A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kategorie, přesněji taxonomická kategorie (anglicky taxonomic rank), též klasifikační kategorie je abstraktní termín používaný v taxonomii (biologie). Obecně označuje postavení taxonu v taxonomické hierarchii, jinými slovy úroveň v hierarchické klasifikaci.
V Mezinárodním kódu botanické nomenklatury a Mezinárodních pravidlech zoologické nomenklatury se označuje termínem klasifikační úroveň (anglicky rank). Anglický pojem „ranking“ pak znamená zařazení určitého taxonu do klasifikační (kategoriální) úrovně.
Taxony zařazené do určité kategorie jsou konkrétní skupiny skutečných organismů na nějaké klasifikační úrovni.
Zásadami pro pojmenování jednotlivých taxonů se zabývá biologická nomenklatura.
Základní taxonomické kategorie
| Základní taxonomické kategorie vícejazyčně (zoologie a botanika) | |||||||
| česky | latinsky | anglicky | německy | španělsky | francouzsky | rusky | japonsky |
| říše | regnum | kingdom | Reich | reino | règne | царство | 界 (kai) |
| kmen1 | phylum | phylum | Stamm | filo | phylum | тип | 門 (mon) |
| oddělení2 | divisio | division | Abteilung | división | embranchement | отдел | 門 (mon) |
| třída | classis | class | Klasse | clase | classe | класс | 綱 (kó) |
| řád | ordo | order | Ordnung | orden | ordre | отряд | 目 (moku) |
| čeleď | familia | family | Familie | familia | famille | семейство | 科 (ka) |
| rod | genus | genus | Gattung | género | genre | род | 属 (zoku) |
| druh | species | species | Art | especie | espèce | вид | 種 (šu) |
- Poznámky k tabulce
- 1 Používáno v zoologii, v botanice pravidly postaveno na roveň oddělení.
2 Preferováno v botanice před kategorií kmen, která je považována za identickou.
Pro meziúrovně, pokud jsou v daném taxonomickém systému potřeba, se zpravidla používají taxony odvozené předponami nad- (o jednu meziúroveň výše), pod-, infra- resp. parv- (o 1, 2 resp. 3 meziúrovně níže), tedy k úrovni řádu je běžných 5 meziúrovní: nadřád, řád, podřád, infrařád a parvřád. Specifickými běžně užívanými meziúrovněmi mezi čeledí a rodem jsou tribus, v botanice pak mezi rodem a druhem sekce a řada a mezi druhem a poddruhem agregát. Je možné se výjimečně setkat i s dalšími nestandardními meziúrovněmi (gigařád, megařád, grandřád/velkořád, nanořád, hypořád...).
Taxonomické kategorie pod úrovní druhu se liší u přírodních a chovných/kultivovaných jedinců:
- Pro přírodní druhy jsou běžnými taxony rostlin a živočichů poddruh, varieta, podvarieta, forma a ráz.
- Pro chovné živočichy je základní poddruhovou úrovní plemeno (rasa). Pro kultivované rostliny (i následně zplanělé) je základní poddruhovou úrovní kultivar, vyššími k ní pak skupina a grex.[1]
- Při laickém použití často dochází k záměně poddruhových taxonů přírodně žijících/planých a chovných/kultivovaných živočichů a rostlin, což je z odborného hlediska chybné, neboť takové taxony mají odlišnou definici. Nejednoznačné jsou z téhož důvodu i některé české varianty názvů těchto taxonů – český název odrůda je například používán jak pro varietu, tak pro kultivar.
- Nižší úrovně než plemeno a kultivar již zpravidla nemají jednoznačně definovanou a obecně platnou úroveň, ale závisejí na způsobu množení (patří sem např. chovy, klony, chiméry, hybridy, linie, multilinie, rodiny apod.)
- Obecná prokaryotická a virologická taxonomická klasifikace končí úrovní druhu, případně poddruhu (jehož synonymem v bakteriologii je varieta). Nižší úrovně – sérotyp, genotyp, „strain“ (česky ráz či kmen, ale druhé označení je pro viry nesprávné, kmenem je „phylum“), kultura, subkultura, varianta a izolát), používané mikrobiologickými a lékařskými specialisty, již zpravidla nemají jednoznačně definovanou a obecně platnou úroveň.
Taxonomické kategorie používané pro klasifikaci jednotlivých skupin organismů definují příslušné kódy:
- Mezinárodní kód nomenklatury řas, hub a rostlin[2][3] – definuje taxonomické kategorie používané pro klasifikaci rostlin, hub a jim podobných protistů
- Mezinárodní kód nomenklatury kulturních rostlin[1] – definuje doplňkové taxonomické kategorie používané pro klasifikaci kulturních rostlin, založené (namísto druhu) na kultivaru jakožto základní úrovni
- Mezinárodní kód zoologické nomenklatury[4] – definuje taxonomické kategorie používané pro klasifikaci živočichů a jim podobných protistů
- Mezinárodní kód nomenklatury prokaryot[5] – definuje taxonomické kategorie používané pro klasifikaci bakterií a archeí
- Mezinárodní kód pro klasifikaci a nomenklaturu virů[6] – definuje taxonomické kategorie používané pro klasifikaci „nebuněčných organismů“ patřících do virů, viroidů a satelitních nukleových kyselin
Příklad klasifikace člověka
- doména/nadříše: Eukaryota – jaderní
- říše: Animalia – živočichové
- kmen: Chordata – strunatci
- podkmen: Vertebrata – obratlovci
- infrakmen: Gnathostomata - čelistnatci
- nadtřída: Tetrapoda – čtyřnožci
- třída: Mammalia – savci
- podtřída:Theria – živorodí
- nadřád: Placentalia – placentálové
- řád: Primates – primáti
- podřád: Haplorhini
- infrařád: Simiiformes – opice
- nadčeleď: Hominoidea – hominoidi
- čeleď: Hominidae – hominidé
- rod: Homo – člověk
- druh: Homo sapiens – člověk moudrý
- poddruh: Homo sapiens sapiens – člověk moudrý vyspělý
Všechny taxonomické kategorie
V následující tabulce jsou uvedeny prakticky všechny používané taxonomické kategorie, včetně takových, které se dnes již nepoužívají, nejsou zakotveny v mezinárodních kódech nebo jsou ztotožněny co do hierarchického postavení s jinými kategoriemi.
