A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Velika Kladuša Велика Кладуша | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 45°10′ s. š., 15°48′ v. d. |
Nadmořská výška | 252 m n. m. |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
Kanton | Unsko-saský |
Velika Kladuša | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 68 km² |
Počet obyvatel | 4 520 (2013)[1] |
Hustota zalidnění | 66,5 obyv./km² |
Etnické složení | 91,29 % muslimové, 4,28 % Srbové, 1,39 % Chorvati, 3,04 % ostatní |
Náboženské složení | islám, pravoslaví, římskokatolické křesťanství |
Správa | |
Starosta | Edin Behrić |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +387 37 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velika Kladuša je město v Bosně a Hercegovině, ve Federaci Bosny a Hercegoviny, nedaleko hranic s Chorvatskem; v kantonu Una-Sana. Je patnácté největší v zemi a žije zde 19 000 obyvatel, spolu s okolím pak je domovem (podle odhadu z roku 2007) pro více než 44 tisíc lidí.
Historie
První písemná zmínka o Veliké Kladuši pochází z roku 1280. Obec se začala rozrůstat okolo pevnosti, která patřila nejprve rodu Babonići-Blagajski, později ji držel Hrvoje Vukčić Hrvatinić. V roce 1558 ji vypálili Turci, pevnost zůstala zničena zhruba padesát let, než se poté dali do její obnovy.
Po druhé světové válce došlo ve Veliké Kladuši (stejně jako v celé Cazinské krajině ke vzpouře sedláků proti komunistické vládě. V souvislosti s modernizací a industrializací města byly nicméně v pozdějších letech prováděny rozsáhlé průzkumy ložisek, ale i vod, ve snaze najít vhodné místo pro těžbu a případně zdroj surovin pro průmyslové závody. V dobách socialismu se město rozvíjelo díky modernímu podniku Agrokomerc, který zaměstnával tisíce lidí. Velika Kladuša se stala symbolem ekonomického rozvoje Bosny. V druhé polovině 80. let byla nicméně odhalena rozsáhlá aféra s nelegálními aktivitami podniku.
V 90. letech zde vznikla Autonomní oblast Západní Bosna, kterou vedl někdejší ředitel podniku, Fikret Abdić. V současné době je Velika Kladuša součástí Federace Bosny a Hercegoviny, jasně dominuje islámský prvek, který reprezentuje Bosňácké obyvatelstvo. V hospodářství dominují nyní hlavně malé podniky. Na konci 90. let 20. století byla v areálu společnosti Agrokomerc umístěna kanadská základna vojsk SFOR a IFOR, na které působila česká vrtulníková jednotka.
Etnické složení
V roce 1991 žilo ve městě a jeho okolí žilo 52 921 obyvatel. 92 %, čili 48 600 obyvatel z toho, byli Bosňáci, 2 261, čili 4,2 %, činili Srbové, 1,9 % Jugoslávci, 1,3 % Chorvati a ostatní byli zastoupeni méně než 1 %. Po válce v letech 1992–1995 se počet Srbů ještě více snížil.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velika Kladuša na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk