A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vyslovení nedůvěry vládě je akt, který používá parlament k odstavení vlády od moci. Při kladném výsledku hlasování vláda podává demisi. Parlament tak může učinit například kvůli nedostatečné akceschopnosti vlády nebo kvůli vládním korupčním aférám.
Tři typy vyslovení nedůvěry
Demokratické státy nejčastěji využívají jeden ze tří typů vyslovení nedůvěry.[1]
Konstruktivní vyslovení nedůvěry
Pokud dojde k iniciaci hlasování o nedůvěře vlády, musí opozice zároveň předložit návrh na nového premiéra, kterého při následném hlasování o nedůvěře vlády zvolí jakožto následníka. Cílem využití konstruktivního vyslovení nedůvěry je snaha předejít případným vládním krizím. Návrh na upravení ústavy a zavedení tohoto typu vyslovování nedůvěry se v Česku pokusila vláda Petra Nečase v roce 2012. Stále tento typ hlasování využívá například Německo, Polsko, Španělsko, atd. Viz Konstruktivní vyslovení nedůvěry
Vyslovení nedůvěry absolutní většinou
V tomto případě je při vyslovení nedůvěry potřeba, aby pro hlasovala většina všech poslanců. V současné době se tento typ používá v Česku, na Slovensku a ve Francii
Vyslovení nedůvěry prostou většinou
K vyslovení nedůvěry tímto způsobem stačí podpora většiny poslanců, kteří jsou na hlasování přítomni. Systém prosté většiny můžeme najít ve Velké Británii, dále v Dánsku nebo v Itálii
V různých státech
Kontrolní mechanismus vyslovení důvěry lze najít ve většině demokratických státních zřízení.
Česko
Jelikož zde je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně, podle čl.68 Ústavy ČR, je to tedy pouze dolní komora parlamentu, která může iniciovat hlasování o nedůvěře vlády. K vyvolání hlasování je potřeba podpora alespoň 50 poslanců, kteří k tomu podají příslušný návrh. Za předpokladu, že je tato podmínka splněna, dojde k samotnému hlasování. Pro úspěšné hlasování o nedůvěře vládě je nutné, aby nadpoloviční většina všech poslanců (absolutní většina) vyslovila svůj souhlas. V případě úspěšného hlasování je vláda nucena podat demisi.
V českém prostředí byla vyvinuta snaha o vyslovení nedůvěry v každém volebním období po roce 2000, nicméně úspěšná byla pouze jedenkrát, a to v roce 2009.
Velká Británie[2]2" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj
Kvůli nepsané ústavě a politickému systému založenému na zvykovém právu je obtížné přesně stanovit podmínky pro vyslovení nedůvěry vládě. Členové opozice v dolní komoře parlamentu “vyslovují nedůvěru” různými vládními kroky, ale k samotnému aktu vyslovení dochází i jinými prostředky než prostým hlasováním většiny přítomných o nedůvěře. Může se jednat například o neschopnost prosadit zákon o státním rozpočtu nebo o zásadní zákony, jejichž schválení vláda, v případě zvolení, slibovala v předvolební kampani. Pokud k vyslovení nedůvěry skutečně dojde, dolní komora parlamentu- sněmovna (House of Commons) je rozpuštěna a vypisují se nové volby. Naposledy se tak stalo v roce 1979, kdy byla labouristické vládě Jamese Callaghana vyslovena nedůvěra o jediný hlas, 310 proti a 311 pro. Následně se postu ministerského předsedy ujala Margaret Thatcherová z konzervativní strany.[3]
Francie[4]editovat | editovat zdroj
Francouzské národní shromáždění může hlasovat o vyjádření nedůvěry vládě za předpokladu, že jej podpoří minimálně jedna desetina všech poslanců. Pokud se tak stane a návrh dostatečnou podporu skutečně získá, je povinností vyplývající z ústavy počkat 48 hodin před samotným hlasováním o vyslovení nedůvěry. K vyslovení dojde při kladném vyjádření absolutní většiny všech poslanců. Pokud je vládě nakonec vyslovena nedůvěra, premiér podává demisi za sebe i za vládu prezidentovi republiky. Posledním vyslovením nedůvěry byl v roce 1962 postižen Georges Pompidou.[5] Za normálních okolností by vláda podala demisi prezidentovi, zde ovšem De Gaulle místo toho rozpustil Národní shromáždění, dle článku 12 ústavy a nechal Pompidoua jakožto předsedu vlády.
Itálie[6]editovat | editovat zdroj
K tomu, aby byla vláda důvěryhodnou, potřebuje, na rozdíl od výše popsaných států, souhlas obou komor parlamentu. V případě nedůvěry je ale potřeba pouze názor dolní komory. Pro vznesení hlasování o nedůvěře vlády je potřeba alespoň jedna desetina ze všech 630 poslanců. Při podpoře návrhu je podle ústavy nutno počkat 3 dny před samotným hlasováním o nedůvěře. K vyslovení nedůvěry stačí prostá většina, tedy pouze většina všech přítomných poslancůM5 . Nejnovější případ vyslovení nedůvěry byl v roce 2008, kdy tehdejší premiér Romano Prodi ztratil důvěru senátu.[7]
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ ČESKÁ REPUBLIKA, Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ONLINE, 16.12.1992, dostupné z http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
- ↑ Parliament and government: Confidence motion. Parliament online. cit. 2015-12-13. Dostupné z: http://www.parliament.uk/about/how/role/parliament-government/
- ↑ The Night the Government Fell, BBC online, cit. 2016-02-10, Dostupné z http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/politics/7965501.stm
- ↑ FRANCIE, Zákon č. 1/1958 Sb., čl. 49., Ústava 4. října 1958, ONLINE, 4.10.1958
- ↑ THODY, Philip Malcolm Waller. The Fifth French Republic: Presidents, politics and personalities. New York: Routledge, 1998, x, 174 p. ISBN 0-203-00502-3.
- ↑ CONSTITUTION OF THE ITALIAN REPUBLIC online. Italy, 1947 cit. 2016-02-10. Dostupné z: https://www.senato.it/documenti/repository/istituzione/costituzione_inglese.pdf
- ↑ Senát vyslovil Prodimu nedůvěru. Lidovky online. 2008 cit. 2016-02-10. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/senat-vyslovil-prodimu-neduveru-d4s-/zpravy-svet.aspx?c=A080124_210245_ln_zahranici_fho
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústavní soud České republiky
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Čeleď
Česká Wikipedie
Česko
Československo
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Švédsko
Ženeva
1108
14. říjen
15. říjen
1553
1793
18. říjen
19. říjen
1918
1923
2013
23. říjen
25. říjen
27. říjen
28. říjen
Andrássyho nóta
Andreas Molterer
Anfisa Rezcovová
ANO 2011
Antonín Dufek (historik umění)
Arménie
Atropin
Bitva u Entrammes
Bobby Charlton
Carla Bley
Commons:Featured pictures/cs
Eduard Krečmar
Encyklopedie
Eurasie
Evropa
Evropská unie
Evropský parlament
Francouzské revoluční války
Giorgi Margvelašvili
Grand National
Gruzie
Gyula Andrássy (mladší)
Haag
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní strana
Hlavohruď
Hradní stráž
Křižákovití
Křižák podkorní
Kalvinismus
Karel Kinský
Karel Ludikovský
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Mahsá Amíníová
Mezinárodní trestní soud
Michael Servetus
Mistrovství světa v ragby 2023
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní politika
Nålebinding
Nadace Wikimedia
Natalie Zemon Davis
Občanská koalice
Okresní soud ve Vsetíně
Předseda vlády Slovenské republiky
Parlamentní volby v Polsku 2023
Pavel Simon
Pavouci
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Povstání ve Vendée
Právo a spravedlnost
Pražský hrad
Praha
Prezident Slovenské republiky
Protesty v Íránu (2022–2023)
Rakousko-Uhersko
Recep Tayyip Erdoğan
Robert Fico
Robert Irwin (umělec)
Roy Lichtenstein
Rulík zlomocný
Ruská invaze na Ukrajinu
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sametová revoluce
Senát Parlamentu České republiky
Severoatlantická aliance
Slovenská národná strana
Slovensko
SMER – sociálna demokracia
Soubor:Andrassy2.jpg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Michael Servetus.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stockholm
Svatopluk Olomoucký
Svoboda a přímá demokracie
Theodor Pištěk (výtvarník)
Tomáš Fejfar
Turecko
Václav Korda
Vahagn Chačaturjan
Velké národní shromáždění
Vláda Petra Fialy
Vršovci
Vyslovení nedůvěry
Vznik Československa
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Woodrow Wilson
Zadeček
Zdeněk Mácal
Zuzana Čaputová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk