Vimána (Dévanágarí: विमान) je sanskrtské slovo s mnoha významy sahajícími od paláce či chrámu k mytologickým létajícím strojům, které se často objevují ve staroindických eposech (Mahábhárata, Ramajána). Objevují se také v jiných méně známých sanskrtských textech jako je například Samarangana Sútradhara, který je součástí védského rukopisu o architektuře Vástu šástra.

Ramajána

Zde jsou tyto vozy popisovány jako dvoupatrové, cylindrického tvaru s kruhovými okny a kupolí. Létaly rychlostí větru a přitom vydávaly melodický zvuk.

Samarangana Sútradhara

V Samarangana Sútradhara v 31. kapitole (Yantras) ve verších 95-100 je zmínka o vzdušných vozech. Píše se zde, že tyto vozy byly z lehkého materiálu se silným dobře tvarovaným tělem a k jejich konstrukci bylo použito zlato, železo, olovo a dokonce i rtuť. Měly cestovat na velké vzdálenosti a byly poháněny zvláštními motory, které fungovaly díky rtuti. (Podle některých názorů^[zdroj? jde o chybný překlad – doslova má jít o "chladný tekutý kov", kterým ale nemusí být nutně rtuť.) Těmto létajícím vozům a jejich využití ve válkách je zde věnováno přibližně 230 slok.

Dělení Vimán

Létající vozy se v indické mytologii vyskytují poměrně často. Starověcí Indové dokonce napsali "letecké manuály" k řízení čtyř základních typů:

• Shakuna Vimana
• Sundara Vimana
• Rukma Vimana
• Tripura Vimana

Vimána v novodobé literatuře

V dnešní době se jim věnuje hlavně světoznámý spisovatel a záhadolog Erich von Däniken, který je zmiňuje^[zdroj? jako jednu z mnoha indicií podporujících jeho myšlenku, že naši Zemi v dávné minulosti navštívili mimozemšťané, zanechali zde řadu stop a výrazně ovlivnili naši civilizaci.