A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Volby do krajských zastupitelstev České republiky 2020 proběhly 2. a 3. října 2020 současně s prvním kolem voleb do Senátu.[1] Byli zvoleni krajští zastupitelé ve 13 krajích mimo hlavní město Prahu, kde má pravomoci obdobné krajskému zastupitelstvu Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Jednalo se o šesté volby do zastupitelstev krajů v České republice. Vzhledem k pandemii covidu-19 vláda schválila zákon, který umožnil volit lidem v karanténě.[2] Náklady na hygienická opatření činily okolo 24 milionů korun a celkový rozpočet krajských a senátních voleb byl ve výši 450 milionů korun.[3]
Do zastupitelstev kandidovalo celkem 9 728 lidí, z toho 7 048 mužů (72,5 %) a 2 680 žen (27,5 %). Průměrný věk byl 48 let. Nejstaršímu kandidátu bylo 91 let a byl také nejstarším v dosavadní historii krajských voleb. Bez politické příslušnosti bylo 37 % kandidátů. Ve 13 krajích zaregistrovalo 85 subjektů celkem 215 kandidátních listin.[4] Celkový počet křesel v krajských zastupitelstvech byl 675.
Příprava voleb
Kandidátní listiny musely strany a hnutí podat nejpozději do úterý 28. července 2020, a to do 16.00 hodin příslušnému krajskému úřadu. Kandidovat mohl občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a byl přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu příslušného kraje.[5]
Státní volební komise 18. srpna 2020 vylosovala kandidujícím subjektům pořadová čísla, určená k označení volebních lístků. Těch bylo celkově o 4 méně než v předchozích volbách roku 2016.[6] Volební lístky se začaly tisknout 2. září.[7] Na přelomu srpna a září rovněž média informovala o tom, že pandemie covidu-19 ovlivní jak přípravu volebních místností, tak i složení volebních komisí, neboť zejména senioři často odřekli svou účast.[7][8] Ministerstvo vnitra s ohledem na to snížilo počty členů komisí.[8]
Pozadí
Předchozí volby vyhrálo hnutí ANO. ČSSD utrpěla poměrně výraznou porážku a ztratila mnoho mandátů a skončila druhá.[9] V roce 2017 se konaly volby do PSP ČR, které vyústily v opětovné vítězství ANO, ČSSD skončila šestá. Pravicová ODS skončila ve sněmovních volbách druhá, následována Piráty a hnutím SPD.[10] Od té doby ODS a Piráti soupeřili o pozici hlavní opoziční strany.[11]
Hnutí TOP 09 a STAN jednala o možné volební spolupráci, ale v prosinci roku 2019 jednání skončila a hnutí se rozhodla spolupracovat pouze v několika krajích.[12] V únoru roku 2020 ODS a TOP 09 v Plzeňském kraji schválily společnou kandidátku, která umožnila kandidátům TOP 09 kandidovat na kandidátce ODS.[13] Podobné smlouvy byly schváleny i v Pardubickém kraji a Moravskoslezském kraji.[14][15] ODS také vytvořila volební koalice s KDU-ČSL v Karlovarském kraji[16] a se STAN a Východočechy v Královéhradeckém kraji.[17]
Česká pirátská strana spolupracovala se STAN v Olomouckém kraji, v ostatních krajích se však rozhodla vystupovat samostatně.[18]
Hnutí Trikolóra uzavřelo dohodu se Svobodnými a Soukromníky, tyto dohody byly uzavřeny ve většině krajů. Tyto volby byly pro hnutí Trikolóra prvními od jejího ustanovení.[19]
Pandemie covidu-19
Volby proběhly během pandemie onemocnění covidu-19, v červenci 2020 bylo oznámeno, že lidé v karanténě nebudou moci volit. Opoziční strany toto rozhodnutí kritizovaly.[20] To vedlo vládu k přípravě zákonů, které umožní lidem v karanténě volit. Byly představeny 4 možnosti volby – drive-in volby z automobilu, volba prostřednictvím zastoupení nebo speciální volební komise, která může navštívit lidi v karanténě a byly oznámeny speciální volební okrsky.[21] Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček oznámil, že Parlament by měl schválit všechny tyto možnosti. Strany TOP 09, STAN a Piráti se rozhodli podpořit pouze volby pomocí drive-in a speciální volební okrsky. ODS se rozhodla podpořit drive-in a speciální okrsky, ale byla proti volbě s pomocí zástupce.[22]
Kampaň
ANO 2011 (ANO)
Hnutí se rozhodlo kandidovat ve všech regionech samostatně, také se rozhodlo na kandidátku zapsat mnoho poslanců hnutí.[23] Hnutí ANO bylo bráno jako favorit voleb, mělo v předcházejícím volebním období 5 hejtmanů a nejvyšší počet mandátů v krajských zastupitelstvech. Dle volebních modelů bylo očekáváno, že hnutí ANO zvítězí ve všech krajích, kromě Libereckého a Středočeského.[24] Krom dosavadních hejtmanů hnutí kandidovali na hejtmanské posty například poslanec Martin Kolovratník v Pardubickém kraji nebo 1. náměstek plzeňského primátora Roman Zarycký.
Hnutí spustilo kampaň 3. září 2020, kampaň byla provázána slogany "Ukázaná platí" a "Činy místo slov." Hnutí doufalo v to, že voliči ocení jejich dosavadní práci v krajích a ve vládě.[25]
Občanská demokratická strana (ODS)
Martin Kupka byl zvolen volebním manažerem pro krajské volby, také kandidoval na hejtmana Středočeského kraje. Mezi další kandidáty na hejtmany patřili bývalý policejní prezident Martin Červíček, bývalý ministr průmyslu a obchodu v Nečasově vládě Martin Kuba a bývalý náměstek ministra školství Jiří Nantl. ODS v některých krajích kandidovala ve spolupráci s menšími stranami. Kupka připustil, že kampaň strany je ovlivněna pandemií onemocnění covid-19 a její omezení oddálilo spuštění kampaně a změnilo zacílení primárně na sociální sítě.[26]
ODS spustila kampaň dne 24. června 2020 se sloganem "Postavme Česko na nohy" a "Změňme to spolu".[27]
Česká pirátská strana (Piráti)
Česká pirátská strana spustila kampaň dne 22. června 2020.[28] Kampaň běžela pod heslem "Šance změnit budoucnost". Strana ve většině krajů kandidovala samostatně, pouze v Olomouckém kraji kandidovala ve spojení s hnutím Starostové a nezávislí, společným kandidátem na hejtmana zde byl manažer a olomoucký zastupitel Josef Suchánek z hnutí STAN.[29] Také v ostatních krajích na hejtmany kandidovaly obvykle nové tváře známé spíše z komunální politiky nežli celostátně.
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
Michal Hašek se 23. dubna 2020 stal volebním manažerem, na tuto pozici byl vybrán lídrem strany Janem Hamáčkem.[30] Strana v přecházejícím volebním období držela 5 hejtmanských křesel, Ivana Stráská, Jiří Běhounek, Martin Netolický a Jiří Štěpán se rozhodli jít do dalších voleb jako kandidáti na hejtmana za ČSSD,[26][31] Josef Bernard se rozhodl jít do dalších voleb jako kandidát na hejtmana za STAN.[32] Novým kandidátem na hejtmana byl například Robin Povšík ve Středních Čechách nebo Marek Šlapal v Jihomoravském kraji. Strana se v některých krajích rozhodla vytvořit volební koalice pro zmírnění očekávaných ztrát.[33] Dle průzkumů by ČSSD neměla překročit požadovaných 5 % v 10 z 13 krajů.[34] ČSSD tak vytvořila koalice v Pardubickém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji.[35] Strana také čelila hnutím, které vznikly oddělením z ČSSD, jako například Změna 2020 vedená v Jihočeském kraji Jiřím Zimolou[36] nebo Idealisty.cz v Jihomoravském a dalších krajích.[37]
Dne 4. července 2020 bylo oznámeno, že byla vypovězena volební aliance Lepší sever v Ústeckém kraji. Vedení regionální organizace uvedlo, že by chtělo pokračovat v alianci, ale že rozhodnutí přišlo z vedení strany.[38] To vedlo k rozluce, kdy se vedení ČSSD rozhodlo podat samostatnou kandidátku v Ústeckém kraji i bez podpory místní organizace. Na kandidátce se tak objevil např. bývalý poslanec Jaroslav Krákora nebo kontroverzní politik Petr Benda, který dříve kandidoval na kandidátkách Dělnické strany sociální spravedlnosti nebo Národních socialistů - levice 21. století. Kandidátka byla podporována také hnutím Pro Sport. Lídr krajské organizace Miroslav Andrt uvedl, že pro něj bylo šokující, když vedení strany ignorovalo demokratické principy. Krajská organizace se rozhodla podat vlastní kandidátku pod názvem Lepší sever, kdy členové ČSSD na kandidátce rezignovali na svoje členství ve straně.[39] Nominace Petra Bendy byla široce kritizována z důvodu jeho dřívějších spojení s neonacistickou DSSS.[40]
ČSSD spustila kampaň 26. června 2020, kampaň byla kvůli pandemii onemocnění covid-19 zahájena přes digitální stream.[41] Při kampani bylo užito sloganu "Nejdřív lidé, potom kampaň," hlavním heslem kampaně bylo "V krizi vás ochráníme".[42] Strana v kampani sázela na popularitu předsedy strany a ministra vnitra Jana Hamáčka, který se objevoval na bilboardech.
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Svoboda a přímá demokracie chtěla získat 50 zastupitelů a nejméně ve dvou krajích se chtěla podílet na vládě. Dosud se SPD podílela na vládě v Ústeckém kraji. Volební motto bylo, že "slušný a pracující člověk musí být na prvním místě a musí dostat více peněz, bezpečí a spravedlnosti". Kampaň byla zahájena 11. července 2020.[43] Na hejtmany za hnutí kandidovali například stávající poslanci, například poslanec a místostarosta obce Všechlapy Radek Rozvoral ve Středočeském kraji nebo poslankyně Karla Maříková v Karlovarském kraji.
Starostové a nezávislí (STAN)
Hnutí STAN zahájilo kampaň 31. srpna 2020. Dosud Starostové měli hejtmana pouze v Libereckém kraji, kde vládlo s hnutím provázané uskupení Starostové pro Liberecký kraj. Při zahájení kampaně použilo česnek, jako symboliku kampaně s poznámkou, že cibule léčí. Lídr strany Vít Rakušan uvedl, že věří, že kraje potřebují regeneraci.[44] Heslem bylo "Kraje potřebují změnu" a "Staráme se o obce, postaráme se i o kraj".
V řadě krajů Starostové kandidovali v koalici, například v Karlovarském kraji s KOA a TOP 09, v Královéhradeckém s ODS a Východočechy a v Olomouckém s Piráty.
Svůj hejtmanský post obhajoval na Liberecku Martin Půta, dále na hejtmany kandidovali například bývalý primátor Karlových Varů Petr Kulhánek z Karlovarské občanské alternativy v Karlovarském kraji, bývalý hejtman za ČSSD Josef Bernard v Plzeňském kraji, novinářka a starostka Mnichovic Petra Pecková ve Středočeském kraji, manažer a olomoucký zastupitel Josef Suchánek v Olomouckém kraji, poslanec a náměstek hejtmana Petr Gazdík ve Zlínském kraji nebo bývalý ministr pro místní rozvoj a předseda Svazu měst a obcí František Lukl v Jihomoravském kraji.
TOP 09
Strana TOP 09 použila pro kampaň slogan "Pohněme s tím, společně!". Strana se rozhodla v každém kraji ustanovit koalice s jinými stranami.[45] Kandidovala tak například s hnutím STAN, s ODS, s KDU-ČSL nebo s mimoparlamentními stranami jako je hnutí HLAS, Strana zelených, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) nebo s hnutím Idealisté.
KDU-ČSL
Heslem KDU-ČSL bylo "Máme klíčová řešení", hlavním motivem kampaně byl klíč. Strana obhajovala jeden hejtmanský mandát, a to mandát Jiřího Čunka ve Zlínském kraji. V některých krajích strana kandidovala v koalici, například v Olomouckém kraji s TOP 09, Zelenými a ProOlomouc, nebo v Libereckém a Jihočeském kraji s TOP 09, ve Středních Čechách lidovci podporovali hnutí STAN. Jinde, například ve Zlínském, Moravskoslezském nebo Jihočeském kraji strana kandidovala samostatně.
Na hejtmana kandidoval například předseda strany a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka v Olomouckém kraji, starosta Velatic a stand-up komik Jan Grolich v Jihomoravském kraji, historik a moderátor František Talíř v Jihočeském kraji, náměstek hejtmana a exhejtman Roman Línek v Pardubickém kraji nebo bývalý ministr pro vědu a výzkum a vicepremiér Pavel Bělobrádek v Královéhradeckém kraji. Zlínský hejtman, senátor a bývalý ministr pro místní rozvoj a vicepremiér Jiří Čunek svůj mandát obhajoval.
Trikolóra
Trikolóra se v těchto volbách poprvé účastnila důležitějších voleb. Hnutí ustanovilo koalice se Svobodnými a Stranou soukromníků a s nezávislými. Vedení strany mělo v plánu objíždět zemi v dodávce.[19] Na hejtmana kandidoval například podnikatel Antonín Fryč ve Středních Čechách, předseda Strany soukromníků Petr Bajer v Pardubickém kraji, lékař Jaromír Bernátek ve Zlínském kraji a poslankyně a 1. místopředsedkyně hnutí Zuzana Majerová Zahradníková v Olomouckém kraji.
Kontroverze a kritiku vzbudily plakáty v Rokytnici nad Rokytnou, na kterých Trikolora označovala bývalého vicepremiéra a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga "poskokem vraha". Tento text byl doprovázený fotografií Schwarzenberga při oficiálním setkání s kosovským prezidentem Hashihem Thacim. Vedení Trikolory tyto plakáty označilo za neoficiální iniciativu místního sdružení.[46]
Celkové výsledky stran
Strana nebo hnutí | Počet hlasů | Získané mandáty[p 1] | Získané mandáty[p 2] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
absolutně[47] | %[48] | původně | nově[49] | +/- | původně[50] | nově[51] | +/- | ||
ANO | 604 441 | 21,82 | 176 | 178 | +2 ▲ | 148 | 158 | +10 ▲ | |
Piráti | 333 413[p 3] | 12,02 | 5 | 99 | +94 ▲ | 4 | 92 | +88 ▲ | |
ODS | 192 946[p 4] | 6,96 | 76 | 99 | +23 ▲ | 75 | 95 | +20 ▲ | |
STAN | 167 459[p 4] | 6,04 | 38 | 69 | +31 ▲ | 23 | 38 | +15 ▲ | |
KDU-ČSL | 141 477[p 4] | 5,10 | 61 | 53 | -8 ▼ | 58 | 51 | -7 ▼ | |
ČSSD | 136 427[p 4] | 4,92 | 125 | 37 | -88 ▼ | 119 | 31 | -88 ▼ | |
SPD | 169 978 | 6,13 | 18 | 35 | +17 ▲ | 16 | 34 | +18 ▲ | |
SLK | 53 546 | 1,93 | 18 | 22 | +4 ▲ | 12 | 15 | +3 ▲ | |
TOP 09 | [p 5] | - | 19 | 19 | 0 ▬ | 15 | 18 | +3 ▲ | |
KSČM | 131 770 | 4,75 | 86 | 13 | -73 ▼ | 78 | 12 | -66 ▼ | |
Zelení | 4 868[p 4] | 0,17 | 5 | 6 | +1 ▲ | 4 | 7 | +3 ▲ | |
SNK ED | [p 5] | - | 6 | 5 | -1 ▼ | 2 | 4 | +2 ▲ | |
HNHRM | 5 842 | 0,21 | 3 | 4 | +1 ▲ | 3 | 3 | 0 ▬ | |
Jihočeši 2012 | 13 010 | 0,46 | 4 | 4 | 0 ▬ | 2 | 1 | -1 ▼ | |
další strany | 35 | 32 | |||||||
celkem | 2 769 361 | 100 % | 675 | 675 | - | 675 | 675 |
Volební účast byla 37,95 %, nejmenší 32,71 % v Moravskoslezském kraji, největší 41,19 % ve Zlínském kraji.[52]
Kraje
Středočeský kraj
Novou koalici sestavili zástupci STAN, ODS, Pirátů a Spojenců pro Středočeský kraj, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 50 hlasů z 65. Hejtmankou se stala Petra Pecková, první na kandidátce STAN.[53][54] Volební účast v kraji byla 40,66 %.[55]