A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Polish_call_for_vaccination.png/220px-Polish_call_for_vaccination.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Global-vaccination-coverage.png/220px-Global-vaccination-coverage.png)
Očkovací kalendář udává série očkování a načasování všech dávek, které mohou být doporučené nebo povinné v závislosti na zemi trvalého bydliště. Vakcína je antigenní přípravek používaný k vytvoření aktivní imunity vůči onemocnění, aby se zabránilo infekci nebo se omezily negativní vlivy infekce způsobené jakýmkoli patogenem.[2]
Spousta vakcín vyžaduje pro maximální účinek více dávek, buď k vyvolání dostatečné počáteční imunitní odpovědi, nebo k posílení odpovědi, která časem odezní. Například očkování proti tetanu je v mnoha zemích doporučováno každých 10 let.[3] Očkovací kalendáře jsou vytvářeny vládními agenturami nebo skupinami lékařů, aby se dosáhlo maximální ochrany obyvatelstva pomocí požadovaných a doporučených vakcín pro danou lokalitu a zároveň se minimalizoval počet interakcí s místním systémem zdravotní péče. Během posledních dvou desetiletí se doporučený očkovací kalendář rychle rozrostl a stal se komplikovanějším, protože bylo vyvinuto mnoho nových vakcín.[4]
Některé vakcíny se doporučují pouze v určitých případech či oblastech (v celých zemích, ve vnitrostátních oblastech nebo u rizikových populací), kde je onemocnění běžné. Například očkování proti žluté zimnici je v běžném očkovacím plánu Francouzské Guyany, doporučuje se v určitých regionech Brazílie, ale ve Spojených státech se podává pouze cestujícím mířícím do zemí, kde častěji docházelo nebo stále dochází k nákaze touto nemocí.[5] V rozvojových zemích doporučení týkající se vakcín zohledňují také dostupnost zdravotní péče, náklady a samotnou dostupnost vakcín včetně potenciálních problémů s jejich skladováním. Na základě analýzy očkovacích kalendářů Světová zdravotnická organizace (SZO) uvedla, že rozvinutá země používá kalendář, který trvá prvních pět let života dítěte a zahrnuje vakcíny, které stojí celkově více než 700 amerických dolarů včetně nákladů na podání, zatímco rozvojová země používá kalendář poskytující vakcíny v prvních 9 měsících života dítěte a stojí pouhých 25 amerických dolarů.[6] Tento rozdíl je způsoben nižšími náklady na zdravotní péči, nižšími náklady na mnoho vakcín poskytovaných rozvojovým zemím a tím, že se nepoužívají dražší vakcíny proti méně častým nemocem.
Celosvětově
Světová zdravotnická organizace monitoruje očkovací kalendáře po celém světě a zaznamenává si, jaké vakcíny jsou zahrnuty do programu jednotlivých zemí, jaká míra pokrytí byla dosažena a jaká jsou různá kontrolní opatření.[7] Níže uvedená tabulka ukazuje typy vakcín podávaných v jednotlivých zemích. WHO na svých stránkách zveřejňuje aktuální očkovací kalendáře pro všechny členské státy SZO.[8] Další vakcíny se podávají jedincům, u kterých je pravděpodobnější, že přijdou do kontaktu s konkrétními nemocemi při práci nebo cestování (např. v armádě), nebo u jedinců po potenciálním vystavení dané infekci. Příklady zahrnují vzteklinu, antrax, choleru a neštovice.[9][10]