A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vatikánská apoštolská knihovna | |
---|---|
Sixtinský sál Vatikánské knihovny | |
Stát | Vatikán |
Poloha | Cortile del Belvedere |
Souřadnice | 41°54′17″ s. š., 12°27′16″ v. d. |
Založena | 1448 |
Knihovní fond | |
Velikost fondu | 1 780 000 |
Další informace | |
Ředitel | Mauro Mantovani |
Webové stránky | http://www.vaticanlibrary.va |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vatikánská apoštolská knihovna (latinsky Bibliotheca Apostolica Vaticana; italsky Biblioteca Apostolica Vaticana) je knihovnou Svatého stolce, která se nachází ve Vatikánu. Je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších knihoven světa. Shromažďuje především svazky, týkající se teologie, filozofie, historie, práva, vědy a umění. Ve svých sbírkách spravuje téměř 1,8 milionu knih, od rukopisů a inkunabulí až po tisky, a statisíce dalších objektů (rytiny, fotografie, mince).[1] Na počátku 17. století byl od knihovny oddělen Vatikánský apoštolský archiv, obsahující další tisíce dokumentů úřední povahy.[2]
Vatikánskou knihovnu, navazující na mnohem starší papežské sbírky, založil v polovině 15. století papež Mikuláš V. (1447–1455), jehož záměrem bylo vytvoření římské veřejné knihovny jako centra humanistické vědy. Plány Mikuláše V. dokončil papež Sixtus IV. (1471–1484).
V březnu 2014 zahájila Vatikánská knihovna z podnětu papeže Benedikta XVI. projekt digitalizace své sbírky rukopisů, které jsou postupně zpřístupňovány online.[3]
Dějiny
Počátky
Nejpozději od 4. století využívala římská církev takzvané Scrinium. Jednalo se o papežovu soukromou sbírku dokumentů a knih, která zůstávala na pomezí knihovny a archivu. Na konci 8. století je v pramenech poprvé zmiňován úřad papežského bibliotekáře, tedy správce knihovny. V roce 784 tuto funkci ve službách papeže Hadriána I. zastával jistý Theophylactus.[1]
S rostoucí mocí církve museli papeži častěji cestovat po Itálii i dále do Evropy. Všude na jejich cestách je doprovázelo Scrinium, potřebné k administrativním i diplomatickým účelům. Tyto přesuny samozřejmě zapříčiňovaly občasné ztráty dokumentů, takže velká část písemností z nejstarších dob se nedochovala. Přežilo pouze několik nejvýznamnějších dokumentů.
Vrcholný středověk
K novému rozvoji papežské knihovny došlo ve 13. století, především za papeže Bonifáce VIII., který vlastnil na 500 svazků[4] a mezi nimi i jednu z nevýznamnějších sbírek iluminovaných rukopisů středověké Evropy.[5] O rozsahu papežské knihovny, umístěné v té době v Lateránském paláci, vypovídá její inventář, který nechal vyhotovit Bonifác VIII. v roce 1295.[4][6] Bohužel po jeho smrti v roce 1303 byl Lateránský palác vypálen a sbírka vypleněna francouzským vojskem Filipa IV. Knihy se poté přesouvaly po Itálii do Perugie a do Assisi a nakonec do francouzského Avignonu. Všechny tyto přesuny samozřejmě nezpůsobovaly jen poškození, ale zejména ztrátu mnoha dokumentů.[1]
V době avignonského zajetí papežů se sbírka opět rozrůstala, při přesunu do Říma na konci 14. století však zůstal knihovní fond rozdělený – část se přesunula spolu s papežem, část zůstala v Avignonu a některé spisy se ztratily.[1]
Nová knihovna
Po návratu do Říma se papežové pokoušeli knihovní fond obnovit a doplnit, nebyl to však jednoduchý úkol.[1] Evžen IV. vlastnil v době své smrti (1447) pouze 340 knih.[7] Změny dosáhl až jeho nástupce Mikuláš V., který usiloval o založení papežské veřejné knihovny, mimo jiné i proto, aby se město Řím opět stalo cílem učenců.[1] Nepříliš rozsáhlý knihovní fond, zděděný po předchozích papežích proto významně rozšířil vlastní sbírkou i velkými akvizicemi. Zaměstnával také množství italských a byzantských učenců, aby pro knihovnu překládali řecké klasiky do latiny. Cenil si jejich děl, přestože se z pohledu katolické církve jednalo o pohany, čímž mnohé spisy zachránil pro budoucnost.[8] Do roku 1455, kdy Mikuláš V. zemřel, čítala jeho knihovna zhruba 1200 svazků.[1]
Ovšem až o dvacet let později Sixtus IV. dokončil záměr svého předchůdce a vydáním buly Ad decorem militantis Ecclesiae z 15. června 1475 oficiálně založil Palatinskou knihovnu.[9] Současně s vydáním buly jmenoval prvního knihovníka, jímž se stal Bartolomeo Sacchi, zvaný Platina.[9] Prostory vyčlenil již Mikuláš V. v prostorách Apoštolského paláce, v jižní části nádvoří Cortile del Belvedere, se vstupem z Cortile del Pappagallo. Nacházely se zde čtyři místnosti – Bibliotheca Latina pro latinské spisy, Bibliotheca Graeca pro díla v řečtině, Bibliotheca Secreta pro vzácné a běžně nedostupné kodexy a Bibliotheca Pontificia pro papežský archiv.[1] Sixtus IV. nechal prostory vymalovat jedněmi z nejlepších umělců své doby.[10] Tento papež také systematicky prováděl akvizice teologických, filosofických i uměleckých spisů, takže již v roce 1481 evidoval knihovník Platina 3498 svazků, představujících největší sbírku v Evropě.[1]
V 16. století se knihovna činností dalších papežů i nadále rozrůstala, přičemž se postupně prosadil název Vatikánská knihovna.[8] Protože původní prostory brzy přestaly stačit, kolem roku 1587 pověřil papež Sixtus V. architekta Domenica Fontanu, aby v severní části nádvoří Cortile del Belvedere postavil novou budovu knihovny, která se používá dodnes.[10]
Novověk
Na počátku 17. století byly z přímé správy vatikánské knihovny vyjmuty veškeré úřední dokumenty, když byl z iniciativy Pavla V. založen samostatný Vatikánský apoštolský archiv. V průběhu tohoto století však knihovna přidávala do svého fondu různé celistvé sbírky, například Kurfiřtskou knihovnu z Heidelbergu (Bibliotheca Palatina), knihovnu urbinských vévodů (Fondo Urbinate) nebo sbírku švédské královny Kristiny (Fondo Reginense).[1]
V 18. století vznikala v rámci knihovny samostatná oddělení, věnovaná speciálním sbírkám. V roce 1738 bylo založeno Numismatické oddělení (Medagliere), jehož jádrem se staly antické mince a medaile ze sbírky kardinála Albaniho, která byla v té době druhou největší na světě.[1][11] V roce 1755 vzniklo církevní muzeum (Museo Sacro), shromažďující předměty, vztahující se k dějinám časného křesťanství (slonovinové řezby, bronzové, skleněné, keramické i textilní předměty). V roce 1767 bylo založeno také profánní muzeum (Museo Profano), uchovávající artefakty bez vazby na náboženství.[1] Obě jmenované sbírky byly v roce 1999 předány do správy Vatikánských muzeí.[1] V roce 1785 byla z iniciativy Pia VI. z knihovny oddělena sbírka rytin (Gabinetto delle Stampe).[12]
V polovině 18. století správci knihovny Giuseppe Simonio Assemani a Stefano Evodio Assemani rovněž usilovali o publikací kompletního katalogu všech rukopisů. Toto rozsáhlé dílo však zůstalo z velké části nedokončeno.[1]
Velmi nepříznivě se v dějinách vatikánské knihovny odrazilo obsazení Říma Napoleonem Bonaparte, který nakonec v roce 1809 rozhodl o převezení celé sbírky do Paříže. Ačkoliv byly spisy v roce 1817 vráceny, došlo mezitím k velkým ztrátám. Rozchvácena byla téměř celá numismatická kolekce.[13] Některé rukopisy dodnes nesou razítko Francouzské národní knihovny.[14]
Moderní doba
Na přelomu 19. a 20. století, během vlády Lva XIII., došlo k velké modernizaci knihovny. Papež umožnil přístup širšímu okruhu badatelů a prodloužil i otevírací dobu, po kterou bylo možné knihy studovat. Také byla založena laboratoř k restaurování knih, vznikl lístkový katalog tisků a vydány byly moderní katalogy rukopisů.[1] Roku 1900 vyšlo první číslo sborníku Studi e Testi.[15]
I nadále byl soustavně rozšiřován knihovní fond. V roce 1902 vatikánská knihovna zakoupila velmi rozsáhlou sbírku knihovny a archivu Barberini včetně původních barokních polic.[1] V témže roce získala i spisy, shromážděné Kongregací pro evangelizaci národů, obsahující množství rukopisů z Asie.[1] Po první světové válce knihovna převzala kolekci Francesca de Rossi, v roce 1923 pak jako dar od italské vlády soukromou sbírku papeže Alexandra VII. (Biblioteca Chigiana).[16]
V roce 1927 poskytla instituce Carnegie Endowment for International Peace ve Washingtonu vatikánské knihovně finanční podporu k vytvoření moderního katalogizačního systému. Současně umožnila školení zaměstnanců v několika významných knihovnách ve Spojených státech a v Kanadě (Kongresová knihovna, knihovny v Princetonu, Filadelfii, Baltimoru, Pittsburghu, Chicagu, Champaign, Torontu a Ann Arbor).[1] Po zavedení všech nově nabytých znalostí se z vatikánské knihovny stalo jedno z nejmodernějších pracovišť v Evropě.
Na počátku 50. let byla většina rukopisů zkopírována na mikrofilmy, které jsou uložené v Knihovně Pia XII. (Pius XII Memorial Library) v St. Louis v USA.[1]
V letech 1982 – 1984 byl pod nádvořím Cortile della Bibliotheca vybudován nový podzemní depozitář pro bezpečné uložení rukopisů.[1]
Na konci 20. století proběhl přesun od ruční katalogizace knih ke katalogizaci elektronické.[1]
V září 2002 byla v 1. patře otevřena odborné veřejnosti nová čítárna periodik se třemi poschodími regálů v ochozech.[1] V letech 2007 – 2010 proběhla rozsáhlá renovace prostor, zahrnující úpravu podlah, instalaci klimatizace i usazení elektronických čipů do knih.[17][18][19][20]
V roce 2012 zahájila Vatikánská knihovna projekt digitalizace svých sbírek.[16][21] K uložení dat byl zvolen formát FITS.[22] V polovině roku 2020 byly zprovozněny webové stránky DigiVatLib, na nichž jsou digitalizovaná díla bezplatně zpřístupněna veřejnosti.[23]
Sídlo
Hlavní třípatrový objekt knihovny se nachází v severní části nádvoří Cortile del Belvedere. Budovu navrhl na přání papeže Sixta V. (1585 – 1590) architekt Domenico Fontana. Stavba však výrazně zmenšila a vizuálně proměnila celé nádvoří, vytvořené na počátku 16. století podle návrhu Donata Bramante.[1]
. Uprostřed nádvoří je torzo kašny s plastikami dráčků a znaky papeže Sixta V.
- Hlavní vchod do knihovny je na druhém nádvoří Cortile del Belvedere vpravo od průjezdu, chráněný masivními bronzovými dveřmi s reliéfní výzdobou z poloviny 20. století. Boční vchod se nachází v lapidáriu Vatikánských muzeí (Galleria Lapidaria).
- V přízemí je recepce a šatna, vstup je vyhrazen čtenářům s čipovou služební kartou. Ostatní návštěvníci mají přístup k prohlídce pouze v doprovodu průvodce a v předem stanovených hodinách. Vstupnímu atriu v mezipatře vévodí socha svatého Hippolyta Římského, nalezená v roce 1551 na Via Tiburtina v Římě.
- První patro tvoří čtyři prostoryː hlavní Sala Leonina je reprezentačním sálem, zdobí jej mimo jiné socha sv. Tomáše Akvinského, kterou vytvořil Cesare Aureli kolem roku 1910. Sousední studovna je čítárnou tištěných periodik a je upravená po obvodu třemi patry ocelových knihovních regálů s postranními schodišti a ochozy.[24]
Druhé patromá odpočinkovou terasu se zahradou, spojenou s mimoúrovňovým vstupem do sousední kavárny. Ve třetím patřejsou také čtyři prostory. Bohatě zdobený dvoulodní Sixtinský sál (Salone Sistino) o půdorysu 70 x 15 metrů patří jen k prohlídkové trase Vatikánských muzeí, kde souvisí se Sixtinskou kapli. [24] Malby na centrálních sloupech představují různé typy abecedy, zatímco obrazy na stěnách zobrazují historii knihoven a knihovnictví i velké církevní koncily.[25] Badatelům slouží další dva oddělené sály. Z podnětu papeže Benedikta XVI. byla od roku 2016 nově upravena studovna tištěných knih 17.-21. století. Zbývající prostory slouží pro muzeum neknižních sbírek knihovny (Museo sacro della Biblioteca Apostolica), jako jsou měřicí přístroje, sklo a keramika.
V suterénních prostorách jsou ve stabilních podmínkách se stálou teplotou a vlhkostí uloženy rukopisy a papyry. Depozitáře a restaurátorské dílny využívají rovněž prostory při východní a západní straně nádvoří. Jednotlivá patra propojují dva externí výtahy na nádvoří Cortile della Biblioteca.[26]
Organizace knihovny
Výkonný vedoucí vatikánské knihovny má titul prefekta.[27]
Instituce měla k roku 2021 zhruba 100 zaměstnanců,[28] pracujících v několika odděleních. Základem jsou:[29]
- oddělení rukopisů a starých tisků
- oddělení tisků 17.-21. století (knih)
- oddělení tištěných periodik
- numismatické oddělení
Mezi zaměstnance knihovny patří i pracovníci restaurátorských dílen a osoby, věnující se katalogizaci a digitalizaci. Při knihovně působí od roku 1934 škola knihovědy - Scuola Vaticana di Biblioteconomia.[30]
Přístup
Vatikánská knihovna je bezplatně otevřena všem badatelům s dostatečnou kvalifikací a konkrétním výzkumným záměrem. Mezi dostatečně kvalifikované osoby patří zejména vyučující a výzkumní pracovníci univerzit, ale také studenti postgraduálního studia v rámci přípravy disertační práce. Ve výjimečných případech mohou přístup získat i ostatní studenti vysokých škol, pokud prokáží, že ke své práci potřebují dokumenty, dostupné pouze ve vatikánské knihovně.[31] Zmíněné osoby mohou běžně studovat tištěné materiály, pro přístup k rukopisům ovšem potřebují ještě zvláštní povolení.[31] Sbírky lze studovat pouze prezenčně, není možné je odnášet. Rukopisy a staré tisky je zakázáno fotografovat.
Sbírky
K roku 2022 uchovávala Vatikánská knihovna přes 180 000 rukopisů, 1 600 000 tištěných knih a 9000 prvotisků (inkunábulí), přes 150 000 tisků neknižní povahy, tisíce kreseb a rytin, přes 200 000 fotografií a v numismatické sbírce přes 300 000 mincí a medailí.[1] Každý rok je získáno asi 6 000 nových knih. K uložení takového množství materiálů využívá knihovna přes 50 kilometrů polic.[24]
Rukopisy
Vzhledem ke svému značnému stáří a významu schraňuje vatikánská knihovna velké množství rukopisů v latině, řečtině, hebrejštině, arabštině a v dalších jazycích. Hojně zastoupené jsou i spisy orientálního původu. Rozsáhlá je například sbírka hinduistických děl a koránů.[32] Vatikánská knihovna neshromažďuje jen církevní texty, ale i hudebniny, díla řeckých a římských klasiků i množství světské literatury nejrůznějších žánrů. Rukopisy jsou psané na papyru, pergamenu i papíru.[20][33]
Mezi nejvýznamnější a nejzajímavější kodexy patří:
- Vatikánský kodex (Codex Vaticanus Graecus 1209) - nejstarší známý značně kompletní rukopis Bible
- Papyrus 75 (též Bodmerovy papyry 14 – 15) - fragment Nového zákona z 3. století
- Loršský evangeliář (Codex Aureus Laureshamensis) - iluminovaná kniha s vyřezávanými slonovinovými deskami, vytvořená kolem roku 810 na dvoře Karla Velikého
- Menologium císaře Basileia II. - jedno z hlavních děl byzantského knižního malířství
- Vergilius Vaticanus a Vergilius Romanus - iluminované rukopisy, obsahující díla římského básníka Vergilia (Aeneis, Georgica)
- Eukleidovy Základy - části rukopisu, věnovaného základům geometrie, v nichž je obsažen jeden z nejstarších textů, obsahujících výklad Pythagorovy věty
- Kniha O umění lovit s ptáky (De arte venandi cum avibus) - kniha o sokolnictví, jejímž autorem je císař Fridrich II.
- Codex Vaticanus Arabo 368 - zápis milostné literatury ze středověké Andalusie
- Codex Borgia - rozsáhlý rukopis z předkolumbovské Mezoameriky, zobrazující indiánskou mytologii a rituály
- Kodex Rossi - největší známý fragment sbírky hudebních rukopisů ze 14. století.
Tisky
Oddělení tištěných materiálů se dělí na oddělení pro starší fondy vzácných knih včetně mnoha prvotisků (inkunábulí) z počátků knihtisku. Pečuje také o různě grafické tisky, mapy, kresby, dřevoryty, mědiryty a fotografie.[12] Původně zde bylo uloženo i množství glóbů, které byly později předány do správy Vatikánských muzeí.[12]
Mezi nejzajímavější dokumenty patří:
- pohled na Benátky z roku 1500 (Jacopo de Barbari) - impozantní dřevoryt s rozměry 132,72 × 277,5 cm
- mapa Říma z roku 1664 (Antonio Tempesta)
- pohled na Řím z roku 1765 (Giuseppe Vasi)
- mapa Neapole z roku 1775 (vévoda z Noja) - mapa složená z otisků 35 desek mědirytu s celkovými rozměry 5,016 × 2,376 metru
- Pohled na Kvirinalský palác a přilehlé zahrady z počátku 17. století (Giovanni Maggi)
- Překresba fresky Michelangelova Posledního soudu ze Sixtinské kaple (Tommaso Minardi)
- Sbírka grafik Sigfrida Bartoliniho
Numismatika
Přestože původní numismatické kolekce byly prakticky rozebrány při Napoleonově dobytí Říma,[13] později došlo k jejich částečnému navrácení a k obnově sbírky, takže numismatické oddělení vatikánské knihovny (Medagliere) dnes schraňuje největší soubor papežských mincí a medailí na světě i velmi významnou sbírku antických mincí.[14] K nejstarším sbírkovým předmětům patří čínské mince z 8. století př. Kr. a řecké, římské i byzantské mince z 6. - 4. století př. Kr. Jsou zde uloženy i jedny z nejstarších známých medailí, které vytvořil Pisanello v polovině 15. století. Významná je též kolekce papežských a byzantských olověných pečetí (bul) nebo olověných žetonů (tesserae) a vyřezávaných gem ze starověkého Říma.[13]
Související instituce
Vatikánský apoštolský archiv
Vatikánský apoštolský archiv (latinsky Archivum Apostolicum Vaticanum, italsky Archivio Apostolico Vaticano) je ústřední vatikánský archiv, který zajišťuje uchování veškeré písemné produkce Svatého stolce včetně státních dokumentů, korespondence, účetních knih a dalších dokumentů. Ačkoliv dějiny papežského archivu sahají až do počátku církevního státu, samostatný archiv vznikl na počátku 17. století oddělením od vatikánské knihovny, pod niž původně spadal.[34] Apoštolský archiv sídlí v těsném sousedství vatikánské knihovny na Cortile del Belvedere. Při archivu působí nejen laboratoře pro konzervování písemností a pečetí,[35] ale také škola zaměřená na archivnictví a některé pomocné vědy historické – Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica.[2]
Vatikánská filmotéka
Vatikánská filmotéka (italsky Filmoteca Vaticana) byla založena roku 1959 za účelem shromažďování a uchovávání filmů o katolické církvi. V držení archivu jsou i mnohé raritní snímky z počátků kinematografie. Depozitáře a malý promítací sál se nacházejí v paláci sv. Karla (Palazzo San Carlo) na náměstí sv. Marty ve Vatikánu.[36]
Vatikánská filmová knihovna St. Louis
Vatikánská filmová knihovna Kolumbových rytířů (anglicky Knights of Columbus Vatican Film Library) je součástí knihovny Pia XII. na univerzitě v St. Louis ve Spojených státech amerických (stát Missouri). Uchovává sbírku mikrofilmů, na nichž je zachyceno více než 40 000 děl z Vatikánské apoštolské knihovny.[11] Knihovnu založil Lowrie J. Daly (1914 – 2000)[7] s finanční podporou Kolumbových rytířů, aby zpřístupnil vatikánské písemnosti severoamerickým badatelům.
Mikrofilmování vatikánských rukopisů bylo zahájeno v roce 1951, přičemž se v té době jednalo o nebývale rozsáhlý projekt.[15] Knihovna byla veřejnosti otevřena již v roce 1953, roku 1959 se pak přestěhovala do kampusu University St. Louis.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x History. www.vaticanlibrary.va . . Dostupné online.
- ↑ a b Historical background. www.archivioapostolicovaticano.va . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The digital project. www.vaticanlibrary.va . cit. 2023-01-07. Dostupné online.
- ↑ a b EHRLE, Franz. Zur Geschichte des Schatzes, der Bibliothek und des Archivs der Päpste im vierzehnten Jahrhundert. Archiv für Literatur- und Kirchengeschichte des Mittelalters. 1885, roč. 1, s. 1–48, 228–364. Dostupné online.
- ↑ The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 1989. S. 11.
- ↑ EHRLE, Franz. Historia bibliothecae romanorum pontificum: tum Bonifatianae tum Avenionensis. 1. vyd. Roma: Typis Vaticanis, 1890. 786 s. Dostupné online.
- ↑ a b MYCUE, David. Founder of the Vatican Library: Nicholas V or Sixtus IV?. The Journal of Library History. 1981, roč. 16, s. 121–133.
- ↑ a b History of the Vatican Library. web.archive.org online. 2013-12-08 cit. 2023-01-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-08.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 13.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 14.
- ↑ a b Numismatic Department. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-01-15. Dostupné online.
- ↑ a b c Prints Cabinet. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-25. Dostupné online.
- ↑ a b c Numismatic Department. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-28. Dostupné online.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 21.
- ↑ a b Publications. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-01-16. Dostupné online.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 27.
- ↑ Vatican Library Reopens After 3-year Restoration. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ The Vatican Library Reopens its Doors. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ Pope will visit the restored Vatican Apostolic Library at the end of the year. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ a b Vatikánská knihovna znovu otevřena, ukrývá literární poklady. ČT24 online. cit. 2023-03-25. Dostupné online.
- ↑ Digitalizzazione dei manoscritti della Biblioteca Apostolica Vaticana. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ The initial digital project. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-28. Dostupné online.
- ↑ https://digi.vatlib.it/
- ↑ a b c Reading Rooms and Stacks. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-30. Dostupné online.
- ↑ The Library of the Popes - Discover Ancient Sacred Texts preserved in the Vatican | EWTN Vaticano. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ The Pope’s Visit to the Vatican Library. web.archive.org online. 2014-08-08 cit. 2023-03-28. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-08.
- ↑ Administration. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ Staff. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ The Library. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ Scuola Vaticana di Biblioteconomia. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-01-02. Dostupné online.
- ↑ a b Admission Criteria. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-24. Dostupné online.
- ↑ IQNA.IR. Old Manuscripts of Holy Quran from Vatican Library Are Now Online. en online. ۲۰۱۴/۱۰/۲۱ - ۱۲:۳۶ cit. 2023-03-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dipartimento manoscritti. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-25. Dostupné online.
- ↑ Historical background. www.archivioapostolicovaticano.va online. cit. 2023-01-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Conservation and restoration. www.archivioapostolicovaticano.va online. cit. 2023-01-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vatican Film Library. www.comunicazione.va online. cit. 2022-06-29. Dostupné online. (anglicky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Seznam archivářů a bibliotekářů Svaté římské církve
- Vatikánský apoštolský archiv
- Vatikánská filmotéka
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- STICKLER, Alphonso Maria, The Vatican Library : its history and treasures. Città del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989.
- MANFREDI, A. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana I. Le origini della Biblioteca Vaticana tra Umanesimo e Rinascimento (1447-1534). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2010.
- CERESA, M. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana II. La Biblioteca Vaticana tra Riforma cattolica, crescita delle collezioni e nuovo edificio (1535-1590). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2012.
- MONTUSCHI, C. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana III. La Vaticana nel Seicento (1590-1700): una biblioteca di biblioteche. Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2014.
- JATTA, B. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana IV. La Biblioteca Vaticana e le arti nel secolo dei lumi (1700-1797). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2016.
- RITA, A. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana V. La Biblioteca Vaticana dall'occupazione francese all'ultimo papa re (1797-1878). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2020.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vatikánská apoštolská knihovna na Wikimedia Commons
- Domovské stránky vatikánské knihovny
- Katalog vatikánské knihovny
- Archivované stránky vatikánské knihovny
- Samostatný web digitalizovaných písemností
- Nejcennější předměty vatikánské knihovny
- Reportáž z Vatikánské knihovny (CBS News)
- Reportáž z Vatikánské knihovny (EWTN)
- Výběr mincí z numismatické sbírky Vatikánské knihovny
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Írán
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústí nad Orlicí
Ústřední národní knihovna ve Florencii
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky
Ústav pro péči o matku a dítě
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Češi
Čeleď
Černá Hora
Česká ženská lobby
Česká lékařská komora
Česká strana národně sociální
Česká tisková kancelář
Česká Wikipedie
Český rozhlas
Česko
Česko-Slovenská filmová databáze
Československá socialistická republika#Předsedové vlád a vlády
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Řecká národní knihovna
Šablona:Citation
Šablona:Cite book
Šablona:Cite web
Švédská královská knihovna
Švédsko
Švýcarská národní knihovna
1. květen
14. říjen
14. říjen
15. říjen
15. říjen
1584
1585
1673
1674
18. říjen
18. říjen
1823
1823
1853
1853
1862
19. říjen
19. duben
1912
1913
1913
1922
1923
1923
1940
1942
1967
1973
1973
1977
1983
1983
1987
1990
1992
1993
1994
1995
1997
1998
1999
2. květen
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
20. duben
2000
2001
2003
2003
2004
2009
2010
2012
2022
23. říjen
23. duben
24. duben
25. říjen
26. duben
27. březen
28. duben
5. květen
Achille Silvestrini
Achille Silvestrini
Aktuálně.cz
Alma mater
Anfisa Rezcovová
Anfisa Rezcovová
ANO 2011
ANO 2011
Apple II
Arabsko-izraelské války
Arabsko-izraelské války
Arabsko-izraelský konflikt
Arabsko-izraelský konflikt
Arménie
Arménie
Atropin
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Azovstal
Belgická královská knihovna
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bobby Charlton
Bobby Charlton
Britská knihovna
Bzenecká lípa
Carla Bley
Carla Bley
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Dánská královská knihovna
Dělení Polska
Digital object identifier
Doktor medicíny
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
DVTV
Dynastie Jižní Ming
Economia
Eduard Krečmar
Eduard Krečmar
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Eurasie
Evropa
Evropská unie
Evropský parlament
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská národní knihovna
Františkovy Lázně
Fryderyk Chopin
Gemeinsame Normdatei
Gender Studies
Grada
Grand National
Guy Lafleur
Gynekologie
Haag
Haag
Hans Kudlich
Hans Kudlich
Heroine
Hlavní strana
Hlavohruď
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hradní stráž
Humanitní vědy
Ignacio Zaragoza
Ignacy Mościcki
Ingenuity
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Invaze na Grenadu
Invaze na Grenadu
IROZHLAS
Irská národní knihovna
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jaroslav Zvěřina
Jiří Nedoma
Jiří Winter Neprakta
Jomkipurská válka
Jomkipurská válka
Křižákovití
Křižák podkorní
Kaligrafie
Kamil Fila
Kandidát věd
Karel Kinský
Karibik
Karibik
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klaus Schulze
Knihovna (instituce)
Knihovna Varšavské univerzity
Knihovna Załuských
Komunistická strana Československa
Konsent
Kuo-c’-ťien
Kyperská knihovna
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Leoš Středa
Library of Congress Control Number
Litevská národní knihovna Martynase Mažvydase
Lotyšská národní knihovna
Louise Glücková
Louise Glücková
Lubomír Štrougal
Lucie Jarkovská
Luis Garavito
Luis Garavito
Madagaskar
Mahsá Amíníová
Maia Sanduová
Maltská národní knihovna
Manuel Estiarte
Mariupol
Martti Ahtisaari
Martti Ahtisaari
Masarykova univerzita
Medaile Za zásluhy
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud
Michail Chodorkovskij
Michail Chodorkovskij
Milan Hulík
Miroslav Plzák
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Mnichov
Mnichov
Moldavsko
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna (Lublaň)
Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny
Národní a univerzitní knihovna Islandu
Národní a univerzitní knihovna sv. Klimenta Ochridského
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna
Národní knihovna Černé Hory
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Albánie
Národní knihovna Arménie
Národní knihovna Běloruska
Národní knihovna Estonska
Národní knihovna Finska
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Kazachstánu
Národní knihovna Kosova
Národní knihovna Lucemburska
Národní knihovna Moldavska
Národní knihovna Norska
Národní knihovna Portugalska
Národní knihovna Srbska
Národní knihovna svatého Cyrila a Metoděje
Národní knihovna Ukrajiny V. I. Vernadského
Národní parlamentní knihovna Gruzie
Nålebinding
Německá národní knihovna
Nadace Wikimedia
Nanking
Natalie Zemon Davis
Natalie Zemon Davis
Nizozemská královská knihovna
Normalizace
Nová pinakotéka
Nová pinakotéka
Novinky.cz
Novosibirsk
Novosibirsk
Občanská koalice
Občanská koalice
Okresní soud ve Vsetíně
Orlová
Oskar Nedbal
Oskar Nedbal
Ostrava
Příměří
Příměří
Paměť světa
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlamentní volby v Polsku 2023
Parlamentní volby v Polsku 2023
Pavel Simon
Pavel Simon
Pavol Mešťan
Pavouci
Pečeť
Perseverance
Petrohrad
Podněstří
Pohrobek
Polština
Politik
Polská krev
Polská krev
Polská národní knihovna
Polsko
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Polsko
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Povinný výtisk
Právo (deník)
Právo a spravedlnost
Právo a spravedlnost
Pražské služby
Pražský hrad
Praha
Pravda (noviny)
Protektorát Čechy a Morava
Protesty v Íránu (2022–2023)
Q3506909
Q3506909#identifiers
Q3506909#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q856423
Q856423#identifiers
Q856423#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radim Uzel
Rakouská národní knihovna
Recep Tayyip Erdoğan
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rulík zlomocný
Rumunská národní knihovna
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská národní knihovna
Rusko
Sýrie
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sametová revoluce
Senátní obvod č. 17 – Praha 12
Senátní obvod č. 28 – Mělník
Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
Senát Parlamentu České republiky
Senát Parlamentu České republiky
Severoatlantická aliance
Sexismus
Sexuální obtěžování
Sexuologie
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Slovenská národní knihovna
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Neue Pinakothek, around 1854.jpg
Soubor:Neue Pinakothek, around 1854.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Radim Uzel.jpg
Soubor:Signature of MUDr. Radim Uzel 1994.gif
Soubor:Warszawa-Biblioteka Narodowa.jpg
Souborný katalog České republiky
Soudní znalec
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-06-008287-9
Speciální:Zdroje knih/0-275-99007-9
Speciální:Zdroje knih/83-7009-295-0
Speciální:Zdroje knih/9788392922766
Spojené státy americké
Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu
Strana Práv Občanů
Strana zelených
Suzanne Somersová
Suzanne Somersová
Světová ekonomika
Svoboda a přímá demokracie
Svoboda a přímá demokracie
Széchényiho národní knihovna
Třída T 47
Theodor Pištěk (výtvarník)
Tiskař
Tomáš Fejfar
Tomáš Fejfar
Turecká národní knihovna
Turecko
Učitel
Ukrajina
UNESCO
Union List of Artist Names
Univerzita Karlova
Univerzitní systém dokumentace
Václav Korda
Vídeň
Vídeň
V-2
Vahagn Chačaturjan
Vahagn Chačaturjan
Varšavské povstání
Vatikánská apoštolská knihovna
Velké národní shromáždění
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Virtual International Authority File
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vlasta Prachatická
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012
Volby prezidenta Francie 2022
Vyslovení nedůvěry
Vyslovení nedůvěry
Vysoká škola
Vzdušný prostor
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
WorldCat
Zadeček
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
Zdeněk Fiala
Zeměpisné souřadnice
Zuzana Čaputová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk