A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019 | |
---|---|
Stát | Česko |
Druh voleb | evropské |
Volební termín | 24. a 25. května 2019 |
Předchozí volby | 2014 |
Následující volby | 2024 |
Volební účast | 28,72 % |
Počet kandidátů | 39 |
Volby do Evropského parlamentu v roce 2019 se v Česku konaly v pátek 24. a v sobotu 25. května 2019 v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. Jejich uskutečnění v tento termín vyhlásil prezident Miloš Zeman.[1] Česko bylo jedinou zemí, kde se volilo dva dny.[2]
Nově zvolený Evropský parlament byl opět složen ze 751 poslanců, Česká republika v něm získala 21 zástupců. Původně se měl počet mandátů snížit na 705 v důsledku plánovaného vystoupení Spojeného království z Evropské unie,[3] protože se však termín opakovaně odkládal, začala se britská vláda připravovat na účast ve volbách.[4][5]
Čeští občané mohli vybírat kandidáty z 39 politických uskupení, což bylo uváděno jako velmi vysoké číslo (kupř. v Itálii se v těchto volbách do evropského parlamentu ucházelo 18 stran a hnutí).[6] V několika obcích byly volby spojené s místními referendy. Stalo se tak v Holubicích a Lovčicích na jižní Moravě, ve středočeských Měchenicích a v pražské části Běchovice.[7]
Ve všech krajích kromě Prahy vyhrálo ANO 2011, celkově získalo 21,18 % hlasů a 6 mandátů v Evropském parlamentu.[8] Za ANO následovala ODS, Piráti, dále STAN+TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Volební účast byla 28,72 %,[9] je tak druhou nejmenší volební účastí ze všech států EU po Slovensku.[10]
Předchozí volby a obhajoby mandátů
Předchozí volby do Evropského parlamentu se v České republice konaly ve dnech 23. a 24. května 2014. Volební účast dosáhla 18,2 %. Ve volbách uspěli následující subjekty a kandidáti:
- ANO: 16,13 % hlasů a 4 mandáty (Pavel Telička, Petr Ježek, Dita Charanzová a Martina Dlabajová),
- Koalice TOP 09 a STAN: 15,95 % hlasů a 4 mandáty (Jiří Pospíšil, Luděk Niedermayer, Jaromír Štětina a Stanislav Polčák),
- ČSSD: 14,17 % hlasů a 4 mandáty (Jan Keller, Olga Sehnalová, Pavel Poc a Miroslav Poche),
- KSČM: 10,98 % hlasů a 3 mandáty (Kateřina Konečná, Miloslav Ransdorf a Jiří Maštálka),
- KDU-ČSL: 9,95 % hlasů a 3 mandáty (Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský),
- ODS: 7,67 % hlasů a 2 mandáty (Jan Zahradil a Evžen Tošenovský)
- Svobodní: 5,24 % hlasů a 1 mandát (Petr Mach).[11]
V průběhu volebního období došlo ke dvěma změnám. Nejprve v lednu 2016 zemřel Miloslav Ransdorf a nahradil jej stranický kolega Jaromír Kohlíček, poté na konci srpna 2017 rezignoval Petr Mach a nahradil jej kolega Jiří Payne.[12][13] S hnutím ANO také ukončili spolupráci nestraníci Pavel Telička (v říjnu 2017) a Petr Ježek (v lednu 2018), svůj mandát však nadále vykonávali.[14][15]
Kandidatury stávajících europoslanců
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se rozhodli již nekandidovat Jiří Maštálka (KSČM)[12] či Jan Keller a Miroslav Poche (oba za ČSSD).[16] Svůj mandát se též rozhodl neobhajovat Jiří Payne (Svobodní). Jaromír Štětina nejprve v prosinci 2018 oznámil, že již nebude kandidovat za TOP 09,[17] aby pak v lednu 2019 dodal, že zakládá nové hnutí Evropa společně (ESO) s úmyslem ve volbách kandidovat.[18] Pavel Telička a Petr Ježek ukončili spolupráci s ANO a založili hnutí HLAS, se kterým rovněž kandidovali.[19]
Volební systém a jeho kritika
Někteří kritici systému vytýkali, že přepočítávání hlasů vede ke zkreslení vůle voličů.[20] Další kritika se týkala pětiprocentní hranice, kterou její kritici navrhovali nahradit „pouze «přirozenou hranicí» danou počtem mandátů“ s tím, že by pak pro voliče mělo větší smysl volit kandidáty menších hnutí či stran. Tento názor podporovala i rozhodnutí německého Ústavního soudu.[21] Český Nejvyšší správní soud byl podobného názoru, oproti tomu český Ústavní soud měl pětiprocentní hranici za přiměřenou.
Kandidáti
Pro volby do Evropského parlamentu 2019 byly na Ministerstvo vnitra ČR podány ve stanovém termínu 19. března 2019 přihlášky celkem 40 politických stran, hnutí a volebních koalic.[22] Ministerstvo rozhodlo o jejich registraci 6. dubna, z voleb byla vyřazena Moravská a Slezská pirátská strana, zbylých 39 přihlášených stran bylo k volbám přijato.[23][24]
Voliči tak mohli vybírat z dosud největšího počtu 39 kandidujících stran, hnutí či jejich koalic, které celkově nominovaly 841 kandidátů.[7][25] Podíl kandidujících žen byl 23,9 %.[26] Ještě méně jich bylo na tzv. volitelných (prvních třech) místech kandidátek, asi 20 %, lídryněmi kandidátek byly ženy jen v 13 procentech, mimo jiné Dita Chranzová za ANO či Kateřina Konečná za KSČM.[27] Věkové rozpětí kandidátů bylo mezi 21 a 82 lety, průměrně 47,6 roku.[26]