Wikipedie:Často kladené otázky - Biblioteka.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Wikipedie:Často kladené otázky
 ...
Zkratka:
  • WP:FAQ
    WP:ČKO
    WP:ČKD

Zde se můžete dozvědět odpovědi na některé opakovaně pokládané otázky (angl. FAQ) týkající se Wikipedie obecně, čtení článků, editace článků, účtu na Wikipedii apod.

Wikipedie

Odkud pochází slovo Wikipedie?

Ze slov wiki a encyklopedie. Wiki je koncepce tvorby internetových stránek a ukládání znalostí, kterou vytvořil Ward Cunningham. První wiki se označovala buď WikiWikiWeb, nebo jen wiki, což se přeneslo na všechny systémy založené na stejných principech. Název pochází z havajštiny, přesněji ze slova wikiwiki, což znamená rychle.

Proč nestačí „papírové“ encyklopedie, kterých existuje celá řada?

Wikipedie v mnoha jiných jazycích už prokázaly, že jsou užitečným a používaným zdrojem. Anglická Wikipedie je dokonce nejpoužívanějším referenčním zdrojem na Internetu. Proč by čeština měla být výjimkou?

Online encyklopedie může pohodlně uvádět odkazy na jiné stránky, přinášející další informace (i jinojazyčné), což u tištěných encyklopedií nelze.

Hledání v online encyklopedii je rychlejší a pohodlnější.

Wiki encyklopedie může přinášet nejčerstvější informace, např. o mladých zpěvácích, hercích, nových objevech, nedávných událostech, které se do tištěných encyklopedií hned tak nedostanou, ačkoliv by si to zasloužily. Je spousta věcí, které lidé hledají na Internetu, protože v encyklopediích je hledali marně.

Můžete ve Wikipedii umístit informace, které byste stejně chtěli zveřejnit na webu, ale na vašich vlastních stránkách by se obtížněji udržovaly nebo nezískaly tolik pozornosti. Můžete použít i vzájemné odkazy. Na Wikipedii také můžete s dalšími lidmi snadno spolupracovat a informace tak lze udržovat aktuálnější.

Ve Wikipedii lze vytvářet mezi hesly nové souvislosti. Například vytvoříte stránku seznam vládnoucích žen a umístíte na ni odkazy na všechny královny atp., o kterých se objeví v encyklopedii zmínka. Ty mohou přitom figurovat i v dalších článcích podle své národnosti, vzdělání apod.

Jaká je jistota, že podávané informace jsou pravdivé?

Na první pohled se zdá, že není možné věřit encyklopedii, do které přispívají lidé nejrůznější úrovně a kteří zde mohou uvádět nesmysly. Jenže výhoda Wikipedie je v množství přispěvatelů. Pokud kdokoliv zjistí nějaký nesmysl či pravopisnou chybu, může vstoupit do stránky a chybu opravit.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé verze článků zůstávají archivovány a jsou lehce dostupné všem uživatelům (přes záložku „Historie“ v každém článku nahoře), tak v případě, že někdo „opraví“ správnou informaci tím, že ji smaže, nahradí nepravdivou informací nebo nesmyslem, tak po vyjasnění, jaká je pravda, může být původní obsah velmi jednoduše vrácen. Zjednodušeně řečeno: doporučujeme informace pouze doplňovat, nikoliv měnit. Všechny změny jsou zaznamenávány na stránce poslední změny, takže všichni editoři mohou svou práci navzájem sledovat a při nesouhlasu věc prodiskutovat.

Jak mám správně citovat Wikipedii?

Články buď můžete přejímat a využívat při dodržení podmínek CC-BY-SA, případně u obrázků a médií při dodržení jejich vlastních licencí. Wikipedii ale lze samozřejmě i citovat. Návod jak správně citovat naleznete na Wikipedie:Citování Wikipedie. Používáte-li některý ze standardních způsobů citací, pomůže vám Speciální:Citovat.

Proč obsahuje prostředí Wikipedie chyby nebo slovenštinu/angličtinu?

I překladatel je jen člověk. Český překlad není zcela dokonalý a i Wikipedie má systémové chyby. Autoři programu MediaWiki, na kterém Wikipedie běží, navíc s rozvojem programu neustále něco mění. Pokud je cokoliv špatně přeloženo či není přeloženo vůbec, anebo pokud se jedná o systémovou chybu, oznamte ji prosím na Wikipedie:Pod lípou (technika).

Proč mi Wikipedie nefunguje?

Hardware, na kterém Wikipedie běží, je pořízen z darů a na obrovskou zátěž někdy nestačí. Kromě toho mohou nastat i jiné potíže na Internetu. V případě problémů na serverech Wikimedia se zobrazí hlášení „Omlouváme se. Wiki má technické obtíže a nemůže se připojit k databázovému serveru.“ Jestliže Wikipedie ani nemá přístup k šablonám, zobrazí se původní „Nebylo možné se připojit k databázi $1“, případně jiné chybové hlášení.

Aktuální stav serverů a jejich případný probíhající výpadek si můžete ověřit pomocí stránky https://www.wikimediastatus.net/.

Jak postupovat při zásazích proti vandalům?

Pokud někdo smaže z článku užitečný obsah, nahradí ho nesmysly atp., napravit to může kdokoli, kdo si toho povšimne: Klikněte na Historie, zvolte poslední nepoškozenou verzi před vandalovým zásahem, klikněte na Editovat stránku (zobrazí se editační okno s varováním, že jde o starou verzi) a uložte ji. Do pole Shrnutí editace zapište např. „vrácení vandalismu/změny/atd“ (lze použít i anglickou zkratku rv – od revert), případně se jmény/IP adresami vandala a autora předchozí verze, k níž se navracíte.

Správci a revertéři mají možnost provést takové vrácení jedním kliknutím (viz meta:MediaWiki User's Guide: Reverting a page to an earlier version), přitom je shrnutí vyplněno automaticky. Správci mohou rovněž blokovat přispívání z anonymních IP adres a od konkrétních přihlášených uživatelů.

Vizte také Wikipedie:Vandalismus.

Na čem a kde běží server Wikipedie, jaké jsou statistiky návštěvnosti?

Podívejte se na meta:Wikimedia servers.

Pro sledování návštěvnosti stránek lze použít nástroj na https://tools.wmflabs.org/pageviews/.

Proč na stránkách, které obsahují automatický seznam článků, nelze zobrazit více než 5000 položek?

Stránka zřejmě obsahuje informaci, že „následující informace jsou z cache a nemusí být plně aktuální“. V cache se vždy uchovává pouze prvních 5000 záznamů.

Proč má česká Wikipedie subdoménu cs. a ne cz.?

Stručná odpověď: verze Wikipedie jsou jazykové, v našem případě tedy „cs“, což je zkratka pro jazyk (čeština), zatímco CZ (cz) je zkratka pro stát Česká republika.

Delší odpověď: Kódem České republiky podle ISO 3166-1 je skutečně CZ, takže národní doména nejvyššího řádu pro Českou republiku je .cz.

Jazykové verze Wikipedie se ovšem neoznačují podle států, ale podle jazyků. Je to jediné použitelné hledisko, jinak by nemohla existovat například mutace v jazycích bez vlastního státu ani v umělém jazyce esperanto a nebylo by jasné ani to, zda anglickou verzi označovat podle Spojeného království, USA či Austrálie. Podle standardu ISO 639-1 je kód pro češtinu CS. Nemá to víceméně nic společného s tím, že Československo mělo kdysi kód země CS, jde o dvojpísmennou variantu třípísmenného označení češtiny CES podle ISO 639-2.

Je možné smazat účet na Wikipedii?

Zkratka:
  • WP:Smazat účet

Smazání účtu na Wikipedii není možné, protože jsou všechny příspěvky zveřejněny pod licencemi CC-BY-SA 3.0 a GFDL. Každý příspěvek musí být identifikovatelný buď IP adresou, nebo uživatelským jménem. Svůj účet ale můžete přestat používat, případně požádat o smazání uživatelské stránky a změnu uživatelského jména, čímž můžete dosáhnout skrytí určitých osobních údajů.

Editace

Mám v odkazech používat diakritiku?

Ano, jinak by odkazy nebyly správně česky. URL pak sice nevypadají zrovna hezky, ale na druhou stranu je třeba, aby se odkazy psaly všechny stejně, protože odkaz seznam vládnoucích žen by samozřejmě odkazoval na jinou stránku než odkaz seznam vladnoucich zen. Jiným příkladem je štěp versus step, nebo Čech versus cech. Pro českou Wikipedii je samozřejmé, že používáme v odkazech českou diakritiku.

Jdou vkládat obrázky?editovat | editovat zdroj

Podívejte se na Nápověda:Obrázky. Také si můžete přečíst podrobný anglický popis syntaxe. (Místo klíčového slova file se v češtině dává slovo soubor.)

Proč je vhodné ukládat změny v textu jen v jedné editaci?editovat | editovat zdroj

Stručná odpověď: Je to tak všeobecně ohleduplnější a efektivnější.

Delší odpověď: Opakované ukládání drobných změn zbytečně a bezobsažně zaplňuje seznam posledních změn a historii článku; navíc také zatěžuje databázi Wikipedie.

Dlouhá odpověď: Používejte více tlačítko Ukázat náhled, ale tlačítko Zveřejnit změny jen jednou na konci editace. Je to užitečné i pro vás: pomůže to zmenšit počet případů, kdy objevíte chyby, až když je pozdě, a pak se musíte trapně vracet opravovat dokončený text. A především je to užitečné pro komunitu: je nepříjemné a nešikovné, když je seznam posledních změn zaplácaný mnoha opakováními téhož článku několik minut od sebe, přičemž jednotlivé verze se liší jen o pár slov nebo postupně přidávané odstavce. Kdo se chce podívat, co se dělo posledních pár dní, musí pak klikat na zvýšený počet změn a rolovat dlouhým seznamem. Jednoduché změny v té nepřehledné mase snadno zapadnou. Jedna editace jedním člověkem by měla přidat jednu novou verzi, definitivní.

Pokud se bojíte, že o svůj text přijdete, bude lepší, když si svůj článek (příspěvek) připravíte nejdříve offline – např. v textovém editoru.

Při používání Náhledu zůstává rozpracovaná verze v cache prohlížeče a můžete se k ní vracet třeba tlačítkem Zpět webového prohlížeče.

Vizte také {{náhled}}.

Jak přesunout text z pískoviště do článku?editovat | editovat zdroj

Po skončení práce na uživatelském pískovišti se wikipedisté často potýkají s problémem, jak z textu na pískovišti vytvořit článek nebo jak jej přenést do existujícího článku. Existují dva možné přístupy, z nichž je doporučovaný spíše ten první:

  1. Otevřete si tzv. zdrojový kód pískoviště kliknutím na tlačítko v pravém horním rohu editačního okna nebo na tlačítko Editovat zdroj na liště nad stránkou pískoviště (pokročilejší wikipedisté mohou mít také pouze Editovat bez Editovat zdroj, pokud mají v nastavení vypnutý Vizuální editor) a zkopírujte obsah (text) editačního okna (případně pouze jeho část podle potřeby). Poté je nutné přejít na zvolený existující článek nebo pomocí formuláře v úvodu stránky Jak vytvořit článek vytvořit nový článek. Následně je nutné znovu přepnout na zdrojový kód a vložit zkopírovaný text. Více vizte nápovědu k vytvoření článku.
  2. Klikněte na liště nad stránkou pískoviště na rozbalovací menu a vybrat odkaz Přesunout. Z rozbalovací nabídky vyberte zvolený jmenný prostor (pro články je to (Hlavní)) a zadejte název nového článku. Veškerý obsah je společně s historií stránky pískoviště přesunut na nově zvolený název. Právě kvůli oné historii stránky je doporučovaný spíše první postup. Tento druhý postup lze navíc použít pouze při tvorbě nového článku.

Jak propojit článek s článkem v jiném jazyce?editovat | editovat zdroj

Vlevo u mnoha článků jsou odkazy na články se stejným obsahem, ale v jiném jazyce. U některých článků, např. u čerstvě vytvořených, však takový seznam chybí. Pokud ale objevíte článek se stejným obsahem na jiné jazykové verzi Wikipedie, můžete je propojit a seznam článků v jiných jazycích tak doplnit. Stačí když kliknete v levém menu v sekci Jazyky na odkaz Přidat odkazy. Objeví se okénko, do kterého zadáte zkratku jazyka, ve kterém jste příbuzný článek našel/našla do prvního políčka. Do druhého políčka pak vyplníte název článku v daném jazyce. Pokud vše bude v pořádku, už jen potvrdíte a v levém menu konečně uvidíte vámi vložený jazyk a možná i některé další.

Vizte také Nápověda:Mezijazykové odkazy.

Proč jste smazali článek o mé firmě nebo webu jako reklamu…editovat | editovat zdroj

…když články Microsoft, Škoda Auto, Seznam.cz nebo Google tady jsou?

Odpověď: Rozdíl je v encyklopedickém významu. Podobně zde najdete článek o firmě McDonald's, ale není zde článek o bufetu rychlého občerstvení na rohu vaší ulice, i když jde o stejný obor podnikání.

Proč byl můj text odstraněn a označen jako možné porušení autorských práv (copyvio)?editovat | editovat zdroj

Wikipedie striktně dodržuje autorská práva. Nějaký jiný editor Wikipedie nejspíše s pomocí Googlu zjistil, že vámi vložený text se již někde na internetu nachází.

  1. Jste autorem textu: Pošlete o tom e-mail na permissions-cs@wikimedia.org ve tvaru uvedeném na stránce Svolení autora. Cokoliv může být na Wikipedii pouze pod licencí CC-BY-SA, což je licence umožňující svobodné využití textů za podmínky uvedení autora a zachování licence.
  2. Text jste odněkud zkopírovali či přepsali: To nelze, tím dochází k porušení autorských práv. Jak tedy zdroje využít, ale přitom je nekopírovat? Vše je nutné přepsat vlastními slovy. Není akceptován ani jen mírně pozměněný text.

Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránkách Autorské právo, Svolení autora, CC-BY-SA 3.0.

Proč byl můj článek smazán s komentářem „ani subpahýl“ nebo se v něm objevila prosba o naléhavé rozšíření?editovat | editovat zdroj

Důvod: Váš článek je příliš krátký. Pár slov či jedna, dvě věty prostě nestačí. Panuje snaha, aby články měly alespoň minimální délku a splňovaly určité požadavky na kvalitu. Lhůta na rozšíření bývá 7 dní, články obsahující třeba jen dvě, tři slova jsou většinou mazány okamžitě. Pokud vám činí potíž samotné zakládání článků, podívejte se na stránku Nápověda:Jak vytvořit článek.

Řešení: Rozepište článek a dodejte další informace. Následující kritérium nevychází z pravidel, ale jeví se jako nejjednodušší pomůcka: Pokud bude mít článek alespoň tři řádky počítačového textu (záleží na rozlišení, u malých netbooků raději více), mělo by být vše v nejlepším pořádku.

Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránce Subpahýl.

Proč byl můj článek shledán jako nejspíše nesplňující podmínky významnosti?editovat | editovat zdroj

Důvod: Na Wikipedii mohou být jen takové informace, které mají určitý společenský ohlas či dopad. Existují určité postupy, jak tuto tzv. encyklopedickou významnost prokázat. Pokud byl váš článek smazán okamžitě, pravděpodobně bylo zkušenějšímu uživateli na první pohled jasné, že tento článek nikdy tyto podmínky splňovat nemůže.

Uveďte v článku alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, které o jeho předmětu pojednávají. Takovým zdrojem mohou být internetové stránky, ale i tištěné publikace. Co to znamená?

  • Nezávislý zdroj – takový zdroj, který nemá s předmětem článku žádný vztah. Nelze tedy akceptovat třeba oficiální stránky subjektu, ale ani spřátelené weby či propagaci (placenou i neplacenou).
  • Netriviální zdroj – takový, který předmět článku jen nezmiňuje v několika málo slovech či větách, nebo nejde o pouhou položku v adresáři, zmínku v délce jednoho odstavce apod.
  • Věrohodný – publikovaný renomovanými subjekty a institucemi, nikoliv fanouškovskými a jinými amatérskými stránkami apod.

Samotné zdroje však nestačí, dobrou pomůckou je rovněž tzv. desetiletý či stoletý test. Nepíšete třeba o nějaké události, které jsou momentálně plné noviny, ale za měsíc už si na ni nikdo nevzpomene? Ovlivnila historii lidstva a společnosti dost na to, aby byla vzpomínána za deset či sto let?

Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránkách Encyklopedická významnost, Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje.

Jak mám postupovat, pokud má být můj článek urgentně upraven nebo byl rovnou smazán jako neupravitelný?editovat | editovat zdroj

Důvod: V zájmu udržování kvality Wikipedie tu nelze dlouhodobě ponechat texty ledabyle napsané, nesrozumitelné či těžce srozumitelné, zaujaté, obsahující plno gramatických, stylistických a jiných chyb, graficky velmi nevhodně pokud vůbec upravené atd. Opravdové lidově řečeno „mazanice“ jsou smazány okamžitě. Totéž se týká i strojových překladů, jejichž kvalita je zpravidla tak malá, že neumožňuje úpravu do přijatelné podoby.

Řešení: Pokuste se psát tak, jako kdybyste psali knihu a věděli, že váš text bude otištěn tak, jak ho napíšete. Napište jej vyspělým jazykem, nikoliv hovorovým či dětským, vyvarujte se smajlíků a jiných hrátek. Dejte mu nějakou strukturu, rozdělte jej na odstavce a dejte mu určitou kulturu. Vyvarujte se pravopisných chyb. Nedělejte na začátku textu mezery, jinak se vám vloží do šedého rámečku a ujede mimo obrazovku.

Aby měl již od začátku odpovídající formátování, držte se také následujících rad: Pokud např. chcete napsat článek s názvem Radiopřijímač, začněte stylem „Radiopřijímač je …“ a pojem definujte. Když dopíšete odstavec, dvakrát zařádkujte. Jednou nestačí k tomu, aby se bloky textu rozdělily. Nadpis utvoříte tak, že jej vložíte mezi čtyři rovnítka. Jak to tedy bude vypadat v praxi? Příklad:

Radiopřijímač je … (uvedení do problematiky)

== Historie ==
Text

Toto bude druhý odstavec sekce o historii radiopřijímačů.

== Současnost ==
Další text

Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránkách Vzhled a styl, Encyklopedický styl.

Proč nemám přidávat obsah propagačního charakteru?editovat | editovat zdroj

Důvod: Wikipedie není místem pro propagaci Vaší firmy. Často se však stává, že jste informace vložili v dobré víře za účelem rozšíření encyklopedického obsahu, ale neodpustili jste si pár oslavných či jinak zaujatých pasáží a váš příspěvek byl vyhodnocen jako propagační obsah.

Řešení: Je třeba přispívat jen striktně nezaujatým a neutrálním tónem. To neznamená automaticky nudně učebnicovým, ale pokuste se psát tak, jak by článek asi psali ti, co k předmětu článku nemají absolutně žádné vztahy. Pozor na obraty typu „firma patří mezi nejlepší ve svém oboru“ atd., nepoužívejte superlativy. Popište vše s odpovídajícím nadhledem, nevyjmenovávejte jen úspěchy, ale také negativa a všechny ostatní související události. A v neposlední řadě musí být téma, o kterém píšete, dostatečně společensky významné. Tímto problémem se blíže zabývá pasáž encyklopedická významnost.

Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránkách Propagační článek, Co Wikipedie není, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedický styl, Encyklopedická významnost.

Proč jsou mnou vkládané externí odkazy odstraňovány?editovat | editovat zdroj

Důvod: Wikipedie neslouží jako rozcestník externích odkazů, ale má spíše zájem na rozšiřování svých vlastních textů. Pokud jste v dobré víře vložili odkaz na svůj fanouškovský či jakýkoliv jiný web, byť obsahuje mnoho relevantních a aktuálních informací o vašem oblíbeném interpretovi, skupině atd., věřte, že politika Wikipedie je v tomto ohledu přísná a že jsou zpravidla tolerovány maximálně oficiální stránky subjektu nebo takový odkaz, který není spravován několika nadšenci nebo nějakým e-shopem (spam), ale skutečně renomovanými institucemi. A to ještě jen takové solidní odkazy, co mají k předmětu článku skutečně co říci a odpovídajícím způsobem jej rozvedou.

Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránkách Externí odkazy, Co Wikipedie není.

Proč byl můj článek smazán jako neencyklopedický nebo psaný neencyklopedickým stylem? Co na něm bylo špatného?editovat | editovat zdroj

Důvod: Většinou se tak děje ze dvou důvodů. Buď Váš článek byl psán hovorovým či jiným jazykem, který se nehodí pro encyklopedii, nebo obsahoval něco, co prostě do encyklopedie nepatří.

Encyklopedie není např. slovníkem a nepatří do ní tedy pouhé slovníkové definice, dále Vaše vlastní názory, úvahy a diskuse (neslouží jako diskusní fórum, když se o něčem diskutuje, tak výhradně o tvorbě encyklopedického obsahu). Není ani nástrojem propagace, pouhou sbírkou externích odkazů, neslouží ani jako blog či sociální síť. Dále do ní nepatří informace adresářového charakteru, pouhé seznamy vyráběných produktů či vytvořených děl, návody na sestrojení či provozování něčeho apod., zpravodajství, hypotetické budoucí události (není křišťálová koule) a mnoho dalšího.

Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránkách Encyklopedický styl, Co Wikipedie není.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Wikipedie:Často_kladené_otázky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Élisabeth Borneová
Časová osa
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Černé moře
Černomořské loďstvo
Česká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Česká hokejová reprezentace do 20 let
Česká Wikipedie
Česko
Řím
Šipky
Šostka
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Žralůčkovití
12. leden
13. leden
14. leden
15. leden
1804
1914
1924
1934
1989
2024
3. leden
5. leden
69
7. leden
8. leden
81. ročník udílení Zlatých glóbů
9. leden
9K720 Iskander
Abcházie
Abdikace
AEW&C
Akr
Alexander De Croo
Alexej Navalnyj
Alupka
Americká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Anglie
António Guterres
Australian Open 2024
Avdijivka
Azovské moře
Bělgorod
Bělgorodská oblast
Bachmut
Benzín
Berijev
Berijev A-50
Berijev Be-200
Beryslav
Bezpilotní letadlo
Bihár
Bitva o Avdijivku
Bošovice
Boj o moc
Bramall Hall
Brjanská oblast
Cape Canaveral Space Force Station
Carl-Erik Asplund
Cenzura v Ruské federaci#Válka s Ukrajinou
Cezar Kunikov (1986)
Ch-47M2 Kinžal
Ch-59
Charkov
Charkovská oblast
Charles Michel
Cherson
Chersonská oblast
Christian Oliver
Chronologie
Commons:Czech Wiki Photo
Commons:Featured pictures/cs
Dánská koruna
Dánsko
Dnipro
Dnipropetrovská oblast
Dobrovolnictví
Domesday Book
Doněck
Doněcká oblast
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Eroze půdy
Eurasijský ekonomický svaz
Evropská rada
Evropská unie
Finsko
Forbes
Francie
František Janouch
Franz Beckenbauer
Frederik X.
G7
Gabriel Attal
Gagauzsko
Galba
Generální tajemník OSN
Georg Ratzinger
Giorgia Meloniová
Gjandža
Grindavík
Hútíové
Haag
Hamdija Pozderac
HESA Šáhid-136
Hladinové plavidlo bez posádky
Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny
Hlavní strana
Homel
Humanitární pomoc
Hunga Tonga – Hunga Haʻapai
Hypersonická zbraň
Iževsk
Ihor Klymenko
Iljušin Il-22
Iljušin Il-76
Island
Ivo Oberstein
Jamalo-něnecký autonomní okruh
James Kottak
Jana Hlaváčová
Jižní Korea
Jižní Osetie
Joe Biden
Justin Trudeau
Kaiserliche Marine
Kalužská oblast
Kamov Ka-29
Karel Janovický
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
KEPD 350
Kiriši
Kirovohradská oblast
Klincy
Korveta
Krasnodarský kraj
Kritická infrastruktura
Krym
Krymský most
Kryvyj Rih
Kstovo
Kupjansk
Kupjanský rajón
Kurachove
Kurská oblast
Kyjev
Kyriakos Mitsotakis
Kyrylo Budanov
Láva
Ladislav Svoboda (senátor)
Legie „Svoboda Ruska“
Letecká puma
Letiště Pulkovo
Libra šterlinků
Linie devíti čar
Lipeck
Lipecká oblast
Lockheed Martin F-35 Lightning II
Luke Humphries
Luke Littler
Lukoil
Mário Zagallo
M1 Abrams
Magura V5
Mariupol
Markéta II.
Metro v Kyjevě
Mette Frederiksenová
Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize
Mezinárodní trestní soud
Mezosféra
Michael Čakrt
Michail Mišustin
Mil Mi-8
Ministerstvo obrany Ruské federace
Ministerstvo obrany Ruska
Ministerstvo obrany Ukrajiny
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2024
Mistrovství světa v ledním hokeji žen do 18 let
Moldavsko
Monarchie v Dánsku
Mongolsko
Mykolajivka
Mykolajivská oblast
Mykola Oleščuk
Myrnohrad
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní shromáždění Jižní Koreje
Německo
Nadace Wikimedia
Nafta
Nepál
Nižnij Novgorod
Novatek
Novofedorivka (Sacký rajón)
Novorossijsk
Oděsa
Oděská oblast
Okres Vyškov
Oleksandr Syrskyj
Operace Prosperity Guardian
Opevnění
Oppenheimer (film)
Orel (město)
Organizace spojených národů
Otho
Ozbrojené síly Ruské federace
Ozbrojené síly Ukrajiny
Předseda vlády Řecka
Půda
Palachův týden
Pavel Dyba
PDC Mistrovství světa v šipkách
Peregrine Mission One
Petrohrad
Phill Niblock
Počítačová bezpečnost
Pokrovský rajón
Pokrovsk (Ukrajina)
Pole
Polsko-ukrajinská státní hranice
Poltavská oblast
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Praha
Premiér Francie
Prezidentské volby na Tchaj-wanu 2024
Prezidentské volby v Rusku 2024
Prezident Francie
Projekt 1241
Projekt 22160
Projekt 775
Psí maso
Rallye Dakar 2024
Retence (hydrologie)
Reykjanes
Rishi Sunak
Rjazaň
Rostovská oblast
Rostov na Donu
Rudé moře
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská okupace části Gruzie
Ruská propaganda
Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře
Rusko
Rusko-perská válka (1804–1813)
S-300
Samarská oblast
Selydove
Sergej Kobylaš
Sergej Kotov (2021)
Sevastopol
Severní Korea
Seznam premiérů Francie
Singapur
Služba bezpečnosti Ukrajiny
Smrt Alexeje Navalného
SMS Karlsruhe (1912)
Sofia Bekatoruová
Soubor:Bramhall Hall, Cheshire (BM 1948,0409.5).jpg
Soubor:Bundesarchiv DVM 10 Bild-23-61-01, Kleiner Kreuzer "Karlsruhe".jpg
Soubor:Destructions in Dnipro after Russian attack, 2024-02-23 (32).jpg
Soubor:Destructions in Kryvyi Rih after missile attack, 2024-03-12 (01).jpg
Soubor:Destructions in Nova Sloboda after Russian attack, 2024-02-20 (01).jpg
Soubor:Destructions in Odesa after Russian attack, 2024-03-02 (01).jpg
Soubor:Destructions in Pokrovsk Raion after missile strike, 2024-01-06 (01).jpg
Soubor:Destructions in Selydove after missile attack, 2024-02-14 (15).jpg
Soubor:Destructions in Sumy after Russian attack, 2024-03-13 (51).jpg
Soubor:GUR footage of 5 March 2024 attack on Sergei Kotov by Group 13.webm
Soubor:Moravská Zebra.jpg
Soubor:Tonga Volcano Eruption 2022-01-15 0320Z to 0610Z Himawari-8 visible.gif
Soubor:Visit of Rishi Sunak to Kyiv, January 2023 (04).jpg
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Statistika
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Stockport
Storm Shadow
Suchoj Su-34
Suchoj Su-35
Sumská oblast
Sumy
Svartsengi
Taganrog
Tambov
Tchaj-wan
Telegram (software)
The New York Times
Trestanecká kolonie IK-3
Trosťanec
Tuapse
Tudorovská architektura
Udmurtsko
Ukrajinské letectvo
Ukrajinské pozemní síly
Ukrajinska pravda
Ursula von der Leyenová
Usť-Luga
Uzbekistán
Václavské náměstí
Válečný zajatec
Válečný zločin
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Východoukrajinská ofenzíva
Valerij Zalužnyj
Vasiljevský ostrov
Velký Manchester
Velyka Pysarivka
Velykyj Burluk (sídlo)
Viktor Sokolov
Vladimir Putin
Volgogradská oblast
Volodymyr Zelenskyj
Voroněžská oblast
Vovčansk
Vrtulník
Vulcan (raketa)
Vzdušně-kosmické síly Ruské federace
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Záporožská oblast
Zemětřesení v Biháru 1934
Zlatý glóbus
Zločin proti lidskosti




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk