Volby prezidenta Francie 2022
Stát	Francie
Druh voleb	prezidentské
Volební termín	10. a 24. dubna 2022
Předchozí volby	2017
Následující volby	2027
Volební účast	73,7 %
Počet kandidátů	12
Výsledky
1. kolo Emmanuel Macron Marine Le Penová Jean-Luc Mélenchon LREM Národní sdružení Nepoddajná Francie 9 784 985 hlasů 8 135 456 hlasů 7 714 574 hlasů 27,8 % 23,1 % 22 % Druhé kolo: 58,55 % Druhé kolo: 41,45 % nepostoupil Éric Zemmour Valérie Pécresse Yannick Jadot Reconquête Les Républicains Zelení 2 485 935 hlasů 1 679 470 hlasů 1 628 337 hlasů 7,07 % 4,78 % 4,63 % nepostoupil nepostoupila nepostoupil

Volby prezidenta Francie v roce 2022 proběhly 10. a 24. dubna 2022. Na funkční období 2022–2027 byl prezidentem Francie znovuzvolen Emmanuel Macron.

Kandidáti

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Seznam dvanácti kandidátů, kteří dosáhli potřebné podpory 500 zvolených francouzských politiků, byl Ústavní radou zveřejněn 7. března 2022.^[1]

• Emmanuel Macron (En Marche!), současný prezident Francie, kandidaturu potvrdil 3. března 2022.^[2]
• Marine Le Pen (Národní sdružení), politička, právnička a bývalá europoslankyně, kandidovala již v prezidentských volbách roku 2012, kde se ziskem 17,9 % hlasů skončila třetí. Ve volbách roku 2017 se umístila na druhém místě a postoupila do druhého kola, ve kterém byla poražena stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Poté oznámila záměr se o tento post ucházet znovu v příštích volbách.^[3] Na tiskové konferenci dne 16. ledna 2020 kandidaturu potvrdila.^[4]
• Éric Zemmour (nezávislý), pravicový novinář, esejista a spisovatel s berbersko-židovskými kořeny, známý pro ostrou kritiku islámu a odmítavé postoje k imigraci, je považován za potenciálního černého koně těchto voleb. Nejprve byl jeho zisk odhadován v řádu jednotek procent, ale zaznamenal výrazný růst popularity a podle průzkumů na podzim 2021 by mohl získat až 17 % hlasů.^[5] Dne 30. listopadu 2021 oznámil, že bude kandidovat na prezidenta Francie.^[6] V březnu 2022 v průzkumech klesla jeho podpora na 12 %.^[7]
• Jean-Luc Mélenchon (Nepoddajná Francie), bývalý europoslanec za Levicovou stranu a bývalý člen Socialistické strany (v období 1977–2008), se v prezidentských volbách roku 2017 umístil na čtvrtém místě s 19,58 % hlasů. Spekulovalo se o jeho další kandidatuře.^[8] Tu potvrdil 8. listopadu 2020.^[9]
• Nicolas Dupont-Aignan (Debout la République), bývalý starosta města Yerres a poslanec Národního shromáždění kandidoval již ve volbách roku 2012 (získal 1,79 % hlasů) a 2017 (získal 4,7 % hlasů). Svou kandidaturu v těchto volbách deklaroval 26. září 2020.^[10]
• Jean Lassalle (Mouvement démocrate), starosta Lourdios-Ichère v letech 1977–2017 a poslanec Národního shromáždění od roku 2002, kandidoval ve volbách roku 2017 a s 1,21 % hlasů skončil v pořadí sedmý. Kandidaturu ve volbách 2022 oznámil 21. září 2018.^[11]
• Nathalie Arthaudová (Dělnický boj) kandidovala již ve volbách 2012 a 2017. Její kanidatura byla potvrzena ve stranickém časopise Lutte de Classe v čísle prosinec 2020-leden 2021.^[12] Strana Dělnický boj zatím vždy vysílá svého kandidáta do prezidentských voleb již od roku 1974.
• Fabien Roussel (Francouzská komunistická strana) – předseda Francouzské komunistické strany (od r. 2018) a poslanec za departement Nord oznámil svou kandidaturu 26. listopadu 2020.^[13]
• Philippe Poutou (Nouveau Parti anticapitaliste), neúspěšný kandidát ve dvou předchozích volbách.^[14]
• Valérie Pécresse (Les Républicains), zvolena kandidátkou na kongresu strany 4. prosince 2021.^[15]
• Anne Hidalgová (Parti socialiste), starostka Paříže. Kandidaturu oznámila 12. září 2021. Podporu získala ve stranické volbě v říjnu 2021.^[16]
• Yannick Jadot (Europe Écologie – Les Verts), europoslanec za zelené, kandidaturu oznámil 30. ledna 2021.^[17] V zářijových primárkách strany získal 51 % hlasů.^[18]

Zájemci, kteří stáhli kandidaturu, nebo nedosáhli dostatečné podpory

• Jean-Frédéric Poisson (Křesťanskodemokratická strana) - předseda strany (od r. 2013) a bývalý starosta Rambouilletu a poslanec Národního shromáždění za Yvelines se účastnil již republikánských primárek 2016, kde obdržel 1,45 % hlasů.^[19] Kandidaturu ve volbách prezidenta Francie 2022 oznámil 16. července 2020.^[20] Kandidatury se později vzdal ve prospěch Érica Zemmoura.^[21]
• François Asselineau (Lidová republikánská unie), generální inspektor finanční správy, kandidoval už ve volbách roku 2017, kde se ziskem 0,92 % hlasů skončil na 9. místě. Svou kandidaturu v příštích volbách oznámil 4. dubna 2019.^[22] Oficiálním kandidátem se ale nestal.
• Joachim Son-Forget (Valeur abslue), poslanec francouzsko-korejského původu za Šestý volební obvod Francouzů v zahraničí a bývalý člen En Marche!, se rozhodl kandidovat za vlastní stranu.^[23] Později ale pouze podpořil kandidaturu Érica Zemmoura.^[24]
• Thierry-Paul Valette (nezávislý), internetový blogger a příslušník Hnutí žlutých vest, oznámil kandidaturu 23. října 2019.^[25] Oficiálním kandidátem se ale nestal.
• Hadama Traoré (nezávislý), krajně levicový aktivista a antikapitalista s malijskými kořeny na jaře 2020 shromáždil skupinu příznivců a zvažoval zahájení prezidentské kampaně.^[26] V červnu 2021 oznámil, že kandidovat nakonec nebude.

Odmítli kandidaturu

• Nicolas Sarkozy (Unie pro lidové hnutí), bývalý francouzský prezident v letech 2007–2012^[27]
• François Fillon (Les Républicains), bývalý francouzský premiér v letech 2007–2012 a kandidát ve volbách 2017 (kde skončil třetí s 20 % hlasů)^[28]
• Michel Onfray, ateistický filosof^[29][30]
• Jacques Cheminade (Solidarita a pokrok), kandidát v prezidentských volbách 1995, 2012 a 2017^[31]
• Marion Maréchal (Národní sdružení), poslankyně Národního shromáždění, neteř Marine Le Pen^[32]

Průzkumy veřejného mínění pro první kolo

Výsledky

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby prezidenta Francie 2022 na Wikimedia Commons

Volby ve Francii
Parlamentní	1958 • 1962 • 1967 • 1968 • 1973 • 1978 • 1981 • 1986 • 1988 • 1993 • 1997 • 2002 • 2007 • 2012 • 2017
Prezidentské	1848 • 1873 • 1879 • 1885 • 1887 • 1894 • 1895 • 1899 • 1906 • 1913 • leden 1920 • září 1920 • 1924 • 1931 • 1932 • 1939 • 1947 • 1953 • 1958 • 1965 • 1969 • 1974 • 1981 • 1988 • 1995 • 2002 • 2007 • 2012 • (primární 2016) 2017 • 2022
Evropský parlament	1979 • 1984 • 1989 • 1994 • 1999 • 2004 • 2009 • 2014 • 2019