A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Toleranční modlitebna na Hořením Konci | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
kraj | liberecký |
okres | Semily |
Souřadnice | 50°32′59,21″ s. š., 15°25′30,07″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Českobratrská církev evangelická |
Seniorát | Liberecký seniorát |
Sbor | Libštát |
Status | toleranční modlitebna |
Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Libštátě |
Datum posvěcení | 17. června 1787 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | selské baroko |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1786 - 1787 |
Další informace | |
Adresa | Česko |
Kód památky | 51197/6-6227 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky hřbitov Českobratrské církve evangelické) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Toleranční modlitebna "na Hořením Konci" je evangelický kostel v Libštátu s prvky venkovského baroka.
Historie
Před tolerančním patentem
Evangelická tradice v Libštátě byla, podobně jako třeba v Křižlicích či Jilemnici, velmi silná. Ačkoliv byli majitelé Libštátu často katolíci (postavili se například proti králi Jiřímu z Poděbrad), evangelicismus se zde uchytil.[1] V průběhu 16. století se sem dostala i Jednota bratrská. V roce 1546 požádal král Ferdinand I. zdejší šlechtu o pomoc ve Šmalkaldské válce, dočkal se odmítnutí od Adama z Vartenberka, majitele Libštátu.[2] Roku 1624 (majitelem panství byl Albrecht z Valdštejna) vydal komisař pro věci duchovní Jan Ctibor Kotva z Freifelsu nařízení, které vypovídalo všechny nekatolické duchovní z panství. Protestantství se zde však udrželo díky malému počtu katolických kněží a relativní blízkosti protestantského Slezska. V této době také registrujeme velký počet emigrací z Libštátského území.
Výstavba modlitebny
Po vyhlášení Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781 se většina evangelíků (117 rodin) přihlásila k helvetskému (reformovanému) vyznání, několik rodin k vyznání luterskému.[3] Roku 1783 přichází do Libštátu první evangelický farář helvetského vyznání Jan Csomor. Základní kámen modlitebny byl položen 19. července 1786. Stavba se mohla realizovat nejen díky přispění a nasazení jednotlivých členů libštátské církevní obce, nýbrž i díky velkorysému přispění vrchnosti. Hrabě Trautmannsdorf daroval 30 kmenů jedlí. Kameny na zdivo lidé lámali sami. Stavba byla slavnostně vysvěcena 17. června 1787.[4]
Další fungování
Roku 1789 byla za přičinění místních evangelíků vystavěna skromná fara vedle kostela. V roce 1794 zakoupil helvetský sbor pozemek vedle fary o výměře cca pěti korců za 100 Zlatých. Tuto částku zapůjčil Jiří Opočenský, významný libštátský evangelík.[5]
Během dvacátých let 19. století bylo ukončeno společné užívání modlitebny mezi protestanty augšpurského vyznání a helvetského vyznání. Ti si pak postavili vlastní modlitebnu roku 1842. Roku 1828 byla přestavěna a rozšířena fara, opět díky daru hraběte Trautmannsdorfa.[6] Další velké opravy fary se konaly v roce 1853. Roku 1856 byl založen hřbitov vedle modlitebny.[3] Po příchodu faráře Havelky, bylo do fary v prvních osmi letech investováno 1 540 Zlatých.[7] Roku 1914 byla postavena nová, současná farní budova.
Po vzniku Českobratrské církve evangelické (ČCE) v roce 1918 se oba sbory spojily a od té doby se bohoslužby konají jen v modlitebně, původně postavené pro věřící helvetského vyznání. Po církvi se traduje událost z roku 1975, kdy v Libštátě působil vikář Petr Brodský. Počátkem února tohoto roku se zde sešla neformální skupina kazatelů a přátel, kteří byli komunistickému režimu zvlášť nepohodlní. Faru obklíčila policie, všichni účastníci byli legitimováni a vyzváni k rozchodu. Vikář Petr Brodský byl po tomto incidentu nucen z Libštátu odejít a ztratil souhlas k výkonu duchovenské služby[8]
Modlitebna se zvonicí a hřbitovem je památkově chráněna a v roce 2001 byla prohlášena kulturní památkou. V současné době se pro potřeby evangelíků používá evangelický kostel v Libštátu.
Seznam farářů
Evangeličtí faráři
- Jan Csomor (Czomor Jánoš) (1783-1800)
- Ján Kazay (1800-1803)
- Štěpán Gaál (1803-1804)
- Ján Szantay (1804-1807)
- Václav Francouz (1808-1815) - první farář českého původu
- Benó Kiss (1815 - 1826)
- Karel Nagy (1827 - 1830)
- Josef Nosek (1830 - 1841)
- Jan Šolín Ledecký (1842 - 1844)
- Josef Štorch (1844 - 1853)
- Josef Šiller (1853 - 1859)
- Daniel Nešpor (1861 - 1864)
- Emanuel Havelka (1864-1911)
- Prof. Slavomil C. Daněk (1910 - 1921)[8]
Faráři ČCE
- Petr Marušiak (1921 - 1928)
- Jaroslav Kučera (1928 - 1945)
- Miloslav Bohatec (1945 - 1950)
- Jan V. Klas (1950 - 1971)
- Petr Brodský (1973 - 1975)
- Jaroslav Nečas (1975 - 1984)
- Michael Hána (1985 - 1994)
- Blahoslav Matějka (1995 - 2002)
- Filip Susa (2002 - 2011)
- Blahoslav Matějka (2011 - 2015)
- Petr Hudec (od 2015)
Odkazy
Reference
- ↑ PEKAŘ, Josef: Kniha o Kosti. Praha: 1970, str. 11
- ↑ MIZERA, František: Paměti města Semil a okolí. Semily: 1997, str. 55.
- ↑ a b Libštát - pamatky-cz.eu. www.pamatky-cz.eu . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-09.
- ↑ KLETVÍK, Jan. Evangelíci v Libštátě (1783 – 1945): Tři kostely v jedné obci by něco neobyčejného bylo. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Mgr. Dušan Foltýn.
- ↑ Kniha pamětná sboru h.v. 1803 – 1842, str. 22. SOkA Semily, Fond ČCE v Libštátě, R-III-B-1.
- ↑ Listina z 18. prosince 1828. SOkA Semily, Fond ČCE v Libštátě, R-III-C-1.
- ↑ SOkA Semily, Fond ČCE v Libštátě, R-III-D, 1872
- ↑ a b ADMIN. Historie evangelického sboru v Libštátě. Českobratrská církev evangelická v Libštátě . 2008-12-20 . Dostupné online. (Czech)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu toleranční modlitebna na Hořením Konci na Wikimedia Commons
- Stránky sboru
- Údaje o sboru na portálu Evangnet
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk