Vesmírná stanice

Vesmírná stanice nebo také kosmická stanice je zařízení určené pro pobyt lidí ve vesmíru. Na rozdíl od kosmické lodi nejsou kosmické stanice uzpůsobeny pro přistání na Zemi. Pro dopravu lidí a materiálu na stanici a z ní je tedy zapotřebí jiného dopravního prostředku. Vesmírná stanice je zařízena pro střednědobé pobyty, od několika týdnů, měsíců až po roky.

Obvykle slouží jako laboratoř, pozorovatelna Země s lidskou posádkou nebo může být také použita jako základna pro další lety do Sluneční soustavy. V poslední době byla také cílem několika kosmických turistů.

První plány

Autorem prvního návrhu na orbitální stanici byl v roce 1895 Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Tvarem připomínal činku. Počítal v ní s vytvořením umělé gravitace, v jedné části měla být strojovna, v druhé obytné místnosti a v propojovací části měl být skleník s rostlinami.

Další projekty publikovali vědci v SSSR v roce 1950 (Šternfeld), o něco později v USA usazený Wernher von Braun, v roce 1960 další projekt předložily americké firmy Martin a Douglas Aircraft.^[1].

Vesmírné stanice

Nerealizované projekty

Řada projektů byla detailně připravena k realizaci, k níž však nedošlo a byly předčasně zrušeny.

Space Base
Program MOL – nerealizovaný projekt vojenské observatoře USA na orbitě Země
Zvezda – sovětský projekt stanice OS-1 z roku 1965
Freedom – nerealizovaná stanice Spojených států amerických, projekt se stal základem pro výstavbu ISS
Mir 2 – nerealizovaný následovník stanice Mir, zrušený po připojení Ruska k projektu ISS

Realizované projekty

Saljut – řada sovětských stanic, odvozená od stanic Almaz
Skylab – americká vesmírná stanice
Almaz – sovětské vojenské stanice
Mir – nejznámější sovětská/ruská vesmírná stanice
ISS – aktivní mezinárodní vesmírná stanice
Tchien-kung – aktivní čínská vesmírná stanice

Vesmírná stanice	Vypuštěna	Vstup do atmosféry	Dnů v použití		Celkem posádky a návštěvníků	Přílety		Hmotnost (kg)
Vesmírná stanice	Vypuštěna	Vstup do atmosféry	Na oběžné dráze	Obydlená	Celkem posádky a návštěvníků	Pilotované	Nepilotované	Hmotnost (kg)
Saljut 1	19. duben, 1971 01:40:00 UTC	11. říjen, 1971	175	24	3	2	0	18 425
Saljut 2 (Almaz 1)	4. dubna 1973 9:00:00 UTC	23. května 1973	55	0	0	0	0	18 500
Skylab	14. květen, 1973 17:30:00 UTC	11. červenec, 1979 16:37:00 UTC	2 249	171	9	3	0	77 088
Saljut 3 (Almaz 2)	25. červen, 1974 22:38:00 UTC	24. leden, 1975	213	15	2	1	0	18 500
Saljut 4	26. prosinec, 1974 04:15:00 UTC	3. únor, 1977	770	92	4	2	1	18 500
Saljut 5 (Almaz 3)	22. červen, 1976 18:04:00 UTC	8. srpen, 1977	412	67	4	2	0	19 000
Saljut 6	29. září, 1977 06:50:00 UTC	29. červenec, 1982	1 764	683	33	16	14	19 000
Saljut 7	19. duben, 1982 19:45:00 UTC	7. únor, 1991	3 216	816	26	12	15	19 000
Mir	19. únor, 1986 21:28:23 UTC	23. březen, 2001 05:50:00 UTC	5 511	4 594	137	39	68	124 340
ISS	20. listopad, 1998 21:28:23 UTC	—	9307	8596	*266 (mnozí opakovaně)^[2]	*111	*152	*419 455
Tchien-kung 1	29. září, 2011 13:16:03 UTC	2. dubna, 2018	2377	21	6	2	1	8 500
Tchien-kung 2	15. září, 2016 14:04:06 UTC	19. července, 2019	1129	27	2	1	1	9 500
Vesmírná stanice Tchien-kung (TSS)	29. dubna, 2021 03:32:15 UTC^[3]	—	911	782	18	6	5	~ 70 000

*ISS statistika ke dni 3. března 2023.

Odkazy

Reference

↑ TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha: Albatros, 1976. 13-767-76. Kapitola Orbitální stanice, s. 295–298.
↑ Visitors to the Station by Country. NASA . NASA, 2023-03-03 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-18. (anglicky)
↑ První dvě čínské vesmírné stanice skončily v oceánu. Poslední konkuruje ISS Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/cina-vesmir-tchajkonaut-orbitalni-stanice-nebesky-palac-raketa-dlouhy-pochod.A220726_141558_tec_vesmir_vse. Technet . iDNES, 2022-08-03 . Roč. 2022. Dostupné online.

Literatura

PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: Paráda, 1997.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vesmírná stanice na Wikimedia Commons
Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“ – přednáška Michala Václavíka o kosmických stanicích.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vesmírná_stanice
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[Toufar-1] TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha: Albatros, 1976. 13-767-76. Kapitola Orbitální stanice, s. 295–298.

[ISS1-2] Visitors to the Station by Country. NASA . NASA, 2023-03-03 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-18. (anglicky)

[Technet1-3] První dvě čínské vesmírné stanice skončily v oceánu. Poslední konkuruje ISS Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/cina-vesmir-tchajkonaut-orbitalni-stanice-nebesky-palac-raketa-dlouhy-pochod.A220726_141558_tec_vesmir_vse. Technet . iDNES, 2022-08-03 . Roč. 2022. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Vesmírné stanice

Aktivní	Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) • Vesmírná stanice Tchien-kung

Zaniklé	Mir • Saljut/Almaz (Saljut 1 • Saljut 2 • Saljut 3 • Saljut 4 • Saljut 5 • Saljut 6 • Saljut 7) • Skylab • Tchien-kung 1 • Tchien-kung 2

Zrušené	Freedom* • Mir 2* • MOL • OS-1 • Skylab B • Space Base • Tchien-kung 3

Plánované	Gateway • Axiom • Haven-1 • Starlab

*převedeno do projektu ISS