A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Virgo | |
---|---|
Logo | |
Pojmenován po | Kupa galaxií v Panně |
Organizace | European Gravitational Observatory |
Místo | Cascina |
Stát | Itálie |
Souřadnice | 43°37′52,93″ s. š., 10°30′16,45″ v. d. |
Webová stránka | http://www.virgo-gw.eu/ |
Commons | VIRGO |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Virgo je detektor gravitačních vln umístěný v Itálii u města Pisa. Byl postaven v roce 2000. Provozuje jej konsorcium EGO (European Gravitational Observatory)[1], které původně založily Itálie a Francie; později k nim přistoupily ještě Nizozemsko, Španělsko, Polsko a Maďarsko.
Prvním záznamem gravitačních vln byly 14. srpna 2017 vlny označované jako GW170814, které byly vyprodukovány srážkou dvou černých děr. Šlo o první vlny zachycené současně detektory LIGO a Virgo. O tři dny později následovala známější detekce GW170817, při níž byly poprvé zaznamenány vlny způsobené srážkou dvou neutronových hvězd – jevem označovaným jako kilonova.[2]
Charakteristika
Detektor pracuje stejně jako známější americký detektor LIGO na principu porovnávání dvou identických laserových paprsků v interferometru. Je tvořen dvěma rameny o délce 3 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve vakuu vyslány dva identické laserové paprsky, které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v interferometru porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné fázi. Pokud však zařízením projdou gravitační vlny, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než ve stavu bez gravitačních vln.
Detektor Virgo úzce spolupracuje s dvěma americkými detektory LIGO, protože jen kombinací všech tří měření je možné určit místo na obloze, odkud gravitační vlny přišly.[3]
Historie
V první fázi pozorování detektor Virgo nezachytil žádné gravitační vlny. Proto byl v roce 2011 odstaven a vylepšen: byl vybaven novými zrcadly, byla vylepšena jeho odolnost proti středním zemětřesením a bylo zvýšeno vakuum v prostoru, v němž se paprsek pohybuje. Citlivost detektoru tím vzrostla více než 10×. Do provozu byl uveden pod označením Advanced Virgo koncem roku 2016.[4] [5]
Odkazy
Reference
- ↑ Welcome to EGO - VIRGO web site. www.ego-gw.it . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-20.
- ↑ SRBA, Jiří. Dalekohledy ESO pozorovaly optický protějšek zdroje gravitačních vln. astro.cz. Česká astronomická společnost, 2017-10-16. Dostupné online .
- ↑ The Virgo Collaboration . European Gravitational Observatory, 2017 . Dostupné online.
- ↑ Advanced Virgo . European Gravitational Observatory, 2017 . Dostupné online.
- ↑ Petr Kulhánek: LIGO a Virgo v novém kabátě. www.aldebaran.cz . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Virgo na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk