Tašlich (hebrejsky תשליך‎, doslova „odhodíš“) je výraz označující symbolické odhození hříchů na Roš ha-šana na znamení individuálního pokání.^[1] Kořeny tohoto zvyku bývají datovány do raného středověku. Mnozí velcí učenci (např. Gaon z Vilna) dokonce tento zvyk v minulosti zavrhovali a označovali jej jako pověrčivý zvyk. V řadě komunit je ale dnes praktikován.

Popis

Tašlich se koná první den svátku Roš ha-šana, obvykle po odpolední bohoslužbě (mincha), nebo druhého dne, jestliže první připadne na šabat. Spočívá ve shromáždění se u vod řeky, rybníka nebo moře, do kterých symbolicky odhazujeme své hříchy a odříkání pasáží proroctví:

Jako vysvětlení tohoto zvyku můžeme uvést proroctví Micheáše. Samotné odříkání tohoto proroctví však není nic platné, pokud si dotyčný nevezme jeho obsah a smysl k srdci. Existují ale i jiné názory, proč se chodí o Roš ha-šana k vodě. Jeden z názorů je ten, že v minulosti bývali židovští králové korunováni u vody (Roš ha-šana je den korunovace). Další názor je poukázání na pokoru, jež voda představuje svým stálým směřováním dolů, k zemi. Další za důležitou chápou přítomnost ryb, které jsou symbolem úspěšného nového roku.^[2]

Zvyk recitovat tašlich není založen na starověkých pramenech, vznikl teprve ve středověku mezi Aškenázy, i když se od té doby rozšířil mezi většinu židovských komunit. Lidé si často plní kapsy drobky, které po odříkání veršů vysypou do vody, aby se zdůraznilo „odhození“ přestupků kajícího se hříšníka.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• Roš ha-šana

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tašlich na Wikimedia Commons
• Dílo Sichat Jicchak/Seder tašlich ve Wikizdrojích