Uzbecká sovětská socialistická republika uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika ←  1924–1991 ↓ vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Taškent
Rozloha	447 400 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	18 460 000 (v roce 1986)
Národnostní složení	Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové
Státní útvar
Státní zřízení	SSR
Státní útvary a území
Předcházející Chórezmská socialistická sovětská republika Následující Uzbekistán

Uzbecká sovětská socialistická republika, (Uzbecká SSR, uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika), byla svazová republika SSSR ve střední Asii. Hlavní město byl Taškent.

V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové.

Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 na části území Turkestánské autonomní SSR, Bucharské LSR, a Chórezmské LSR. V roce 1925 se stala součástí SSSR. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.

Geografie

Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.

Ekonomika

Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 mil. ks v r. 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 mil. ks v r. 1985), prasat (700 tis. ks v r. 1985), dále drůbež, koně, velbloudi. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled

• od 8. st. př. n. l. na území Uzbekistánu zasahovaly Baktrie, Chorezm a Parthie
• 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
• 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
• 3.–2. st. př. n. l. součást říše Seleukovců a řecko-baktrijského státu
• 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
• 6. st. dobyto tureckými kmeny
• pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
• 9.-13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
• 1. pol. 13. st. vpád mongolsko-tatarských hord
• 14.-15. st. součást tímúrovské říše
• 15. st. stát Šajbánovců
• přelom 15.-16. st. vpád kočovných uzbeckých kmenů
• 16. st. chivský a bucharský chanát
• 18. st. kokandský chanát
• 60.-70. léta 19. st. části Uzbekistánu připojeny k Rusku
• 1868 Buchara ruským protektorátem
• 1873 Chorezm ruským protektorátem
• 1876 kokandský chanát součástí Turkestánské gubernie Ruska; prosinec 1925 Kokand připojen k Uzbecké SSR
• 1916 středoasijské povstání
• 1917 vyhlášen nezávislý Chivský chanát (Chorezm); 1920 Chorezmská lidová socialistická republika; 1921 Chorezmská sovětská lidová republika; 1923 Chorezmská sovětská socialistická republika; únor 1925 Chorezm začleněn do Uzbecké SSR
• listopad 1917-březen 1918 ustavena sovětská moc
• duben 1918 většina území začleněna do Turkestánské ASSR (rozpuštěna 27.10.1924)
• 1918-1920 boje "rudých" s "bílými" a basmači
• 1920 Bucharská sovětská republika; 1920 Bucharská lidová sovětská republika; 1922-1923 bucharský emirát (protisovětská moc); 1924 Bucharská sovětská socialistická republika; únor 1925 Buchara začleněna do Uzbecké SSR
• 1920-1921 pozemková a vodní reforma
• 5.12.1924 vytvořena Uzbecká SSR
• 1925 Karakalpacká autonomní oblast součástí Kazašské ASSR; 1930 začleněna k RSFSR; 1932 Karakalpacká ASSR součástí RSFSR; 1936 začleněna do Uzbecké SSR; 1990 státní suverenita Karakalpacké sovětské republiky; 25.12.1991 součást Uzbekistánu; 1992 autonomní republika Uzbekistánu
• květen 1925 Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR
• 1925 vznik komunistické strany
• 1926-1929 pozemková a vodní reforma
• 1936 do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká ASSR
• 20.6.1990 vyhlášena státní suverenita
• 31.8.1991 Republika Uzbekistán
• 25.12.1991 úplná nezávislost – zánik SSSR

Přehled představitelů

Turkestánská autonommní sovětská republika

• 30.4.1918-2.6.1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 2.6.1918-5.10.1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 5.10.1918-19.1.1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 31.3.1919-červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červenec 1919-září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• září 1919-leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• leden 1920-srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• srpen 1920-24.9.1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika

• 24.9.1920-květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• květen 1921-červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červen 1922-říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• říjen 1922-1.1.1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 9.1.1924-27.10.1924 (-listopad 1924) – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27.10.1924; RCP

Buchara

Bucharská sovětská republika

• 2.9.1920-14.9.1920 – Ahmedzhan Abdusaidov „Hamdi“ – předseda Prozatímního revolučního výboru
• 8.10.1920-18.10.1920 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru

Bucharská lidová sovětská republika

• 18.10.1920-22.9.1921 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
• 1921-23.9.1921 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda Ústředního revolučního výboru
• 23.9.1921-duben 1922 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 3.1.1922-12.4.1922 – Muin Jon Aminov – úřadující předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 12.4.1922-18.8.1922 – Muin Jon Aminov – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 18.8.1922-19.9.1924 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Bucharská sovětská socialistická republika

• 19.9.1924-17.2.1925 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Chorezm

Chivský chanát 1917-1920

• (září 1910) 13.2.1917-1.10.1918 – Isfandiyar Jurji Bahadur Khan – chán
• říjen 1918-2.2.1920 – ´Abd Allah Khan – chán

Chorezm (Chiva)

• 2.2.1920-březen 1920 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda Revolučního výboru
• březen 1920-30.4.1920 – Jumaniyoz Sulton Muradoghli – předseda prozatímní vlády

Chorezemská lidová sovětská republika

• 30.4.1920-6.3.1921 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
• 6.3.1921-15.5.1921 – Qoch Qoroghli – předseda Prozatímního revolučního výboru; CPK
• 15.5.1921-23.5.1921 – Khudoybergan Divanoghli – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK

Chorezemská sovětská lidová republika

• 23.5.1921-červen 1921 – Mulla Nozir – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• červen 1921-září 1921 – Allabergan – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• září 1921-27.11.1921 – Ata Maqsum Madrahimoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 27.11.1921-23.6.1922 – Jangibay Murodoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 23.6.1922-20.10.1923 – Abdulla Abdurahmon Khojaoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 20.10.1923-23.10.1923 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Chorezemská sovětská socialistická republika

• 23.10.1923-1924 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 1924 – Sultonkari Jumaniyoz – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 1924-17.2.1925 – Temurkhoja Yaminoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Uzbecká SSR

• 5.12.1924-17.2.1925 – Fayzulla Ubaydullayevich Khodzhayev (Khojaoghli) – předseda Revolučního výboru; CPU
• 17.2.1925-19.7.1938 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev (Yoldosh Okhunbobooghli) – předseda Ústředního výkonného výboru; CPU
• 19.7.1938-21.7.1938 – Usman Yusupovich Yusupov – předseda Nejvyššího sovětu; CPU
• 21.7.1938-28.2.1943 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 22.3.1943-17.3.1947 – Abduvali Muminov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 17.3.1947-21.8.1950 – Amin Irmatovich Niyatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 21.8.1950-24.3.1959 – Sharof Rashidovich Rashidov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 24.3.1959-25.9.1970 – Yagdar Sadykovna Nasriddinovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 25.9.1970-20.12.1978 – Nazar Matkarimovich Matchanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 20.12.1978-21.12.1983 – Inamdzhan Buzrukovich Usmankhodzhayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 21.12.1983-9.12.1986 – Akil Umrzoqovich Salimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 9.12.1986-9.4.1988 – Rafik Nishanovich Nishanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 9.4.1988-6.3.1989 – Pulat Kyrgyzbayevich Khabibullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 6.3.1989-24.3.1990 – Mirzolim Ibragimovich Ibragimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 24.3.1990-25.12.1991 (-současnost) – Islam Abduganiyevich Karimov – prezident; bezp./F

Administrativní členění Uzbecké SSR

Autonomní republika

Oblasti

Literatura

• Malá československá encyklopedie V., Praha, Academia 1987
• Malá československá encyklopedie VI., Praha, Academia 1987

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzbecká sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons
• (anglicky)Uzbecká SSR na World Statesmen.org

Svazové republiky  Sovětského svazu
Hlavní	Arménská SSR •  Ázerbájdžánská SSR •  Běloruská SSR •  Estonská SSR •  Gruzínská SSR •  Kazašská SSR •  Kyrgyzská SSR •  Litevská SSR •  Lotyšská SSR •  Moldavská SSR •  Ruská SFSR •  Tádžická SSR •  Turkmenská SSR •  Ukrajinská SSR •  Uzbecká SSR
Dříve zrušené	Abcházská SSR (1921–1931) •  Karelo-finská SSR (1940–1956) •  Zakavkazská SFSR (1922–1936)