A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Válka v Afghánistánu byl konflikt[10] trvající od 7. října 2001 do 15. srpna 2021 (tj. 19 let a 10 měsíců). Začal jako součást Operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy, zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí, nastolení míru, ochrana obyvatelstva, rekonstrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy.[11] Do roku 2003 šlo pouze o válku vedenou jednotlivými státy. Až když v roce 2003 přebírali dva členové NATO (Německo a Nizozemsko) velení za jednu z misí, otevřely se dveře pro převzetí celé mise Aliancí.[12]
Spojencům se sice podařilo svrhnout vládu Tálibánu, kterému se v pozdějších letech podařilo opět nabrat síly.[13] Kampaň byla oproti původním očekávaní méně úspěšná. Nedosáhla totiž cíle omezit působení Al-Kaidy.[14]
Od roku 2006 ohrožuje stabilitu Afghánistánu zvýšená aktivita povstalců z hnutí Tálibán, rekordně vysoká úroveň produkce opia[15][16] a slabá vláda s minimální kontrolou oblastí mimo hlavní město Kábul.[17] Roste rovněž napětí mezi Pákistánem a Spojenými státy, kvůli podpoře Tálibánu na Paštúny obývaných Federálně spravovaných kmenových územích a americkým útokům na pákistánské území za pomocí bezpilotních letadel.
Operace Trvalá svoboda byla ukončena 28. prosince 2014. 1. ledna 2015 na ní navázala Operace Rozhodná podpora.
V noci 2. července 2021 americká vojska opustila své základny i zemi. V Afghánistánu zůstalo pouze 600 příslušníků americké armády, a to převážně jako ochranka ambasády v Kábulu.[18]
Válka byla vedena bez mandátu OSN a bylo porušeno mezinárodní právo.
Průběh války
Situace před invazí
Usáma bin Ládin, hlavní sponzor sítě Al-Káida, žil v Afghánistánu ovládaném hnutím Tálibán, kde vedl výcvikové tábory teroristů.[19] Po teroristických útocích na americké velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998 americké námořnictvo bombardovalo teroristické výcvikové tábory střelami s plochou dráhou letu odpalovanými z ponorek. Rada bezpečnosti OSN v reakci na útok na americké ambasády vydala v letech 1999 a 2000 rezoluce číslo 1267 a 1333 namířené proti Tálibánu, které obsahovaly finanční sankce a zákaz dovozu vojenského zařízení.
Ve svém projevu 20. září 2001 prezident USA George Bush v reakci na teroristické útoky na New York a Washington přednesl směrem k vůdcům Talibánu čtyři požadavky: vydání Usámy bin Ládina a dalších vůdců Al-Káidy americkým autoritám, propuštění všech cizinců neoprávněně zadržovaných na Afghánském území a ochrana zahraničních novinářů, diplomatů a humanitárních pracovníků, okamžité a trvalé uzavření všech teroristických výcvikových táborů a předání všech teroristů a jejich podporovatelů příslušným orgánům. Talibán vyžadoval důkazy o bin Ládinově vině, což Bush odmítl s tím, že s teroristy se nevyjednává.
Již 26. září 2001 bylo v údolí Pandžšír severně od Kábulu vysazeno několik příslušníků divize speciálních aktivit CIA, kteří vytvořili styčný tým pod volacím znakem „Jawbreaker“. Kromě specializovaného vybavení přinesl tým 3 miliony dolarů ve stodolarových bankovkách za účelem koupení podpory. Tým kontaktoval generála Mohammeda Fahima, velitele sil Severní aliance v oblasti a připravil cestu pro vstup speciálních sil do regionu a také pomocí satelitní komunikace umožnil okamžité předávání zpravodajských informací.
Invaze
7. října 2001 v reakci na neochotu vydat bin Ládina z Afghánistánu, zahájil prezident USA George W. Bush vojenskou operaci na základě rezoluce RB OSN, která Tálibán na území Afghánistánu označila za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost, avšak nedala mu "zmocnění použít všech dostupných prostředků".[20] Nicméně invaze byla ospravedlněna tím, že charta OSN ve svém článku 51 uznává přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Tento článek také vyžaduje, aby učiněná opatření byla oznámena Radě bezpečnosti, což zástupci USA a Spojeného království učinili.[21]
První fází byly letecké údery proti výcvikovým táborům teroristů organizace Al-Káida a vojenským zařízením režimu Tálibánu. Více než 40 zemí na Blízkém východě, Africe, Evropě a po celé Asii poskytly svůj letecký prostor k průletu či povolily přistání.[22] K těmto úderům byly použity mimo jiné helikoptéry Apache a řízené střely Tomahawk. Útoky se původně zaměřovaly na Kábul, Džalalabád a Kandahár. Během několika dní byla většina vojenských zařízení vážně poškozena a protivzdušná obrana byla prakticky zničena. Tálibán byl od 14. října 2001 ochotný jednat o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl.[23] Síly Severní aliance podporované americkými jednotkami speciálních sil zahájily postup proti jednotkám Tálibánu a 13. listopadu obklíčily Kábul. Druhého dne vstoupily do města, kde se nesetkaly s prakticky žádným odporem. Tálibánské síly ustoupily na jih do Kandaháru, který padl 7. prosince a po bitvě o jeskynní komplex Tora Bora, který byl poslední velkou baštou odporu, hlavní vůdci Tálibánu a Al-Káidy uprchli přes hranice do Pákistánu.[24]
Prozatímní vláda
Krátce po osvobození Kábulu byla v německém Bonnu uspořádána konference za účasti afghánských kmenových vůdců a představitelů protitalibánské opozice. Zde byla 5. prosince 2001 schválena dohoda o zřízení Prozatímní afghánské správy, která vstoupila v platnost při oficiálním převzetí moci 22. prosince. Prozatímní správa sestávala z prozatímní vlády, nejvyššího soudu a zvláštní nezávislé komise pro mimořádné události (Lója džirga). Prozatímní vláda se skládala z předsedy, pěti místopředsedů a 24 ministrů. Vůdce paštunské delegace Hamid Karzáí byl zvolen předsedou prozatímní správy. Tato prozatímní správa fungovala do 13. července 2002 kdy ji nahradil tzv. Přechodný islámský stát Afghánistán.[25] Současně s ustanovením prozatímní správy schválila OSN mandát pro Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), což byla mezinárodní vojenská mise pod vedením NATO, jejímž úkolem bylo zajistit Kábul s okolím proti Tálibánu, Al-Káidě i místním bojůvkám, aby mohla vláda Hámida Karzaje fungovat. V prvních dvou letech byla působnost ISAF omezena jen na Kábul a okolí, z hlediska vojenské organizace tak šlo o jednotku odpovídající divizi; teprve v říjnu 2003 Rada bezpečnosti autorizovalo rozšíření mise na celý Afghánistán. V květnu téhož roku americký ministr obrany Donald Rumsfeld při návštěvě Kábulu oznámil, že "větší boje skončily a je čas na rekonstrukci země". V Afghánistánu tehdy bylo osm tisíc amerických vojáků.[24]
Tálibánská revolta
Revolta, označovaná jako „Neo-Tálibánské povstání“ se začala projevovat během roku 2003 a prudce eskalovala během let 2005-2006, kdy poprvé od operace Anakonda v roce 2002 došlo k většímu střetu v provincii Kandahár (bitva u Pašmulu), při které přišlo o život více než 1000 Tálibánců. Na intenzitě nabíraly akce Tálibánců i v letech následujících. Jejich způsob boje bývá označován jako válčení čtvrté generace, kdy hlavním cílem povstalců je spíše psychika protivníka. V boji tak zřídka kdy docházelo k velkým bitvám, povstalci se spíše snažili o nastavování výbušnin u cest, přepady koaličních a vládních jednotek, rychlé útoky na vojenské základny či únosy a popravy nepřátelských osob. Násilí, které vyvolával, se dělo v cyklických periodách, kdy je zde jasně patrné, že během jara a léta vojenské aktivity stoupaly, aby v období zimy výrazně poklesly.[26]
Návrat Tálibánu
Na základě dohody podepsané mezi tehdejším prezidentem USA Donaldem Trumpem a Tálibánem začala začátkem května 2021 administrativa prezidenta Joe Bidena stahovat americká vojska z Afghánistánu. Své vojáky začaly stahovat také ostatní členské státy NATO. Tálibán situace využil a začal Afghánistán postupně obsazovat. Většinu měst obsadili bez boje, jelikož afghánská vládní vojska se vzdala. Mezitím se vojska Američanů a jejich spojenců vrátila do Afghánistánu, ovšem pouze kvůli evakuaci svých ambasád. 15. srpna 2021 opět bez žádného odporu obsadil Tálibán hlavní město Kábul.[27][28] Západní státy narychlo evakuovaly své občany a ze země se snažilo uprchnout také mnoho Afghánců.[29][30] 16. srpna 2021 vystoupil současný prezident USA Joe Biden s projevem, v němž uvedl, že nelze bojovat na straně afghánské vlády, když její vojska nejsou ochotna bojovat za svou zemi.[31] Někteří kritici přirovnali pád Kábulu k pádu Saigonu v roce 1975.[32] V noci na 31. srpna 2021 pak byla po téměř 20 letech definitivně ukončena přítomnost USA v Afghánistánu, kdy kolem půlnoci místního času opustili afghánské území poslední američtí vojáci a spolu s nimi i americký velvyslanec. [33]
Statistika
Náklady na válku pro Spojené státy[34]
- celkem: 2,26 bilionů $, z toho 887 miliard $ bylo určeno na rekonstrukci na projektu pro obnovu Afghánistánu
- celkem 20 666 zraněných amerických vojáků
- 2312 zabitých amerických vojáků
IPPNW, celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací, odhaduje, že za deset let trvání války v Afghánistánu zahynulo 220 000 lidí.[9]
Válka v Afghánistánu si za 20 let vyžádala 242 000 životů, z toho přes 40 000 tvořili civilisté a amerických vojáků a jejich spojenců padlo přes 3,5 tisíce (z toho 14 českých vojáků), Tálibánců přes 84 000. Zbytek připadá na afghánskou armádu a policii. Své domovy kvůli válce opustilo přes 5 milionů lidí. Jen Spojené státy stála válka v Afghánistánu odhadem víc než 21 bilionů korun (978 miliard dolarů).[35]
Kritika
Spojené státy v roce 2009 přiznaly, že používají ve válce v Afghánistánu munici s bílým fosforem. Při útocích proti nepřátelským objektům došlo také k zasažení afghánských civilistů. Podle Ženevských konvencí je použití bílého fosforu proti lidem zakázáno. Bílý fosfor je nebezpečnou chemickou zbraní, která způsobuje strašlivé popáleniny.[36][37]
V roce 2010 prozradil whistleblower mezi vojáky, že skupina amerických vojáků, kteří si říkali Kill Team, zavraždila nejméně tři afghánské civilisty a části jejich těl pak sbírala jako trofeje. Pět vojáků obviněných z vraždy stanulo před vojenským soudem.[38][39]
Při sérii opakovaných útoků americké armády 3. října 2015 v Kundúzu na nemocnici, kterou provozuje organizace Lékaři bez hranic, zahynulo 42 lidí včetně lékařů a nemocničního personálu.[40] Americká armáda útok označila za kombinaci neúmyslných lidských selhání, technických chyb a špatného postupu a zahájila kázeňské řízení s 16 vojáky.[41] Prezident Obama[42] a velitel spojeneckých sil v Afghánistánu John Campbell se za útok omluvili.[41]
Z uniklých dokumentů vyplývá, že při náletech bezpilotních letounů v Afghánistánu tvořili civilisté přibližně 90% obětí.[43] Podle Amnesty International se Spojené státy při útocích bezpilotních letounů dopouštějí válečných zločinů, protože při útocích umírá velké množství neozbrojených civilistů.[44] Útoky bezpilotních letounů označil za porušení mezinárodního práva také vyšetřovatel OSN Ben Emmerson.[45]
V prosinci 2019 deník The Washington Post zveřejnil přes 2000 stran odtajněných dokumentů nazvaných Afghanistan Papers, které jsou srovnávány s Pentagon Papers z dob amerického nasazení ve Vietnamské válce. Z Afghanistan Papers plyne, že američtí generálové, diplomati a politici veřejnosti soustavně lhali o situaci v Afghánistánu, aby zdůvodnili další boje, ač věděli, že válku nelze vyhrát.[46][47]
Reference
- ↑ Taliban victory in Afghanistan spells trouble for the neighbors. POLITICO . 2021-08-18 . Dostupné online.
- ↑ Vítězství Tálibánu vlilo novou krev do žil islámským radikálům, obává se Západ. Seznam Zprávy . Seznam.cz . Dostupné online.
- ↑ Veterány z Afghánistánu šokovalo rychlé vítězství Tálibánu. www.natoaktual.cz . 2021-08-18 . Dostupné online.
- ↑ Velká gratulace, jen tak dál: Al-Káida poblahopřála Tálibánu k vítězství. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online.
- ↑ Militants In Afghanistan, Pakistan Claiming Allegiance To IS. Svobodná Evropa . 2014-09-26 . Dostupné online.
- ↑ The Afghan National Security Forces Beyond 2014: Will They Be Ready? . Centre for Security Governance, February 2014 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26.
- ↑ Human Costs of U.S. Post-9/11 Wars: Direct War Deaths in Major War Zones. The Costs of War . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SVĚTNIČKA, Lubomír. Civilistů umírá v Afghánistánu stále víc, konstatuje zpráva OSN. iDNES.cz . 2014-02-12 cit. 2023-10-23. Dostupné online.
- ↑ a b "Zahynulo při tažení Západu proti teroru 1,3 milionu lidí?". Týden. 27. března 2015.
- ↑ OPERATION FREEDOM’S SENTINEL online. Ministerstvo obrany Spojených států amerických cit. 2020-12-27. Dostupné online.
- ↑ https://www.aktualne.cz?pojem=zahranici/valka-afghanistan-isaf/r~i:wiki:1133/
- ↑ KŘÍŽ, Pavel. Severoatlantická aliance v řešení VELKÝCH ozbrojených konfliktů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 134 s. S. 34.
- ↑ The Taliban Resurgence in Afghanistan online. cit. 2013-05-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-27.
- ↑ Afghanistan: and the troubled future of unconventional warfare online. Dostupné online.
- ↑ Opium Harvest at Record Level in Afghanistan online. Dostupné online.
- ↑ Afghanistan opium at record high online. Dostupné online.
- ↑ Afghanistan could return to being a ‘failed State’ online. Dostupné online.
- ↑ Chaos v Afghánistánu roste. Američané téměř dokončili stahování vojsk, novou šanci cítí Tálibán i Rusové | Svět. Lidovky.cz online. 2021-07-09 cit. 2021-08-16. Dostupné online.
- ↑ Osama bin Laden Wealthy Saudi exile is a terrorist mastermind online. Dostupné online.
- ↑ EICHLER, Jan. Legální a nelegální války v dnešní době. Vojenské rozhledy. Roč. 2012, čís. 3, s. 16–47. ISSN Dostupné online.
- ↑ SMITH, Ben; THORP, Arabella. The legal basis for the invasion of Afghanistan online. cit. 2020-12-27. Dostupné online.
- ↑ Bush: Ať Bůh dál žehná Americe online. iDnes.cz cit. 2020-12-27. Dostupné online.
- ↑ Bush rejects Taliban offer to hand Bin Laden over, The Guardian
- ↑ a b Osmnáct let války v Afghánistánu online. Hospodářské noviny, 2020-03-23 cit. 2020-12-28. Dostupné online.
- ↑ AGREEMENT ON PROVISIONAL ARRANGEMENTS IN AFGHANISTAN PENDING THE RE-ESTABLISHMENT OF PERMANENT GOVERNMENT INSTITUTIONS online. Rada bezpečnosti OSN cit. 2020-12-28. Dostupné online.
- ↑ DANĚK, Pavel. Ozbrojené konflikty po konci studené války v Afghánistánu, Pákistánu, Indii, Nepálu, Bangladéši a na Srí Lance online. Brno: Masarykova univerzita - Fakulta sociálních studií cit. 2020-12-28. Dostupné online.
- ↑ Tálibán Afghánistán neovládne, tvrdil americký prezident Biden. Má krev na rukou, viní ho kritici. Novinky.cz online. Borgis, 17. srpna 2021. Dostupné online.
- ↑ Americké rozvědky měly Bidena varovat před rychlým kolapsem afghánské armády. Lidovky.cz online. 18. srpna 2021. Dostupné online.
- ↑ Kábulské letiště svírá zoufalství, důkladný Tálibán ztěžuje evakuace. iDNES.cz online. 20. srpna 2021. Dostupné online.
- ↑ Evropská unie jedná s Tálibánem. Novinky.cz online. Borgis, 21. srpna 2021. Dostupné online.
- ↑ Biden: Stojím si za stáhnutím vojsk. Afghánská armáda se zbaběle vzdala. Novinky.cz online. Borgis, 16. srpna 2021. Dostupné online.
- ↑ Joe Biden je kvůli Afghánistánu pod palbou kritiky. Seznam Zprávy online. Seznam.cz, 16. srpna 2021. Dostupné online.
- ↑ Z Afghánistánu se stáhli poslední američtí vojáci online. Seznam.cz cit. 2021-08-31. Dostupné online.
- ↑ The Afghan War, By The Numbers. BuzzFeed News online. cit. 2021-08-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Afghánistán v sevření Talibanu, ČT24.cz, 12. 8. 2021
- ↑ EXCLUSIVE – Afghan girl's burns show horror of chemical strike. Reuters India. 8. května 2009. Dostupné online cit. 2 December 2009.
- ↑ CHIVERS, C. J. Pinned Down, a Sprint to Escape Taliban Zone. New York Times. 19. dubna 2009. Dostupné online.
- ↑ Murder in Afghanistan: SPIEGEL TV's 'Kill Team' Documentary. www.spiegel.de. Spiegel Online, January 4, 2011. Dostupné online.
- ↑ HERSH, Seymour M. The 'Kill Team' Photographs. The New Yorker. March 22, 2011. Dostupné online.
- ↑ 42 mrtvých. Pořád nevím, proč Američané na naší nemocnici zaútočili, říká Maďar. Lidovky. 3. října 2016.
- ↑ a b http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1770874-americka-armada-za-utok-na-nemocnici-lekaru-bez-hranic-potresta-16-vojaku
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1597515-obama-se-omluvil-za-bombardovani-nemocnice-v-kunduzu
- ↑ "Obama-led drone strikes kill innocents 90% of the time: report". The Washington Times. 15. října 2015.
- ↑ "Obama válečným zločincem? Kvůli zabíjení civilistů drony". Týden. 22. října 2013.
- ↑ "Amnesty: Amerika páchá skrze drony válečné zločiny". Aktuálně.cz. 22. října 2013.
- ↑ Afghanistan Papers: USA lžou o válce v Afghánistánu, ukazuje přes 2000 stran odtajněných dokumentů. iROZHLAS online. Český rozhlas, 10. prosince 2019. Dostupné online.
- ↑ Nejdelší americká válka stála bilion dolarů, provázejí ji lži. Novinky.cz online. Borgis, 11. prosince 2020. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu americká válka v Afghánistánu na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2023
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čeština
Černá Hora
Česká Wikipedie
Členské státy NATO
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Šiveluč
Židovská legie
Židovská národní rada
1. květen
1. prosinec
10. listopad
11. červenec
11. duben
1303
14. říjen
14. duben
1418
15. říjen
1584
1585
1673
1674
17. duben
18. červen
1862
1884
1898
19. duben
1901
1912
1913
1922
1923
1942
1963
1969
1972
1973
1977
1977 v letectví
1980–1989
1981 v letectví
1982 v letectví
1983 v letectví
1986 v letectví
1988
1990 v letectví
1992
1998
1999
1999 v letectví
2. duben
20. duben
2000
2001
2003
2006 v letectví
2008
2021
21. duben
22. duben
23. duben
238
24. duben
24. listopad
26. duben
27. březen
28. březen
28. duben
4. duben
5. květen
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
AGM-65 Maverick
AGM-88 HARM
AgustaWestland
Ahmad Jamal
Airbus
Airbus A320
Alija
Angélique du Coudray
Anglie
Antonov
Apple II
Ariane 5
Aun Schan Su Ťij
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Avionika
Azovstal
B61
BAE Systems
Bagdád
Balbinus
Bar Giora
Ben Ferencz
Berijev
Bettie Page
Bibliografie
Bitevní letoun
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Blériot XI
Boca Chica (Texas)
Boeing
Boeing F/A-18E/F Super Hornet
Boeing X-32
Bohuslav Korejs
Bolševici
Bombardier
Brazílie
Bristol
Bzenecká lípa
Callisto
Charkov
Chu Čeng-jen
Clarence Johnson
Commons:Featured pictures/cs
Convair F2Y Sea Dart
Craig Breen
Dana Němcová
DARPA
Dassault Aviation
David Ben Gurion
Dayton
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Dodavatel
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Douglas F3D Skyknight
Douglas F4D Skyray
Drak letadla
Druhá světová válka
Dvoumotorový proudový letoun
Dvouproudový motor
Dynastie Jižní Ming
EADS
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elena Pampulovová
El kondor pada
Embraer
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
F-117 Nighthawk
F-19
Fairchild A-10 Thunderbolt II
Finsko
First-person shooter
Fly-by-wire
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
GBU-10 Paveway II
General Dynamics
General Dynamics F-16 Fighting Falcon
General Electric F404
Gotthold Ephraim Lessing
Grumman
Grumman F-11 Tiger
Grumman F-14 Tomcat
Grumman F-9 Cougar
Guy Lafleur
Ha-Šomer
Hagana
Hamburk
Histadrut
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Husitství
IAI Kfir
Ignacio Zaragoza
Iljušin
Infračervené záření
Ingenuity
International Standard Book Number
Invaze Spojených států amerických do Panamy
Irák
Irkutsk
Istanbulská univerzita
Izrael
Jacques Gaillot
Jakovlev
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Janez Janša
Jan Kostrhun
Japonsko
Jeruzalém
Jicchak Ben Cvi
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kaligrafie
Kamčatka
Kanada
Kansas
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kidd Jordan
Klaus Schulze
Knihovna Kongresu
Komsomolsk na Amuru
Konstruktér
Korporacija IRKUT
Kostnický koncil
Kuo-c’-ťien
Kyjev
Letadlo
Letecký motor
Letecký výrobce
Letectvo Spojených států amerických
Library of Congress Classification
Library of Congress Control Number
Library of Congress Control Number?oldid=120292479
Lockheed C-130 Hercules
Lockheed Corporation
Lockheed F-117 Nighthawk
Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor
Lockheed Martin F-35 Lightning II
Lockheed YF-12
Louis Blériot
LTV A-7 Corsair II
Múte Bourup Egede
Madagaskar
Mahulena Čejková
Maia Sanduová
Mamlúci
Manuel Estiarte
Mapaj
MARC
Mariupol
Marxismus
Mary Quantová
MBB Lampyridae
McDonnell Douglas
McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle
McDonnell Douglas F-15 Eagle
McDonnell Douglas F/A-18 Hornet
McDonnell F-4 Phantom II
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F3H Demon
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mikojan-Gurevič
Milo Đukanović
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Mongolové
Montréal
Mwai Kibaki
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní liga pro demokracii
Německo
Nadace Wikimedia
Nagoja
Nanking
National Archives and Records Administration
Nellisova letecká základna
Nellis AFB
Nevada
Newton
Nigel Lawson
Northrop
Northrop/McDonnell Douglas YF-23
Northrop B-2 Spirit
Northrop F-20 Tigershark
Northrop F-5
Northrop YF-17
North American FJ-2/-3 Fury
North American FJ-4 Fury
Nukleárie
Nula
Ohio
Operace Spojenecká síla
Otto Lilienthal
Padělek
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavol Mešťan
Pečeť
Perseverance
Petrohrad
Po'alej Cijon
Počítač
Podněstří
Poltava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Ekonomie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Letectví
Portál:Letectvo Spojených států amerických
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pratt & Whitney Canada
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Property:P244
Proudový motor
Pumovnice
Pupienus
Q184491
Q184491#identifiers
Q184491#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q936518#identifiers
Q936518#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rádiové vlny
Radim Uzel
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Sýrie
S-125 Něva
Saab
Scud
Seattle
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Sjednocená letecká korporace
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Software
Sopečná erupce
Soubor:A321 final assembly (9351765668).jpg
Soubor:American Flag F-117 Nighthawks.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:F-117A GBU-28.JPEG
Soubor:F-117 Canopy (shot down over Serbia 1999, Museum of Aviation, Belgrade).jpg
Soubor:F-117 Nighthawk Front.jpg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Lockheed F-117.ogv
Soubor:Lockheed F-117A cockpit at the National Museum of the United States Air Force, Dayton, Ohio, USA.jpg
Soubor:Lockheed F-117A Nighthawk.svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7236-333-6
Speciální:Zdroje knih/9781472801180
Spojené království
Spojené státy americké
Spojovník
Srbské letectvo a protivzdušná obrana
Stíhací letoun
St. Louis
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Stealth
Suchoj
Světová ekonomika
Třída T 47
Texas
Thales Group
Tiskař
Tonopah (Nevada)
Toronto
Toulouse
Tupolev
Turecko
Ukrajina
US Air Force
Válka v Afghánistánu (2001–2021)
Válka v Iráku
Válka v Jugoslávii
Válka v Kosovu
Válka v Zálivu
V-2
Vertikální integrace
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlajka Spojených států amerických
Vlasta Prachatická
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta Francie 2022
Vought F-8 Crusader
Vratislav Effenberger
Vzdušný prostor
Washington, D.C.
Wesley Clark
Wichita
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zálet
Zatčení
Zdeněk Fiala
Zdeněk Ziegler
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk