Volba prezidenta České republiky 2003
Stát	Česko Česko
Druh voleb	prezidentské
Volební termín	15. ledna 2003 24. ledna 2003 28. února 2003
Předchozí volby	1998
Následující volby	2008
Počet kandidátů	7
Výsledky
Václav Klaus Jan Sokol ODS vládní koalice 142 hlasů 124 hlasů zvolený kandidát nezvolený kandidát

Volby prezidenta České republiky 2003 byly třetí parlamentní volbou prezidenta České republiky, která proběhla na třech společných schůzích obou komor Parlamentu České republiky ve Španělském sále Pražského hradu ve dnech 15. a 24. ledna a 28. února 2003. Na třetí schůzi byl novým prezidentem České republiky zvolen Václav Klaus, který do úřadu nastoupil po Václavu Havlovi.

Ve volbách bylo postupně nominováno sedm prezidentských kandidátů, mezi kterými se objevili tři bývalí předsedové vlád České republiky jmenovitě; Václav Klaus nominovaný ODS, Petr Pithart nominovaný KDU-ČSL v první volbě a Miloš Zeman nominovaný ČSSD ve druhé volbě. V prvním volbě byli nominováni také tito kandidáti: bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš nominovaný ČSSD a právník Miroslav Kříženecký nominovaný KSČM. Do druhé volby byla nominována senátorka Jaroslava Moserová. Pro třetí opakování prezidentské volby byl jako kandidát vládní koalice nominován profesor Jan Sokol. Václav Klaus ve třetím kole hlasování získal těsnou většinu 142 hlasů.

Zdlouhavý a komplikovaný proces volby prezidenta vedl k prvním vážnějším úvahám o zavedení přímé volby prezidenta.^[1][2]

Průběh voleb

První volba 15. ledna

První prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 15. ledna 2003. Této volby se účastnili kandidáti čtyř parlamentních stran. Občanská demokratická strana nominovala Václava Klause. Česká strana sociálně demokratická byla rozdělena mezi modernisty a tradicionalisty, přičemž tzv. levicové křídlo strany prosazovalo navzdory vedení předsedy Vladimíra Špidly jako kandidáta Miloše Zemana.^[2] Vzhledem k tomu bylo vyhlášeno jakési vnitrostranické referendum či anketa, v němž přesvědčivě zvítězil bývalý předseda strany Miloš Zeman a na druhém místě se umístil bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který nakonec kandidoval v prvním kole, protože Zeman se chtěl účastnit až druhého volebního pokusu.^[1] KDU-ČSL nominovala bývalého předsedu první svobodně zvolené vlády Petra Pitharta považovaného za favorita volby, který je schopný porazit Václava Klause.^[2] Naproti tomu právník Miroslav Kříženecký, kandidát nominovaný KSČM, neměl naději na významný volební úspěch.^[3]

• 
  Václav Klaus (ODS)
• 
  Petr Pithart (KDU-ČSL)
• 
  Jaroslav Bureš (ČSSD)
• 
  Miroslav Kříženecký (KSČM)

První prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 15. ledna 2003. V úvodu schůze vystoupil odcházející prezident Václav Havel a po jeho projevu následně bylo, poprvé v historii samostatné České republiky, umožněno všem kandidátům přednést své projevy.^[2]

V prvním kole prezident nebyl zvolen žádný kandidát. Druhé a třetí kolo absolvovali Václav Klaus a Petr Pithart, ale nikdo z nich nedokázal získat většinu hlasů volitelů.^[4] Volba prezidenta tak skončila neúspěšně.^[3] Tato první volba ukázala i nejednotnost ČSSD a mezi voliteli se také projevila mnohem větší podpora Václava Klause, než se očekávalo.^[2]

Druhá volba 24. ledna

Druhá prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 24. ledna 2003. Do druhého kola ODS opětovně jmenovala Václava Klause. ČSSD nominovala Miloše Zemana. KDU-ČSL a US-DEU společně s nezařazenými senátory nominovaly senátorku za ODA Jaroslavu Moserovou.

• 
  Václav Klaus (ODS)
• 
  Jaroslava Moserová (ODA)
• 
  Miloš Zeman (ČSSD)

Volba opět proběhla formou tajného hlasování.^[2]

V prvním kole volby překvapivě vypadl sociálnědemokratický kandidát Miloš Zeman, který získal hlasy části komunistických poslanců,^[2] ale nehlasovala pro něj většina sociálnědemokratických poslanců a senátorů.^[2][3] Okamžitě po oznámení neoficiálních výsledků opustil Miloš Zeman Pražský hrad.^[3][2] Do druhého kola postoupil bývalý předseda vlády Václav Klaus a senátorka Jaroslava Moserová, žádný z kandidátů nedosáhl požadovaného kvóra volitelských hlasů a prezident tak nebyl zvolen.^[5] Obdobná situace nastala také ve třetím kole a volba tak skončila bez výsledku.^[2] Během volby nicméně soustavně posiloval Václav Klaus, kandidát opoziční ODS.^[3] Přesto podle novináře Erika Taberyho bylo úsilí aktérů napřeno k tomu, aby nevyhrál nikdo, zejména Miloš Zeman ne, a skutečný boj tak probíhal pouze v prvním kole.^[6] Po této volbě se začalo šířeji hovořit o zavedení přímé volby prezidenta.^[2][1]

Třetí volba 28. února

Třetí prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 28. února 2003. Úřad prezidenta republiky byl v té době již neobsazen, protože funkční období Václava Havla skončilo 2. února 2003. Pravomoci prezidenta převzali předseda vlády Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.^[2]

• 
  Václav Klaus (ODS)
• 
  Jan Sokol (vládní koalice)

Do třetí volby ODS opětovně jmenovala Václava Klause. Vládní koalice se rozhodla postavit proti Klausovi společného kandidáta. Hledání kandidáta, který by vyhovoval požadavkům všech stran, však bylo zmatené.^[2] Nakonec vládní koalice nominovala jako prezidentského kandidáta profesora Jana Sokola,^[3] děkana Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a bývalého ministra školství ve vládě Josefa Tošovského. Volilo se formou tajného hlasování.^[2]

V prvním ani druhém kole nedokázal žádný z kandidátů získat většinu hlasů volitelů. Třetí pokus o volbu prezidenta byl sledován znepokojenou veřejností, která očekávala jasný výsledek. Pod tímto tlakem někteří poslanci a senátoři vládní koalice otevřeně deklarovali podporu Klausovi.^[3][2] Jan Sokol byl kvůli své víře a disidentské minulosti pro KSČM nepřijatelným kandidátem.^[2] Poslanci KSČM kritizovali zejména jeho názory na odsun sudetských Němců z Československa.^[2] Většina poslanců a senátorů KSČM se tak rozhodla ve třetím kole podpořit Václava Klause,^[3][2] který ve třetím kole prezidentské volby skutečně zvítězil.

Prezidentský slib

Václav Klaus složil prezidentský slib 7. března 2003 a stal se tak v pořadí druhým prezidentem České republiky, ještě před obřadem položil Václav Klaus věnec k soše prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka na Hradčanském náměstí.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• TABERY, Erik. Hledá se prezident : zákulisí voleb hlavy státu. Praha: Respekt, 2008. ISBN 9788090376670. 
• PS a Senát 2002-2006, 1. schůze. www.psp.cz . 2003-01-15 . Dostupné online. 
• PS a Senát 2002-2006, 2. schůze. www.psp.cz . 2003-01-24 . Dostupné online. 
• PS a Senát 2002-2006, 3. schůze. www.psp.cz . 2003-02-28 . Dostupné online. 
• LUTIŠAN, Vojtěch. Volba prezidenta republiky v České republice. Brno, 2009. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Vojtěch Šimíček. Dostupné online.
• NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.

Související články

• Prezident České republiky
• Volba prezidenta České republiky

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Věrnost republice slíbí prezident již po pětadvacáté. Podívejte se na inaugurace Masaryka, Háchy, Gottwalda či Havla. ČT24 online. 2023-03-08 cit. 2023-03-08. Dostupné online. 
• 2003 - Volba prezidenta 2008 (Český rozhlas). Český rozhlas online. 2008-02-08 cit. 2018-01-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16. 
• Českým prezidentem byl zvolen Václav Klaus — 2003 — Ve stopách doby — Vyprávěj — Česká televize online. Česká televize, rev. 2014-03-25 cit. 2018-01-16. Dostupné online.