A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Türkmenabat | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 39°6′ s. š., 63°34′ v. d. |
Nadmořská výška | 187 m n. m. |
Stát | Turkmenistán |
Türkmenabat | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 256 000 (2004)[1] |
Správa | |
Vznik | 1511 |
Telefonní předvolba | 993 422 |
PSČ | 746100 |
Označení vozidel | LB |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Türkmenabat (dříve Čardžou) je město na severovýchodě Turkmenistánu. Je správním centrem vilájetu Lebap (dříve Čardžouská oblast) a s více než 570 000 obyvateli druhým největším městem v zemi.
Populace
Türkmenabat je po Ašchabadu druhým nejlidnatějším městem Turkmenistánu. Populace města roste díky velkému počtu nově narozených a migrací lidí z Uzbekistánu.
Většinu obyvatel města tvoří Turkmeni a Uzbeci, existují zde menšiny Rusů, Tatarů, Kazachů a Karakalpaků.
Rok | 1939 | 1977 | 1989 | 1999 | 2005 | 2010 |
---|---|---|---|---|---|---|
Populace, v tis. |
70 | 236 | 160,8[2] | 404[3] | 490 | 571 |
Historie
Již před dvěma tisíci let zde existovala významná obchodní stanice na Hedvábné stezce známá pod názvem Āmul; název podle ní dostala také řeka Amudarja, na jejímž levém břehu město leží. Od patnáctého století se používal název Čardžou, což znamená v perštině „čtyři kanály“.[4] Sídlo náleželo Bucharskému chanátu do roku 1868, kdy se stalo součástí Ruského impéria, v roce 1886 zde Kozáci založili pevnost Nové Čardžou. V roce 1918 bylo povýšeno na město, v letech 1924–1927 neslo název Leninsk. Po vyhlášení nezávislosti Turkmenistánu se název města zapisoval turkmenskou latinkou jako Çärjew, v roce 1999 je nechal prezident Saparmurad Nijazov přejmenovat na Türkmenabat (město Turkmenů).
Život ve městě
Türkmenabat je významný dopravní uzel nedaleko hranice s Uzbekistánem s velkým nádražím, říčním přístavem a moderním letištěm,[5] žije zde také početná uzbecká menšina. Je centrem nejdůležitější zemědělské oblasti v Turkmenistánu, kde se pěstují obiloviny a ovoce. Město je významné potravinářským průmyslem a výrobou umělých hnojiv, zpracovává se bavlník a karakulská vlna, v okolí se těží zemní plyn.[6] Město je vyhlášené množstvím orientálních bazarů i velkým parkem Tasinlikler meydanchasy. Sídlí zde pedagogická vysoká škola a fotbalový klub FC Bagtyyarlyk-Lebap. Nedaleko města se nachází rezervace Repetek, chránící unikátní pouštní faunu a flóru. Podnebí je kontinentální, letní teploty přesahují 40 °C a zimní klesají pod −20 °C, průměrné srážky činí 130 mm ročně.
Rodáci
- Oleg Kononěnko, kosmonaut
Partnerská města
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ перепись населения 1989 года
- ↑ Microsoft Encarta 2006
- ↑ Eurasia Travels Dostupné online Archivováno 10. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Nebit-Gaz Dostupné online
- ↑ Ahal Siyakhat Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Türkmenabat na Wikimedia Commons
- Oriental Expres Central Asia (rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk