Válka v Kosovu - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Válka v Kosovu
 ...
Válka v Kosovu
konflikt: Válka v Jugoslávii
odshora:Budova generálního štábu jugoslávská armády v Bělehradě byla vybombardována, auto zasypané sutí, hrob zabitých ozbrojenců UÇK, volný let USAF F-15.
odshora:Budova generálního štábu jugoslávská armády v Bělehradě byla vybombardována, auto zasypané sutí, hrob zabitých ozbrojenců UÇK, volný let USAF F-15.

Trvání28. únor 199811. červen 1999
MístoKosovo, Jugoslávie
Příčinypokus o odtrhnutí od Jugoslávie
Výsledekjugoslávská armáda a policie se stáhly z Kosova. Kosovo se stalo mezinárodním protektorátem pod správou OSN.
Změny územíŽádné změny hranic,[1] autonomní oblast Kosovo byla dána pod správu Mise OSN v Kosovu.
Strany
NATO (letecké útoky)
Kosovská osvobozenecká armáda
Svazová republika Jugoslávie
SrbskoSrbsko Srbsko
Černá HoraČerná Hora Černá Hora
Velitelé
Adem Jashari
Sylejman Selimi (do května 1999)
Agim Çeku (od května 1999)
Slobodan Milošević
Dragoljub Ojdanić
Svetozar Marjanović
Nebojša Pavković
Sreten Lukić
Síla
Kosovo: 40,000 vojáků
NATO: 80 letadel
140,000 vojáků
30,000 policistů a 15,000 dobrovolníků z

Ztráty
Kosovo: 3,000 vojáků
NATO: 2 letadla
2,000 vojáků

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka v Kosovu byl ozbrojený konflikt na území bývalé jihosrbské provincie Kosovo. Probíhal od 28. února 1998 do 11. června 1999. Střetly se v něm ozbrojené síly Svazové republiky Jugoslávie a albánská Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). Šlo v něm o to, zda zbytková Jugoslávie udrží nadvládu nad Kosovem, protože dnešní území Kosova patřilo dnešnímu státu Srbsko, nebo zda si zdejší albánské obyvatelstvo vybojuje nezávislost na Bělehradu. Konflikt doprovázely časté útoky na civilní obyvatelstvo, masakry, vyhánění a přesuny obyvatelstva. Na jaře 1999 NATO úspěšně zahájila invazi na kosovské území a vojensky zasáhlo proti Jugoslávii (operace Spojenecká síla). Válka v Kosovu pak brzy poté skončila tím, že Kosovo bylo dáno pod mezinárodní správu a nastoupilo cestu k nezávislosti.

Periodizace

Konflikt v Kosovu lze rozdělit do dvou fází:

  1. 19981999: operace ozbrojených sil Svazové republiky Jugoslávie s cílem zničit Kosovskou osvobozeneckou armádu, která prostřednictvím politického i ozbrojeného boje získávala stále větší podporu mezi kosovskoalbánským obyvatelstvem.
  2. 24. března10. června 1999: Invaze jednotek NATO na území celé Svazové republiky Jugoslávie, v rámci které byly bombardovány vojenské cíle i civilní cíle (obytné oblasti, vesnice, civilní vlaky) a statní instituce vč. budovu radikální politické strany Slobodana Miloševiće. Údery letectva NATO nakonec znemožnily logistickou podporu jugoslávské armády na území Kosova a donutily jugoslávské představitele stáhnout armádu z území Kosova a přenechat oblast mezinárodní správě.

Průběh války

Začátek 90. let a nespokojenost albánského obyvatelstva

Na začátku 90. let chtělo Kosovo následovat další jugoslávské republiky, které se vyčleňovaly z jednotného státu. Proto byla v roce 1990 vyhlášena Kosovská republika jako sedmá republika SFRJ. Získala i vlastní ústavu, schválenou ve městě Kačanik u makedonských hranic. O rok později vyhlásila Kosovská republika nezávislost. V referendu z 30. září 1991 rozhodlo 99 procenta hlasujících o vytvoření samostatného státu.[2] Celý proces byl však podle jugoslávské ústavy oprávněně nelegální a nezávislé Kosovo nikdo neuznal.

Svazová republika Jugoslávie byla v průběhu 90. let ekonomicky vyčerpána z důvodů vleklé hospodářské krize z 80. let, válek vedených na území Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny i ekonomické transformace, která skončila koncentrací bohatství a úspor jugoslávských občanů v rukou několika málo zločineckých podnikatelů a firem. Autonomní oblast Kosovo, která patřila k nejchudším v socialistické Jugoslávii a kde probíhal již od roku 1966 skrytý politický konflikt mezi srbským a albánským obyvatelstvem, tím byla velmi těžce postižena. Nespokojenost s vládou Slobodana Miloševiće byla rozsáhlá[3], a to i přesto, že v polovině 90. let se tehdejší Miloševićova vláda pokoušela získat sympatie albánského obyvatelstva rozsáhlými ústupky. Tento obrat uskutečnila Miloševićova vláda poté, co zavedla na počátku 90. let centrální správu oblasti z Bělehradu a rozhodným způsobem oklestila desítky let budovanou autonomii albánské většiny v Kosovu.[4]

Začátek konfliktu

K jednotlivým střetům mezi jednotkami UÇK a jugoslávskou policií docházelo již v průběhu roku 1996.[5] Jednalo se však o ojedinělé útoky a mezinárodní média jim nevěnovala větší pozornost.

Roku 1997 území Kosova prakticky ovládla Kosovská osvobozenecká armáda; ta se stavěla proti Srbům i proti Albáncům, kteří podporovali srbskou správu. V prosinci téhož roku podnikla Kosovská osvobozenecká armáda sérii teroristických útoků proti policejním stanicím.[6]

Eskalace střetu mezi jugoslávskou armádou a UÇK

Vesnice, které byly částečně nebo zcela vypáleny během konfliktu.

Jugoslávská vláda se ve snaze udržet nadvládu nad územím Kosova rozhodla povolat na území autonomní oblasti armádu, která zahájila bojové operace na území celého Kosova. Tato skutečnost však paradoxně vedla k tomu, že více Albánců se postavilo na stranu Kosovské osvobozenecké armády a bojovalo proti jugoslávskému vojsku. V průběhu války obě strany páchaly teroristické akty vůči civilnímu obyvatelstvu a vyháněly lidi z domovů. V září roku 1998 zasedala Rada bezpečnosti OSN i vedení NATO[7]. Dne 13. října 1998 se Richard Holbrooke sešel s Miloševićem[8] a dal mu ultimátum, aby bylo podepsáno příměří a jugoslávská armáda stažena z Kosova.[7] Díky tomu Kosovská osvobozenecká armáda obsadila zpět své pozice a začala s prvními velkými čistkami. Milošević přistoupil na některé ústupky, jako bylo např. snížení počtu jugoslávských vojáků v Kosovu.

V průběhu celého roku 1998 probíhaly na území Kosova ostré boje mezi jugoslávskou armádou a Kosovskou osvobozeneckou armádou.[9][5][6] Jugoslávská armáda boj s kosovskými povstalci prohrávala; bojovníci Kosovské osvobozenecké armády měli ze zahraničí zajištěnu kvalitní výzbroj a jejich motivace k boji byla mnohem vyšší. Jugoslávská armáda se naopak potýkala se zaostalou technikou a vybavením, jugoslávská ekonomika pak s hospodářskými sankcemi, které na ni uvalila Evropská unie.[6] Boje se odehrávaly především v jihozápadní části Kosova.

V té době však paradoxně americké ministerstvo obrany prohlásilo, že nemá zájem nikterak v Kosovu intervenovat a označilo Kosovskou osvobozeneckou armádu za teroristickou organizaci.[10]

Jugoslávští představitelé byli z dané situace značně znepokojeni, a proto bylo v červnu 1998 vysláno do Kosova další vojsko a policejní kontingent v počtu 50 000 lidí. Zatímco v západoevropských médiích byli jugoslávští vojáci vykreslováni jako vykonavači brutálních masakrů, jugoslávští představitelé tvrdili, že je vojenská operace nesmírně nákladnou záležitostí, která stojí Bělehrad dva miliony USD denně.[11] Do poloviny roku 1998 si boje v Kosovu vyžádaly 700 mrtvých a na 265 000 vyhnaných.[11] Počet uprchlíků byl nicméně předmětem sporů. Zatímco v Albánii a mezi kosovskými Albánci se mluvilo o 400 000 lidech, jugoslávské zdroje přiznávaly 140 000 vyhnaných.[11]

Masakr v Raçaku a zapojení NATO

Válkou zničené centrum Prištiny.

16. ledna 1999 došlo k masakru v Račaku, kde zahynulo 40-45 Albánců.[7][12] Incident měl za následek zvýšený tlak západních mocností na SRJ s cílem stažení srbské armády z Kosova. Jugoslávská strana tvrdila, že masakr byl zinscenovaný s cílem donutit jakýmkoliv způsobem jugoslávskou armádu ke stažení z Kosova. V době incidentu se kontingent jugoslávského vojska na území Kosova postupně navyšoval, a to z 18 000 jednotek v říjnu 1998 až na 29 000 na konci března 1999.[13]

6. února 1999 byla na zámku Rambouillet ve Francii zahájena jednání mezi albánskými a srbskými představiteli v Kosovu. Za jugoslávskou stranu se jednání účastnil Slobodan Milošević a za albánskou Ibrahim Rugova.[7] Jednání však skončila fiaskem, neboť zatímco jugoslávská strana nabízela širokou autonomii Albáncům v rámci Jugoslávie, kosovští Albánci požadovali výhradně a pouze nezávislost. Jednání se opakovala ještě jednou v Paříži a nakonec dne 22. března 1999 se setkali Milošević a Richard Holbrooke v Bělehradě.[7]

Po krachu jednání se NATO kvůli pokračujícím násilným akcím srbské armády rozhodlo pro leteckou kampaň, známou jako tzv. Operace Spojenecká síla, v rámci níž bylo bombardováno území Svazové republiky Jugoslávie. 24. března 1999 zahájila vojska NATO vzdušné údery proti Srbsku, které trvaly do 10. června 1999 a byly manifestací vojenských schopností Spojených států. Zásah schválila Rada bezpečnosti OSN, která situaci v Kosovu označila za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v tamní oblasti, ale v důsledku veta ze strany Ruské federace a Číny nebyla schválena další rezoluce, která by dala zmocnění užít všech nezbytných prostředků. Podle některých autorů jde tedy o válku nelegální[14], podle jiných je však obhajitelná obecně přijímanou teorií přirozeného práva, které je nadřazené právu pozitivistickému, jak bylo např. konstatováno v Norimberském procesu. Tehdejší prezident USA Bill Clinton hovořil o nutnosti postavit se na stranu trpících obětí a tím zajistit mír, svobodu a stabilitu v Evropě. Cílem bombardování ze strany NATO bylo donutit jugoslávskou vládu k ústupkům a stažení z Kosova. To se po třech měsících nakonec podařilo. V samotném Srbsku a Černé Hoře však bylo bombardování považováno za akt agrese nikoliv proti jugoslávské vládě, nýbrž přímo proti jugoslávskému obyvatelstvu. Během bombardování zintenzivnila jugoslávská armáda své operace v Kosovu nebývalou silou, což dále vedlo představitele NATO k zintenzivnění bombardování Srbska a Černé Hory. Tehdejší americký prezident Bill Clinton prohlásil, že NATO "muselo jednat", neboť jugoslávská armáda zahájila "ofenzivu vůči Albáncům".[15] Ministerstvo zahraničí USA nicméně v několika svých zprávách, které vyšly nedlouho před vyjádřením prezidenta Clintona, uvedlo, že jugoslávská armáda sice zasahuje v oblastech, kde je Kosovská osvobozenecká armáda aktivní, nedochází však k žádné rozhodné ofenzivě.[15]

V květnu 1999 docházelo k rozsáhlému vyhánění kosovskoalbánského obyvatelstva z Kosova. Podle některých zdrojů zemi opustilo 200 000 kosovských Albánců[5], podle dalších zdrojů bylo uprchlíků podstatně více[16], celkové odhady se pohybují okolo 1,2 milionu vyhnaných civilistů,[17] až k 1,45 milionů[18], vyhnána tedy byla majorita civilního obyvatelstva Kosova. Docházelo také k rozsáhlým případům znásilňování.[19]

Válka skončila dne 10. června 1999 poté, co se jugoslávská armáda stáhla z oblasti a Kosovo bylo dáno pod mezinárodní správu. Protože převažují nepotvrzené nebo zpochybněné důvody pro vedení války, je považována za válku nelegitimní.[20]

Výzva papeže

Ukončení všech vojenských akcí v týdnu mezi římskokatolickými a pravoslavnými Velikonočními svátky (4. až 11. dubna 1999) by bylo gestem velké lidskosti…

— Jan Pavel II., papež

Agentura AFP 1. dubna 1999 přinesla zprávu o výzvě papeže Jana Pavla II. k vojenským nepřátelům o pokoji zbraní během Velikonoc. Papež vyzval v dopisech jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće, amerického prezidenta Billa Clintona a generálního tajemníka NATO Javiera Solanu. Hlavní představitel Vatikánu pro zahraniční věci Jean-Louis Tauran se na hodinu setkal v Bělehradě se Slobodanem Miloševićem, aby mu doručil osobní toto poselství od papeže.[21][22]

Odkazy

Reference

  1. United Nations Security Council Resolution 1244
  2. Archivovaná kopie. kosovo.sk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-04. 
  3. FINLAN, Alastair. The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1841768052. S. 15. (angličtina) 
  4. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. : Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 317. (angličtina) 
  5. a b c FINLAN, Alastair. The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1841768052. S. 86. (angličtina) 
  6. a b c RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. : Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 318. (angličtina) 
  7. a b c d e FINLAN, Alastair. The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1841768052. S. 87. (angličtina) 
  8. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. : Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 322. (angličtina) 
  9. FINLAN, Alastair. The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1841768052. S. 12. (angličtina) 
  10. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. : Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 307. (angličtina) 
  11. a b c RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. : Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 319. (angličtina) 
  12. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. : Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 326. (angličtina) 
  13. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. : Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 325. (angličtina) 
  14. EICHLER, Jan. Legální a nelegální války v dnešním světě. Vojenské rozhledy. Roč. 2012, čís. 3, s. 16–47. Dostupné online. 
  15. a b HAYDEN, Robert M. From Yugoslavia to the Western Balkans. Boston: Brill, 2013. Dostupné online. ISBN 978-90-04-24190-9. S. 234. (angličtina) 
  16. Kosovo refugees statistics. Médecins Sans Frontières (MSF) International . . Dostupné online. (anglicky) 
  17. The Kosovo conflict and international law : an analytical documentation, 1974-1999. Cambridge: Cambridge University Press xlv, 601 pages s. ISBN 0521800714, ISBN 9780521800716. OCLC 59550258 
  18. Human Rights in Kosovo: As Seen, As Told. Volume I, October 1998 - June 1999 | OSCE. www.osce.org . . Dostupné online. 
  19. HAYDEN, Robert M. From Yugoslavia to the Western Balkans. Boston: Brill, 2013. Dostupné online. ISBN 978-90-04-24190-9. S. 188. (angličtina) 
  20. EICHLER, Jan. Legitimní a nelegitimní války po roce 1990. Vojenské rozhledy. Roč. 2012, čís. 4, s. 12–24. Dostupné online. 
  21. People China. Pope seeks Easter truce as Vatican official meets Milosevic . 1999-04-01 cit. 2022-04-10. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Harun Shiljak. What did John Paul II say o NATO's 1999 bombing of Yugoslavia? online. 2017 cit. 2022-04-10. -say-about-NATOs-1999-bombing-of-Yugoslavie Dostupné online. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Válka_v_Kosovu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čeština
Černá Hora
Česká Wikipedie
Členské státy NATO
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Šiveluč
Židovská legie
Židovská národní rada
1. květen
1. prosinec
10. listopad
11. červenec
11. duben
1303
14. říjen
14. duben
1418
15. říjen
1584
1585
1673
1674
17. duben
18. červen
1862
1884
1898
19. duben
1901
1912
1913
1922
1923
1942
1963
1969
1972
1973
1977
1977 v letectví
1980–1989
1981 v letectví
1982 v letectví
1983 v letectví
1986 v letectví
1988
1990 v letectví
1992
1998
1999
1999 v letectví
2. duben
20. duben
2000
2001
2003
2006 v letectví
2008
2021
21. duben
22. duben
23. duben
238
24. duben
24. listopad
26. duben
27. březen
28. březen
28. duben
4. duben
5. květen
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
AGM-65 Maverick
AGM-88 HARM
AgustaWestland
Ahmad Jamal
Airbus
Airbus A320
Alija
Angélique du Coudray
Anglie
Antonov
Apple II
Ariane 5
Aun Schan Su Ťij
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Avionika
Azovstal
B61
BAE Systems
Bagdád
Balbinus
Bar Giora
Ben Ferencz
Berijev
Bettie Page
Bibliografie
Bitevní letoun
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Blériot XI
Boca Chica (Texas)
Boeing
Boeing F/A-18E/F Super Hornet
Boeing X-32
Bohuslav Korejs
Bolševici
Bombardier
Brazílie
Bristol
Bzenecká lípa
Callisto
Charkov
Chu Čeng-jen
Clarence Johnson
Commons:Featured pictures/cs
Convair F2Y Sea Dart
Craig Breen
Dana Němcová
DARPA
Dassault Aviation
David Ben Gurion
Dayton
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Dodavatel
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Douglas F3D Skyknight
Douglas F4D Skyray
Drak letadla
Druhá světová válka
Dvoumotorový proudový letoun
Dvouproudový motor
Dynastie Jižní Ming
EADS
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elena Pampulovová
El kondor pada
Embraer
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
F-117 Nighthawk
F-19
Fairchild A-10 Thunderbolt II
Finsko
First-person shooter
Fly-by-wire
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
GBU-10 Paveway II
Gemeinsame Normdatei
General Dynamics
General Dynamics F-16 Fighting Falcon
General Electric F404
Gotthold Ephraim Lessing
Grumman
Grumman F-11 Tiger
Grumman F-14 Tomcat
Grumman F-9 Cougar
Guy Lafleur
Ha-Šomer
Hagana
Hamburk
Histadrut
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Husitství
IAI Kfir
Ignacio Zaragoza
Iljušin
Infračervené záření
Ingenuity
International Standard Book Number
Invaze Spojených států amerických do Panamy
Irák
Irkutsk
Istanbulská univerzita
Izrael
Jacques Gaillot
Jakovlev
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Janez Janša
Jan Kostrhun
Japonsko
Jeruzalém
Jicchak Ben Cvi
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kaligrafie
Kamčatka
Kanada
Kansas
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kidd Jordan
Klaus Schulze
Knihovna Kongresu
Komsomolsk na Amuru
Konstruktér
Korporacija IRKUT
Kostnický koncil
Kuo-c’-ťien
Kyjev
Letadlo
Letecký motor
Letecký výrobce
Letectvo Spojených států amerických
Library of Congress Classification
Library of Congress Control Number
Library of Congress Control Number?oldid=120292479
Lockheed C-130 Hercules
Lockheed Corporation
Lockheed F-117 Nighthawk
Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor
Lockheed Martin F-35 Lightning II
Lockheed YF-12
Louis Blériot
LTV A-7 Corsair II
Múte Bourup Egede
Madagaskar
Mahulena Čejková
Maia Sanduová
Mamlúci
Manuel Estiarte
Mapaj
MARC
Mariupol
Marxismus
Mary Quantová
MBB Lampyridae
McDonnell Douglas
McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle
McDonnell Douglas F-15 Eagle
McDonnell Douglas F/A-18 Hornet
McDonnell F-4 Phantom II
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F3H Demon
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mikojan-Gurevič
Milo Đukanović
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Mongolové
Montréal
Mwai Kibaki
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní liga pro demokracii
Německo
Nadace Wikimedia
Nagoja
Nanking
National Archives and Records Administration
Nellisova letecká základna
Nellis AFB
Nevada
Newton
Nigel Lawson
Northrop
Northrop/McDonnell Douglas YF-23
Northrop B-2 Spirit
Northrop F-20 Tigershark
Northrop F-5
Northrop YF-17
North American FJ-2/-3 Fury
North American FJ-4 Fury
Nukleárie
Nula
Ohio
Operace Spojenecká síla
Otto Lilienthal
Padělek
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavol Mešťan
Pečeť
Perseverance
Petrohrad
Po'alej Cijon
Počítač
Podněstří
Poltava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Ekonomie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Informační věda a knihovnictví
Portál:Kultura
Portál:Letectví
Portál:Letectvo Spojených států amerických
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pratt & Whitney Canada
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Property:P244
Proudový motor
Pumovnice
Pupienus
Q184491
Q184491#identifiers
Q184491#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q936518#identifiers
Q936518#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rádiové vlny
Radim Uzel
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Sýrie
S-125 Něva
Saab
Scud
Seattle
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Sjednocená letecká korporace
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Software
Sopečná erupce
Soubor:A321 final assembly (9351765668).jpg
Soubor:American Flag F-117 Nighthawks.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:F-117A GBU-28.JPEG
Soubor:F-117 Canopy (shot down over Serbia 1999, Museum of Aviation, Belgrade).jpg
Soubor:F-117 Nighthawk Front.jpg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Lockheed F-117.ogv
Soubor:Lockheed F-117A cockpit at the National Museum of the United States Air Force, Dayton, Ohio, USA.jpg
Soubor:Lockheed F-117A Nighthawk.svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7236-333-6
Speciální:Zdroje knih/9781472801180
Spojené království
Spojené státy americké
Spojovník
Srbské letectvo a protivzdušná obrana
Stíhací letoun
St. Louis
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Stealth
Suchoj
Světová ekonomika
Třída T 47
Texas
Thales Group
Tiskař
Tonopah (Nevada)
Toronto
Toulouse
Tupolev
Turecko
Ukrajina
US Air Force
Válka v Afghánistánu (2001–2021)
Válka v Iráku
Válka v Jugoslávii
Válka v Kosovu
Válka v Zálivu
V-2
Vertikální integrace
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlajka Spojených států amerických
Vlasta Prachatická
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta Francie 2022
Vought F-8 Crusader
Vratislav Effenberger
Vzdušný prostor
Washington, D.C.
Wesley Clark
Wichita
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zálet
Zatčení
Zdeněk Fiala
Zdeněk Ziegler




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk