USS Wichita (CA-45)
Základní údaje
Typ	těžký křižník
Jméno podle	Wichita
Zahájení stavby	28. října 1935
Spuštěna na vodu	16. listopadu 1937
Uvedena do služby	16. února 1939
Osud	vyřazen
Předchůdce	třída New Orleans
Následovník	třída Baltimore
Takticko-technická data
Výtlak	10 589 t (standardní) 13 015 t (plný)[1]
Délka	185,4 m (max.)
Šířka	18,8 m
Ponor	7,24 m
Pohon	parná turbíny, 8 kotlů, 4 lodní šrouby 100 000 hp
Rychlost	33 uzlů
Posádka	929
Pancíř	až 152mm boky 152mm přepážky 57mm paluba 178mm barbety 38–203mm věže 152mm velitelská věž
Výzbroj	9× 203mm kanón (3×3) 8× 127mm kanón (8×1) 8× 12,7mm kulomet (8×1)
Letadla	4× Curtiss SOC Seagull

USS Wichita (CA-45) byl těžký křižník námořnictva Spojených států amerických. Jako první americká válečná loď nesl jméno USS Wichita.^[2] Byl to poslední americký křižník stavěný podle omezení daných Washingtonskou konferencí a zároveň poslední americký těžký křižník dokončený před vypuknutím druhé světové války.^[3] Využíval trup lehkých křižníků třídy Brooklyn. Byl intenzivně bojově nasazen za druhé světové války.^[1] Ve službě byl v letech 1939–1947.^[2]

Stavba

Londýnská konference roku 1930 stanovila, že USA mohou v letech 1934 a 1935 zahájit stavbu vždy jednoho těžkého křižníků. Roku 1934 bylo rozhodnuto, že druhý z nich bude postaven podle nového projektu, přičemž bude využívat trupu lehkých křižníků třídy Brooklyn osazeného věžemi s 203mm kanóny. Křižník postavila americká loděnice Philadelphia Naval Shipyard ve Filadelfii. Kýl byl založen 28. října 1935, na vodu byla loď spuštěna 16. listopadu 1937 a do služby byla přijata 16. února 1939.^[1]

Konstrukce

Původní výzbroj tvořilo devět 203mm kanónů ve trojdělových věžích, osm dvouúčelových 127mm kanónů v jednodělových věžích a osm 12,7mm kulometů. Křižník byl vybaven dvěma katapulty a čtyřmi hydroplány Curtiss SOC Seagull. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Babcock & Wilcox a parní turbíny Parsons o výkonu 100 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.^[1]

Modernizace

Během služby byla zejména zesilována protiletadlová výzbroj a instalována moderní elektronika. Roku 1946 tak křižník nesl devět 203mm kanónů, osm 127mm kanónů, dvacet čtyři 40mm kanónů Bofors a osmnáct 20mm kanónů Oerlikon. Instalovány byly radary typů SG, SK-1, Mk.13 a Mk.25.^[1]

Operační služba

Křižník se zapojil do druhé světové války. Nejprve podporoval vylodění v severní Africe. Později byl přesunut na Tichomořské válčiště, kde zůstal až do konce války.^[1] Účastnil se bitvy u Rennelova ostrova, aleutské kampaně, bojů o Marshallovy ostrovy, Mariany, Filipíny (včetně bitvy u Leyte) a Okinawu.^[3] Roku 1947 byl vyřazen. Po letech v rezervě byl roku 1959 vyškrtnut a sešrotován.^[2]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam amerických křižníků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu USS Wichita na Wikimedia Commons