Vláda Petra Fialy
Petr Fiala, předseda vlády České republiky
Pořadí	šestnáctá (od r. 1993)
Předseda	Petr Fiala
1. místopředseda	Vít Rakušan
Místopředsedové	Marian Jurečka Ivan Bartoš Vlastimil Válek
Počet členů	17–18
Politické subjekty	SPOLU: ODS (6), KDU-ČSL (2–3), TOP 09 (1–2) Piráti a Starostové: STAN (4), Piráti (3)
Sněmovna	108/200
Jmenována	Milošem Zemanem
Datum jmenování	17. prosince 2021
Vyslovení důvěry	13. ledna 2022 A 106, N 87, Z 0 / 193
Opozice	ANO, SPD
Stínová vláda	Andreje Babiše (ANO) (2022–2023) Karla Havlíčka (ANO) (od 2023)
Webová stránka	www.vlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
< Babiš II
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Petra Fialy je úřadující vláda České republiky vedená Petrem Fialou, kterou prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 17. prosince 2021 na zámku v Lánech. Jejím sestavením byl 9. listopadu pověřen Petr Fiala, jakožto lídr vítězné koalice SPOLU v říjnových sněmovních volbách. V závěru listopadu jej prezident jmenoval předsedou vlády. Vláda se stala šestnáctým kabinetem samostatné České republiky a šestým v čele s politikem ODS. Na rozdíl od předcházejícího druhého Babišova kabinetu byla definována funkce místopředsedy pro digitalizaci a navíc zřízeny tři ministerské posty bez portfeje – první z nich pro vědu, výzkum a inovace, dále pak úřad ministra pro legislativu stojícího v čele legislativní rady vlády a obnovena byla ministerská gesce pro evropské záležitosti.^[1][2]

Zástupci koalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali 8. listopadu 2021 koaliční smlouvu s druhou volební koalicí Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a STANu. Vládu tvoří 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 STAN, 3 KDU-ČSL, 3 Piráti a 2 za TOP 09.^[3][4] Z hlediska dvou koalic vyznívá poměr členů 11 : 7 ve prospěch SPOLU.^[1] Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022 vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.^[5] Tiskovým mluvčím vlády se stal Václav Smolka,^[6] v lednu 2024 jej nahradila Lucie Ješátková.^[7]

Vzhledem k pěti koaličním stranám média Fialův kabinet označují také jako „vládu pětikoalice“ nebo jen pětikoalici.^[8][9][10]

Seznam členů vlády

Úřad	Člen vlády[11]		Subjekt		Koalice		Nástup do úřadu	Odchod z úřadu
Předseda vlády	Petr Fiala			ODS		SPOLU	20211128a28. listopadu 2021	úřadující
1. místopředseda vlády Ministr vnitra	Vít Rakušan			STAN		Piráti a Starostové	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí	Marian Jurečka			KDU-ČSL		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Místopředseda vlády pro digitalizaci Ministr pro místní rozvoj	Ivan Bartoš			Piráti		Piráti a Starostové	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Místopředseda vlády Ministr zdravotnictví	Vlastimil Válek			TOP 09		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr financí	Zbyněk Stanjura			ODS		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr zahraničních věcí	Jan Lipavský			Piráti		Piráti a Starostové	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr spravedlnosti	Pavel Blažek			ODS		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr kultury	Martin Baxa			ODS		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr průmyslu a obchodu	Jozef Síkela			nestr. za STAN		Piráti a Starostové	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr zemědělství	Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 1]			KDU-ČSL		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	20220103a3. ledna 2022[13]
	Zdeněk Nekula			KDU-ČSL		SPOLU	20220103a3. ledna 2022[13]	20230628a28. června 2023[14]
	Marek Výborný			KDU-ČSL		SPOLU	20230629a29. června 2023[15]	úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy	Petr Gazdík			STAN		Piráti a Starostové	20211217a17. prosince 2021	20220630a30. června 2022[16]
	Vladimír Balaš			STAN		Piráti a Starostové	20220701a1. července 2022[16]	20230504a4. května 2023[17]
	Mikuláš Bek			STAN		Piráti a Starostové	20230504a4. května 2023[18]	úřadující
Ministryně obrany	Jana Černochová			ODS		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr dopravy	Martin Kupka			ODS		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr(yně) životního prostředí	Anna Hubáčková			nestr. za  KDU-ČSL		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	20221031a31. října 2022[19]
	Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 2]			KDU-ČSL		SPOLU	20221101a1. listopadu 2022[19]	20230310a10. března 2023[21]
	Petr Hladík			KDU-ČSL		SPOLU	20230310a10. března 2023[21]	úřadující
Ministr(yně) pro vědu, výzkum a inovace	Helena Langšádlová			TOP 09		SPOLU	20211217a17. prosince 2021	20240505a5. května 2024[22]
	Marek Ženíšek			TOP 09		SPOLU	20240516a16. května 2024[23]	úřadující
Ministr pro legislativu Předseda Legislativní rady vlády	Michal Šalomoun			nestr. za Piráty		Piráti a Starostové	20211217a17. prosince 2021	úřadující
Ministr pro evropské záležitosti	Mikuláš Bek			STAN		Piráti a Starostové	20211217a17. prosince 2021	20230504a4. května 2023[18]
	Martin Dvořák			STAN		Piráti a Starostové	20230504a4. května 2023[18]	úřadující

Vznik vlády

Jmenování předsedy ODS a lídra koalice SPOLU Petra Fialy do úřadu předsedy vlády bylo plánováno na 26. listopad 2021. Vzhledem k opětovné krátké hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana po pozitivním covidovém testu, provedeném předchozí den, byl tento akt odložen^[24][25] a uskutečnil se 28. listopadu 2021 v prostorách lánského zámku.^[26]

Dne 25. listopadu se své nominace na post ministra průmyslu a obchodu vzdal Věslav Michalik, a to kvůli majetkovým vazbám a podnikatelským aktivitám. Firmy spjaté s rodinou Michalikových si podle Lidových novin a Deníku N vypůjčily 4,5 milionu eur přes anonymní kyperskou společnost^[27][28][29] kterou dle jeho vyjádření vlastnila jeho manželka.^[30] Michalika nahradil investor Jozef Síkela.^[31]

Výhrady ke jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí

Prezident Miloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice.^[32][33][34] Podle Frekvence 1 mu při osobním pohovoru 7. prosince 2021 doporučil, aby odstoupil z kandidatury na tuto pozici.^[35] O tři dny později potvrdil, že Lipavského členem vlády nejmenuje kvůli rozdílným názorům a nedostatečné kvalifikaci.^[36] Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil, přestože jeho výtky k Lipavskému přetrvávaly.^[37] Fiala již předtím avizoval, že v případě odmítavého stanoviska byl připraven podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.^[38][39]

Jako premiér Zeman deklaroval, že ústava nedává prezidentu právo odmítnout jmenování navrženého kandidáta za člena vlády. Při Havlově váhání nad jmenováním Kavana a Grulicha v červenci 1998 uvedl: „… pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy Jak víte, podle ústavy to navrhuje premiér a v takovém případě je to zaručené.“^[40][41]

Ústavní právník Jan Kysela označil případné nejmenování řádně navrženého Lipavského za protiústavní postup, když vlastnímu aktu nebránily žádné právní překážky. Shodný názor vyjádřili jeho kolegové Marek Antoš, Jan Wintr a Ondřej Preuss.^[42] Naopak zastáncem menšinového stanoviska, že podle ústavy „hlavě státu nic jasně nenařizuje návrhu na jmenování vyhovět,“ se stal ústavní právník Aleš Gerloch.^[43]

Jmenování vlády

Dne 13. prosince 2021 Petr Fiala oznámil, že se s prezidentem Milošem Zemanem dohodli na jmenování vlády, které se uskutečnilo 17. prosince 2021 v 11.00 hodin v hudebním sálu lánského zámku.^[44][45]

Zdeněk Nekula z KDU-ČSL byl jmenován ministrem zemědělství 3. ledna 2022 kvůli nařízené covidové izolaci do 21. prosince 2021.^[46] Od nástupu členů vlády do úřadů v prosinci 2021 byl řízením ministerstva zemědělství pověřen Marian Jurečka, předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí.^[47][48]

Vývoj ve vládě

Demise ministra školství Petra Gazdíka

Dne 19. června 2022, poté co média upozornila na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi hlavní obviněné v kauze uplácení v pražském dopravním podniku, se Petr Gazdík rozhodl podat demisi na post ministra školství, mládeže a tělovýchovy k 30. červnu 2022, neboť podle něj vrhaly jeho styky s některými lidmi stín na hnutí STAN.^[49] Premiér jeho rozhodnutí ocenil a označil jej za změnu politické kultury.^[50] Na místo ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl kandidátem Vladimír Balaš.^[51] Prezident republiky Miloš Zeman ho jmenoval dne 29. června 2022 na Pražském hradě, do funkce nastoupil 1. července 2022^[16]

Demise ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové

Dne 7. října 2022 oznámila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, že podá demisi ze zdravotních důvodů. Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka současně oznámil, že kandidátem na její funkci je Petr Hladík.^[52]

Dne 20. října 2022 se měl Petr Hladík sejít s prezidentem republiky Milošem Zemanem, avšak 18. října 2022 zasahovala Policie České republiky na brněnském magistrátu, přičemž zasahovala i v kanceláři Petra Hladíka. Následně Marian Jurečka požádal prezidenta republiky o zrušení plánované schůzky a prezident republiky mu vyhověl. Dále oznámil, že se širší vedení KDU-ČSL bude bavit o dalším postupu dne 20. října 2022.^[53] Širší vedení KDU-ČSL 20. října 2022 oznámilo, že Petr Hladík zůstává nadále kandidátem KDU-ČSL na post ministra životního prostředí.^[54] Dne 27. října 2022 pak prezident republiky přijal demisi Hubáčková a s účinností od 1. listopadu 2022 pověřil řízením ministerstva životního prostředí Mariana Jurečku. Jurečka měl ve funkci zůstat, „dokud se situace nevyjasní“.^[55] Ke konci roku 2022 podal premiér Petr Fiala návrh na jmenování Hladíka ministrem,^[56] prezident Zeman jej však jmenovat odmítl.^[57] V lednu 2023 jmenoval Jurečka Hladíka náměstkem ministra životního prostředí.^[58] Podle premiéra Fialy měl tento stav trvat do března 2023, kdy mělo dojít k inauguraci nového prezidenta republiky Petra Pavla, který oznámil, že je připraven Hladíka jmenovat. Dne 10. března 2023 tak Petr Pavel skutečně učinil a Petr Hladík se stal ministrem životního prostředí.^[21]

Demise ministra školství Vladimíra Balaše

Dne 20. dubna 2023 oznámil ministr školství Vladimír Balaš, že na funkci ze zdravotních důvodů rezignuje.^[59] Prezident Pavel jeho rezignaci přijal k 4. květnu 2023,^[17] kdy Balaše ve funkci nahradil dosavadní ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, jehož místo ve vládě obsadil náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.^[18]

Demise ministra zemědělství Zdeňka Nekuly

Dne 14. června 2023 ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že na funkci ministra rezignuje. Jako důvody uvedl špatné PR a to, že vyvolával kontroverze. Zároveň oznámil, že nahradit jej ve funkci má dosavadní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.^[60] Prezident Petr Pavel dne 26. června 2023 Nekulovu demisi k 28. červnu 2023 přijal^[14] a 29. června 2023 jmenoval Marka Výborného jeho nástupcem.^[15]

Demise ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové

Dne 25. dubna 2024 oznámila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, že rezignuje na svou funkci. Konkrétní důvod neuvedla, avšak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla jako důvod nedostatečné vysvětlování její práce.^[61] Pro Deník N pak Langšádlová objasnila, že měla „málo lajků“.^[62] Její demisi k 5. květnu 2024 přijal prezident Pavel 2. května 2024.^[63] Nástupcem se měl stát ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Ten se však po informacích, že publikoval v tzv. predátorských časopisech práce, které byly na velmi špatné úrovni, rozhodl kandidatury na tuto funkci vzdát. Zároveň se objevily pochybnosti o Tulejově schopnosti hovořit anglicky.^[64][65][66] Langšádlovou nakonec nahradil Marek Ženíšek, kterého prezident Pavel jmenoval ministrem 16. května 2024.^[23]

Důvěra veřejnosti

Na podzim 2023 v polovině mandátu vládě Petra Fialy podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění věřila pouze čtvrtina občanů a ustála třetí pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Premiér Fiala ve sněmovně na svou obhajobu vyjmenoval 70 úspěchů vlády. Ty jsou podle komentátora portálu Seznam Zprávy Martina Čabana sice hmatatelné, ale volby nevyhrávají.^[67] Politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci však upozornila, že ačkoli "vláda sama velmi kriticky posuzovala komunikaci v době pandemie, tak se příliš nepoučila a není schopná vysvětlovat, jak zásadní reformy a jejich dopady, tak ani proaktivně komunikovat klíčové priority, zvládání krizí, nebyla ani schopná mírnit napjaté nálady.“ Podle komentátora Stanislav Bilera „lidé vnímají rozpor jednotlivých slov a činů. To bylo extrémně patrné, když vláda nastoupila s tím, že školství a vzdělání je priorita, a pak v červnu přijde neuvěřitelný návrh od ministra financí, že ze školství sebere skoro 30 miliard, a není k tomu žádné vysvětlení.“^[68]

Výzva k vystoupení České republiky z OSN

Koncem října 2023 vyzvala ministryně obrany Jana Černochová k vystoupení České republiky z Organizace spojených národů, přičemž jako důvod uvedla rezoluci OSN, v níž Valné shromáždění OSN velkou většinou vyzvalo ke zlepšení humanitární situace a k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy. Proti této rezoluci hlasovalo kromě Izraele jen dalších 13 z 193 členských států včetně Česka. Její výzvu k odchodu z OSN vzápětí odmítli jak zástupci opozice, tak její vládní kolegové včetně ministra zahraničních věcí Jana Lipavského a premiéra Petra Fialy.^[69][70]

Odkazy

Poznámky

Reference

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk