Některé stránky ve Wikipedii nemají vlastní obsah, ale pouze přesměrovávají čtenáře na jinou stránku; slouží jako další název této stránky. Pokud se čtenář pokusí přečíst stránku, která je pouhým přesměrováním, dostane automaticky obsah odkazované stránky, u jejíhož titulku bude uvedena informace „(přesměrováno z Xyz)“.

Pravopis

• Jiný pravopis: president → prezident
• Odlišná diakritika apod.: Sokrates → Sókratés
• Jiný přepis: Mao Zedong → Mao Ce-tung
• Skloňování dnů v roce: 1. ledna → 1. leden

Více než jedno jméno

• Jiný název: Česká republika → Česko
• Jména osob: Nelson Rolihlahla Mandela → Nelson Mandela
• Pseudonymy: Emil Frída → Jaroslav Vrchlický
• Změna jména v průběhu života: Victoria Adamsová → Victoria Beckhamová

Synonyma a příbuzné výrazy

• Synonyma: kartézský souřadnicový systém → kartézská soustava souřadnic
• Příbuzné výrazy: zákonodárství → zákonodárná moc

Zkratky

• Zkratky: WWW → World Wide Web

Obecnější článek

• Podtémata vysvětlená v článku: sudá funkce → parita funkce
  • Konkrétní kapitola: Sudá funkce → Parita funkce#Sudé funkce (viz níže)

Z konkrétnějšího na obecnější

Ve vhodných případech je možné přesměrovat z konkrétnějšího pojmu na obecnější článek (ze Škoda 110 na Škoda 100). Většinou je však nevhodné přesměrovávat opačně, z obecnějšího na konkrétnější, např. ze srnec na srnec obecný (existují ještě další srnci, srnec sibiřský a vyhynulý Capreolus suessenbornensis). K výjimkám patří např. tzv. monotypické skupiny, jejichž konkrétním příkladem je rod Romerolagus a jeho jediný druh králík lávový.

Vždy je však vhodné zvážit, zda je takové přesměrování potřeba a zda není vhodnější ponechat raději červený odkaz, který vybízí k založení chybějícího článku. Také není vhodné zakládat přesměrování na obecnější článek, pokud tento neobsahuje informace o konkrétnějším tématu alespoň na úrovni pahýlu.

Přezdívka

Přesměrování z přezdívek je potřeba posuzovat případ od případu. V zásadě je vhodné pouze pokud se jedná o známou přezdívku, která je doložená z pramenů. Blíže viz tato žádost o komentář.

Nejprve založíme stránku s názvem, ze kterého má vést přesměrování.

Ve Vizuálním editoru se přesměrování skrývá pod volbou Nastavení stránky, k níž se dostaneme kliknutím na ikonku v panelu nástrojů („Další možnosti“). Po založení stránky je ale nejprve potřeba se přepnout pomocí ikonky Tužka do Vizuálního editoru, aby se panel nástrojů zobrazil. V Nastavení stránky zaškrtneme políčko „Přesměrovat tuto stránku na“. Tím se zaktivní okénko, kam je třeba zapsat název cílového článku. Tlačítkem Použít změny je přesměrování vytvořeno a stačí stránku uložit (zveřejnit).

Při editaci zdroje (wikikódu) vložíme do nově založené prázdné stránky text dle tohoto schématu:

#PŘESMĚRUJ Název článku

Doplníme název článku, případně jiné libovolné stránky Wikipedie.

Například zkratka OSN je přesměrována na článek Organizace spojených národů, stránka OSN proto obsahuje

#PŘESMĚRUJ Organizace spojených národů

Aby přesměrování fungovalo, musí být tento příkaz úplně prvním textem na stránce a musí být uveden naprosto přesně tímto způsobem, nesmí např. před ním být mezera, prázdný řádek apod. Příkaz však může být napsán malými písmeny: #přesměruj a může být místo něho použito anglické synonymum #REDIRECT:

#REDIRECT Název článku

Pod příkaz se zpravidla nevkládá žádný text, při běžném použití odkazu se čtenáři nezobrazí. Stránky s přesměrováním se nevkládají do běžných kategorií, některé mohou být začleněny do vhodné kategorie v Kategorie:Přesměrování Wikipedie, např: Kategorie:Přesměrování ze zkratky.

Pokud necítíte potřebu vytvoření přesměrování zdůvodňovat, nevyplňujte shrnutí editace, systém to za vás udělá automaticky.

Přesměrování na část článkueditovat | editovat zdroj

Je možno také přesměrovat na oddíl (nadpis) článku, k tomu stačí jej běžným způsobem uvést do odkazu, např.

#PŘESMĚRUJ Název článku#Text nadpisu

Při používání této funkce však vždy zvažte, zda uživatele nezmate, když ho takové přesměrování zavede rovnou doprostřed článku bez příslušného úvodu apod. Tato funkce ale může být užitečná např. u sloučení několika krátkých článků o postavách nějakého uměleckého díla do jediného článku (#PŘESMĚRUJ Seznam postav z knihy XY#Jméno postavy).

Přesměrování na část článku je problematické v případě, pokud se samotné přesměrované heslo může snadno stát samostatným článkem. Na jednu stranu tím sice čtenáři usnadníte přístup k informaci, která ho zajímá, na druhou stranu přeměnou červeného odkazu na modrý můžete vytvořit dojem, že heslo již je podrobně zpracováno, a tím můžete snížit motivaci k jeho dopracování.

Nevhodné může být přesměrování samo o sobě, např. přesměrování kategorie nebo pokud už vznikl vhodnější cílový článek. V jiných případech je nevhodné jen použití odkazu na přesměrování na určité stránce, protože by vzniklo dvojité nebo cyklické přesměrování; výjimku lze udělat v případě, že by na místě přesměrování měl vzniknout samostatný článek.

Dvojité přesměrováníeditovat | editovat zdroj

V případě dvojitého přesměrování (přesměrování, které vede na stránku s dalším přesměrováním) se nezobrazí cílový článek, ale stránka druhého přesměrování s odkazem na článek. Automaticky tedy proběhne přesměrování pouze jednou, další přesměrování pak lze provést pomocí prokliknutí. Tato vlastnost zabraňuje vzniku nekonečného cyklu kruhových odkazů. Dvojitá přesměrování často vznikají při zanedbání jejich kontroly po přesunu stránky. K jejich údržbě slouží stránka Speciální:Dvojitá přesměrování.

Přesměrování na sebe samaeditovat | editovat zdroj

Při editaci a při přesunu je potřeba se vyhnout odkazům na přesměrování, které vedou zpět na článek, do kterého je odkaz vložen. Přesměrování na nevhodný článek je potřeba změnit. Pokud je přesměrování samo o sobě v pořádku, je potřeba opravit jen odkaz v článku – použít odkaz na vhodnější článek, případně odkaz odstranit.

Výjimka (přesměrování na sebe sama)

Výjimka může být v případě, že by na místě přesměrování měl vzniknout samostatný článek. Například v článku o městysu Karlštejn se vyskytuje odkaz na část Karlštejna (bývalou ves) Poučník, o němž by v budoucnu mohl vzniknout článek, avšak heslo Poučník je zatím přesměrováno na Karlštejn. Jedná se tedy o případ přesměrování z konkrétnějšího na obecnější. Vhodnější je v takovém případě v daném článku o podtématu vytvořit samostatný oddíl a přesměrování vést na jeho nadpis (Název článku#Text nadpisu). Toto řešení také zamezí nežádoucímu odstranění (narovnání) přesměrování prováděnému roboty.

Kdy může být přesměrování smazáno?editovat | editovat zdroj

Přesměrování smí být rychle smazáno, pokud nemá užitečnou historii, nevedou na ně žádné odkazy a jeho ponechání je nežádoucí na základě některé podmínky uvedené na stránce doporučení o rychlém smazání.

Přesměrování kategoriíeditovat | editovat zdroj

V české verzi Wikipedie, na rozdíl třeba od Wikimedia Commons, se přesměrování pomocí #PŘESMĚRUJ cíl u kategorií nepoužívá.

• Pokud rušená kategorie delší dobu nějaké články obsahovala, je vhodnější s mazáním nějaký přiměřený čas počkat a pro mezidobí původní obsah nahradit šablonou {{Zastaralá kategorie}}, která upozorní její dosavadní uživatele na alternativu a pomůže s případným robotickým přesunem náhodně se objevivších článků. Tato šablona plní do jisté míry úlohu přesměrování.

Pokud do článku vložíme odkaz na stránku, která obsahuje přesměrování, zobrazí se čtenáři cílový článek a pod jeho nadpisem název stránky, ze které došlo k přesměrování. Odkaz na přesměrování tedy funguje jako plnohodnotný odkaz.

Přímý odkaz na cílový článek má však v některých případech oproti odkazu na přesměrování určité výhody:

• Při přesouvání stránek a zanedbání kontroly původních odkazů mohou v některých případech vzniknout dvojitá přesměrování nebo cyklické odkazy.
• Po najetí šipkou na odkaz se objevuje bublina s názvem cíle odkazu, u přesměrování se název liší od názvu cílového článku, což může být matoucí.

Odkaz na přesměrování je vhodnější než přímý odkaz v případech, kdy by pod daným názvem mohl vzniknout samostatný článek. Jedná se např. o odkaz na konkrétnější pojem (Sudá funkce) přesměrovaný na obecnější článek (Parita funkce). Pokud na místě přesměrování později vznikne samostatný článek o konkrétním tématu (Sudá funkce), povede již odkaz vhodněji na detailní článek.

Napřimování odkazů, tedy nahrazování odkazu na přesměrování přímým odkazem na cílový článek, z uvedených důvodů provádějí někteří wikipedisté a roboti. Riziku nežádoucího napřímení se lze ve vhodných případech vyhnout použitím přesměrování s odkazem na kapitolu (Parita funkce#Sudé funkce).

• WikiProjekt Kategorizace redirectů
• Wikipedie:Údržbové seznamy/Nejvíce odkazovaná přesměrování

Doporučení týkající se přesměrování

• Wikipedie:Název článku#Přesměrování
• Wikipedie:Slučování a přesun stránek#Přesměrování
• Wikipedie:Rychlé smazání#Přesměrování

• {{přesměrování}} / {{kotva}} – tyto se vzájemně vylučují: Buď jde o značku "dokud", anebo "kam" se odkazuje.
• {{různé významy}}
• {{možná hledáte}}
• {{rozcestník}}