Urbanizace - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Urbanizace
 ...
Celosvětová mapa urbanizace zobrazující procento urbanizace v jednotlivých zemích k roku 2015

Urbanizace (také poměšťování) je proces, při kterém společnost mění způsob života z venkovského na městský. S urbanizací je spojen zvyšující se podíl lidí žijících, resp. bydlících ve městech. Města se zvětšují i kvůli narůstání počtu pracujících, kteří do měst dojíždějí za prací.

Nejobecněji je urbanizace definována jako „prostorová koncentrace lidských činností i obyvatelstva projevující se změnami v chování lidí, v jejich motivacích, v kulturních vzorech i ve formách organizace společnosti. Změny jsou vyvolány životem v prostředí s velkým počtem, vysokou hustotou a značnou různorodostí obyvatel, aktivit i lidských výtvorů.“[1]

Problematika urbanizace spadá do mnoha vědních oborů a disciplín, jimiž jsou geografie, historická geografie, sociologie, sociální dějiny, ekonomie, hospodářské dějiny, demografie, dějiny mentalit aj.

V roce 1950 žilo ve městech pouhých 30 % světové populace, zatímco v roce 2014 již 54 %. Podle Organizace spojených národů by do roku 2050 mělo ve městech žít až 66 % lidí.[2]

K roku 2014 žilo nejvíce lidí ve městských oblastech v Severní Americe (82 %), Latinské Americe a oblasti Karibiku (80 %) a v Evropě (73 %); nejméně urbanizované oblasti byly v Africe (40 %) a Asii (48 %).[2]

Tokio je největším městem na světě, s aglomerací má okolo 38 milionu obyvatel[2]

Historie

Sídliště městského typu začala vznikat v neolitu. Nejstarší města vznikla v Číně, Indii, Egyptě a na Blízkém východě. V Evropě vznikala města nejprve ve starověkém Řecku, poté ve starověkém Římě (v dnešní Itálii).[3][4] Tato města byla často ohrožována dobyvateli a růstu bránily také nedostatky v dopravě, zásobení nebo hygieně.[4] Zpravidla města vznikala tam, kde se seskupilo více zemědělců a začaly zde převládat nezemědělské činnosti (směna, obchod, řemesla), které se staly natolik dominantními, že potlačily venkovský způsob života.[3] K urbanizaci, jak ji známe dnes, docházelo v posledních dvou staletích v Anglii.[4]

Velká Británii začala v polovině 18. století industrializovat svou ekonomiku. To významně podpořilo stěhování obyvatel z venkova do menších či větších měst. Na začátku 19. století žilo ve městech 20 % Britů, o století později to bylo již 74 %. V ostatních státech Evropy a ve Spojených státech amerických začal proces urbanizace později. Rapidní nárůst obyvatel ilustruje skok z 60 000 obyvatel New Yorku v roce 1800 na 4,8 milionu v roce 1900. Migrace do měst neprobíhala pouze uvnitř státu, lidé z chudších oblastí Evropy se často stěhovali do Spojených států nebo do velkoměst v jiných evropských zemích.[5]

V dnešní době lidé migrují do měst kvůli rozsáhlým sociálním benefitům, stěhují se za lepším vzděláním a zdravotní péčí nebo obecně za kvalitnějším společenským životem.[6]

Důsledky urbanizace

Důsledky poměšťování obyvatel mohou být pozitivní i negativní. Mezi pozitivní patří například celkové zvyšování životní úrovně a vyšší dožití, které s sebou ovšem přináší problém stárnutí populace v dané společnosti.[2] Dalším kladným důsledkem je vyšší vzdělanost obyvatel a související lepší kvalifikace, lepší zdravotní péče, zlepšení infrastruktury nebo modernizace společnosti.[6]

Na druhou stranu negativní je například komercializace (ve smyslu podřízení se trhu, obchodu); komerce a obchod ve městech dominují. Ve velkých městech je dostupné cokoliv a téměř kdykoliv, proto lidé často začínají žít hyperkonzumním způsobem života, který je při zvyšujícím se tempu urbanizace do budoucna neudržitelný.[7] Častým problémem je dále míra znečištění ovzduší, míra hluku, světelný a vizuální smog, vznik městských tepelných ostrovů, dopravní zácpy nebo přelidnění. Přelidnění může vyústit v nedostatek obytných prostor, v nezaměstnanost nebo vznik chudinských čtvrtí (slum, ghetto)[6] a může souviset s nárůstem kriminality.

Vnímání měst společností

Od 18. století se vnímání měst a především velkoměst měnilo. Část lidí vidí poměšťování civilizace jako správný evoluční krok vedoucí ke spokojenosti, prosperitě, rozkvětu kultury a ekonomiky. Pro jiné je velkoměsto „kouřícím peklem, přecpaným agresivními davy lidí, prolezlým zločinem, násilím, korupcí a chudobou“.[5] Chudoba se opravdu s narůstajícím bohatstvím velkoměst prohlubovala. Ve městech se – v závislosti na příjmech tamních obyvatel – začaly vyčleňovat celé čtvrtě. Problematikou se od konce první čtvrtiny 20. století zabývají sociologové. První rozsáhlé sociologické analýzy vznikaly v Chicagu, které zažilo kvůli vlně přistěhovalců prudký vzestup doprovázený růstem společenské nerovnosti (viz Chicagská škola).[5]

Podobný problém později vznikl v rozvojových zemích, protože nekvalifikované pracovníky přitahuje město kvůli potenciálnímu zaměstnání. Zde se jim však nedaří najít natolik dobře placenou práci, aby mohli uhradit vyšší životní náklady, a proto žijí ve slumech v mizerných životních podmínkách.[8]

Vliv na životní prostředí

V městské zástavbě se tvoří tepelné ostrůvky, protože množství zelených ploch je menší než v okolí města. Jev je způsoben tím, že zatímco ve venkovské krajině je sluneční teplo pohlcováno odpařenou vodou, případně půdou, ve městech je obou „pohlcovačů“ významně méně a většina tepla je pohlcována asfaltem nebo budovami, což zvyšuje povrchovou teplotu města. Roční průměrná teplota ve městech nad jeden milion obyvatel tak může být o 1–3 °C vyšší než v okolí města na venkově.[9]

Urbanizace snižuje dostupné množství obdělávatelné půdy a zároveň snižuje kvalitu vody a ovzduší. Tím vyvíjí tlak na přilehlé venkovské oblasti.[10] Urbanizace významně přispívá ke znečištění ovzduší v důsledku zvýšených emisí z automobilů, průmyslové činnosti a stavebnictví. Koncentrace znečišťujících látek, jako jsou pevné částice (PM), oxid dusičitý (NO2) a těkavé organické sloučeniny (VOC), představují zdravotní rizika pro obyvatele měst. [11]

Dalším zásadním vlivem urbanizace je eutrofizace (až hypereutrofizace) vody. Je způsobena přenášením nadměrného objemu živin či znečišťujících látek (např. CO2 a jiné skleníkové plyny, příp. zbytky hnojiv, čisticích prostředků atd.) deštěm z měst do vodních zdrojů, čímž se snižuje celková kvalita vod, dochází k přemnožení planktonu a jiných mikroorganismů, což vede ke snižování obsahu kyslíku ve vodě.[12]

Kromě toho je důsledkem urbanizace drastické dlouhodobé snižování lokální (místní) biodiverzity.[13]

V Číně vedla urbanizace k drastickému snížení kvality ovzduší; v roce 2013(?) pouze 24 z 350 čínských prefektur splňovalo standardy kvality ovzduší WHO.[14] Přes milion Číňanů zemřelo v roce 2012 na následky znečistění vzduchu.[15] Počet aut v Pekingu se v období 1990–2002 zvýšil čtyřnásobně, což vedlo ke značnému zvýšení emisí.[16]

Významná sídla

Téměř polovina lidí žijících ve městech sídlí v menších městech s počtem obyvatel do 500 000. Jedna osmina lidí žije v jednom z 28 megaměst, která mají přes 10 milionů obyvatel. Největším městem je Tokio s aglomerací okolo 38 milionů obyvatel, následují města Nové Dillí, Šanghaj, Mexico City, Bombaj a São Paulo. Do roku 2030 má být na světě 41 megaměst.[2]

Nejvyšší formou městského života je megapolis („velkoměsto velkoměst“). Tímto pojmem byl označen poprvé pás dlouhý 724 km a táhnoucí se od Bostonu po Washington, D. C. s přibližně 40 miliony obyvatel.[5]

Odkazy

Reference

  1. Urbanizace – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz . . Dostupné online. 
  2. a b c d e UNITED NATIONS. World urbanization prospects: the 2014 revision: Highlights. New York: United Nations, 10 July 2014.  s. Dostupné online. Dostupné také na: . ISBN 9789211515176. 
  3. a b KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis I. v kostce: pro střední školy: . 1. vyd. Praha: Fragment, 2009. 152 s. (Maturita v kostce). ISBN 978-80-253-0586-7. 
  4. a b c JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 231 s. ISBN 80-7178-749-3. S. 197. 
  5. a b c d GIDDENS, Anthony; SUTTON, Philip W., ed. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 2013. 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1. S. 208, 209. 
  6. a b c Rinkesh. Causes, Effects and Solutions to Urbanization Leading to Urban Growth. Conserve Energy Future . 2016-09-18, modif. 2022-07-28 . Dostupné online. (anglicky) 
  7. LIPOVETSKY, Gilles. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. 1. vyd. Praha: Prostor, 2007. 443 s. (Střed, sv. 81). ISBN 978-80-7260-184-4. 
  8. TODARO, Michael P. A Model of Labor Migration and Urban Unemployment in Less Developed Countries. The American Economic Review. 1969, čís. 1, s. 138–148. Dostupné online. ISSN 0002-8282. 
  9. Heat Island Effect. United States Environmental Protection Agency . September 2, 2022 . Dostupné online. (anglicky) 
  10. Environmental Impacts of Urban Growth. Seto Lab . ©2017 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-15. (anglicky) 
  11. Environmental Impacts of Urbanization. Decoding Biosphere . . Dostupné online. (anglicky) 
  12. JIANG, Leiwen; YOUNG, Malea Hoepf and HARDEE, Karen. Population, Urbanization, And the Environment. World Watch. 2008, vol. 21, no. 5, s. 34–39. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/1O_V5xOYvlpRwumNEJOWnE63kMY9VSnvv/view
  13. McKINNEY, Michael L. Urbanization, Biodiversity, and Conservation: The impacts of urbanization on native species are poorly studied, but educating a highly urbanized human population about these impacts can greatly improve species conservation in all ecosystems. BioScience. 01 October 2002, roč. 52, čís. 10. Dostupné online . ISSN 0006-3568. DOI 10.1641/0006-3568(2002)052[0883:UBAC]2.0.CO;2. (anglicky) 
  14. HAN, Lijian; ZHOU, Weiqi; LI, Weifeng and LI, Li. Impact of urbanization level on urban air quality: A case of fine particles (PM2.5) in Chinese cities. Environmental Pollution. 2014, vol. 194, s. 163–170. ISSN 0269-7491.
  15. LINNANE, Ciara. WHO names China as country with most deaths caused by outdoor air pollution. MarketWatch. Sept. 27, 2016. Dostupné online . (anglicky) 
  16. TANG, Xiaoyan. The Characteristics of Urban Air Pollution in China. In: Urbanization, Energy, and Air Pollution in China: The Challenges Ahead: Proccedings of a Symposium. Washington, D. C.: National Academies Press, 2004. Přístup také z: https://nap.nationalacademies.org/catalog/11192/urbanization-energy-and-air-pollution-in-china-the-challenges-ahead

Literatura

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Urbanizace
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Podporte znalostnú spoločnosť na Slovensku...
čítajte viac na tomto odkaze: Filmový priemysel

Údolí smrti
Čína
Časové pásmo
Španělské kolonie
Židé
1850
1856
1912
1930
2010
21. říjen
30. duben
9. červenec
Administrativní dělení Spojených států amerických
Afroameričané
Alabama
Alameda County
Alex Padilla
Aljaška
Alpine County
Amador County
Američané hispánského a latinskoamerického původu
Američtí indiáni
Americká Samoa
Americké Panenské ostrovy
Anaheim
Analfabetismus
Angličtina
Animovaný film
Arizona
Arkansas
Artileria
Asijští Američané
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Bílí Američané
Badwater Basin
Baja California
Bajo Nuevo
Bakerův ostrov
Bakersfield
Barrandov Studio
Bezdomovec
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Bollywood
Bontonfilm
Burbank (Kalifornia)
Butte County (Kalifornie)
Calaveras County
Carl Laemmle
Centrální údolí (Kalifornie)
Cinemart
CiNii
Colorado
Colorado (přítok Kalifornského zálivu)
Colusa County
Comcast
Connecticut
Contra Costa County
Dcérska spoločnosť
DC Comics
DC Entertainment
Delaware
Del Norte County
Demografie Spojených států amerických
Demokratická strana (USA)
Dianne Feinstein
Diskriminace
El Dorado County
Enron
Federální distrikt
Film
Filmová produkce
Filmové dielo
Florida
Francie
Francouzská národní knihovna
Fresno
Fresno County
Gavin Newsom
Gemeinsame Normdatei
Geodata
Georgie
Glenn County
Golden Gate Bridge
Guam
Havaj
Heuréka
Hlavní město
Hollywood
Horní Kalifornie
Howlandův ostrov
Hrubý domácí produkt
Hulk (film)
Humboldt County (Kalifornie)
Hustota zalidnění
Idaho
Illinois
Illumination Entertainment
Imperial County
Indiáni
Indiana
Internet Archive
Inyo County
Iowa
ISO 3166-2
ISO 3166-2:US
Ivana Korolová
Já, padouch
Já, padouch (franšíza)
Já, padouch (rozcestník)
Já, padouch 2
Já, padouch 3
Jan Přeučil
Japonsko
Jarvisův ostrov
Jason Segel
Jiří Hromada
Jiří Lábus
Jižní Dakota
Jižní Karolína
Johnny English
Johnstonův atol
Julie Andrewsová
Jurský park
Křepel kalifornský
Kalifornia
Kalifornie
Kalifornie (rozcestník)
Kalifornská zlatá horečka
Kalifornský poloostrov
Kansas
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Kentucky
Kern County
Kingmanův útes
Kings County (Kalifornie)
Komedie
Kontinent
Koordinovaný světový čas
Kristen Wiigová
Lake County (Kalifornie)
Lassen County
Latinská Amerika
Letní čas
Library of Congress Control Number
Long Beach
Los Angeles
Los Angeles County
Louisiana
Média:En-us-California.ogg
Místokrálovství Nové Španělsko
Madera County
Maine
Marin County
Mariposa County
Maryland
Massachusetts
Menší odlehlé ostrovy Spojených států amerických
Mendocino County
Merced County
Metropolitní oblasti ve Spojených státech amerických
Mexicko-americká válka
Mexiko
Mezinárodní fonetická abeceda
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michigan
Midway
Mimoni
Mimoni 2: Padouch přichází
Minnesota
Miranda Cosgroveová
Mississippi (stát)
Missouri (stát)
Modoc County
Mohavská poušť
Mono County
Montana
Monterey County
Mount Whitney
MusicBrainz
Náboženství
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Německo
Napa County
National Archives and Records Administration
Navassa
NBC Universal
Nebraska
Nemecko
Nevada
Nevada County (Kalifornie)
New Hampshire
New Jersey
New York
New York (stát)
Nové Mexiko
Oakland
Obyvatelstvo
Odvetvie národného hospodárstva
Ohio
Oklahoma
Okresy ve Spojených státech amerických
OpenStreetMap
Orange County (Kalifornie)
Oregon
Přenosová soustava
Přezdívky států Spojených států amerických
Pacifičtí ostrované
Pacifické státy
Palmyra (atol)
Paramount Pictures
Pensylvánie
Pharrell Williams
Pixar Animation Studios
Placer County
Plumas County
Pobočka
Portál:Film
Portál:Obsah
Portál:Spojené státy americké
Portoriko
Poušť
Prci, prci, prcičky
Predseda
Prevádzkový riaditeľ
Prezident
Priemysel
Q168383
Q168383#identifiers
Q168383#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q271915
Q271915#identifiers
Q271915#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q4447
Q4447#identifiers
Q4447#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q99#identifiers
Q99#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rhode Island
Riverside County
Rozloha
Russell Brand
Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010
Sacramento
Sacramento County
Saltonské moře
Santa Ana (Kalifornie)
Santa Barbara County
Santa Clara County
Santa Cruz County (Kalifornie)
San Benito County
San Bernardino County
San Diego
San Diego County
San Francisco
San Joaquin
San Joaquin County
San José (Kalifornie)
San Luis Obispo County
San Mateo County
Sekvoj vždyzelená
Serranilla
Severní Amerika
Severní Dakota
Severní Karolína
Severní Mariany
Seznam guvernérů Kalifornie
Seznam hlavních měst států v USA
Seznam největších měst států USA
Seznam okresů v Kalifornii
Seznam států a jejich správních celků
Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel
Seznam států a teritorií USA podle rozlohy
Seznam států USA podle hustoty zalidnění
Seznam států USA podle nadmořské výšky
Seznam států USA podle vstupu do Unie
Shasta County
Sierra County (Kalifornie)
Sierra Nevada (USA)
Silicon Valley
Siskiyou County
Sluncovka kalifornská
Solano County
Sonoma County
Soubor:1 yosemite valley tunnel view 2010.JPG
Soubor:California in United States.svg
Soubor:California Map.jpg
Soubor:Clear Day at Baldwin Hills.jpg
Soubor:Despicable Me logo 2.svg
Soubor:Flag of California.svg
Soubor:Fresno county courthouse.jpg
Soubor:Gate2universalstudios.JPG
Soubor:GoldenGateBridge-001.jpg
Soubor:Img0259HVDC 500kV wire.JPG
Soubor:Map of California highlighting Fresno County.svg
Soubor:Mexico states evolution.gif
Soubor:Seal of California.svg
Soubor:Universal Pictures logo.svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sousedící státy Spojených států amerických
Spojené štáty americké
Spojené kráľovstvo
Spojené království
Spojené státy americké
Stát
Stanislaus County
Steve Carell
Sutter County
Tahoe
Tajný život mazlíčků
Taliansko
Tehama County
Televízia
Tennessee
Teritorium Nové Mexiko
Teritorium Utah
Texas
Tichý oceán
Trinity County (Kalifornie)
Tulare County
Tuolumne County
United States Census Bureau
Universal Pictures
Universal Studios
Urbanizace
USA
Utah
Výroba (proces)
Ventura County
Vermont
Viacom
Virginie
Virtual International Authority File
Vlajka Kalifornie
Vlastníctvo (všeobecne)
Volný trh
Wake (atol)
Warner Bros.
Warner Bros. Discovery
Washington, D.C.
Washington (stát)
Web site
Wikimedia Commons
Wikipédia:Výhonok
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wisconsin
WorldCat
Wyoming
Yolo County
Yosemitský národní park
Yuba County
Zábava (činnosť)
Západní Virginie
Západ Spojených států amerických
Zamestnanec
Zdeněk Štěpán
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení
Zemětřesení v Long Beach 1933
Zemětřesení v San Franciscu 1906
Zlom San Andreas




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk