A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svatá Barbora z Nikomédie | |
---|---|
Ikona sv. Barbory | |
panna a mučednice | |
Narození | 3. století Nikomédie |
Úmrtí | 305 Nikomédie |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Svátek | 4. prosince |
Období | Římská říše |
Vyznání | katolická církev |
Uctívána církvemi | všechny křesťanské církve s kultem svatých |
Atributy | věž, kalich, palmový list, meč, její otec s napřaženým mečem |
Patronkou | horníků, barabů, pyrotechniků, dělostřelců, ochránkyně při morových epidemiích a rizikových povoláních, počítána ke čtrnácti svatým pomocníkům |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barbora z Nikomédie též svatá Barbora (3. století?–305?) byla panna a mučednice ve starověké Nikomédii, patřící ke čtrnácti svatým pomocníkům, kteří byli voláni zvláště v těžkých chvílích, například při morových epidemiích. Jejich společná památka se slaví 4. prosince. O svaté Barboře se dochovaly pouze kusé zprávy, přesto ji katolická církev řadí mezi světce a mučedníky. Martyrologium Romanum (2001) její památku uvádí 4. prosince.[1]
Život
Svatá Barbora byla pravděpodobně sťata mečem za vlády císaře Galeria /vládl od 1. května 305 do počátku května/,(nar. se asi r.260-311zemřel) během pronásledování křesťanů kolem roku 305. Existují však i další legendy jejího úmrtí. Podle nich měla být svatá Barbora krásná dívka, jež se narodila v druhé polovině 3. století, nebo na začátku 4. století v Nikomédii, jako jediná dcera v rodině bohatého kupce Dioskura. Její matka brzy zemřela a krutý otec vedl dceřinu výchovu v ryze pohanském duchu, dle tehdejší helénistické kultury. Aby ji ubránil před zlými vlivy okolního světa, zejména před tehdy stále zakázaným křesťanským učením, uvěznil dceru v kamenné věži, kde ji obklopil vším přepychem. Jeden z přítomných sloužících byl však tajným křesťanem a tak Barboru k této víře také přesvědčil. K úctě Nejsvětější Trojice pak nechala ve věži prolomit třetí okno.[2]
Dle legendy si dopisovala se slovutným křesťanským učencem Órigeném, který pak k ní poslal kněze, od něhož Barbora přijala křest; zároveň se zaslíbila Kristu a učinila slib ustavičného panenství. Když ji otec začal nutit, aby se provdala, Barbora mu oznámila, že je pokřtěna a zasnoubena s nebeským chotěm, protože jen v křesťanství je pravda a spasení. To ohromilo pohana Dioskura, jehož plány a naděje byly zmařeny. Barbora musela uprchnout.[3] Na útěku se dostala k jakési skále, která se před ní zázračně otevřela a Barbora se skryla ve skalní puklině (proto je patronkou horníků).[4]
Nějaký pastýř však prozradil Dioskurovi její úkryt,[2] a tak ji dopadl a odvlekl. Chtěl ji hladem a vězněním donutit k povolnosti, ale marně. Otec se rozzuřil natolik, že ji svázal a odvedl k soudci Marcianovi, kde Barboru udal jako křesťanku. Soudce dal přinést mučidla, a když se jich nezalekla, dal jí strhnout šaty, Barbora byla do krve zbičována a její rány byly ještě rozdírány střepinami.[5] Když se ani poté nezřekla víry v Krista, byla drásána železnými mučidly, pálena hořícími pochodněmi a na potupu jí byly uříznuty prsy.[6] Nahá pak byla odvedena na popraviště a sám její otec jí sťal hlavu mečem. V tom okamžiku vyšlehl z jasného nebe blesk a na místě krutého otce zabil. (Z té příčiny se stala patronkou dělostřelců a pyrotechniků).[7]
Podle legendy se modlila před svou smrtí za kající hříšníky, a proto je též vzývána jako přímluvkyně za šťastnou hodinu smrti.[8]
Svaté Barboře je zasvěceno mnoho kostelů. V Česku je nejznámější kutnohorský chrám svaté Barbory.
Uctění památky
Svatá Barbora je uctívána jako ochránkyně proti smrti bleskem, požáry a vůbec před rizikem náhlé či násilné smrti, je proto patronka havířů, dělostřelců, pyrotechniků, architektů, matematiků a dalších rizikových povolání, a rovněž dětí. Památka sv. Barbory se světí 4. prosince. Náleží do sboru čtrnácti svatých pomocníků a je zařazena mezi tzv. Quattuor Virgines Capitales , kam kromě ní patří ještě sv. Dorota, sv. Kateřina Alexandrijská a sv. Markéta Antiochijská; bývají často zobrazovány společně.[8] Mezi známé ctitele svaté Barbory patřil papež sv. Řehoř I. Veliký či sv. Stanislav Kostka.
Světice je uctívána i východní církví a je označována za velkomučednici. V pravoslavných církvích má svátek 4. prosince; pokud tyto církve užívají ještě juliánského kalendáře, pak 4. prosince dle juliánského kalendáře připadá na 17. prosince dle gregoriánského kalendáře.[9] V prosinci 2011 v kostele Povýšení svatého kříže v Karviné-Fryštátě byly nalezena mimo jiné vzácná gotická freska, která zobrazuje utrpení svaté Barbory.
Výtvarné umění
V ikonografii je vyobrazována s křížem, palmovým listem, pavím perem (páv, symbol nesmrtelnosti), mečem (symbol jejího mučednictví) nebo jako držící kalich s hostií (symbol svátosti oltářní, již jí kvůli očekávané smrti před popravou přinesl anděl). Také bývá představována s věží obvykle s třemi okny či její miniaturou, kterou držívá v ruce.
Známým zpodobením sv. Barbory je sousoší na druhém pilíři Karlova mostu, které vytvořil v roce 1707 Jan Brokoff s velkým podílem svého syna Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Uprostřed sousoší je sv. Barbora, která drží v pozvednuté paži kalich s hostií a v druhé ruce má palmovou ratolest, což je atribut mučednictví;[10] po stranách stojí sv. Markéta a sv. Alžběta.
Modlitba
Modlitba recitovaná v Brně v první polovině 20. stol.:
Panenko Barborko svatá,
pro Krista jméno sťatá,
nedej mě náhlou smrtí umříti
bez velebné svátosti.
Když se bude dušička má s tělem loučiti,
ráčiš se mnou přítomna býti,
aby ďábel žádné moci ke mně neměl,
pro Krista ženicha tvého,
který tebe korunoval, do nebeské slávy přijal.
K tomu nám dopomáhej všemohoucí a milosrdný Pán Bůh, Otec, Syn a Duch svatý. Amen.
V Jihomoravském kraji se objevuje i variace na tuto modlitbu s lehce pozměněnou textací:[11]
Panenko Barborko svatá,
pro Kristovo jméno sťatá
do nebeské slávy Tě povolal
Přijď panno, přijď, nevěsto má,
vyslyš mě u Hospodina,
až já budu umírati "abys Ty" u mne stála,
mou duši opatrovala,
ďáblu škodit nedala.
Vypros nám nebeského chleba,
vždyť jest nám ho všem potřeba.
K tomu nám dopomáhej Bůh Otec, Syn a Duch Svatý. Amen
Zajímavosti
- Od jména svaté Barbory je odvozen i název pro barbituráty, podle kyseliny barbiturové pojmenované podle objevu na svátek svaté Barbory.
- Na španělských a francouzských lodích býval obraz sv. Barbory vyvěšen nad komorou, v níž se skladoval střelný prach; tato komora sama se nazývala „Barborou" (franc. Sainte Barbe).[12][13]
- Na českém venkově (i na Moravě a ve Slezsku) byl ještě v 19. století zvyk chodit se sv. Barborou čili chodit barborkou. V den sv. Barbory (nebo v jeho předvečer) chodily svobodné dívky nebo i vdané ženy z domu do domu, přičemž byly ustrojené za „Barborky". V různých krajinách se oblékaly různě, někde do bílých šatů, jinde do černých, často měly závoj a okrašlovaly hlavu věnečkem. Zpravidla držívaly v ruce metličku a s ní dítkám hrozily, ale nosívaly též košíčky, ve kterých byly dárky pro děti – jablka, hrušky apod., a někdy též rozdávaly cukrová srdíčka od sv. panny Barbory.[14] V některých krajinách chodili s Barborkami i andělé, čerti a další maškary. Když vešly do stavení, předváděly Barborky nějaký krátký výstup ze života sv. Barbory, zpívaly, modlily se, rozdělovaly dárky a občas i metličkou vyplácely zlobivé děti. Toto chození barborkou bylo pozůstatkem a upomínkou na veliké divadelní hry o sv. Barboře, které se kdysi při obchůzkách Barborek provozovaly (je např. zachována hra o sv. Barboře z 18. století).[15]
Odkazy
Reference
- ↑ Martyrologium Romanum ex decreto sacrosancti Œcumenici Concili Vaticani II instauratum auctoritate Ioannis Pauli PP. II promulgatum. Editio typica. Città del Vaticano: Typis Vaticanis, 2001, s. 621.
- ↑ a b Hall (1991), s. 70–71.
- ↑ EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 4. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1899. 861 s.
- ↑ REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. S. 12. books.google.cz . ZVON, 1991 . S. 12. Dostupné online.
- ↑ VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. S. 90. books.google.cz . Ladislav Kuncíř, 1930 . Čís. 342 stran, s. 90. Dostupné online.
- ↑ EKERT, František. Církev vítězná: Životy Svatých a Světic Božích : Pořadem roku občanského. Svazek druhý . Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1894 . S. 674. Dostupné online.
- ↑ REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. S. 12–13. books.google.cz . ZVON, 1991 . S. 12–13. Dostupné online.
- ↑ a b REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. S. 13. books.google.cz . ZVON, 1991 . S. 13. Dostupné online.
- ↑ Pravoslávny kalendár na rok 1971. Bratislava: Cirkevné nakladateľstvo, 1970. 124 s.
- ↑ REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. S. 63. books.google.cz . ZVON, 1991 . S. 63. Dostupné online.
- ↑ Modlitba ke svaté Barboře. web.archive.org . 2023-05-08 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-08.
- ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 3. díl. V Praze: J. Otto, 1890. 946 s. Heslo „Barbora svatá" na str. 299.
- ↑ TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 1., A-Bascape (sešity 1–21). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1912. 960 s. Viz heslo „Barbora sv." na str. 918–919.
- ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 3. díl. V Praze: J. Otto, 1890. 946 s. Heslo „Barborka" na str. 300.
- ↑ TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 1., A-Bascape (sešity 1–21). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1912. 960 s. Viz heslo „Barborky" na str. 919.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Mladá fronta, 1991. 517 s. ISBN 80-204-0205-5.
- EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 4. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1899. 861 s. Viz str. 671–676.
- TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 1., A-Bascape (sešity 1–21). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1912. 960 s. Viz heslo „Barbora sv." na str. 918–919 a heslo „Barborky" na str. 919.
- ZÍBRT, Čeněk. Den se krátí, noc se dlouží ... Praha: Šimáček, 1910. 75 s. O „chození se sv. Barborou" viz str. 22–32; zde i obrázky Barborek a hra o sv. Barboře.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Barborky
- Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře
- Chrám svaté Barbory (Debř)
- Chrám svaté Barbory (Dolní Kounice)
- Seznam světců a mučedníků katolické církve
- Čtrnáct svatých pomocníků
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbora z Nikomédie na Wikimedia Commons
- Svatá Barbora a svatá Lucie online. Česká televize, 2014 cit. 2024-02-11. Dostupné online. Dokument z cyklu České televize Naše tradice
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk