Vratislav Effenberger
Narození	22. dubna 1923 Nymburk Československo Československo
Úmrtí	10. srpna 1986 (ve věku 63 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Nymburk
Povolání	spisovatel, básník, historik umění a kritik umění
Témata	literatura, dějiny umění, teorie umění, výtvarná kritika a překlad
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vratislav Effenberger (22. dubna 1923, Nymburk – 10. srpna 1986, Praha) byl český literární teoretik a vůdčí osobnost českého poválečného surrealismu.

Život

V letech 1938–1939 absolvoval English Institute. Poté studoval střední průmyslovou školu, kde roku 1944 maturoval. Po válce vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a začal studovat i dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak v roce 1948 byl ze školy vyloučen (studium dokončil až v 60. letech). Od roku 1946 pracoval v Československém filmovém ústavu, odkud byl v roce 1954 propuštěn. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale roku 1958 musel odejít i odtud. Pak až do roku 1966 pracoval jako dělník při podzemním zplynování uhlí v Březnu u Chomutova. Od roku 1966 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd, kde získal titul kandidát věd, roku 1970 však byl z politických důvodů propuštěn. V letech 1971–1977 pracoval jako překladatel Pražské informační služby. Roku 1977 podepsal opoziční petici Charta 77 a mohl pak pracovat již jen jako dělník.^[1] Zároveň byl však od roku 1977 v invalidním důchodu.

Dílo

K surrealismu měl blízko již na počátku 50. let, když přispíval do sborníků Znamení zvěrokruhu a Objekt. V 60. letech se pak stal vůdčí osobností Surrealistické skupiny v Československu, a to nejen po teoretické stránce, ale i po stránce organizační. V roce 1969 redigoval surrealistickou revui Analogon. Vyšlo tehdy pouze prvé číslo, dvě další byla připravena v rukopise. Vydávání Analogonu bylo obnoveno až po pádu komunistického režimu a od roku 1991 do roku 2018 vyšlo zatím 86 čísel.^[2] Kolem roku 1968 publikoval v řadě novin a časopisů zabývajících se literaturou, divadlem a výtvarným uměním. Většina jeho díla však vyšla pouze v samizdatu nebo je ještě nezpracovaná ve formě rukopisů.

Vydaná díla

• Henri Rousseau, Praha 1963 – monografie
• Realita a poezie, Praha 1969
• Výtvarné projevy surrealismu, Odeon, Praha 1969
• Vývoj divadelních slohů, 1972 samizdat – tištěno
• Surovost života a cynismus fantasie, ('68 Publishers Toronto 1984), Praha 1991 – filmové scénáře
• Lov na černého žraloka, Mnichov 1987 – básně
• Básně 1, Torst, Praha 2004 – básně
• Básně 2, Torst, Praha 2007, (skutečně 2010) – básně
• Biče svědomí (s Evou Švankmajerovou), Dybbuk, Praha 2010 – próza
• Republiku a varlata, Torst, Praha 2013 – eseje
• Pohlavky pro zvědavé, Dybbuk, Praha 2022 – výbor z básní

Rukopisy

V závorce předpokládaný rok vzniku.

• Surrealistická poezie (1969)
• Modely a metody (1969)
• Poklad vidění. Studie z vývojových dějin moderního výtvarného umění (1970)
• Karel Teige (1970)
• Karel Havlíček (1971)
• Obraz a slovo (1971)
• Osvobozené divadlo (1972–73)
• Karol Baron (1977)
• Vidění a imaginace (1977)

Sborníky

Většina těchto sborníků patří do samizdatové literatury.

• Znamení zvěrokruhu, 1951
• Objekty I.-V., 1953–1962
• Rozhovory o umění a poezii, 1951–1965
• Surrealistické východisko 1938–1968, 1969
• Interpretační hry, 1971–75
• Princip analogie, 1975
• Strach, 1978
• Sféra snu, 1983
• Opak zrcadla, 1983
• Proměny humoru, 1984

Vyjma těchto děl vyšla řada jeho časopiseckých a novinových prací. Některá díla byla zabavena StB a zničena. Uspořádal dílo Karla Teigeho, Karla Hynka a Zbyňka Havlíčka.

Film

• 2018 Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka, dokument, 85 min., režie David Jařab.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Osoba Vratislav Effenberger ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vratislav Effenberger
• Vratislav Effenberger v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Vratislav Effenberger ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Effenberger byl prokletý básník, který s komunisty nešel – iDNES.cz, 25. 7. 2010

Psychoanalýza
Hlavní osobnosti	Sigmund Freud • Anna Freudová • Alfred Adler • Carl Gustav Jung • Margaret Mahlerová • Melanie Kleinová • Jacques Lacan • Donald Woods Winnicott
Další osobnosti	Karl Abraham • Ernest Jones • Otto Rank • Sándor Ferenczi • Theodor Reik • Helene Deutschová • Wilhelm Reich • Edith Jacobsonová • Herbert Marcuse • Erich Fromm • Hans Loewald • Erik Erikson • Slavoj Žižek • Harry Stack Sullivan • Julia Kristevová • Ronald David Laing • Roy Schafer • Heinz Hartmann • Bruno Bettelheim • Janine Chasseguet-Smirgelová • Judith Butlerová • Nancy Chodorowová • Michael Balint • Harry Guntrip • Joseph Sandler • Otto Kernberg • Ronald Fairbairn • John Bowlby • Clara Thompsonová • Edgar Levenson • Daniel Stern • Stephen Mitchell • René Spitz • Wilfred Bion • André Green • Heinz Kohut
Ovlivněni psychoanalýzou	Bohuslav Brouk • Záviš Kalandra • Karel Teige • Vratislav Effenberger • Jiří Pechar • Zbyněk Havlíček • Jan Švankmajer • Gaston Bachelard • André Breton • Salvador Dalí • Roland Barthes • Gilles Deleuze • Paul Ricoeur • Géza Róheim
Koncepty a pojmy	Nevědomí • Předvědomí • Libido • Ego, superego a id • Freudovské přeřeknutí • Oidipovský komplex • Vytěsnění • Narcismus • Volné asociace • Psychoanalytické směry • Pud života a pud smrti • Zrcadlová fáze • Přenos • Archetyp • Bytostné Já • Projektivní identifikace • Attachment (citová vazba)