Trest smrti v Turecku byl zrušen v roce 2004, poslední poprava však byla v této zemi vykonána již v roce 1984.^[1]

Historie

Podle Hanze Chiappetty byl od vzniku Turecké republiky v roce 1923 trest smrti vykonán v 588 případech.^[2] Před rokem 1984 se popravy obvykle konaly po vojenských pučích. Například Adnan Menderes, bývalý předseda vlády, byl oběšen dne 17. září 1961 po státním převratu v roce 1960. Ve stejný den byli popraveni i další dva členové vlády, Fatin Rüştü Zorlu a Hasan Polatkan. Dne 6. května 1972 byli popraveni studentští vůdci Deniz Gezmiş, Hüseyin İnan a Yusuf Aslan po vojenském memorandu z roku 1971. Po státním převratu v roce 1980 bylo v letech 1980 až 1984 popraveno 50 mužů, včetně 27 politických aktivistů.

Dvacet čtyři článků tureckého trestního zákoníku z roku 1926 (Zákon 765) stanovovalo trestní sazbu trestu smrti, včetně devatenácti zločinů proti státu, vládě, ústavě a armádě a dalších deseti za trestné činy, jako je vražda a znásilnění. Těchto 24 článků definovalo celkem 29 trestných činů. Podle článku 12 zákona 765 měly být rozsudky smrti vykonávány oběšením poté, co byly schváleny výnosem Velkého národního shromáždění Turecka. V rámci Velkého národního shromáždění Turecka došlo k jejich přezkoumání soudním výborem, než o nich hlasoval parlament. Toto rozhodnutí muselo být ratifikováno prezidentem, který měl pravomoc zmírnit rozsudky smrti na základě věku nebo špatného zdravotního stavu.

V červnu 1999 byl k trestu smrti odsouzen vůdce a bývalý předseda Kurdské strany pracujících Abdullah Öcalan, jeho trest mu však byl v roce 2002 zmírněn na trest odnětí svobody na doživotí.^[3][4]

Zrušení trestu smrti

Zákonem 4771 ze dne 9. srpna 2002 byl zrušen trest smrti za mírové trestné činy. Zákonem 5218 ze dne 14. července 2004 byl trest smrti v zemi zrušen úplně.^[5] Turecko podepsalo a ratifikovalo protokol č. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i protokol č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Protokol č. 6 byl ratifikován dne 12. listopadu 2003 a vešel v platnost dne 1. prosince 2003.^[6] Protokol č. 13 byl ratifikován dne 20. února 2006 a v platnost vešel dne 1. června 2006.^[7]

Po neúspěšném státním převratu v roce 2016 někteří politici hovořili o obnovení trestu smrti.^[8] Prezident Turecka Recep Tayyip Erdoğan dne 29. října 2016 oznámil, že vláda předloží návrh zákona o obnovení trestu smrti tureckému parlamentu. Také prohlásil, že by zákon o jeho znovuzavedení podepsal.^[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capital punishment in Turkey na anglické Wikipedii.

Trest smrti v asijských zemích
Afghánistán Arménie Ázerbájdžán Bahrajn Bangladéš Bhútán Brunej Čína Filipíny Gruzie Indie Indonésie Irák Írán Izrael Japonsko Jemen Jižní Korea Jordánsko Kambodža Katar Kazachstán Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar Nepál Omán Pákistán Palestina Rusko Saúdská Arábie Severní Korea Singapur Spojené arabské emiráty Srí Lanka Sýrie Tádžikistán Tchaj-wan Thajsko Turecko Turkmenistán Uzbekistán Vietnam Východní Timor

Trest smrti v evropských zemích
Země	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Území se sporným postavením	Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří
Teritoria, kolonie a zámořská území	Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)