Velká čistka (rusky Большая чистка, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30. let 20. století, které Josif Stalin spustil s cílem odstranit zbývající opozici a získat neomezenou moc.^[1] Čistka se týkala většiny vrstev sovětské společnosti: samotné komunistické strany, úřednictva, důstojnického sboru, inteligence, rolnictva (takzvaných „kulaků“), etnických menšin a náboženských skupin. Záminkou k jejímu rozpoutání byla vražda Sergeje Kirova, hlavy leningradské stranické organizace, v roce 1934. Nejviditelnějším projevem čistky byly takzvané moskevské procesy, veřejná, předem secvičená a rozhodnutá soudní přelíčení proti vedoucím funkcionářům komunistické strany, končící drakonickými rozsudky.

Průběh

Velká čistka byla zahájena pod šéfem NKVD Genrichem Jagodou, na jejím vrcholu od září 1936 do srpna 1938 ji řídil Nikolaj Ježov – tato perioda je proto někdy nazývána „ježovština“; Jagoda i Ježov ovšem stalinským čistkám zanedlouho padli za oběť sami, první byl popraven roku 1938, druhý o necelé dva roky později. Oba dva ovšem jen vykonávali přání a vůli Stalina.^[2] Ježova ve funkci šéfa NKVD nahradil Stalinův chráněnec Lavrentij Berija.

Oběti čistek byly často popravovány či vězněny bez řádného soudu, jak jej předepisoval i tehdejší sovětský právní řád, pouze na základně rozhodnutí takzvaných „trojek“ složených z důstojníků tajné policie NKVD, tajemníka krajského výboru a krajského státního zástupce. Pokud k soudům docházelo, šlo o zinscenované a předem rozhodnuté politické procesy, při nichž bylo doznání vynuceno pod nátlakem, často mučením obžalovaných. Oběti byly obviňovány z různých smyšlených, zpravidla politických, zločinů, například sabotáže, špionáže nebo protisovětské agitace.

Podle odtajněných sovětských archivů NKVD během let 1937 a 1938 zatkla 1 548 367 osob, z nichž bylo pak 681 692 zastřeleno, což v průměru znamená asi 1000 poprav denně.^[3] Celkový počet obětí ježovštiny se někdy odhaduje na 950 tisíc až 1,2 milionu,^[4] vzhledem k neúplné dokumentaci může být i podstatně vyšší.^{[3][5][6][7][8]}

Mezi zatčenými byli spisovatelé Isaak Babel, Varlam Šalamov, Boris Pilňak a Osip Mandelštam, letecký konstruktér Andrej Tupolev, tvůrce sovětského raketového programu Sergej Koroljov, esperantista Vladimir Varankin, jazykovědec Branislav Taraškievič, diplomaté Nikolaj Krestinskij a Grigorij Sokolnikov, český letec Jan Březina, bolševičtí revolucionáři Vladimir Antonov-Ovsejenko a Béla Kun, bělogvardějský velitel Anatolij Pepeljajev nebo maršál Konstantin Rokossovskij. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.

Československé oběti

V dobách stalinského teroru bylo v Sovětském svazu popraveno kolem 1 300 Čechů a Čechoslováků, zejména na Ukrajině.^[9][10] V jediný den, 28. září 1938, bylo popraveno sedmdesát sedm Čechů v ukrajinském Žitomíru, oficiálně kvůli špionážním kontaktům českého Sokola.^[11]

Hlavní události

K periodizaci období Velké čistky se někdy používají tyto události:

• První moskevský proces (srpen 1936) byl první ze série tří velkých „divadelních“ procesů. Proces proti 16 členům údajného „trockisticko-zinovjevovského teroristického centra“, kteří byli všichni poté popraveni; hlavními obžalovanými byli prominentní komunističtí vůdci Grigorij Zinovjev a Lev Kameněv.
• Druhý moskevský proces se 17 předními funkcionáři (leden 1937), mezi jehož obžalovanými byl například Karl Radek. 13 obžalovaných bylo zastřeleno, zbytek brzy pomřel v pracovních táborech.
• Nový paragraf 58-14 trestního zákona o „kontrarevoluční sabotáži“, který umožňoval takovou sabotáž trestat zastřelením a konfiskací majetku (6. červen 1937)
• Tajný proces proti vysokým důstojníkům armády (červen 1937). Osm obžalovaných včetně maršála Tuchačevského bylo popraveno, jeden unikl sebevraždou. Po procesu následovala vlna masivních čistek v celém důstojnickém sboru Rudé armády.^[12]
• Zavedení „trojek“ NKVD pro urychlení „revoluční spravedlnosti“ (Ježovův rozkaz 00447 platný k 30. červenci 1937)
• Třetí moskevský proces se 21 zčásti vysoce postavenými stranickými vůdci (březen 1938) v čele s bývalým předsedou Kominterny Nikolajem Bucharinem, bývalým premiérem Alexejem Rykovem a nedávnou hlavou tajné policie NKVD Genrichem Jagodou, opět ústící v popravu všech hlavních obžalovaných.
• Dekret Sovnarkomu (pozdější Rady ministrů SSSR) a Ústředního výboru strany rušící mimořádná bezpečnostní opatření (17. listopadu 1938) ukončil období čistky. Neznamenal skončení stalinských represí, ale útlak již poté obvykle nebyl tak intenzivní a krvavý.

Reference

Literatura

• Jan Dvořák, Anna Chlebina, Andrij Kohut, Anna Morhun (eds.). Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny. Praha: Academia, 2024. 1024 s. ISBN 978-80-200-3514-1.
• Rehabilitation: As It Happened. Documents of the CPSU CC Presidium and Other Materials. Vol. 2, February 1956–Early 1980s. Moscow, 2003. Compiled by A. Artizov, Yu. Sigachev, I. Shevchuk, V. Khlopov under editorship of acad. A. N. Yakovlev.
• Eternal Memory: Voices From the Great Terror. 1997. 16 mm feature film directed by Pultz, David. Narrated by Meryl Streep. USA.
• Robert Conquest: The Great Terror: Stalin's Purge of the Thirties. 1968.
• Robert Conquest, The Great Terror: A Reassessment, Oxford University Press, May 1990, hardcover, ISBN 0-19-505580-2; trade paperback, Oxford, September, 1991, ISBN 0-19-507132-8
• Robert Gellately, Lenin, Stalin, and Hitler: The Age of Social Catastrophe. Knopf, August 2007, 720 pages, ISBN 1400040051
• J. Arch Getty and Oleg V. Naumov, The Road to Terror: Stalin and the Self-Destruction of the Bolsheviks, Yale University Press, 1999.
• J. Arch Getty and Roberta T. Manning, Stalinist Terror: New Perspectives, New York, Cambridge University Press, 1993.
• Nicolas Werth, Karel Bartosek, Jean-Louis Panne, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, Stephane Courtois, The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression, Harvard University Press, 1999, hardcover, 858 pages, ISBN 0-674-07608-7. Chapter 10: The Great Terror, 1936–1938.
• John Earl Haynes and Harvey Klehr, In Denial: Historians, Communism, and Espionage, Encounter Books, September, 2003, hardcover, 312 pages, ISBN 1-893554-72-4
• Barry McLoughlin and Kevin McDermott, Stalin's Terror: High Politics and Mass Repression in the Soviet Union, Palgrave Macmillan, December 2002, hardcover, 280 pages, ISBN 1-4039-0119-8
• Arthur Koestler, Darkness at Noon, 1940, ISBN 0-553-26595-4
• Rehabilitation: Political Processes of 30–50th years, in Russian (Реабилитация. Политические процессы 30–50–х годов), editor: Academician A.N.Yakovlev, 1991 ISBN 5-250-01429-1
• Aleksandr I. Solzhenitsyn, The Gulag Archipelago 1918–1956, HarperCollins, February, 2002, paperback, 512 pages, ISBN 0-06-000776-1
• Eugene Lyons, Assignment in Utopia, Harcourt Brace and Company, 1937.
• Vadim Rogovin, "Two lectures: Stalin's Great Terror: Origins and Consequences Leon Trotsky and "The Fate of Marxism in the USSR" Mehring books,1996. ISBN 0-929087-83-6.
• Vadim Rogovin, "1937: Stalin's Year of Terror." Mehring books, 1998. ISBN 0-929087-77-1.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká čistka na Wikimedia Commons
• „Documenting the Death Toll: Research into the Mass Murder of Foreigners in Moscow, 1937–38“ By Barry McLoughlin, American Historical Association, 1999
• “American Communists and Radicals Executed by Soviet Political Police and Buried at Sandarmokh” (Appendix to John Earl Haynes and Harvey Klehr’s In Denial: Historians, Communism and Espionage)
• Former Killing Ground Becomes Shrine to Stalin’s Victims, The New York Times, June 8, 2007
• http://is.muni.cz/th/333029/fss_b/velky_teror.pdf