A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| ||||
|---|---|---|---|---|
| Základní informace | ||||
| Pořadí | 47. ročník | |||
| Doba konání | 27. října 2012 – 17. března 2013 | |||
| Počet dějišť | 19 (muži) / 20 (ženy) | |||
| Pořadatel | Mezinárodní lyžařská federace | |||
| Celkoví vítězové | ||||
| Muži |  Marcel Hirscher | |||
| Ženy |  Tina Mazeová | |||
| Vítězové dílčích soutěží | ||||
| Sjezd muži |  Aksel Lund Svindal | |||
| Sjezd ženy |  Lindsey Vonnová | |||
| Super-G muži | Aksel Lund Svindal | |||
| Super-G ženy | Tina Mazeová | |||
| Obří slalom muži | Ted Ligety | |||
| Obří slalom ženy | Tina Mazeová | |||
| Slalom muži | Marcel Hirscher | |||
| Slalom ženy | Mikaela Shiffrinová | |||
| Pohár národů | ||||
| Pohár národů | Rakousko | |||
| Pohár národů muži | Rakousko | |||
| Pohár národů ženy | Rakousko | |||
| Závody | ||||
| Individuální závody | 34 (muži) / 35 (ženy) | |||
| Týmové závody | 1 (muži) / 1 (ženy) | |||
| Přeložené závody | 0 (muži) / 1 (ženy) | |||
| Zrušené závody | 2 (muži) / 2 (ženy) | |||
<<< 2011/2012
2013/2014 >>> | ||||
Světový pohár v alpském lyžování 2012/2013 byl 47. ročník série vrcholných závodů v alpském lyžování organizovaný Mezinárodní lyžařskou federací. Premiérová sezóna Světového poháru se konala v roce 1967. Ročník začal během října 2012 tradičně v rakouském Söldenu, který hostil obří slalom jako úvodní závod sezóny poprvé v roce 2000. Vyvrcholení proběhlo okolo poloviny března 2013 v podobě finále ve švýcarském Lenzerheide. Celkovými vítězi se stali Rakušan Marcel Hirscher a Slovinka Tina Mazeová.
Přehled: Historické rekordy Tiny Mazeové
Mezi 4. až 17. únorem 2013 sezónu přerušilo mistrovství světa v rakouském Schladmingu. Vůči předchozím ročníkům se body z městských závodů v paralelním slalomu započítávaly i do dílčí klasifikace slalomu,[1] nikoli jen do celkového hodnocení. Malé křišťálové glóby nebyly uděleny v kombinaci, když organizátoři vyhodnotili tento formát zavodů za nedostatečně atraktivní z obchodního hlediska.[2] Výsledky z kombinačních závodů přesto zůstaly součástí celkové klasifikace.[3]
Tina Mazeová se stala prvním slovinským lyžařem, který vyhrál celkové hodnocení Světového poháru. Vítězství si zajistila 24. února 2013 osmou sezónní výhrou v méribelské superkombinaci.[4] Sjezdovým tríumfem v Garmisch-Partenkirchenu dokázala 2. března jako třetí žena ovládnout všech pět disciplín v průběhu jediného ročníku. Již 13. ledna zvítězila vůbec poprvé v superobřím slalomu (Super-G). Tím se stala šestou lyžařkou historie, která zkompletovala výhry ze všech pěti soutěžních disciplín. Jedenáct vítězných závodů jí navíc zajistilo rekordní zisk 2 414 bodů, nejvíce v historii Světového poháru. Překonala tak maximum 2 000 bodů Hermanna Maiera ze sezóny 2000.[5] Vylepšila také jeho absolutní rekord 22 umístění do třetího místa v jedné sezóně, když na medailové pozici dojela ve 24 závodech. V rámci žen pokořila 18 pódiových umístění Hanni Wenzelové a Pernilly Wibergové.[6][5]
.jpg)
K dalším rekordům Tiny Mazeové ve Světovém poháru se zařadily nejvyšší počet umístění do 5. místa – ve 31 závodech (překonala 24 umístění Maiera a Wibergové), nejvyšší počet bodů získaných po prvních 10 závodech – 677 bodů (překonala 643 bodů Katji Seizingerové), nejvyšší podíl získaných bodů ze všech možných – 69 % (překonala 61 % Wibergové) a nejvyšší náskok před druhým v pořadí – 1 313 bodů (překonala náskok 743 bodů Maiera a 578 bodů Vonnové).[7] V sezóně Slovinka dojela do třetího místa ve všech obřích slalomech, výkonu do té doby předvedeném jen Vreni Schneiderovou během roku 1989. Stala se také první ženou historie, která vévodila průběžnému hodnocení v celé sezóně, což se předtím podařilo pouze Bodemu Millerovi v roce 2005.[7] Vyjma velkého křišťálového glóbu získala Mazeová i malé glóby za výhry v Super-G a obřím slalomu. Figurovala i na čele konečné klasifikace kombinace po vítězství v obou odjetých závodech a druhá byla ve sjezdu a slalomu. V těchto disciplínách nestačila na Američanky Lindsey Vonnovou a Mikaelu Shiffrinovou.[3] Vonnová ukončila sezónu již 5. února 2013 po zranění kolene, které si přivodila na světovém šampionátu. Přesto ve sjezdu udržela o jediný bod konečnou první příčku před Mazeovou, protože poslední závod v Lenzerheide, plánovaný na 13. března, byl zrušen. Shiffrinová pak o tři dny později, tři dny po osmnáctých narozeninách, ovládla závěrečný slalom. Předstihla tak o 33 bodů na čele figurující Mazeovou.
O celkovém vítězi mužů se rozhodlo až během závěrečného finále v Lenzerheide. Druhá příčka z předposledního závodu sezóny, obřího slalomu konaného 16. března, zaručila zisk druhého velkého křišťálového glóbu Marcelu Hirscherovi. Rakušan se stal prvním mužem, jenž dokázal celkový triumf obhájit od výher krajana Stephana Eberhartera v letech 2002 a 2003.[8] Hirscher rovněž získal malý křišťálový glóbus za prvenství ve slalomu. Dvojnásobný celkový šampion Aksel Lund Svindal z Norska dominoval ve sjezdu a Super-G, čímž si připsal šestý a sedmý titul z dílčí disciplíny světové série. Výhra z obřího slalomu připadla Američanovi Tedu Ligetymu, jenž ovládl šest z osmi těchto závodů.[9]
Muži
Kalendář
