A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vatikánská apoštolská knihovna | |
---|---|
Interiér Vatikánské knihovny | |
Stát | Vatikán |
Poloha | Cortile del Belvedere |
Souřadnice | 41°54′17″ s. š., 12°27′16″ v. d. |
Založena | 1448 |
Knihovní fond | |
Velikost fondu | 1 780 000 |
Další informace | |
Ředitel | Mauro Mantovani |
Webové stránky | http://www.vaticanlibrary.va |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vatikánská apoštolská knihovna (latinsky Bibliotheca Apostolica Vaticana; italsky Biblioteca Apostolica Vaticana) je knihovnou Svatého stolce, která se nachází ve Vatikánu. Je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších knihoven světa. Shromažďuje především svazky, týkající se teologie, filozofie, historie, práva a vědy. Ve svých sbírkách opatruje téměř 1,8 milionu knih a statisíce dalších objektů (tisky, rytiny, fotografie, mince).[1] Na počátku 17. století byl od knihovny oddělen Vatikánský apoštolský archiv, obsahující další tisíce dokumentů úřední povahy.[2]
Vatikánskou knihovnu, navazující na mnohem starší papežské sbírky, založil v polovině 15. století papež Mikuláš V. (1447–1455), jehož záměrem bylo vytvoření římské veřejné knihovny jako centra humanistické vědy. Plány Mikuláše V. dokončil papež Sixtus IV. (1471–1484).
V březnu 2014 zahájila Vatikánská knihovna projekt digitalizace své sbírky rukopisů, které jsou postupně zpřístupňovány online.[3]
Dějiny
Počátky
Nejpozději od 4. století využívala římská církev takzvané Scrinium. Jednalo se o papežovu soukromou sbírku dokumentů a knih, která zůstávala na pomezí knihovny a archivu. Na konci 8. století je v pramenech poprvé zmiňován úřad papežského bibliotekáře, tedy správce knihovny. V roce 784 tuto funkci ve službách papeže Hadriána I. zastával jistý Theophylactus.[1]
S rostoucí mocí církve museli papeži častěji cestovat po Itálii i dále do Evropy. Všude na jejich cestách je doprovázelo Scrinium, potřebné k administrativním i diplomatickým účelům. Tyto přesuny samozřejmě zapříčiňovaly občasné ztráty dokumentů, takže velká část písemností z nejstarších dob se nedochovala. Přežilo pouze několik nejvýznamnějších dokumentů.
Vrcholný středověk
K novému rozvoji papežské knihovny došlo ve 13. století, především za papeže Bonifáce VIII., který vlastnil na 500 svazků[4] a mezi nimi i jednu z nevýznamnějších sbírek iluminovaných rukopisů středověké Evropy.[5] O rozsahu papežské knihovny, umístěné v té době v Lateránském paláci, vypovídá její inventář, který nechal vyhotovit Bonifác VIII. v roce 1295.[4][6] Bohužel po jeho smrti v roce 1303 byl Lateránský palác vypálen a sbírka vypleněna francouzským vojskem Filipa IV. Knihy se poté přesouvaly po Itálii do Perugie a do Assisi a nakonec do francouzského Avignonu. Všechny tyto přesuny samozřejmě nezpůsobovaly jen poškození, ale zejména ztrátu mnoha dokumentů.[1]
V době avignonského zajetí papežů se sbírka opět rozrůstala, při přesunu do Říma na konci 14. století však zůstal knihovní fond rozdělený – část se přesunula spolu s papežem, část zůstala v Avignonu a některé spisy se ztratily.[1]
Nová knihovna
Po návratu do Říma se papežové pokoušeli knihovní fond obnovit a doplnit, nebyl to však jednoduchý úkol.[1] Evžen IV. vlastnil v době své smrti (1447) pouze 340 knih.[7] Změny dosáhl až jeho nástupce Mikuláš V., který usiloval o založení papežské veřejné knihovny, mimo jiné i proto, aby se město Řím opět stalo cílem učenců.[1] Nepříliš rozsáhlý knihovní fond, zděděný po předchozích papežích proto významně rozšířil vlastní sbírkou i velkými akvizicemi. Zaměstnával také množství italských a byzantských učenců, aby pro knihovnu překládali řecké klasiky do latiny. Cenil si jejich děl, přestože se z pohledu katolické církve jednalo o pohany, čímž mnohé spisy zachránil pro budoucnost.[8] Do roku 1455, kdy Mikuláš V. zemřel, čítala jeho knihovna zhruba 1200 svazků.[1]
Ovšem až o dvacet let později Sixtus IV. dokončil záměr svého předchůdce a vydáním buly Ad decorem militantis Ecclesiae z 15. června 1475 oficiálně založil Palatinskou knihovnu.[9] Současně s vydáním buly jmenoval prvního knihovníka, jímž se stal Bartolomeo Sacchi, zvaný Platina.[9] Prostory vyčlenil již Mikuláš V. v prostorách Apoštolského paláce, v jižní části nádvoří Cortile del Belvedere, se vstupem z Cortile del Pappagallo. Nacházely se zde čtyři místnosti – Bibliotheca Latina pro latinské spisy, Bibliotheca Graeca pro díla v řečtině, Bibliotheca Secreta pro vzácné a běžně nedostupné kodexy a Bibliotheca Pontificia pro papežský archiv.[1] Sixtus IV. nechal prostory vymalovat jedněmi z nejlepších umělců své doby.[10] Tento papež také systematicky prováděl akvizice teologických, filosofických i uměleckých spisů, takže již v roce 1481 evidoval knihovník Platina 3498 svazků, představujících největší sbírku v Evropě.[1]
V 16. století se knihovna činností dalších papežů i nadále rozrůstala, přičemž se postupně prosadil název Vatikánská knihovna.[8] Protože původní prostory brzy přestaly stačit, kolem roku 1587 pověřil papež Sixtus V. architekta Domenica Fontanu, aby v severní části nádvoří Cortile del Belvedere postavil novou budovu knihovny, která se používá dodnes.[10]
Novověk
Na počátku 17. století byly z přímé správy vatikánské knihovny vyjmuty veškeré úřední dokumenty, když byl z iniciativy Pavla V. založen samostatný Vatikánský apoštolský archiv. V průběhu tohoto století však knihovna přidávala do svého fondu různé celistvé sbírky, například Kurfiřtskou knihovnu z Heidelbergu (Bibliotheca Palatina), knihovnu urbinských vévodů (Fondo Urbinate) nebo sbírku švédské královny Kristiny (Fondo Reginense).[1]
V 18. století vznikala v rámci knihovny samostatná oddělení, věnovaná speciálním sbírkám. V roce 1738 bylo založeno Numismatické oddělení (Medagliere), jehož jádrem se staly antické mince a medaile ze sbírky kardinála Albaniho, která byla v té době druhou největší na světě.[1][11] V roce 1755 vzniklo církevní muzeum (Museo Sacro), shromažďující předměty, vztahující se k dějinám časného křesťanství (slonovinové řezby, bronzové, skleněné, keramické i textilní předměty). V roce 1767 bylo založeno také profánní muzeum (Museo Profano), uchovávající artefakty bez vazby na náboženství.[1] Obě jmenované sbírky byly v roce 1999 předány do správy Vatikánských muzeí.[1] V roce 1785 byla z iniciativy Pia VI. z knihovny oddělena sbírka rytin (Gabinetto delle Stampe).[12]
V polovině 18. století rovněž správci knihovny Giuseppe Simonio Assemani a Stefano Evodio Assemani usilovali o publikací kompletního katalogu všech uchovávaných rukopisů. Toto rozsáhlé dílo však zůstalo z velké části nedokončeno.[1]
Velmi nepříznivě se v dějinách vatikánské knihovny odrazilo obsazení Říma Napoleonem Bonaparte, který nakonec v roce 1809 rozhodl o převezení celé sbírky do Paříže. Ačkoliv byly spisy v roce 1817 vráceny, došlo mezitím k velkým ztrátám. Rozprášena byla téměř celá numismatická kolekce.[13] Některé rukopisy dodnes nesou razítko Francouzské národní knihovny.[14]
Moderní doba
Na přelomu 19. a 20. století, během vlády Lva XIII., došlo k velké modernizaci knihovny. Papež umožnil přístup širšímu okruhu badatelů a prodloužil i otevírací dobu, po kterou bylo možné knihy studovat. Také byla založena laboratoř k restaurování knih, vznikl lístkový katalog tisků a vydány byly moderní katalogy rukopisů.[1] Roku 1900 vyšlo první číslo sborníku Studi e Testi.[15]
I nadále byl soustavně rozšiřován knihovní fond. V roce 1902 vatikánská knihovna zakoupila velmi rozsáhlou sbírku knihovny a archivu Barberini včetně původních barokních polic.[1] V témže roce získala i spisy, shromážděné Kongregací pro evangelizaci národů, obsahující množství rukopisů z Asie.[1] Po první světové válce knihovna převzala kolekci Francesca de Rossi, v roce 1923 pak jako dar od italské vlády soukromou sbírku papeže Alexandra VII. (Biblioteca Chigiana).[16]
V roce 1927 poskytla instituce Carnegie Endowment for International Peace ve Washingtonu vatikánské knihovně finanční podporu k vytvoření moderního katalogizačního systému. Současně umožnila školení zaměstnanců v několika významných knihovnách ve Spojených státech a v Kanadě (Kongresová knihovna, knihovny v Princetonu, Filadelfii, Baltimoru, Pittsburghu, Chicagu, Champaign, Torontu a Ann Arbor).[1] Po zavedení všech nově nabytých znalostí se z vatikánské knihovny stalo jedno z nejmodernějších pracovišť v Evropě.
Na počátku 50. let byla většina rukopisů zkopírována na mikrofilmy, které jsou uložené v Knihovně Pia XII. (Pius XII Memorial Library) v St. Louis v USA.[1]
V letech 1982 – 1984 byl pod nádvořím Cortile della Bibliotheca vybudován nový podzemní depozitář pro bezpečné uložení rukopisů.[1]
Na konci 20. století proběhl přesun od ruční katalogizace knih ke katalogizaci elektronické.[1]
V září 2002 byla veřejnosti otevřena nová čítárna periodik.[1] V letech 2007 – 2010 proběhla rozsáhlá renovace prostor, zahrnující úpravu podlah, instalaci klimatizace i usazení elektronických čipů do knih.[17][18][19][20]
V roce 2012 zahájila Vatikánská knihovna projekt digitalizace svých sbírek.[16][21] K uložení dat byl zvolen formát FITS.[22] V polovině roku 2020 byly zprovozněny webové stránky DigiVatLib, na nichž jsou digitalizovaná díla bezplatně zpřístupněna veřejnosti.[23]
Sídlo
Hlavní třípatrový objekt knihovny se nachází v severní části nádvoří Cortile del Belvedere. Budovu navrhl na přání papeže Sixta V. (1585 – 1590) architekt Domenico Fontana. Stavba však výrazně zmenšila a vizuálně proměnila celé nádvoří, vytvořené na počátku 16. století podle návrhu Donata Bramante.[1]
Hlavní vchod do knihovny, chráněný masivními bronzovými dveřmi s bohatou reliéfní výzdobou vede z nádvoří Cortile del Belvedere. Boční vchod se nachází v lapidáriu Vatikánských muzeí (Galleria Lapidaria). Vstupní hale vévodí socha svatého Hippolyta Římského, nalezená v roce 1551 na Via Tiburtina v Římě.
První patro zaujímá Sala Leonina, upravená jako čítárna tištěných knih.[24] Zdobí ji mimo jiné socha sv. Tomáše Akvinského, kterou vytvořil Cesare Aureli kolem roku 1910. V nejvyšším patře se nachází bohatě zdobená velká dvojlodní místnost s rozměry 70 x 15 metrů, známá jako Salone Sistino. Nově byla rovněž upravena ke studiu tištěných knih.[24] Malby na centrálních sloupech představují různé typy abecedy, zatímco obrazy na stěnách zobrazují historii knihoven a knihovnictví i velké církevní koncily.[25]
V suterénních prostorách jsou ve stabilních podmínkách se stálou teplotou a vlhkostí uloženy rukopisy a papyry. Depozitáře a restaurátorské dílny využívají rovněž prostory při východní a západní straně nádvoří. Jednotlivá patra propojují dva externí výtahy na nádvoří Cortile della Biblioteca.[26]
Organizace knihovny
Výkonný vedoucí vatikánské knihovny má titul prefekta.[27]
Instituce měla k roku 2021 zhruba 100 zaměstnanců,[28] pracujících v několika odděleních. Základem jsou:[29]
- oddělení rukopisů
- oddělení tištěných materiálů
- numismatické oddělení
Mezi zaměstnance knihovny patří i pracovníci restaurátorských dílen a osoby, věnující se katalogizaci a digitalizaci. Při knihovně působí od roku 1934 škola knihovědy - Scuola Vaticana di Biblioteconomia.[30]
Přístup
Vatikánská knihovna je bezplatně otevřena všem badatelům s dostatečnou kvalifikací a konkrétním výzkumným záměrem. Mezi dostatečně kvalifikované osoby patří zejména vyučující a výzkumní pracovníci univerzit, ale také studenti postgraduálního studia v rámci přípravy disertační práce. Ve výjimečných případech mohou přístup získat i ostatní studenti vysokých škol, pokud prokáží, že ke své práci potřebují dokumenty, dostupné pouze ve vatikánské knihovně.[31] Zmíněné osoby mohou běžně studovat tištěné materiály, pro přístup k rukopisům ovšem potřebují ještě zvláštní povolení.[31] Sbírky lze studovat pouze prezenčně, není možné je odnášet.
Sbírky
K roku 2022 uchovávala Vatikánská knihovna přes 180 000 rukopisů, 1 600 000 tištěných knih a 9000 prvotisků (inkunábulí), přes 150 000 tisků neknižní povahy, tisíce kreseb a rytin, přes 200 000 fotografií a v numismatické sbírce přes 300 000 mincí a medailí.[1] Každý rok je získáno asi 6 000 nových knih. K uložení takového množství materiálů využívá knihovna přes 50 kilometrů polic.[24]
Rukopisy
Vzhledem ke svému značnému stáří a významu schraňuje vatikánská knihovna velké množství rukopisů v latině, řečtině i v jiných jazycích. Hojně zastoupené jsou i spisy orientálního původu. Rozsáhlá je například sbírka hinduistických děl a koránů.[32] Vatikánská knihovna neshromažďuje jen církevní texty, ale i hudebniny, díla řeckých a římských klasiků i množství světské literatury nejrůznějších žánrů. Rukopisy jsou psané na papyru, pergamenu i papíru.[20][33]
Mezi nejvýznamnější a nejzajímavější kodexy patří:
- Vatikánský kodex (Codex Vaticanus Graecus 1209) - nejstarší známý značně kompletní rukopis Bible
- Papyrus 75 (též Bodmerovy papyry 14 – 15) - fragment Nového zákona z 3. století
- Loršský evangeliář (Codex Aureus Laureshamensis) - iluminovaná kniha s vyřezávanými slonovinovými deskami, vytvořená kolem roku 810 na dvoře Karla Velikého
- Menologium císaře Basileia II. - jedno z hlavních děl byzantského knižního malířství
- Vergilius Vaticanus a Vergilius Romanus - iluminované rukopisy, obsahující díla římského básníka Vergilia (Aeneis, Georgica)
- Eukleidovy Základy - části rukopisu, věnovaného základům geometrie, v nichž je obsažen jeden z nejstarších textů, obsahujících výklad Pythagorovy věty
- Kniha O umění lovit s ptáky (De arte venandi cum avibus) - kniha o sokolnictví, jejímž autorem je císař Fridrich II.
- Codex Vaticanus Arabo 368 - zápis milostné literatury ze středověké Andalusie
- Codex Borgia - rozsáhlý rukopis z předkolumbovské Mezoameriky, zobrazující indiánskou mytologii a rituály
- Kodex Rossi - největší známý fragment sbírky hudebních rukopisů ze 14. století.
Tisky
Oddělení tištěných materiálů opatruje množství vzácných knih včetně mnoha prvotisků (inkunábulí) z počátků knihtisku. Pečuje ale také o nejrůznější grafické tisky, mapy, kresby, dřevoryty, mědiryty a fotografie.[12] Původně zde bylo uloženo i množství glóbů, které však byly později předány do správy Vatikánských muzeí.[12]
Mezi nejzajímavější dokumenty patří:
- pohled na Benátky z roku 1500 (Jacopo de Barbari) - impozantní dřevoryt s rozměry 132,72 × 277,5 cm
- mapa Říma z roku 1664 (Antonio Tempesta)
- pohled na Řím z roku 1765 (Giuseppe Vasi)
- mapa Neapole z roku 1775 (vévoda z Noja) - mapa složená z otisků 35 desek mědirytu s celkovými rozměry 5,016 × 2,376 metru
- Pohled na Kvirinalský palác a přilehlé zahrady z počátku 17. století (Giovanni Maggi)
- Překresba fresky Michelangelova Posledního soudu ze Sixtinské kaple (Tommaso Minardi)
- Sbírka grafik Sigfrida Bartoliniho
Numismatika
Přestože původní numismatické kolekce byly prakticky rozebrány při Napoleonově dobytí Říma,[13] později došlo k jejich částečnému navrácení a k obnově sbírky, takže numismatické oddělení vatikánské knihovny (Medagliere) dnes schraňuje největší soubor papežských mincí a medailí na světě i velmi významnou sbírku antických mincí.[14] K nejstarším sbírkovým předmětům patří čínské mince z 8. století př. Kr. a řecké, římské i byzantské mince z 6. - 4. století př. Kr. Jsou zde uloženy i jedny z nejstarších známých medailí, které vytvořil Pisanello v polovině 15. století. Významná je též kolekce papežských a byzantských olověných pečetí (bul) nebo olověných žetonů (tesserae) a vyřezávaných gem ze starověkého Říma.[13]
Související instituce
Vatikánský apoštolský archiv
Vatikánský apoštolský archiv (latinsky Archivum Apostolicum Vaticanum, italsky Archivio Apostolico Vaticano) je ústřední vatikánský archiv, který zajišťuje uchování veškeré písemné produkce Svatého stolce včetně státních dokumentů, korespondence, účetních knih a dalších dokumentů. Ačkoliv dějiny papežského archivu sahají až do počátku církevního státu, samostatný archiv vznikl na počátku 17. století oddělením od vatikánské knihovny, pod niž původně spadal.[34] Apoštolský archiv sídlí v těsném sousedství vatikánské knihovny na Cortile del Belvedere. Při archivu působí nejen laboratoře pro konzervování písemností a pečetí,[35] ale také škola zaměřená na archivnictví a některé pomocné vědy historické – Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica.[2]
Vatikánská filmotéka
Vatikánská filmotéka (italsky Filmoteca Vaticana) byla založena roku 1959 za účelem shromažďování a uchovávání filmů o katolické církvi. V držení archivu jsou i mnohé raritní snímky z počátků kinematografie. Depozitáře a malý promítací sál se nacházejí v paláci sv. Karla (Palazzo San Carlo) na náměstí sv. Marty ve Vatikánu.[36]
Vatikánská filmová knihovna St.Louis
Vatikánská filmová knihovna Kolumbových rytířů (anglicky Knights of Columbus Vatican Film Library) je součástí knihovny Pia XII. na univerzitě v St. Louis ve Spojených státech amerických (stát Missouri). Uchovává sbírku mikrofilmů, na nichž je zachyceno více než 40 000 děl z Vatikánské apoštolské knihovny.[11] Knihovnu založil Lowrie J. Daly (1914 – 2000)[7] s finanční podporou Kolumbových rytířů, aby zpřístupnil vatikánské písemnosti severoamerickým badatelům.
Mikrofilmování vatikánských rukopisů bylo zahájeno v roce 1951, přičemž se v té době jednalo o nebývale rozsáhlý projekt.[15] Knihovna byla veřejnosti otevřena již v roce 1953, roku 1959 se pak přestěhovala do kampusu University St. Louis.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x History. www.vaticanlibrary.va . . Dostupné online.
- ↑ a b Historical background. www.archivioapostolicovaticano.va . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The digital project. www.vaticanlibrary.va . cit. 2023-01-07. Dostupné online.
- ↑ a b EHRLE, Franz. Zur Geschichte des Schatzes, der Bibliothek und des Archivs der Päpste im vierzehnten Jahrhundert. Archiv für Literatur- und Kirchengeschichte des Mittelalters. 1885, roč. 1, s. 1–48, 228–364. Dostupné online.
- ↑ The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 1989. S. 11.
- ↑ EHRLE, Franz. Historia bibliothecae romanorum pontificum: tum Bonifatianae tum Avenionensis. 1. vyd. Roma: Typis Vaticanis, 1890. 786 s. Dostupné online.
- ↑ a b MYCUE, David. Founder of the Vatican Library: Nicholas V or Sixtus IV?. The Journal of Library History. 1981, roč. 16, s. 121–133.
- ↑ a b History of the Vatican Library. web.archive.org online. 2013-12-08 cit. 2023-01-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-08.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 13.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 14.
- ↑ a b Numismatic Department. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-01-15. Dostupné online.
- ↑ a b c Prints Cabinet. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-25. Dostupné online.
- ↑ a b c Numismatic Department. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-28. Dostupné online.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 21.
- ↑ a b Publications. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-01-16. Dostupné online.
- ↑ a b The Vatican Library : its history and treasures. s.l.: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989. S. 27.
- ↑ Vatican Library Reopens After 3-year Restoration. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ The Vatican Library Reopens its Doors. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ Pope will visit the restored Vatican Apostolic Library at the end of the year. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ a b Vatikánská knihovna znovu otevřena, ukrývá literární poklady. ČT24 online. cit. 2023-03-25. Dostupné online.
- ↑ Digitalizzazione dei manoscritti della Biblioteca Apostolica Vaticana. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ The initial digital project. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-28. Dostupné online.
- ↑ https://digi.vatlib.it/
- ↑ a b c Reading Rooms and Stacks. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-30. Dostupné online.
- ↑ The Library of the Popes - Discover Ancient Sacred Texts preserved in the Vatican | EWTN Vaticano. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ The Pope’s Visit to the Vatican Library. web.archive.org online. 2014-08-08 cit. 2023-03-28. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-08.
- ↑ Administration. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ Staff. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ The Library. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ Scuola Vaticana di Biblioteconomia. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-01-02. Dostupné online.
- ↑ a b Admission Criteria. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-24. Dostupné online.
- ↑ IQNA.IR. Old Manuscripts of Holy Quran from Vatican Library Are Now Online. en online. ۲۰۱۴/۱۰/۲۱ - ۱۲:۳۶ cit. 2023-03-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dipartimento manoscritti. www.vaticanlibrary.va online. cit. 2023-03-25. Dostupné online.
- ↑ Historical background. www.archivioapostolicovaticano.va online. cit. 2023-01-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Conservation and restoration. www.archivioapostolicovaticano.va online. cit. 2023-01-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vatican Film Library. www.comunicazione.va online. cit. 2022-06-29. Dostupné online. (anglicky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Seznam archivářů a bibliotekářů Svaté římské církve
- Vatikánský apoštolský archiv
- Vatikánská filmotéka
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- STICKLER, Alphonso Maria, The Vatican Library : its history and treasures. Città del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1989.
- MANFREDI, A. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana I. Le origini della Biblioteca Vaticana tra Umanesimo e Rinascimento (1447-1534). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2010.
- CERESA, M. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana II. La Biblioteca Vaticana tra Riforma cattolica, crescita delle collezioni e nuovo edificio (1535-1590). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2012.
- MONTUSCHI, C. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana III. La Vaticana nel Seicento (1590-1700): una biblioteca di biblioteche. Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2014.
- JATTA, B. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana IV. La Biblioteca Vaticana e le arti nel secolo dei lumi (1700-1797). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2016.
- RITA, A. (ed.), Storia della Bibliotheca Apostolica Vaticana V. La Biblioteca Vaticana dall'occupazione francese all'ultimo papa re (1797-1878). Città del Vaticano: Bibliotheca Apostolica Vaticana, 2020.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vatikánská apoštolská knihovna na Wikimedia Commons
- Domovské stránky vatikánské knihovny
- Katalog vatikánské knihovny
- Archivované stránky vatikánské knihovny
- Samostatný web digitalizovaných písemností
- Nejcennější předměty vatikánské knihovny
- Reportáž z Vatikánské knihovny (CBS News)
- Reportáž z Vatikánské knihovny (EWTN)
- Výběr mincí z numismatické sbírky Vatikánské knihovny
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Černá Hora
Česká Wikipedie
Členské státy NATO
Řím
Římané
Římané
Římská republika
Římský diktátor
Římský konzul
Římský konzul#Prokonzul
Římský senát
Řecká národní knihovna
Šiveluč
Židovská legie
Židovská národní rada
1. století
1. století př. n. l.
1. tisíciletí př. n. l.
10. století př. n. l.
106 př. n. l.
11. duben
14. březen
14. březen
14. duben
15. únor
15. únor
15. březen
15. březen
1523
17
17. duben
1783
1884
1913
1923
1963
1993
2. duben
2. století
2. století př. n. l.
20. březen
20. duben
2021
21. duben
23. říjen
23. duben
23 př. n. l.
24. listopad
28. březen
3. leden
3. století př. n. l.
30 př. n. l.
31 př. n. l.
33 př. n. l.
38 př. n. l.
39 př. n. l.
4. duben
40 př. n. l.
41 př. n. l.
42 př. n. l.
43 př. n. l.
44 př. n. l.
44 př. n. l.
45 př. n. l.
46 př. n. l.
47 př. n. l.
50 př. n. l.
510 př. n. l.
53 př. n. l.
54 př. n. l.
57 př. n. l.
58 př. n. l.
6. století př. n. l.
63 př. n. l.
7. prosinec
7. století př. n. l.
716 př. n. l.
753 př. n. l.
757 př. n. l.
763 př. n. l.
8. století př. n. l.
83 př. n. l.
85 př. n. l.
89 př. n. l.
9. století př. n. l.
Aanipada
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Aegyptus
Afrika (provincie)
Agrippina mladší
Ahmad Jamal
Alexander Hélios
Alexandrie
Alija
Amnestie
Amnestie
Anarchie
Angélique du Coudray
Antipatros Idumejský
Antonia Major
Ariane 5
Arménie
Atia Balba Caesonia
Augur
Augustus
Aun Schan Su Ťij
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Autoritní kontrola
Báseň
Básník
Březnové idy
Březnové idy
Bar Giora
Ben Ferencz
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Bitva u Actia
Bitva u Farsálu
Bitva u Filipp
Bitva u Filipp
Bitva u Mutiny
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Caligula
Callisto
Claudius
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Dana Němcová
David Ben Gurion
Decimus Iunius Brutus Albinus
Decimus Iunius Brutus Albinus
Decimus Laberius
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Diadém
Diadém
Donald Trump
Druhý triumvirát
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Encyklopedie
Epická poezie
Erató
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Filippoi (antické město)
Filozof
Finsko
Francouzská národní knihovna
Gaius Cassius Longinus
Gaius Cassius Longinus
Gaius Marius
Galie
Galileovy měsíce
Gallia Narbonensis
Gallia Narbonensis
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Gemeinsame Normdatei
Germánie
Gotthold Ephraim Lessing
Guillaume Apollinaire
Ha-Šomer
Hagana
Herodes Veliký
Hispánie
Histadrut
Hlavní strana
Hyrkanos II.
Hyrkanos II.
Impérium
Impérium
International Standard Book Number
Istanbulská univerzita
Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche
Izrael
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jeruzalém
Jicchak Ben Cvi
Josep Fusté
Juba II.
Judea
Julius Caesar
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kaligram
Kalliopé
Kamčatka
Karl Marek
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kidd Jordan
Kleopatra Seléné
Kleopatra VII.
Library of Congress Control Number
LIBRIS
LIBRIS
Livia Drusilla
Livius
Lotyšská národní knihovna
Lucius Iunius Brutus
Lucius Sergius Catilina
Lugdunum
Luperkálie
Luperkálie
Lyon
Múte Bourup Egede
Múzy
Malá Asie
Malá Asie
Mapaj
Marcus Aemilius Lepidus (triumvir)
Marcus Antonius
Marcus Iunius Brutus
Marcus Iunius Brutus
Marcus Junius Brutus
Marcus Tullius Cicero
Marcus Vipsanius Agrippa
Mark Antony?oldid=275277481
Marxismus
Mary Quantová
Mauretánie (království)
Messalina
Metafora
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Milo Đukanović
Modena
Modena
Monarchie
Monarchie
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní liga pro demokracii
Národní parlamentní knihovna Japonska
Nadace Wikimedia
Narbonne
Nero
Nigel Lawson
Nizozemská královská knihovna
Nukleárie
Numidie
Octavia Minor
Online Computer Library Center
Optimáti
Oródés II.
Padělek
Palestina v osmanském období
Parthská říše
Parthská říše
Patron
Petrohrad
Plútarchos
Po'alej Cijon
Poezie
Politik
Polská národní knihovna
Poltava
Pompeius
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Starověký Řím
Portál:Starověký Řím
Portál:Starověký Řím
Praetor
Praha
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Proskripce
Proskripce
Ptolemaios XII. Neos Dionýsos
Ptolemaios XV. Kaisarion
Ptolemaios XV. Kaisarion
Ptolemaiovský Egypt
Publius Clodius Pulcher
Publius Ovidius Naso
Q172248
Q172248#identifiers
Q172248#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q49757#identifiers
Q49757#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q51673
Q51673#identifiers
Q51673#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q51673#P39
Q51673#P40
Quaestor
Quintus Tullius Cicero
Rým
Republika
RMS Aquitania
Rodné jméno
Romulus
Romulus a Remus
Rubikon
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Rusko
Sýrie (provincie)
Sebevražda
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Sextus Pompeius
Seymour Stein
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Sopečná erupce
Soubor:Brutus.jpg
Soubor:Calligramme.jpg
Soubor:Donations of Alexandria 34BC.gif
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:M Antonius.jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Portrait Brutus Massimo.jpg
Soubor:Sir Lawrence Alma-Tadema - The Meeting of Antony and Cleopatra.jpg
Soubor:Sir Lawrence Alma-Tadema - The Meeting of Antony and Cleopatra.jpg
Soubor:Stavovské divadlo vstup 1.jpg
Soubor:Syd 1197.jpg
Soubor:Syd 1197.jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0313325278
Speciální:Zdroje knih/3325001610
Speciální:Zdroje knih/80-205-0060-X
Speciální:Zdroje knih/80-86223-30-2
Speciální:Zdroje knih/80-86410-03-X
Speciální:Zdroje knih/80-86569-86-1
Speciální:Zdroje knih/978-80-7340-103-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-86410-47-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-87249-00-0
Speciální:Zdroje knih/9780313325274
Speciální:Zdroje knih/9783325001617
Speciální:Zdroje knih/9788074072871
Spojené státy americké
Stanné právo
Starověké Řecko
Starověké Athény
Starověký Řím
Starověký Egypt
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Sumeri
Sumerská astronómia
Tetradrachma
Tetradrachma
Texas
Thálie
Toga
Toga
Tribun lidu
Triumvirát
Trove
Trove
Union List of Artist Names
Univerzitní systém dokumentace
Univerzitní systém dokumentace
Vatikánská apoštolská knihovna
Virtual International Authority File
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Vojevůdce
Volby do Knesetu 1949
Walker, Texas Ranger
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Shakespeare
WorldCat
Zatčení
Zdeněk Ziegler
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk