Vlastimil Brodský
Narodenie	15. december 1920 Hrušov nad Odrou, Česko
Úmrtie	20. apríl 2002 (81 rokov) Slunečná, Česko
Povolanie	herec
Filmový portál  Divadelný portál  Biografický portál

Vlastimil Brodský, priateľmi a kolegami prezývaný Bróďa (* 15. december 1920, Hrušov nad Odrou – † 20. apríl 2002, Slunečná) bol český herec, dlhoročný člen hereckého súboru Divadla na Vinohradech.

V čase jeho štúdia na gymnáziu sa s ním rodičia presťahovali zo Sliezska do Prahy. V decembri roku 1939 zložil skúšky do elévského zboru - súkromnej hereckej školy E. F. Buriana, založenej pri jeho slávnom divadle D40. K pedagógom tu okrem Buriana patrila napr. Lola Skrbková a Nina Jirsíková. Pôvodne sa tu chcel zlepšiť v tanci (vedel stepovať a dokonca viedol aj tanečné kurzy), ale Burian si všimol jeho talent a odporučil mu dráhu hereckú. V sezóne 1939/1940 sa začal Brodský objavovať v zbore v Burianových hrách, prvým samostatným javiskovým prejavom bolo potom v D41 vystúpenie v Zeyerovej Staré histórii, kde stvárnil úspešne niekoľko osôb a predmetov, napr. muzikanta, nosiča, okno a zámok. Keď nacisti v roku 1941 Buriana zatkli a divadlo zavreli, chvíľu ešte zotrval v tu ustavenom a Františkom Salzerom vedenom Divadle Na Poříčí, tretej scéne Divadla na Vinohradoch, neskôr spoločne s ostatnými spolužiakmi pomohol rozbehnúť pololegálne divadlo Větrník. Divadlo sídlilo v rokoch 1941 - 1944 v Divadélku pro 99 vo výstavnej sieni U Topičů na Národní třídě, v roku 1944 potom krátko v ženskom klube v ulici Ve Smečkách. Vo Větrníku boli partnermi Brodského napríklad Zdeněk Míka, Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková a konzervatoristi Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský. Súbežne s pôsobením vo Větrníku hral aj v Pražském dětském divadle Míly Mellanovej. V roku 1944 odišiel z Větrníka a založil spolu s niekoľkými kolegami Pražské divadelní studio, ktoré sa však po nevydarenej premiére rozpadlo.

Vrátil sa späť do Větrníka a v máji 1946 odišiel s niekoľkými hercami do Divadla satiry (vtedy ešte nepôsobilo na svojej neskoršej scéne vo Vodičkovej ulici), kde pôsobil v sezóne 1946 - 47 a na chvíľu sa potom ešte vrátil k E. F. Burianovi do divadla D47.

Sklamaný vtedajším umeleckým a politickým smerovaním svojho majstra prešiel nakoniec so skupinou mladých hercov (O. Krejča, A. Hegerlíková, Z. Řehoř, Z. Dítě) za Jiřím Frejkom, do Divadla na Vinohradech kde zotrval aj po Frejkovom odchode a po vzniku Divadla československej armády a bol členom súboru až do roku 1990 a aj neskôr tu pôsobil ako stály hosť.

V postavách, ktoré stvárnil, objavoval ľudskú obyčajnosť, svoje postavy vystihoval poetickou skratkou, jeho komika bola označovaná za neobyčajne ľudskú. Býval charakterizovaný ako tragikomický typ herca.

Od roku 1946 sa objavoval pravidelne vo filme. Spolupracoval napr. s Otakarom Vávrom, Martinom Fričom a našiel spoločný umelecký pohľad so Zdeňkom Podskalským, v ktorého niekoľkých filmoch sa neskôr objavil. Ako jediný český herec získal cenu Berlínskeho medzinárodného filmového festivalu Zlatý medveď za rolu v nemeckom filme Jakub lhář, zápornú postavu si zahral aj v oscarovej snímke Ostře sledované vlaky. V roku 2002 získal Českého leva za najlepší mužský herecký výkon v hlavnej úlohe vo filme Babí léto.

Bol tiež výborným rozhlasovým a dabingovým hercom, niekoľko desiatok rokov pôsobil vČeskoslovenskom rozhlase ako populárny škriatok Hajaja, ktorý čítal každý deň deťom rozprávky na dobrú noc. Na gramofónových platniach vyšli Hajajovy pohádky (Supraphon), Brodský nahovoril tiež napr. postavu Švejka v Osudech dobrého vojáka Švejka (Ultraphon), Bondyho vo Válce s mloky (Supraphon), alebo tatka Šmolku v seriáli Šmolkovia.

Z rozvedeného prvého manželstva s tenistkou Bíbou Křeplkovou pochádza jeho syn Marek Brodský a z rozvedeného druhého manželstva s herečkou Janou Brejchovu pochádza jeho dcéra Tereza Brodská, herečka.

Dňa 20. apríla 2002 spáchal samovraždu.

Je po ňom pomenovaná ulica v Prahe.

Pochovaný je spolu s rodičmi v Slnečnej, kde mal chalupu, na tamojšom cintoríne.

• 1967 zaslúžilý umelec
• 1967 Cena Jaroslava Průchy
• 1975 Národná cena NDR
• 1975 Strieborný medveď na Berlinale
• 1981 Cena československého rozhlasu
• 1984 Zlatá nymfa
• 1988 národný umelec
• 1997 Cena Thálie za celoživotné majstrovstvo v činohre
• 2001 Medaila Za zásluhy
• 2001 Český lev
• 2002 Cena Za mimoriadny umelecký prínos svetovému filmu-in memoriam

• 1940 D. C. Faltis: Strašidlo cantervillské, Tomáš Alva, D41, réžia E.F. Burian
• 1940 Josef Šmída: Lancelot a Alexandrina, Renaldo, divadélko Větrník, r. Josef Šmída
• 1941 R. A. Stemmle: Honzík pára, udatný krejčík, Pražské dětské divadlo, r. M. Procházka
• 1942 J. Mahen: Husa na provázku, Klaun Dvojka, divadélko Větrník, réžia J. Šmída
• 1942 J. Pokorný: Písně Omara Pijáka, titul. rola, divadélko Větrník, r. J. Šmída
• 1943 František Němec, J. Šmída: Sentimentální romance, Matula, divadélko Větrník, r. J. Šmída
• 1943 G. Raeder, A. Heyduk: Aladin a kouzelná lampa, Mambu, Pražské dětské divadlo, r. Míla Mellanová
• 1944 J. Mecer, V. Vaňátko: Chlapci z rybářské uličky, Tonda šerif, Nezávislé divadlo, r. V. Vaňátko
• 1945 A. Suchovo-Kobylin: Smrt Tarelkinova, Raspljujev, divadélko Větrník, r. J. Šmída
• 1946 Josef Kainar: Akce Aibiš, Velký Aibiš, Divadlo satiry, r. Alfréd Radok
• 1947 B. Benešová: Věra Lukášová, Jarka Kohout, D48, r. E. F. Burian
• 1948 E. F. Burian: Není pozdě na štěstí?, D48, r. E. F. Burian
• 1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Dauphin, Divadlo na Vinohradech, r. Jiří Frejka
• 1949 W.Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hladolet, Divadlo na Vinohradech, r. J. Frejka
• 1950 V. Gusev: Sláva, Studěncov, Divadlo čs. armády, r. Otto Haas
• 1951 Alois Jirásek: Jan Hus, Schadernich, Divadlo čs. armády, r. O. Haas
• 1952 S. Vurgun: Východ slunce, Mamulija, Divadlo čs. armády, r. Jan Škoda
• 1953 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Don Juan, Divadlo čs. armády, r. Jan Škoda
• 1955 J. K. Tyl: Paličova dcera, Prokop, Ústřední divadlo čs. armády, réžia J. Strejček
• 1957 A. Fadějev: Mladá garda, Serjoža Tulenin, Ústřední divadlo čs.armády, r. O. Haas a M. Stehlík
• 1960 Ilja Prachař: Svět kde se nežebrá, Slepánek, Ústřední divadlo čs. armády, r. J. Škoda
• 1963 Jaroslav Dietl: Nehoda, Honza, Ústřední divadlo čs. armády, r. František Štěpánek
• 1963 Jaroslav Hašek, Pavel Kohout: Švejk, Katz, Ústřední divadlo čs. armády, r. Pavel Kohout
• 1965 A. Wesker: Čtyři roční doby, Adam, Ústřední divadlo čs. armády, r. Václav Hudeček
• 1966 Luigi Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost, Dr. Pulejo, Divadlo na Vinohradech, r. F. Štěpánek
• 1967 Pavel Kohout: August August, august, titul. rola, Divadlo na Vinohradech, r. Jaroslav Dudek
• 1967 Neil Simon: Podivný pár, Felix Ungar, Divadlo na Vinohradech, r. J. Dudek
• 1974 Neil Simon: ...vstupte!, Willie Clark, Divadlo na Vinohradech, r. F. Štěpánek

• 1937 – Svět patří nám
• 1946 – Nezbedný bakalář, rola: mendík, r. Otakar Vávra
• 1948 – Vzbouření na vsi, Venca Kurál, r. J. Mach
• 1949 – Vstanou noví bojovníci, Reiter, réžia J. Weiss
• 1953 – Tajemství krve, dr. Kozdera, réžia Martin Frič
• 1954 – Jan Hus, Jochlík, réžia Otakar Vávra
• 1955 – Jan Žižka, Jochlík, réžia Otakar Vávra
• 1957 – Poslušně hlásím
• 1957 – Florenc 13.30, Čuc, réžia M. Mach
• 1958 – Tři přání, Karel, réžia J. Kadár a Elmar Klos
• 1959 – Kam čert nemůže, Borovička, réžia Zdeněk Podskalský
• 1960 – Přežil jsem svou smrt, väzeň, réžia Vojtěch Jasný
• 1961 – Hledá se táta, žel. strážnik, réžia F. Daniel
• 1962 – Transport z ráje, mukl, réžia Z. Brynych
• 1963 – Až přijde kocour, Robert, réžia Vojtěch Jasný
• 1963 – Táto, sežeň štěně, Jakoubek, réžia M. Vošmik
• 1964 – Kdyby tisíc klarinetů, pplk. Helmuth, réžia J. Roháč a V. Svitáček
• 1964 – Čintamani a podvodník, Holub, réžia J. Krejčík
• 1965 – Bílá paní, Pupenec, réžia Zdeněk Podskalský
• 1966 – Lidé z maringotek, beznohý, réžia Martin Frič
• 1966 – Ostře sledované vlaky, Zedníček, réžia Jiří Menzel
• 1966 – Ženu ani květinou neuhodíš, réžia Zdeněk Podskalský
• 1968 – Všichni dobří rodáci
• 1968 – Rozmarné léto
• 1968 – Farářův konec
• 1969 – Skřivánci na niti
• 1969 – Světáci
• 1970 – Psi a lidé
• 1970 – Ďábelské líbánky, réžia Zdeněk Podskalský – rola: docent Richard Kostohryz
• 1973 – Noc na Karlštejně
• 1975 – Jakub lhář (nominácia na Oscara)
• 1977 – Zítra vstanu a opařím se čajem
• 1977 – Ať žijí duchové!
• 1981 – Tajemství hradu v Karpatech
• 1984 – Rozpuštěný a vypuštěný
• 1984 – Lucie, postrach ulice
• 1991 – Freonový duch
• 2001 – Babí léto

• 1956 – Sisyfos a smrt, rola: novinár, réžia J. Matějovský
• 1958 – Zimní pohádka, pastier, réžia J. Bělka
• 1959 – Zápisky kriminalistovy, Šejnin, réžia J. Dudek
• 1960 – Záhady aneb s Karlem Čapkem v soudní síni, Vondráček, réžia František Filip
• 1960 – Jak šel Ferda do světa
• 1962 – Slzy, které svět nevidí, Dvojetočjev, réžia M.Frič
• 1963 – Uspořená libra
• 1964 – Obraz, Podger, réžia M. Frič
• 1966 – Konec velké epochy
• 1969 – Pan Tau
• 1970 – Brouk v hlavě
• 1971 – F. L. Věk
• 1974 – Zahrada
• 1974 – Hodíme se k sobě, miláčku?
• 1980 – Arabela
• 1981 – Počítání oveček
• 1983 – Návštěvníci
• 1983 – Tažní ptáci
• 1984 – Rozpaky kuchaře Svatopluka - vrchný Grab
• 1985 – Slavné historky zbojnické
• 1986 – Veselé vánoce přejí chobotnice
• 1989 – Utopím si ho sám
• 1990 – Arabela se vrací
• 1990 – Smrt barona Gandary
• 1995 – Den kdy unesli papeže

• 1957 - filmový scenár Mezi nebem a zemí – podľa scenára nakrútil potom Z. Podskalský rovnomenný celovečerný film, v hlavnej úlohe pracovníka Nováčika vystúpil Vlastimil Brodský
• Kniha pre deti O ničem (v spolupráci s výtvarníkom Brychta), vyd. SNDK

• Josef Balvín: Vlastimil Brodský. Orbis : Praha, 1967
• Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 16. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8, s. 22–24.
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, s. 270–1, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, s. 244, 255
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, s. 52–3, 95–6, 104, 135, 171–2, 214, 292, 311, 376, 426, 440, ISBN 978-80-200-1502-0
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, s. 403, ISBN 80-207-0419-1
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, s. 448, ISBN 80-204-0493-7
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 84–85.
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, s. 526–530, 536, 538–540, 631–2, 667
• V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, s. 179
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 73.
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, s. 83, 85, 92, 96–7, 102, 107, 115, 125, 137, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
• Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, s. 32, 82.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 140–141.
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, s. 106, 181, 325–7, 329, 384, ISBN 80-207-0485-X
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, s. 134, 175, 193, ISBN 978-80-239-9603-6

• Commons ponúka multimediálne súbory na tému Vlastimil Brodský

• Vlastimil Brodský v Internet Movie Database (po anglicky)
• Vlastimil Brodský v Česko-Slovenskej filmovej databáze
• Vlastimil Brodský v Kinoboxe
• Heslo v encyklopédii Kdo bzl kdo Archivované 2020-07-30 na Wayback Machine
• Vlastimil Brodský na webe Animovaný svet
• Vlastimil Brodský na Dabingforum.cz

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Vlastimil Brodský na českej Wikipédii.