Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Mise Velichovky byla akce americké armády, uskutečněná v období mezi 7. a 8. květnem 1945 na území Čech, s cílem doručit informaci o kapitulaci německých ozbrojených sil polnímu maršálu Ferdinandu Schörnerovi, veliteli německé skupiny armád "Střed" (Heeresgruppe Mitte). Z tohoto důvodu byl do Plzně přepraven německý zmocněnec plukovník Wilhelm Meyer-Detring, který měl kapitulaci osobně doručit.^[zdroj? Velitelem mise byl podplukovník Robert H. Pratt ze štábu V. sboru americké Třetí armády. Koloně amerických vozidel velel major Carl O. Dowd ^[1].

Mise se zúčastnili příslušníci 23. průzkumné squadrony americké 16. obrněné divize V. sboru americké Třetí armády.^[zdroj? Kolonu tvořilo pět vozidel Ford M8, tři vozidla Jeep, dvě štábní limuzíny, rozhlasový a sanitní vůz.^[zdroj? Dále kolonu doprovázeli armádní novináři a korespondent agentury Reuters.

V noci ze 7. na 8. května se kolona zastavila v Praze, kde vrcholilo Pražské povstání. Zde se setkala jak představiteli povstalců (velitelství "Bartoš"), tak s německým velitelem generálem Toussaintem. Toho Američané žádali, aby zastavil boje v Praze pomohl přesvědčit Schörnera, aby vydal rozkaz zanechat odporu, neboť třetí říše již kapitulovala.^[2] Poté delegace pokračovala až do Velichovek. Není jasné, zda se americká delegace ve Velichovkách se Schörnerem opravdu setkala - podle některých zdrojů ano, podle jiných Schörner už před tím uprchl.^[2] Němečtí generálové ale zastavení bojů odmítali, vymlouvali se na ztrátu spojení s podřízenými jednotkami a byli odhodláni pokračovat v bojích tak dlouho, dokud si nevynutí cestu do amerického zajetí namísto sovětského.^[2] Na zpáteční cestě se americká vojenská mise Praze vyhnula. V Kralupech a Českém Brodě zabránila Němcům ve vraždě českých rukojmích.^[2]

Trasa

7. květen 1945

• 21:40 odjezd z Plzně,
• 22:45 cesta přes Žebrák – Zdice – Beroun,
• 23:35 cesta přes Řeporyje – Dušníky – Jinonice – Motol,
• kolem půlnoci na 8. května přes pražský Smíchov do Bartolomějské ulice na jednání s povstaleckým velitelstvím Bartoš.

8. květen 1945

• 1:00 přes pražské náměstí Republiky do Dejvic na jednání s německým velitelem generálem Rudolfem Toussaintem a dále po trase Hloubětín – Mochov – Sadská,
• 6:30 cesta přes Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové – Hořice – Jaroměř,
• 8:00 dojezd do cíle, lázní Velichovky, kde jednání končilo asi v 11 hodin.

Na zpáteční cestu se kolona vydala dvěma trasami. První přes Hradec Králové a druhou přes Hořice a Ostroměř a po setkání u Chlumce nad Cidlinou pokračovala přes Sadskou, Kralupy nad Vltavou, Kladno a Beroun zpět do Plzně, kam dorazila kolem 18:00. V Ostroměři došlo k menšímu incidentu s místními partyzány. Rudá armáda o této misi neměla žádné informace a o přítomnosti amerických vojáků se dozvěděla až z fotografií.^[3]

Reference

Literatura

• PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. 

Související články

• Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou