Władysław Grabski
Stranická příslušnost
Členství	Związek Ludowo-Narodowy Národní demokracie
Narození	7. července 1874 Borów
Úmrtí	1. března 1938 (ve věku 63 let) Varšava
Příčina úmrtí	karcinom
Místo pohřbení	Powazkowský hřbitov
Děti	Władysław Jan Grabski Zdzisław Grabski Andrzej Kazimierz Grabski
Příbuzní	Zofia Kirkor-Kiedroniowa a Stanisław Grabski (sourozenci) Maciej Władysław Grabski (vnuk)
Sídlo	Petrohrad
Alma mater	Pařížská univerzita
Profese	ekonom, politik, historik a zemědělec
Ocenění	Řád bílé orlice (1924) velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara rytíř velkokříže Oranžsko-nasavského řádu Velkokříž Řádu rumunské koruny velkokříž Řádu Bílého lva … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Władysław Grabski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Grabski (7. července 1874 Borów – 1. března 1938 Varšava) byl polský politik národní demokracie, ekonom a historik, dvojnásobný premiér Druhé Polské republiky, autor měnové a bankovní reformy ve 20. letech 20. století.

Život a působení

Narodil se do statkářské rodiny v malé vesnici ve středním (tehdy ruském) Polsku, asi 35 km severně od Lódže, a po maturitě studoval politologii a historii v Paříži, kde se jeho názory posunuly od socialistických k národně demokratickým. Po návratu roku 1905 založil úspěšnou Zemědělskou společnost a byl zvolen za národní demokracii poslancem ruské dumy, v níž zasedal do roku 1912. Působil v rozpočtové komisi ruského ministerstva zemědělství a když vypukla první světová válka, organizoval Ústřední občanský výbor a Polský národní výbor, který podporoval Rusko proti Německu, kdežto Legie socialisty Pilsudského bojovaly proti Rusku. Grabski byl členem Polského národního výboru, místopředsedou Ústředního občanského výboru ve Varšavě a předsedou Ústředního občanského výboru Polského království v Rusku (1915–1918).

Po vítězství spojenců byl také členem Nejvyšší lidové rady v roce 1918 a členem Lidové unie (1919–1922). Od 13. prosince 1919 do 9. června 1920 byl ministrem financí a od 23. června do 24. července 1920 (poprvé) předsedou vlády. Od 13. ledna 1923 do 30. června 1923 byl opět ministrem financí a od 19. prosince 1923 do 13. listopadu 1925 navíc ještě předsedou vlády. V této funkci zavedl důležité ekonomické reformy, nahradil dosavadní polskou marku polským zlotým, měnou založenou na zlatě, a založil Bank polski jako akciovou společnost a nezávislého emitenta této měny. Tím zastavil hyperinflační vývoj v zemi a založením Zemědělské banky podpořil obnovu zemědělství. Jeho reforma však těžce postihla menší podnikatele a obchodníky, často židovské, takže 17 tisíc polských Židů nečekaně emigrovalo do Palestiny.

V roce 1925 skončila platnost hospodářských a celních úmluv Versailleské mírové smlouvy a němečtí politici byli přesvědčeni, že polský stát dlouho nevydrží a vymáhali na Polsku revizi jeho západní hranice. Zrušili Polsku doložku nejvyšších výhod a zdvojnásobili celní poplatky, zejména na hornoslezské uhlí. Přitom polovina těžby se vyvážela do Německa, protože v těžce otřeseném Polsku výroba ani zdaleka nedosáhla předválečné úrovně a poptávka po uhlí byla velmi nízká. Polsko odpovědělo zvýšením celních sazeb, jenže zatímco polská cla Německo příliš nepostihla, německá cla byla pro polské hospodářství zničující. Polský hospodářský pokles vyvolal zejména v rozvinutějších západních částech země nezaměstnanost, chudobu a sociální nepokoje. Na to se Grabského vláda rozpadla, ale roku 1926 proběhl Piłsudského převrat a až do roku 1934 trvala mezi oběma zeměmi celní válka.

Grabski změnil i strukturu polského exportu a průmyslové produkce a založil pohraniční vojsko. Přesto byl v parlamentu ostře kritizován za nedostatečně sebevědomé postoje v zahraniční politice a za (domnělý) neúspěch své reformy. V listopadu 1925 se dostal do sporu s prezidentem Polské banky, na své funkce rezignoval a věnoval se pak jen bádání a vyučování na Varšavské zemědělské univerzitě, kde se roku 1926 stal rektorem.

Byl nositelem řady vyznamenání, včetně polského Řádu bílého orla, italského Řádu svatých Mořice a Lazara, vatikánského Řádu Pia IX. a československého Řádu bílého lva (1925). Vydal řadu knih historických i hospodářských a v současném Polsku se těší rostoucí autoritě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Władysław Grabski na anglické Wikipedii.

Literatura

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Władysław Grabski
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Grabski, Wladyslaw. Sv. 4, str. 910

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Władysław Grabski na Wikimedia Commons