Tismice
Základní informace
Výstavba	8. století
Zánik	9. století
Poloha
Adresa	Tismice, Česko Česko
Souřadnice	50°3′10,23″ s. š., 14°49′4,27″ v. d.
Tismice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	30221/2-907 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tismice jsou raně středověké hradiště u stejnojmenné vesnice v okrese Kolín. Existovalo ve starší době hradištní v osmém století a nejpozději na počátku devátého století zaniklo požárem. Stopy opevnění byly zničeny zemědělskou činností, ale příkopy a dřevohlinité hradby byly doloženy archeologickým výzkumem. Hradiště je od roku 1965 chráněno jako kulturní památka.^[1]

V letech 2013–2018 bylo intenzivně prozkoumáno archeologickým a geofyzikálním průzkumem, upřesněna jeho velikost na 20–22 hektarů.^[2]

Historie

Tismické hradiště bylo Slovany osídleno v osmém až devátém století ve starší až střední době hradištní. Zaniklo nejpozději na počátku devátého století a patří ke skupině nejstarších slovanských hradišť v Čechách.^[3] V počáteční fázi se na místě hradiště mohlo nacházet jen neopevněné sídliště, které bylo později obehnáno dřevohlinitou hradbou.^[4] Rozloha hradiště byla 20–22 hektarů.^[2]

Zánik hradiště způsobil požár založený snad při válečných událostech, které vedly k ovládnutí východní části středních Čech českými knížaty.^[5] Malé množství pravěké keramiky dokládá také osídlení místa už v eneolitu.^[6]

První archeologický výzkum hradiště vedl v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století Jaroslav Kudrnáč. Další výzkum provedli Radek Tvrdík a Zdeněk Mazač v roce 1997.^[4] V letech 2013–2018 prováděli archeologický a geofyzikální průzkum Naďa Profantová, Roman Křivánek, Marek Fikrle a Jan Zavřel.^[2]

Stavební podoba

Hradiště se nachází na rozlehlém návrší s nadmořskou výškou 292 metrů jižně od vesnice v poloze zvané Na Hradištích nebo Na Hradišťatech. Severní a západní stranu chrání strmé svahy, zatímco směrem k jihu terén pozvolna stoupá a na východě se mírně svažuje. Západní stranu obtéká potok Bušinec.^[7] Zemědělská činnost na lokalitě zničila viditelné stopy opevnění, a bez rozsáhlého výzkumu proto není možné stanovit rozlohu hradiště. Ta mohla dosahovat až 25 hektarů, ale je také možné, že opevnění chránilo jen severní výběžek kopce, a potom by chráněná plocha měřila pouze šest hektarů.^[4]

Opevnění doložil a prozkoumal Jaroslav Kudrnáč na severní straně hradiště, kde se původní hradba zřítila z prudkého svahu. Pravděpodobně ji tvořila dřevěná konstrukce zpevněná hlinitým násypem.^[6] Absence kůlových jam na čelní straně hradby je vysvětlována zřícením nejen hradby, ale i části svahu, na kterém byla postavená. Kůlové jámy nebyly zachyceny ani na vnitřní straně. Buď se nacházely příliš daleko od sebe, a proto je archeologická sonda neodkryla, nebo zadní stěnu tvořila konstrukce bez kůlů.^[8]

Díky letecké archeologii byly doloženy stopy tří obloukovitých linií opevnění. Střední tvořil příkop a obě krajní linie mohou být pozůstatkem jak dvojitého příkopu, tak příkopu s valem. Členily vnitřní plochu hradiště a zesilovaly opevnění akropole.^[4] Dokladem pro větší rozlohu hradiště (až 25 hektarů) je odkrytí vnějšího příkopu na jižní straně.^[9] Probíhal ve směru od severovýchodu k jihozápadu a měl zahrocené dno ve hloubce 230 centimetrů pod povrchem. Za příkopem bývala dřevohlinitá hradba, která se do něj po požáru zřítila.^[10]

V severní části byla poblíž valu odkryta také 140 centimetrů hluboká jáma sudovitého tvaru a šířkou horního okraji 120 centimetrů. Sloužila ke skladování obilí a na jejím dně byla nalezena zuhelnatělá zrna nejspíše prosa. Jižně od jámy stávala zahloubená chata.^[11] Z dalších sídelních objektů byla prozkoumána čtvercová polozemnice se stranou dlouhou 2,7 metru a ohništěm v jižním rohu.^[3]

Archeologické sondy z roku 2013 přinesly množství nálezů a povýšily pozici hradiště na nadregionální a produkcí významné výrobní centrum hrnčířské, kovolitecké a kovotepecké výroby. Z kovoliteckých prací vynikají kování a přezky z postříbřeného nebo pozlaceného bronzu, stylově tyto výrobky navazují na vzory avarské.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• KUDRNÁČ, Jaroslav. Slovanské hradiště v Tismicích u Českého Brodu. Archeologické rozhledy. 1961, roč. XIII, s. 492–519. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tismice na Wikimedia Commons