Tchaj-wan (ostrov)

臺灣; Táiwan; Tâi-oân
	Kuan-šan
Nejvyšší bod	3 952 m n. m. (Jü-šan)
Délka	394 km
Šířka	144 km
Rozloha	32 260 km²
Nadřazená jednotka	Tichomořský systém
Sousední; jednotky	Tchajwanský průliv, Rjúkjú, Filipínské moře, Luzon
Podřazené; jednotky	Pobřežní hory, Střední hory, Jüšanské hory, Ališanské hory, Sněžné hory, Tatchunské sopečné pohoří
Světadíl	Asie
Stát	Tchaj-wan
Souřadnice	24° s. š., 121° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchaj-wan (též Formosa, TZ: 臺灣, ZZ: 台湾, hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T'ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov ve východní Asii.

Spolu s několika dalšími menšími ostrovy je součástí Čínské republiky, kterou však většina států světa jako nezávislou oficiálně neuznává, protože diplomatické styky s ní netoleruje Čínská lidová republika. Ta považuje ostrov za svou provincii, avšak Čínská republika, většinou nazývaná prostě Tchaj-wan, je dnes de facto nezávislý demokratický stát.

Na území ostrova se administrativně nachází 10 okresů (縣), 6 centrálně spravovaných měst a 3 města Tchaj-wanu. Do roku 1998 byla část ostrova spolu s Peskadorskými ostrovy spravována jako provincie Tchaj-wan.^[1]^[2]

Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního Tchaj-nanu domorodým kmenem Siraya.^[3] Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili pro Evropu, mu dali jméno Ilha Formosa, což znamená Krásný ostrov; pojmenování Formosa se částečně udrželo dodnes.

Geografie

Západní část ostrova je plochá a navazuje na mělké dno Tchajwanského průlivu. Zde se soustřeďuje drtivá většina osídlení a infrastruktury. Střední a východní část ostrova vyplňují až 3 952 m vysoké hory, táhnoucí se převážně v severojižním směru. Vznikají od třetihor tektonickými posuny i doprovodnou sopečnou činností, způsobenou nasouváním filipínské oceánské desky pod jihočínskou.

Tchaj-wan je podle maximální nadmořské výšky 4. nejvyšší ostrov na světě (po Nové Guineji, Borneu a Havaji) Tchajwanská pohoří se dělí na následující celky:

Pobřežní hory (海岸山脈) podél východního pobřeží, jejich svahy prudce spadají přímo do moře
Střední hory (中央山脈) vedle Pobřežních hor
Jüšanské hory (玉山山脈) v jižní polovině ostrova, západně od Středních hor
Ališanské hory (阿里山山脈) západně od Jüšanských
Sněžné hory (雪山山脈) severně od Ališanských a Jüšanských, severozápadně od Středních
Tatchunské sopečné pohoří (大屯火山彙) na severním cípu ostrova (zahrnuje Jang-ming-šan u Tchaj-peje)

Historie

První důkazy o lidském osídlení na ostrově Tchaj-wan se datují před 40 000 lety, počátek neolitického osídlení, snad předky dnešních domorodých kmenů, se datuje před 6 000 lety. Domorodé jazyky jsou řazeny mezi austronéské jazyky blízké jazykům obyvatel dnešních Filipín, Indonésie či Nové Guineje a Polynésie. Příslušníci těchto jazykových skupin jsou rovněž považováni za původní obyvatele ostrova. Tchaj-wan je také považován za nástupiště migračních vln, které v období počínaje před 4 000 lety osídlily ostrovy Tichého a Indického oceánu. Čínští zemědělci a obchodníci se na ostrově začali usazovat od doby mongolské okupace ve 13. století a ostrov se postupně stal okrajovou součástí čínské říše.^[zdroj?

Mezi 13. a 16. stol. sporadicky navštěvovali ostrov Tchaj-wan čínští rybáři či piráti. V r. 1544 jej Portugalci pojmenovali Ilha Formosa. V první polovině 17. století se Tchaj-wan stal předmětem koloniálního soupeření mezi Nizozemskem a Španělskem, v téže době proběhla další velká vlna čínského přistěhovalectví z přilehlých pevninských provincií. Holanďané založili r. 1624 kolonii s hlavním městem Zeelandia na místě dnešního Tchaj-nanu. Pracovní síly dováželi z Fu-ťienu. Španělé okupovali v letech 1626–1642 části severního výběžku ostrova v místech dnešních měst Ťi-lungu a Tanshui.

V roce 1662 Čeng Čcheng-kung (Koxinga), který ve jménu svržené dynastie Ming bojoval proti nové mandžuské dynastii Čching, porazil Holanďany a donutil je k odchodu (ovládali tak jihozápadní části ostrova v letech 1624–1662). Tchaj-wan se tak na dvě desetiletí stal poslední baštou protimandžuského odporu. Koxinga založil na Tchaj-wanu Království Tungning, jeho následníky byli jeho syn a vnuk. Po Čchengově smrti (1662) pak roku 1683 Čchingové části ostrova obsadili a po následující dvě století ovládali. Ke konci čchingského období v roce 1895 bylo přibližně 45% území Tchaj-wanu (západ a sever) ovládáno říší Čching a osídleno více než dvěma miliony obyvatel chanského či smíšeného^[4] původu. Zbytek (východ, jih a pohoří) byl volně obydlen původním obyvatelstvem.^[5]^[6]

Po prohrané válce s Japonskem musela čchingská Čína roku 1895 Šimonoseckým mírem mimo jiné postoupit Tchaj-wan Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu, než by se nechali odevzdat do japonského područí, se za této situace pokusili prohlásit nezávislost jako tzv. Tchajwanský demokratický stát (druhá republika v dějinách Asie). Tento pokus však po několika měsících ukončila okupace Tchaj-wanu Japonskem. Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem, tak potlačováním čínské identity a snahami o japanizaci obyvatelstva.

Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem a industrializací (železnice, školy, kanalizace atd. – tchajwanská architektura v období 1895–1945), tak potlačováním čínské identity, krutým zacházením s příslušníky domorodých kmenů a snahami o japanizaci obyvatelstva. V roce 1935 započal proces včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.

Na postupimské konferenci bylo s přihlédnutím k závěrům z konference v Káhiře (1943) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně.^[zdroj? Ostrované, jejichž země byla hospodářsky podstatně vyspělejší než většina pevninské Číny, se však ani nyní nedočkali většího podílu na správě svých záležitostí. Čínská republika sice vytvořila místní vládu a úřady, ale obsazovala je výhradně lidmi z pevniny. Bezohledná byla také hospodářská politika Čínské republiky vůči Tchaj-wanu. Napětí vyvrcholilo v protikuomintangským povstáním, které v Tchaj-peji propuklo 28. února 1947. To bylo krvavě potlačeno během tzv. Masakru 228 (kolem 10 000 obětí) a nad ostrovem byl vyhlášen výjimečný stav, který přetrval až do roku 1987.

Od konce roku 1948 probíhal v souvislosti s obratem v čínské občanské válce masový příliv uprchlíků z pevninské Číny na ostrov. V roce 1949 se na ostrov uchýlily zbytky Kuomintang armády, která na pevnině prohrála občanskou válku s komunisty. Změněná vojenskopolitická situace ve východní Asii, kdy se v souvislosti s korejskou válkou na obranu Tchaj-wanu začaly angažovat USA, však po roce 1950 zabránila obsazení ostrova armádou ČLR. Tchaj-wan si tak udržel nezávislost na komunistech až dodnes. Do začátku devadesátých let však i na Tchaj-wanu vládl krajně pravicový totalitní režim. Od konce 80. let následovala postupná demokratizace Tchaj-wanu.

Zajímavá místa

Tchaj-pej - hlavní město Tchaj-wanu, leží na severu ostrova, má několik milionů obyvatel a nachází se v něm jedna z nejvyšších budov světa Tchaj-pej 101.
Kao-siung - několikamilionové město ležící na jihu ostrova.
Tchaj-nan - v minulosti hlavní město, ležící na jihu ostrova
Jezero Slunce a Měsíce leží uprostřed ostrova
Národní park Taroko leží na východním pobřeží nedaleko města Chua-lien

Odkazy

Reference

↑ 中時新聞網. 中興新村活化專案辦公室揭牌 - 財經要聞. 中時新聞網 . . Dostupné online. (čínsky)
↑ Government organizations. Office of the President Republic of China (Taiwan) . . Dostupné online. (anglicky)
↑ National Palace Museum Exhibition: The Origin of Taiwan . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02.
↑ Taiwanese, Han Chinese ethnically distinct: expert - Taipei Times. www.taipeitimes.com . . Dostupné online.
↑ Chou, s. 132.
↑ LIŠČÁK, Vladimír. Han immigration to Taiwan since the 17th century and changes in place names .

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-wan na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Tchaj-wan ve Wikislovníku
Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze
Česká ekonomická a kulturní kancelář Taipei
Souhrnná teritoriální informace Tchaj-wan (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)
Praktické informace o Tchaj-wanu
Aktuální informace o Tchaj-wanu, Hongkongu a Číně
Teaching English and Living in Taiwan - rozcestník s praktickými informacemi, aktuální informace o hrozících tajfunech
Tchajwan českýma očima - blog Tchajwan Formosa

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Tchaj-wan_(ostrov)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[zruseni-1] 中時新聞網. 中興新村活化專案辦公室揭牌 - 財經要聞. 中時新聞網 . . Dostupné online. (čínsky)

[2] Government organizations. Office of the President Republic of China (Taiwan) . . Dostupné online. (anglicky)

[3] National Palace Museum Exhibition: The Origin of Taiwan . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02.

[4] Taiwanese, Han Chinese ethnically distinct: expert - Taipei Times. www.taipeitimes.com . . Dostupné online.

[Chou132-5] Chou, s. 132.

[6] LIŠČÁK, Vladimír. Han immigration to Taiwan since the 17th century and changes in place names .

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]