bitva u jezera Chasan
Bitva u Midway
Bitva u mysu Esperance
Bitva u ostrovů Santa Cruz
Bitva u ostrova Savo
Bitva u Tassafarongy
Bitva u východních Šalomounů
Bitva v Badungském průlivu
Bitva v Jávském moři
Bitva v Korálovém moři
Bitva v Makassarském průlivu
Bitva v Sundském průlivu
Bob Hawke
Boje o Nizozemskou východní Indii (1941-1942)
Boje v Indickém oceánu za druhé světové války
Boje v jihovýchodní Asii během druhé světové války
Boj o Filipíny (1941–1942)
Boj o Filipíny (1941-1942)
Boj o Singapur
Botanický záliv
Bougainville
Brazílie
Brisbane
Britové
Britská Indie
Britské impérium
Britské Malajsko
Britský parlament
Brunej
Buddhismus
Buka
Bulharské carství
Canberra
Chajim Weizmann
Chasan
Cherson
Chersonská oblast
Chester W. Nimitz
Commons:Featured pictures/cs
Commonwealth
Corregidor
Dánové
Dějiny Austrálie
Dějiny Francie
Džóhacu
Dan McCafferty
Datová hranice
David Hurley
Dekolonizace
Den vzniku samostatného československého státu
Dněpr
Doba ledová
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Dominium
Doolittlův nálet
Douglas MacArthur
Douglas McGrath
Down Under
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Druhy hlasů
Edmund Barton
Egalitářství
Egypt
Elon Musk
Emu
Encyklopedie
Ethelred II.
Etiopie
Eureka Stockade
Eva Melmuková
Evropa
Fašismus
Fašistická Itálie
Federální shromáždění
Federace
Federalismus
Filipínská druhá republika
Filipínské společenství
Filipíny
Finsko
Florida
François Darlan
Francie
Francouzská Indočína
Francouzská národní knihovna
Frankistické Španělsko
Franklin Delano Roosevelt
Freiburská univerzita (Švýcarsko)
Fremantle
Fusó (bitevní loď)
G20
Gemeinsame Normdatei
Genocida
Geodata
Geografie Austrálie
Geopolitika
George C. Marshall
Gerhard Mercator
Gilbertovy ostrovy
Gough Whitlam
Guadalcanal
Guam
Gudžarát
Halloween
Harold Alexander
Haruna (bitevní loď)
Havárie tankeru Prestige
Havaj
Hebrejština
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst
Henry H. Arnold
Herec
Hideki Tódžó
Hinduismus
Hip hop
Historie svatomartinských tradic
Hlavní město
Hlavní strana
HMS Endeavour
HMS Indomitable (92)
HMS Prince of Wales (53)
HMS Repulse (1916)
Hongkong
Hrubý domácí produkt
Hudební žánr
Hudební nástroj
Hudební producent
Hudební skladatel
Hustota zalidnění
Hymna Spojeného království
Imigrace
Imran Chán
Incident na mostě Marca Pola
Index lidského rozvoje
Indický oceán
Indie
Indočínská válka
Indonésie
Indonéská revoluce
Invaze králíka divokého v Austrálii
Islám
Isoroku Jamamoto
ISO 3166-1
ISO 3166-2:AU
Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche
Italské království
Jáva
Jair Bolsonaro
Jamaširo (bitevní loď)
James Cook
Jan Adolf Brandeis
Japonské císařské námořnictvo
Japonské císařství
Japonsko
Jazyk (lingvistika)
Jerry Lee Lewis
Jižní Asie
Jižní Austrálie
Jižní Korea
Jižní oceán
Jižní polokoule
Jihovýchodní Asie
Joel Stransky
John Howard
Joseph Banks
Joseph Stilwell
Julia Gillardová
Köppenova klasifikace podnebí
Křesťanství
Kalifornie
Kanada
Kanton (vexilologie)
Kapitulace Japonska
Karel III. Britský
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolická církev
Kiska
Klokan
Kolonialismus
Konference OSN o změně klimatu 2022 v Šarm aš-Šajchu
Konstituční monarchie
Korálový útes
Korejská válka
Korejský poloostrov
Království Velké Británie
Ku-ring-gai Chase National Park
Kuomintang
Kvašení
Láčkovka
Lae
Lancaster (Kalifornie)
Latina
Leslie Carterová
Letadlová loď
Liberální demokracie
Liberální strana Austrálie
Library of Congress Control Number
Libuše Hlubučková
Lidová slovesnost
Londýn
Louis Mountbatten
Lovci a sběrači
Luis Váez de Torres
Luiz Inácio Lula da Silva
Měsíc
Maďarské království
Manchester
Mandžukuo
Mandžusko
Marie Poledňáková
Markéta Goetz-Stankiewicz
Martin Buber
Matthew Flinders
Melanésie
Melbourne
Mengkukuo
Mexiko
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michal Ambrož
Micuru Ušidžima
Miloš Zeman
Mongolsko
Monolit
Motal
Mount Augustus
Mount Kosciuszko
Murray (řeka)
MusicBrainz
Myanmar
Náboženství
Nálety v Indickém oceánu
Nálet na Darwin
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Koreje
Národní park Kakadu
Národní socialismus
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nauru
Neštovice
Nepenthes pudica
Neteř
New York
Nezávislý stát Chorvatsko
Nick Carter (hudebník)
Nizozemci
Nizozemská východní Indie
Nizozemsko
North American B-25 Mitchell
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nové Holandsko
Nový Jižní Wales
Nový Zéland
Občanská neposlušnost
Občanská práva
Obléhání Tobruku
Obyvatelstvo
Oceánie
Odboj během druhé světové války
OpenStreetMap
Orel skalní
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace spojených národů
Osídlování Země
Osa Berlín–Řím–Tokio
Osa Berlín-Řím-Tokio
Osmanská říše
Ovčí vlna
Ozbrojené síly Ruské federace
Ozbrojené síly Ukrajiny
Pád mostu v Gudžarátu
Pákistán
Písničkář
Půda
Papua Nová Guinea
Parita kupní síly
Parlamentní systém
Patent
Paul Keating
Pavel Verbíř
Pchu-i
Pearl Harbor
Perth
Petr Fiala
Pop music
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Hudba
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portugalská koloniální říše
Port Arthur (Tasmánie)
Port Jackson
Průmysl
Prezident Brazílie
Prezident Izraele
Program Viking
Protesty v Íránu (2022)
První bitva u El Alameinu
První světová válka
Puberta
Q184425
Q301818
Q301818#identifiers
Q301818#identifiers|Editovat na Wikidatech
Queensland
Rabaul
Rap
Rasismus
Rechovot
Robert Menzies
Rozloha
Rumunské království
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Rusko-japonská válka
Salamaua
Sarawak
Savana
Sdružení národů jihovýchodní Asie
SEATO
Sergej Šojgu
Severní teritorium
Seznam měn
Seznam měst v Austrálii
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2022
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Sigmund Freud
Singapur
Sionismus
Slovenská republika (1939–1945)
Sociální stát
Sokolnictví
Soubor:9 Div Tobruk(AWM 020779).jpg
Soubor:Aaron Carter Performing at the Gramercy Theatre - Photo by Peter Dzubay (cropped).jpg
Soubor:Aboriginal Art Australia.jpg
Soubor:Amidships explosion aboard USS Lexington (CV-2), 8 May 1942 (80-G-7406).jpg
Soubor:ArthurPhilip.jpg
Soubor:Australia-climate-map MJC01.png
Soubor:Australian 9th and 10th battalions Egypt December 1914 AWM C02588.jpeg
Soubor:Australia with AAT (orthographic projection).svg
Soubor:Casualties of a mass panic - Chungking, China.jpg
Soubor:Changde battle.jpg
Soubor:Coat of Arms of Australia.svg
Soubor:Darwin 42.jpg
Soubor:Emanuel Phillips Fox painting – Landing of Captain James Cook at Botany Bay, 1770.jpg
Soubor:Endeavour replica in Cooktown harbour.jpg
Soubor:Eureka Flag.svg
Soubor:Flag of Australia (converted).svg
Soubor:Japanese battleships Yamashiro, Fuso and Haruna.jpg
Soubor:Mongolian Man and his Eagle.jpg
Soubor:MV Prestige.jpg
Soubor:Nepenthes pudica, pitchers.jpg
Soubor:Nla.pic-an23217367-v.jpg
Soubor:Opening of the first parliament.jpg
Soubor:Pacific-War---tile-picyture.png
Soubor:Pacific Area - The Imperial Powers 1939 - Map.svg
Soubor:Port Arthur Seeseite.jpg
Soubor:Second world war asia 1937-1942 map de.png
Soubor:Uluru, helicopter view, cropped.jpg
Soubor:USS California sinking-Pearl Harbor.jpg
Soubor:US landings.jpg
Soubor:View of Port Jackson, taken from the South Head from A Voyage to Terra Australis (1814) by Matthew Flinders.jpg
Soubor:Weizmann 1948.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souhvězdí Jižního kříže
Soul
Sovětský svaz
Sovětsko-japonská válka
Spalničky
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené provincie nizozemské
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Státní hranice
Státní hymna
Státní znak Austrálie
Subhas Chandra Bose
Sumatra
Supervulkán
Světová obchodní organizace
Světová sionistická organizace
Sydney
Tři králové (protinacistický odboj)
Tahiti
Takeoff (rapper)
Tampa
Tanec
Tasmánie
Tchaj-wan
Technická univerzita Darmstadt
Tenor
Terra Australis
Terra nullius
Thajsko
Tichý oceán
Tichomoří
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Timorské moře
Toba
Tobská katastrofa
Tokijský záliv
Tokio
Torresův průliv
Totem
Tragédie při hromadné tlačenici v Soulu 2022
Trojdohoda
Turecko
Twitter
Uhlí
Ukradená generace
Ukrajina
Uluru
Urbanizace
USS California (BB-44)
USS Lexington (CV-2)
USS Missouri (BB-63)
Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939
Válka ve Vietnamu
Válka v Afghánistánu (2001–2021)
Válka v Iráku
Válka v Tigraji
Válka v Zálivu
Války v Tichomoří
Východní Timor
Vanuatu
Velký bariérový útes
Venuše (planeta)
Versailleská smlouva
Vexilologické názvosloví
Vichistická Francie
Victoria (Austrálie)
Viking 1
Viktorie (britská královna)
Virtual International Authority File
Vlajka Spojeného království
Volodymyr Zelenskyj
Vyspělá země
Vznik Československa
Wake (ostrov)
Waltzing Matilda
Weizmannův institut věd
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willem Janszoon
William Dampier
Winston Churchill
WorldCat
Yorský poloostrov
Zánik Československa
Západní Austrálie
Země
Zeměpisné souřadnice
Země Van Diemena
Zlatá horečka ve Victorii
Zničení Svazu Z
Zpěvák




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk