Světové dědictví - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Světové dědictví
 ...
Znak světového dědictví
Vlajka světového dědictví

Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.

V září 2023 bylo na seznamu světového dědictví 1 199 položek. Z toho 933 položek kulturního dědictví, 229 přírodního a 39 smíšeného ve 168 státech světa.[1] Česko má na tomto seznamu celkem 17 památek. Dalších 8 položek má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Mapa zobrazující počet památek světového dědictví v jednotlivých státech
Mapa zobrazující koncentraci památek UNESCO v jednotlivých evropských zemích. Čísla v rámečku udávají kolik tisíc km2 připadá na 1 památku UNESCO v daném státě. Červená – nejvyšší hustota, světle modrá – nejnižší hustota.

Dějiny

Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi „světového dědictví“, vznikla ve Spojených státech. Toto spojení vyjadřuje skutečnost, že se člověk a příroda vzájemně ovlivňují a je tedy nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě. Konference konaná v Bílém domě ve Washingtonu v roce 1965 vyzvala k založení „Nadace světového dědictví“, která by podporovala mezinárodní spolupráci směřující k zachování mimořádně významných přírodních oblastí a historických památek pro současné i budoucí pokolení.

Podobný návrh vypracoval roku 1968 také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) jako doporučení pro své členy. Oba návrhy byly předloženy k diskusi na konferenci OSN o životním prostředí konané ve Stockholmu v roce 1972. 16. listopadu téhož roku byla pak na generální konferenci UNESCO schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage) poměrem hlasů 75 pro, 1 proti, 17 se zdrželo hlasování. V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975. Roku 1978 bylo uznáno prvních 12 památek.

ČSFR přistoupila k Úmluvě k 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. února 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb.[2]

Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací.

Druhy památek

Podle Úmluvy se u jednotlivých památek rozlišuje mezi kulturním a přírodním dědictvím.

Kulturní dědictví

Rozšíření kulturních památek

Za kulturní dědictví jsou považovány:

  • památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
  • skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
  • lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).

Přírodní dědictví

Rozšíření přírodních památek

Za přírodní dědictví jsou považovány:

  • přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
  • geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
  • přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.

Kritéria

Památky zařazené na Seznam světového dědictví musí splňovat alespoň jedno z deseti kritérií, která byla stanovena organizací UNESCO.[3] Kritéria se označují malými římskými číslicemi. Až do konce roku 2004 byly rozděleny do dvou skupin – na kulturní (i–vi)[4] a přírodní (i–iv). Avšak od roku 2005 bylo číslování spojeno a vzniklo tak označení i–x (přičemž i–vi značí kulturní dědictví, vii–x přírodní dědictví). Není výjimkou, že některé památky splňují i několik kritérií současně.

Kulturní dědictví[5]:

  1. je mistrovským dílem tvůrčího talentu člověka, nebo
  2. představuje významný mezník v hodnotách člověka (v určité době nebo kulturním období) ve vývoji v architektuře, technice, umění či urbanismu, nebo
  3. je jedinečným důkazem o existující nebo už vymizelé civilizaci nebo kulturní tradici, nebo
  4. je skvělou ukázkou stavby, architektonického nebo technologického souboru, dokumentující jednu nebo více významných etap v historii lidstva, nebo
  5. je skvělou ukázkou určitého způsobu osidlování nebo způsobu využití půdy či moře, typického pro nějakou kulturu, zejména tam, kde hrozí poškození vnějšími či vnitřními vlivy, jejichž dopad by byl nevratný, nebo
  6. souvisí přímo nebo specificky s událostmi, s tradicemi, s převratnými myšlenkami, s vyznáním či vírou, s literaturou či uměním majícím univerzální význam (toto kritérium není obvykle používáno samostatně, ale společně s jinými kritérii).

Přírodní dědictví[5]:

  1. obsahuje unikátní přírodní fenomén či oblasti výjimečné přírodní krásy a estetického významu, nebo
  2. je skvělou ukázkou dokumentující významné fáze přírodního vývoje Země, včetně dokladů o lidské evoluci, ukázkou významných právě probíhajících geologických procesů, případně je významným geomorfologickým či fyziografickým útvarem, nebo
  3. je skvělou ukázkou probíhajících ekologických a biologických procesů v rámci evoluce a vývoje pozemních, sladkovodních, pobřežních či mořských ekosystémů a společenstev rostlin a živočichů, nebo
  4. obsahuje nejdůležitější a nejvýznamnější přírodní biotopy klíčové pro zachování místní biologické rozmanitosti, včetně takových biotopů, kde se nachází ohrožené druhy rostlin a živočichů výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy a ochrany přírody.

Smluvní státy a jejich závazky

Smluvní státy se zavázaly, že budou usilovat:[6]

  1. o přijetí všeobecné politiky zaměřené na posílení úlohy kulturního a přírodního dědictví v životě společenství a začlenění ochrany tohoto dědictví do komplexních plánovacích programů;
  2. o vytvoření služeb na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a příslušnými zaměstnanci, majících prostředky na výkon těchto funkcí, na svých územích tam, kde takového služby neexistují;
  3. o rozvinutí vědeckých a technických studií a výzkumu a o vypracování metod práce, se kterými bude stát schopen působit proti nebezpečím, která ohrožují jeho kulturní nebo národní dědictví;
  4. o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; a
  5. o podporu při vytváření nebo rozvíjení národních či regionálních středisek pro školení v oblasti ochrany, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a o podporování vědeckého výzkumu v této oblasti.

Výbor pro světové dědictví

V rámci UNESCO byl ustaven Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nazývaný „Výbor pro světové dědictví“. Tento výbor založil, aktualizuje a publikuje „Seznam světového dědictví“.

Seznam je veřejně dostupný na rozsáhlém webovém portálu, který spravuje Centrum Světového dědictví (francouzsky Centre du patrimoine mondial, anglicky World Heritage Centre).[7], jež je součástí UNESCO a sídlí v Paříži. Toto centrum plní řadu funkcí ve vztahu ke světovému dědictví a organizuje zasedání Výboru pro světové dědictví, odborné semináře a workshopy.[8]

Soupis vlastnictví

Každý smluvní stát má právo předložit Výboru pro světové dědictví soupis vlastnictví tvořícího součást kulturního a přírodního dědictví, který se nachází na jeho území. Výbor stanovil přesná kritéria, která musí být splněna, aby byl návrh zařazen na Seznam. Kritéria lze nalézt na internetových stránkách UNESCO.

Seznam světového dědictví v ohrožení

Vedle tohoto Seznamu je veden „Seznam světového dědictví v ohrožení“, seznam vlastnictví uvedeného v „Seznamu světového dědictví“, na jehož zachování jsou potřebné větší operace. Do tohoto seznamu může být zahrnuto pouze takové vlastnictví, které tvoří součást kulturního a přírodního dědictví a hrozí mu závažné a zvláštní nebezpečí, jako je hrozba zmizení vyvolaná zrychleným chátráním, rozsáhlými veřejnými či soukromými projekty rychlého urbanistického či turistického rozvoje; ničení vyvolané změnami v používání či vlastnictví půdy, velké změny, jejichž příčina je neznáma; opuštění z jakéhokoliv důvodu; vypuknutí či hrozba ozbrojeného konfliktu; kalamity a pohromy hrozivé požáry, zemětřesení a sesuvy půdy; sopečné erupce; změny hladiny vody, záplavy a přílivové vlny.

Fond světového dědictví

Dále byl vytvořen Fond na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví výjimečně světové hodnoty, nazývaný „Fond světového dědictví“. Zdroje Fondu tvoří:

  • povinné a dobrovolné příspěvky smluvních států,
  • příspěvky, dary nebo odkazy, jež mohou poskytnout:
    • jiné státy;
    • UNESCO, jiné organizace v rámci systému OSN, zejména UNDP či jiné mezivládní organizace;
    • veřejné či soukromé orgány nebo jednotlivci;
  • jakékoliv úroky připadající na zdroje Fondu;
  • fondy vzniklé sbírkami a příjmy z akcí organizovaných ve prospěch Fondu; a
  • veškeré další zdroje, jež jsou v souladu s předpisy Fondu, jak jsou navrženy Výborem pro světové dědictví.

Pomoc poskytovaná Výborem

Pomoc poskytovaná Výborem pro světové dědictví může zahrnovat následující formy:

  1. výzkumy týkající se uměleckých, vědeckých a technických problémů vyplývajících z ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
  2. ustanovení expertů, techniků a zkušených pracovníků, aby bylo zajištěno správné provedení prací;
  3. školení pracovníků a specialistů na všech úrovních v oblasti označení, ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
  4. dodání zařízení, které dotyčný stát nevlastní nebo nemůže získat;

půjčky s nízkým úrokem nebo bezúročné půjčky splatné na dlouhodobém základě; ve výjimečných případech a ze zvláštních důvodů poskytnutí nenávratných příspěvků.

Zasedání

Jednotlivá zasedání Výboru pro světové dědictví se konají několikrát do roka. Na těchto zasedáních se projednává správa stávajících památek ze seznamu světového dědictví a přijímají se nominační dokumenty z jednotlivých států. Vrcholem těchto zasedání bývá to, během kterého se vyhlašují nové památky, které se budou připisovat na seznam. Konají se v různých státech, poměrně často pak v Paříži, kde má Výbor pro světové dědictví své sídlo. Následující tabulka zachycuje místo a data konání jednotlivých zasedání.

Zasedání Rok Datum Hostující město Stát
1 1977 27. června – 1. července Paříž FrancieFrancie Francie
2 1978 5. září – 8. září Washington Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
3 1979 22. října – 26. října Káhira a Luxor EgyptEgypt Egypt
4 1980 1. září – 5. září Paříž FrancieFrancie Francie
5 1981 26. října – 30. října Sydney AustrálieAustrálie Austrálie
6 1982 13. prosince – 17. prosince Paříž FrancieFrancie Francie
7 1983 5. prosince – 9. prosince Florencie ItálieItálie Itálie
8 1984 29. října – 2. listopadu Buenos Aires ArgentinaArgentina Argentina
9 1985 2. prosince – 6. prosince Istanbul TureckoTurecko Turecko
10 1986 24. listopadu – 28. listopadu Paříž FrancieFrancie Francie
11 1987 7. prosince – 11. prosince Paříž FrancieFrancie Francie
12 1988 5. prosince – 9. prosince Brasília BrazílieBrazílie Brazílie
13 1989 11. prosince – 15. prosince Paříž FrancieFrancie Francie
14 1990 7. prosince – 12. prosince Banff KanadaKanada Kanada
15 1991 9. prosince – 13. prosince Kartágo TuniskoTunisko Tunisko
16 1992 7. prosince – 14. prosince Santa Fé Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
17 1993 6. prosince – 11. prosince Cartagena KolumbieKolumbie Kolumbie
18 1994 12. prosince – 17. prosince Phuket ThajskoThajsko Thajsko
19 1995 4. prosince – 9. prosince Berlín NěmeckoNěmecko Německo
20 1996 2. prosince – 7. prosince Mérida MexikoMexiko Mexiko
21 1997 1. prosince – 6. prosince Neapol ItálieItálie Itálie
22 1998 30. listopadu – 5. prosince Kjóto JaponskoJaponsko Japonsko
23 1999 29. listopadu – 4. prosince Marrákéš MarokoMaroko Maroko
24 2000 27. listopadu – 2. prosince Cairns AustrálieAustrálie Austrálie
25 2001 11. prosince – 16. prosince Helsinky FinskoFinsko Finsko
26 2002 24. června – 29. června Budapešť MaďarskoMaďarsko Maďarsko
27 2003 30. června – 5. července Paříž FrancieFrancie Francie
28 2004 28. června – 7. července Su-čou ČínaČína Čína
29 2005 10. července – 17. července Durban Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
30 2006 8. července – 16. července Vilnius LitvaLitva Litva
31 2007 23. června – 1. července Christchurch Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
32 2008 2. července – 10. července Québec KanadaKanada Kanada
33 2009 22. června – 30. června Sevilla ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
34 2010 25. července – 3. srpna Brasília BrazílieBrazílie Brazílie
35 2011 19. června – 29. června Paříž FrancieFrancie Francie
36 2012 25. června – 5. července Petrohrad RuskoRusko Rusko
37 2013 17. června – 27. června Phnompenh KambodžaKambodža Kambodža
38 2014 17. června – 25. června Dauhá KatarKatar Katar
39 2015 28. června – 8. července Bonn NěmeckoNěmecko Německo
40 2016 10. července – 17. července[p 1] Istanbul TureckoTurecko Turecko
41 2017 2. července – 12. července Krakov PolskoPolsko Polsko
42 2018 24. června – 4. července Manáma BahrajnBahrajn Bahrajn
43 2019 30. června – 10. července Baku ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
2020 Zrušeno kvůli pandemii covidu-19 Fu-čou ČínaČína Čína
44 2021 16. července – 31. července Fu-čou ČínaČína Čína
2022 Zrušeno kvůli Ruské invazi na Ukrajinu Kazaň RuskoRusko Rusko
45 2023 10. září – 25. září Rijád Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie

Seznam světového dědictví v roce 2023

5 geografických oblastí Země dle UNESCO:
     Afrika
     Arabské státy
     Asie a Pacifik
     Evropa a Severní Amerika
     Latinská Amerika a Karibik

V září 2023 bylo na seznamu světového dědictví 1 199 položek. Z toho 933 položek kulturního dědictví, 227 přírodního a 39 smíšeného ve 168 státech světa.[1]

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Světové_dědictví
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Áditja-L1
Ázerbájdžán
Úmrtí v roce 2023
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká Wikipedie
Česko
Československá lidová armáda
Československo
Říjen
Římskokatolická církev
Šalomounovy ostrovy
Štýrský Hradec
Šumperák
Švédská armáda
Žatec
Železniční trať Plzeň – České Budějovice
1. září
10. září
11. září
12. duben
12. prosinec
12. září
1288
13. duben
13. století
13. září
1310
1335
1341
1347
1378
14. leden
14. září
1442
15. květen
15. září
1598
16. červenec
16. září
1643
1665
1689
17. srpen
17. září
1700
1701
1707
1715
1724
1751
18. říjen
18. září
1801
1804
1807
1813
1831
1839
1848
1855
1858
1863
1865
1867
1868
1870
1872
1873
1878
1888
1891
19. září
1902
1905
1908
1914
1917
1918
1920
1921
1923
1927
1928
1929
1930
1936
1938
1939
1940
1942
1949
1950
1951
1952
1953
1955
1958
1962
1963
1964
1969
1972
1973
1976
1978
1979
1980
1983
1985
1986
1989
1990
1992
1993
2. červenec
2. září
20. prosinec
20. září
2000
2003
2004
2005
2008
2009
2012
2014
2017
2019
2023
21. červenec
21. září
22. září
23. duben
23. září
24. červenec
24. září
25. únor
25. červen
25. září
26. září
27. únor
27. září
28. září
29. srpen
29. září
3. březen
3. září
30. květen
30. srpen
30. září
4. leden
4. září
5. říjen
5. leden
5. listopad
5. září
6. září
7. říjen
7. březen
7. září
8. září
9. září
Až přijde kocour
Agrofert
Ahmet Zogu
Akce Albrecht I.
Albánie
Albánské království
Alberta
Aleš Chán
Alena Hanáková
Ali Bongo Ondimba
Altranstädtská konvence
Americká občanská válka
Antonín Holý
ANZUS
Arcibiskup pražský
Austrálie
Bělorusko
Balkán
Barry Gibb
Bartoloměj Navrátil
Ben Webster
Bitva u Chiari
Bitva u Sedanu (1870)
Blahoslavený
Bobby Fischer
Boeing 747
Boris Fjodorovič Godunov
Bouře Daniel
Byzantská říše
Císařská armáda (habsburská)
Cesta na Měsíc
Chathamské ostrovy
Chrysococcyx
Commons:Featured pictures/cs
Conway Twitty
David Zürn nejml.
Derna
Dráha císaře Františka Josefa
Druhá světová válka
Eliška Přemyslovna
Eliška Rejčka
Encyklopedie
Endel Tulving
Evžen Savojský
Eva Krejčířová
Evropská unie
Ferdinand Karafiát
Ferenc Szisz
Francie
František Řivnáč
František Hofman
Gaël Monfils
Gabon
Georges Méliès
Gloria Estefan
Gregoriánský kalendář
H-IIA
Hlavní strana
Hnízdní parazitismus
Holokaust
Holub stěhovavý
Hradčany
Husitství
Idris I.
Indická kosmická agentura
Indie
Indonésie
Inkubace vejce
Invaze do Polska (1939)
Island
Itálie
Ivan Pop
Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí
Jakub Menšík
Jakub Noha
Jakub Polák
Jan Šprincl
Jan Dědina
Jan Kliment
Jan Lucemburský
Jan Vorel (fotbalista)
Jan Wieczorek
Japonsko
Jaroslava Kretschmerová
Jaroslava Potměšilová
Jaroslav Čermák (malíř)
JAXA
Jiří Mužík
Jiří z Poděbrad
Jižní Korea
Jindřich Heisler
Johann Baptist Riedl
John Stanley Marshall
Josef Fischer (československý politik)
Josef I. Habsburský
Josef Koláček
Josef Kudrna (politik)
Josef Vaněk (architekt)
Jude Slavie
Juno (planetka)
Juri
Kanada
Karel IV.
Karel Pražák (podnikatel)
Karel Vítězslav Mašek
Karel XII.
Karl Ludwig Harding
Karl Urban (ministr)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 1. září
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazachstán
Kilián Ignác Dientzenhofer
Klement VII. (vzdoropapež)
Konfederované státy americké
Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)
Koronograf
Kukačka nádherná
Kukačky
Květa Fialová
Lennart Torstenson
Leopold Bauer
Let Korean Air 007
Librační centrum
Libye
Libyjské království
Lotyšsko
Lubomír Koželuha
Ludvík XIV.
Luteránství
Málo dotčený taxon
MAFRA
Maorové
Maroko
Medikán
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Milan Jankovič
Mircea Snegur
Miroslav Barták
Miroslav Hýll
Mistrovství světa v šachu
Mistrovství světa v ragby 2023
Muammar Kaddáfí
Náhorní Karabach
Námořní míle
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Svět (Hradčany)
Nový Zéland
Obléhání Brna (1643)
Ordnungspolizei
Ota B. Kraus
Přívalová povodeň
Příze
Paříž
Pavel Kouba (fotbalista)
Petr Charvát
Petr Fejk
Petr Fiala
Petr I. Veliký
Pioneer 11
Poddruh
Polar Satellite Launch Vehicle
Polsko
Pomocný technický prapor
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Povijnice batátová
Protektorát Čechy a Morava
Prusko-francouzská válka
Ptačí hnízdo
Rádio Impuls
Rentgenová astronomie
Republika Arcach
Reykjavík
Richard Sacher
Robert D. Ballard
Roger Whittaker
Roy Glauber
Ruční pletení
Rudolf Habsburský
Rudolf II.
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Ruud Gullit
Sachalin
Sailor Moon
Santa Cruz (souostroví)
Sarah Haváčová
Saskatchewan
Saturn (planeta)
Slezsko
Smuha MacDonaldova
Soubor:Antonín Holý 4 5 15 Prof Holy pro deClercq Pruhonice foto Stanislava Kyselová, AV ČR.jpg
Soubor:Barry Gibb (Bee Gees) - TopPop 1973 3.png
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1979-056-18A, Polen, Schlagbaum, deutsche Soldaten.jpg
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:Conway Twitty 1974.JPG
Soubor:Elisabeth Ryksa of Poland.jpg
Soubor:Gaël Monfils at the 2009 US Open 08.jpg
Soubor:Gloria Estefan 2009.jpg
Soubor:Květa Fialová 2009a.jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Roy Glauber Dec 10 2005.jpg
Soubor:Ruud Gullit Face Shot 2010.jpg
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Sumperak - kresba.jpg
Soubor:Vittorio Gassman.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Srpen
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Světové dědictví
Světové dědictví (Česko)
Synthesia
Tábor
Táborský svaz
Taťána Hladěnová
Teroristický útok na beslanskou školu
Tichomoří
Titanic
Tobol Kostanaj FK
Tomáš Šobr
Tomáš Nosek
Tresčí války
UNESCO
Václav II.
Václav Mareš
Václav Vlček (spisovatel)
Válka o španělské dědictví
Vít Vlnas
Vanuatu
Vatikán
Velké zemětřesení v Kantó
Vittorio Gassman
Vláda Petra Fialy
Vladimír Zápotocký
Vlado Čech
Vlastimil Koutecký
Vlastimil Venclík
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
XRISM
Yvonne Přenosilová
Září
Zdeněk Návrat
Zemětřesení v Maroku 2023
Zobák




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk


Region[p 2][p 3] Kulturní
dědictví
Přírodní
dědictví
Smíšené
dědictví
Celkem
položek
Procentuální
vyjádření
Počet
států
Afrika 56 42 5 103 8,59 36
Arabské státy 84 6 3 83 7,76 18
Asie a Pacifik 205 72 12 289 24,10 36
Evropa a Severní Amerika 485 69 11 565 47,12 50
Latinská Amerika a Karibik 103 38 8 149 12,43