A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Vratislav Wrocław | |
|---|---|
.jpeg) Centrum Vratislavi | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°6′34″ s. š., 17°1′58″ v. d. |
| Nadmořská výška | 155 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | městský okres |
| Administrativní dělení | 48 sídlišť |
  Vratislav | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 292,82 km² |
| Počet obyvatel | 672 929 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 298,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Ukrajinci a další |
| Správa | |
| Starosta | Jacek Sutryk |
| Vznik | 1214 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+48) 71 |
| PSČ | 50-041 až 54-612 |
| Označení vozidel | DW |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vratislav (polsky 
Wrocław, německy Breslau, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska. Leží ve Slezské nížině na Odře a jejích přítocích. Žije zde přibližně 673 tisíc[1] obyvatel.[pozn. 1] a bylo tak největším městem celého Slezska a třetím největším městem v Polsku.
Slovanské hradiště na Tumském ostrově vzniklo v 10. století. V roce 1000 bylo za vlády Piastovců zřízeno vratislavské biskupství. Lokace nového města podle magdeburského práva spojená s příchodem německých kolonistů proběhla v polovině 13. století. Od roku 1327 bylo Vratislavské knížectví součástí českých zemí a po první slezské válce v polovině 18. století připadlo Prusku. Vratislav se pak stala hlavním městem provincie Slezsko a jedním ze tří sídelních měst pruských králů. Byla druhou největší metropolí Pruska a po sjednocení Německa nějakou dobu třetím největším městem Německého císařství. Tříměsíční obležení města prohlášeného za pevnost Festung Breslau vedlo v roce 1945 ke zničení zhruba 70 % zástavby a smrti desítek tisíc civilistů. Po druhé světové válce byla spolu s většinou Slezska přičleněna k Polsku, vysídlené německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených SSSR a osadníci z centrálního Polska.
V žebříčku Globalization and World Cities Research Network je Vratislav řazena jako globální město kategorie Gamma.[2] Jedná se o dopravní uzel mezinárodního významu, sídlo Vratislavské univerzity a dalších devíti státních vysokých škol, Evropské hlavní město kultury 2016. Hala století ve Vratislavi je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Název
Ačkoli se můžeme setkat i s podobami názvu města, které jsou různým způsobem zkomoleným počeštěním polského (Vroclav, Wroclav, Wroclaw apod.), jedinou spisovnou podobou v češtině je Vratislav. V češtině je Vratislav na rozdíl od polštiny ženského rodu.[3] Podoba Vroclav se běžně používá ve slovenštině. Spisovný německý název zní Breslau, ve slezském nářečí němčiny existovala podoba Brassel. Ve slovanské slezštině se používá Wrŏcłōw[4] (alternativními pravopisy Wrocłōw, Wrocłow, Wrocłůw) nebo také s polštinou totožný název Wrocław. V latinských dokumentech se město vyskytuje jako Wratislavia nebo Vratislavia. Další jazyky, ve kterých existuje vlastní označení pro toto město, jsou italština a španělština: Breslavia, portugalština Breslávia, maďarština: Boroszló a jidiš: ברעסלוי (Bresloi).
O původu názvu města nepanuje shoda. Hodně rozšířená je teorie, podle níž bylo pojmenováno na počest českého knížete Vratislava I.,[5][6] nicméně jméno Vratislav / Warcisław / Wrocisław bylo v té době docela běžné a tudíž může být název města odvozen i od nějakého jiného rytíře, zeměpána či lokátora.[7]
Za nejstarší psaný doklad o Vratislavi se považuje zmínka o Wortizlava civitate a Iohannem Wrotizlaensem v kronice Dětmara z Merseburku sepsané mezi lety 1012 až 1018.[8] Německé Breslau či Brassel je odvozeno od slovanského názvu, záměna hlásky za je běžným jevem v různých německých nářečích.
Geografie
Poloha
Vratislav leží ve Slezské nížině na pomezí tří geomorfologických celků: Równina Wrocławska (Vratislavská rovina), Równina Oleśnicka (Olešnická rovina) a Pradolina Wrocławska (Vratislavské praúdolí). Rozkládá se v délce 26,3 km ve směru východ–západ a 19,4 km ve směru sever–jih. Celková délka administrativních hranic činí 106,7 km. Vzdálenost k českým hranicím je vzdušnou čarou 70 až 90 km, k německým zhruba 140 km. Vratislav se nachází na východě Dolnoslezského vojvodství, jehož je správním centrem, a na středozápadě Slezska jakožto historické země. Hraničí na jihu a východě s okresem Vratislav, na severu s okresem Třebnice (Trzebnica) a na západě s okresem Slezská Středa (Środa Śląska).
Město má rozlohu 292,82 km² (páté místo v Polsku), z toho tvoří plochy zeleně 40,9 %.[9] Jsou tady 44 veřejné parky, mezi nejvýznamnější patří Park Szczytnicki (87,31 ha), Park Zachodni (Západní park, 75 ha) a Park Grabiszyński (48 ha). V roce 2014 připadalo na jednoho obyvatele v průměru 25 m² zeleně.[10] Nejvyšším bodem – 157,4 m n. m. – je Wzgórze Myślickie, umělý kopec bývalé skládky odpadu. Nejvyšší přírodní vyvýšeninou je Kota v Leśnici se 148 m n. m., nejnižší bod se pak nachází ve čtvrti Pracze Odrzańskie ve výšce 105 m n. m.
Vratislaví protéká Odra a její čtyři přítoky: Svídnická Bystřice (Bystrzyca), Olava (Oława), Ślęza a Widawa. Odra se na území města větví do několika ramen doplněných o početné kanály, čímž vytváří dvanáct ostrovů. Většina z nich se nachází v historickém centru, kde dohromady tvoří jakési souostroví. Vratislav si díky tomu vydobyla přezdívku „Benátky severu“.[11][12] Největší rozlohu má Velký ostrov (Wielka Wyspa), na němž se rozkládají čtvrti Biskupin, Bartoszowice, Dąbie, Sępolno, Szczytniki, Zacisze a Zalesie. Uvádí se, že ve Vratislavi existuje více než 130 mostů a lávek.[13] Odra je splavná a vodní doprava sehrává důležitou ekonomickou roli. Nachází se zde celkem 21 říčních přístavů, přístavišť a překladišť.
Podnebí
Podnebí mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Převládají severozápadní a severovýchodní větry.
Mnohdy se Vratislav uvádí jako „nejteplejší polské město“ s průměrnou roční teplotou dosahující 12 °C.[14] Značný vliv na zdejší teploty má pro velkoměsta typický antropogenní jev nazývaný městský tepelný ostrov.[15] Nejnižší naměřená teplota vůbec byla -32,0 °C dne 11. února 1956 a nejvyšší 38,9 °C dne 7. srpna 2015.[16][17] Vegetační doba v průměru za léta 1971 až 2010 byla 237 dní v roce.[18] V první dekádě 21. století vědci uváděli průměrný počet letních dnů (maximální denní teplota nad 25 °C): 47, tropických (30 °C a více): devět; ledových (pod 0 °C): 23.[19] Roční úhrn srážek je 534 mm, z toho největší podíl připadá na červenec, kdy naprší v průměru 95 mm. Průměrný počet dnů se srážkami je 159.[20]
| Vratislav – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Nejvyšší teplota | 16,3 | 20,6 | 25,2 | 32,0 | 33,9 | 38,0 | 37,9 | 38,9 | 35,3 | 26,6 | 22,0 | 17,7 | 38,9 |
| Průměrné denní maximum | 2,9 | 4,5 | 8,9 | 15,62 | 20,2 | 23,2 | 25,5 | 25,2 | 20,0 | 14,2 | 8,1 | 3,9 | 14,3 |
| Průměrná teplota | −0,1 | 0,9 | 4,3 | 9,6 | 14,4 | 17,5 | 19,7 | 19,2 | 14,5 | 9,4 | 4,6 | 1,0 | 9,6 |
| Průměrné denní minimum | −3,4 | −2,7 | 0,0 | 3,8 | 8,4 | 11,8 | 13,8 | 13,3 | 9,3 | 5,1 | 1,2 | −2,2 | 4,9 |
| Nejnižší teplota | −29,4 | −32 | −22,1 | −6,3 | −3,1 | 1,1 | 4,7 | 2,9 | −4,0 | −6,0 | −15,5 | −22,7 | −32,0 |
| Průměrné srážky | 29 | 24 | 36 | 32 | 59 | 62 | 95 | 59 | 46 | 36 | 32 | 39 | 534 |
| Zdroj: | |||||||||||||
Znečištění ovzduší
Znečištění životního prostředí je ve Vratislavi závažným problémem. Ve zprávě francouzské organizace Respire z roku 2014 byla Vratislav zařazena na osmé místo mezi nejvíce znečištěnými evropskými městy, vykazovala 166 dnů špatné kvality ovzduší ročně.[21] 13. prosince 2020 se v žebříčku Air Visual mapujícím aktuální stav znečištění po celém světě umístila na třetím místě za Biškekem a Astanou.[22] Denní limity oxidu dusičitého byly v roce 2020 překročeny 87krát.[23]
Ke smogovým situacím dochází především v chladnějších měsících, na podzim a v zimě, vzhledem ke stále vysoké spotřebě uhlí v domácnostech. V roce 2018 byly neekologické kotle zdrojem vytápění pro 70 % domácností.[24]
Podle výzkumu Vratislavské univerzity z roku 2017 vysoká koncentrace pevných částic PM2,5 a PM10 způsobuje ročně 942 předčasných úmrtí obyvatel Vratislavi a také 3 297 případů bronchitidy u dětí.[25] Podle průzkumu z května 2017 věří přibližně 84 % obyvatel, že znečištění prostředí je vážný společenský problém a 73 % lidí se domnívá, že kvalita ovzduší ve městě je špatná.[26] V roce 2014 vznikla organizace Dolnoslezský smogový poplach (Dolnośląski Alarm Smogowy), jejímž cílem je veřejná osvěta v oblasti znečištění ovzduší a snižování emisí škodlivých látek.[27]
Administrativní dělení
Vratislav se dělí na 48 sídlišť (polsky osiedle), která jsou tzv. pomocnými jednotkami (jednostka pomocnicza) gminy a jejich orgány – zastupitelstvo sídliště (rada osiedla) a sídlištní výbor (zarząd osiedla) – mají jen omezené samosprávné pravomoci. Existují od roku 1991 a jejich hranice byly naposledy upravovány v roce 2016.[28][29] Případné zavedení klasických samosprávných městských částí po vzoru jiných metropolí zůstává předmětem politické diskuse.[30][31]
V letech 1952–1990 existovalo pět velkých městských částí, jež měly značnou míru autonomie, mezi lety 1975 až 1984 byly dokonce podřízený přímo orgánům vojvodství.[29] Přestože formálně zanikly, dodnes jim odpovídají oblasti působnosti finančních úřadů, soudů, policejních ředitelství apod., slouží také statistickým účelům a udržují se v povědomí obyvatel. Jedná se o tyto městské části:
- Stare Miasto (Staré Město) – centrum města jižně od hlavního koryta Odry včetně Svídnického Předměstí (Przedmieście Świdnickie) a Szczepinu
- Śródmieście (Střed) – centrum města severně od hlavního koryta Odry a také celý Velký ostrov (Wielka Wyspa)
- Fabryczna – západní čtvrti
- Krzyki – jižní čtvrti
- Psie Pole – severovýchodní čtvrti za oderskými kanály
.jpg&veda=42356){kind=link}
_(cropped).jpg&veda=42356){kind=link}
.jpg&veda=42356){kind=link}
.jpeg&veda=42356){kind=link}
_(14763687525).jpg&veda=42356){kind=link}
