Willi Abendschön
Willi Abendschön (před rokem 1946)
Narození	28. července 1905[1] Mannheim
Úmrtí	21. září 1946[2]
Příčina úmrtí	popraven zastřelením[2]
Povolání	vysoký kriminální úředník
Zaměstnavatel	gestapo
Znám jako	krycí jméno: doktor "Grossmann"
Politická strana	NSDAP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Willi Abendschön (28. července 1905,^[1] Mannheim – 21. září 1946^[2]) byl původně číšník na zaoceánské lodi.^[1] Pobýval v Praze, kde pracoval jako kriminální úředník.^[2] Byl členem NSDAP.^[2] Měl německou vojenskou hodnost SS-Sturmscharführer.^{[2] [p 1]} Pro gestapo pracoval již od roku 1933.^[2] Později jako kriminální vrchní tajemník v řídícím centru gestapa v Praze působil rovněž i mimopražsky (v Táboře, Klatovech a Plzni).^[2] Od podzimu roku 1939 zastával funkci vrchního kriminálního tajemníka III. oddělení pražského gestapa.^[1] Zabýval se problematikou odhalování vlastizrady, ověřoval a prověřoval konfidenty gestapa působící v protektorátu, později byl činný v kontrarozvědce, kde se zabýval odhalováním výzvědné činnosti ve prospěch protiněmecky orientovaných (nepřátelských) zemí (USA, Velká Británie, Švýcarsko, Francie, země Středního východu, Egypt a severské státy).^[2] Později (v létě 1941) pod krycím označením doktor "Grossmann" vedl referát "Wehrnachrichten" (vojenské zpravodajství). V období od října 1941 do března 1942 pátral po neznámém německém Zrádci X - agentu A-54 Paulu Thümmelovi a jeho spojovacím důstojníkovi - štábním kapitánu Václavu Morávkovi.^[2] V červnu roku 1942 (po atentátu na říšského protektora R. Heydricha) byl určen spolu s dalšími excelentními zaměstnanci gestapa Praha k rozkrývání paradesantních výsadků a demaskování "padákových agentů".^[2] Později se účastnil (na Pardubicku) pátracích akcí, jejichž cílem byl Alfréd Bartoš - velitel výsadkové skupiny Silver A.^[2] Od léta roku 1944 byl zástupcem vedoucího kontrašpionážního referátu IV N ("Nachrichten und Agentenwesen" = zprávy a agenti^[2])^[1] v krycí firmě "Glawa" (viz níže).^[2] Přímo v kanceláři této firmy byl Willi Abendschön v květnu 1945 zadržen povstalci, většinou zaměstnanci Lucernafilmu. České orgány Williho Abendschöna vydaly ještě v květnu 1945 sovětské vojenské rozvědce Smerš. Dne 21. června 1945 byl Willi Abendschön odsouzen sovětským vojenským soudem SMT (Die Sowjetischen Militärtribunale) 4. ukrajinského frontu k trestu smrti zastřelením, který byl vykonán 21. září 1946.

Některé aktivity Williho Abendschöna

• Dne 12. května 1941 Willi Abendschön osobně zatýkal českou kryptografku Milenu Šeborovou, která pak byla až do konce druhé světové války vězněna v KT Ravensbrück.^[5]
• Willi Abendschön řídil vyšetřování zpravodajsko-sabotážní skupiny Tří králů.^[1]
• Na řídící služebně pražského gestapa vedl Willi Abendschön vyšetřování zatčeného (v sobotu 9. října 1941 kolem 02:30 nad ránem) rezidenta sovětské vojenské rozvědky GRU na území Protektorátu Čechy a Morava majora letectva RNDr. Josefa Jedličky.^[6]
• Willi Abendschön osobně zatýkal agenta A-54 Paula Thümmela.^[1]
• Po atentátu na R. Heydricha (27. května 1942) vedl na pardubicku pátrací akce, jejichž cílem byl Alfréd Bartoš - velitel výsadkové skupiny Silver A.^[2]

Zatčení plukovníka Josefa Churavého

Major RNDr. Josef Jedlička byl po zatčení podroben těžkému zostřenému výslechu během kterého uvedl místo a čas schůzky s důležitou osobou v domácím odboji - s "Kaprem" - plukovníkem Josefem Churavým.^[7] Plukovník Josef Churavý byl Jedličkův bývalý spolupracovník ve Vojenském zeměpisném ústavu v Praze. V roce 1941 působil jako jeden z vedoucích představitelů odbojové organizace Obrana národa (ON), byl jejím zástupcem v organizaci ÚVOD a rovněž působil jako vedoucí vojenské části PVVZ.^[6] Místo majora Josefa Jedličky čekal na plukovníka Josefa Churavého (alias "Kapra") dne 9. října 1941 ve 21 hodin na nábřeží Na Františku^[8] komisař Willy Abendschön^[1] oblečený do Jedličkových šatů.^[9][10] (oba měli zezadu obdobnou postavu).^[7] A nebyl sám. Celé nábřeží bylo obklíčeno dvěma kordony české i německé policie^[7], v záloze byla připravena i říční policie s motorkami.^[7][11] Gestapo mělo od Jedličky "Kaprův" popis a tak nebylo složité přepadnout Churavého zezadu a ihned mu nasadit pouta, aby nemohl použít zbraň.^[7]

Palác Lucerna a Miloš Havel

V budově na adrese Štěpánská 704/61, Praha 1 sídlila filmová společnost Lucernafilm.^[12] Na pozici ředitele paláce Lucerna pracoval od října 1942 Augustin Seidl (vlastním jménem Gustav Sedláček).^[12] Miloš Havel vypověděl, že jej musel do podniku vzít na nátlak komisaře Williho Abendschöna^[12], který Miloše Havla dle jeho slov v roce 1942 vyslýchal kvůli ilegální činnosti.^[13] (O jakou činnost se jednalo, však Miloš Havel blíže nespecifikoval.^[13]) Po zatčení (22. února 1942) německého Zrádce-X (dvojitého agenta) A-54 - Paula Thümmela byl Gustav Sedláček, který byl Thümmelův blízký přítel a spolupracovník, rovněž zatčen a vyslýchán.^[13] Sedláček nebyl uvězněn, přistoupil na spolupráci, získal německé občanství, změnil si jméno na Augustin Seidl a stal se nebezpečným konfidentem gestapa.^[12] (Poté, co Seidl obsadil post ředitele paláce Lucerna stal se Willi Abendschön pravidelným hostem Filmového klubu.^[12]) Miloš Havel o Seidlově napojení na gestapo tušil a své zaměstnance před ním varoval. Na druhou stranu Havel Siedla do určité míry hájil, neboť jeho prostřednictvím se dostalo pomoci mnoha českým lidem.^[13]

Po skončení druhé světové války vypověděl konfident gestapa Otto Štancl, že v noci z 5. května 1945 na 6. května 1945 byl Augustin Seidl otráven a následně ještě zastřelen mnoha ranami z pistolí skupinou mužů. Nejpravděpodobnějšími pachateli jeho usmrcení se jeví vlastní spolupracovníci (rovněž konfidenti gestapa).^[12]

Výpověď Miloše Havla před SČFP

O úloze Augustina Seidla uvedl Miloš Havel ve své výpovědi před Svazem českých filmových pracovníků (SČFP) ze dne 12. října 1945 následující:^[13]

Já jsem stále pronásledován Gestapem, zmíněný Sedláček je Gestapem zavřen na půl roku. Jsem také vyšetřován, protože Gestapo našlo na mém voze nízkofrekvenční vedení od krátkovlnné vysílačky. V této době jsem sešedivěl.

Miloš Havel, výpověď, ^[13]

Jsem opětovně volán na Gestapo a tam se mi vyhrožuje uvalením treuhändera (nuceného správce) na podniky Lucerny, ježto prý tam není zaměstnán žádný Němec. Propuštěného Sedláčka, který zatím změní jméno na Seidl a je Němec, přijímám do svých služeb. Jeho resortem je styk s německými úřady a spolky, abych tím nezatěžoval české lidi. Seidlovým vlivem pomáhám českým lidem, některé dostanu z koncentráku, jako hajného Stehlíka ze Svatobořic, dále dr. Hochmana ^{[p 2]} s paní, Vítězslava Nezvala, nebo dr. Scheinera ^{[p 3]} dostanu z Terezína s pomocí Antona Zankla ^{[p 4]} docílím, že není proveden rozsudek smrti nad synem primáře dr. Manna.

Miloš Havel, výpověď, ^[13]

Kartotéka V-Personen

V pátém patře domu (na adrese: Štěpánská 626/63, Praha 1) bylo od dubna roku 1944 sídlo firmy Glawa.^[1] Tato firma vystupovala jako velkoobchod uměleckým sklem, které sice nakupovala od skláren v protektorátu a Sudetech, ale ve skutečnosti se jednalo o fiktivní společnost ukrývající kancelář pražského gestapa.^[14] V prostorách firmy Glawa byla umístěna ústřední kartotéka (krycí označení "V-Personen", nejspíše zkratka z německého Vertrauenspersonen = důvěrníci) konfidentů z celých Čech. Trvale zde pracovalo sedm úřednic a úředníků gestapa. Firma Glawa byla řádně registrována v obchodním rejstříku^[13] na pražském magistrátu a jako její majitel^[13] byl uveden ředitel paláce Lucerna Augustin Seidl.^[14] Tuto německou zpravodajskou kancelář vedl Wilhelm Schultze a dalším jejím úkolem (krom kartotéky konfidnetů) bylo sledovat okolí prezidenta Emila Háchy.^[13] Schultzovým zástupcem byl Willi Abendschön.^[14] V květnu roku 1945 byla tato ústřední kartotéka konfidentů převezena do Petchkova paláce a zde byla nejspíše zničena spolu s dalšími písemnostmi gestapa.^[14] V květnu 1945 se zde ukryl Willi Abendschön. Přímo v kanceláři byl zadržen povstalci, většinou zaměstnanci Lucernafilmu. (České orgány Williho Abendschöna vydaly ještě v květnu 1945 do SSSR (viz níže)).^[12]

Výpověď Miloše Havla před MLS

Před mimořádným lidovým soudem (MLS) Miloš Havel vypovídal dne 22. ledna 1947:^[13] Jedním z bodů obžaloby bylo půjčení nákladního auta Němcům, kteří se chtěli na konci války včas dostat na hranice. Miloš Havel se hájil, že rozkaz k této jízdě přišel od Augustina Seidla a že on (Miloš Havel) dal příkaz k rozebrání automobilu, aby nemohl být zapůjčen. Teprve na nátlak Augustina Seidla a komisaře Williho Abendschöna (Miloš Havel) k jízdě svolil.^[13] Havlova slova o rozebrání automobilu, který měl být půjčen Němcům, potvrdil Antonín Bouzek, řidič podniku "Bratří Havlové":

Před odjezdem přijel obviněný Havel a požádal mne, abych nákladní auto rozebral, aby nebyl schopný k jízdě. Vůz jsem skutečně rozebral a krátce před stanovenou hodinou odjezdu jsem zatelefonoval Seidlovi, že nelze odjeti, poněvadž vůz jest značně poškozen a potřebuje nutně opravit, aby mohl býti použit k takové jízdě. Ředitel Seidl se velmi rozčiloval a vyslovil podezření, zda oprava není provedena úmyslně, aby nemusela býti podniknuta jízda jím požadovaná a za hodinu telefonoval do garáží na Barrandov znovu a při tom znovu žádal důrazně, abych vůz opravil a při tom vyhrožoval, že se postará o dozor jistého mistra z cizí továrny, aby oprava byla urychleně provedena.

Antonín Bouzek, výpověď, ^[13]

Projednáván byl i údajný pronájem jedné z místností Lucerny gestapu, které tam mělo svou tajnou kancelář pod názvem Glawa (viz výše). Miloše Havla z pronájmu místnosti Lucerny k účelům gestapa obvinil Rudolf Chruma, který byl vězněn na Pankráci kvůli kolaboraci. Miloš Havel jakoukoli spojitost s Glawou odmítal, neboť pronajaté místnosti ani nepatřily Lucerně ^{[p 5]} a údajně se o její existenci dozvěděl až po válce:^[13] Fakt, že vlastníkem místností pronajatých gestapu byla Moravská banka a Miloš Havel s nimi neměl nic společného, potvrdil i její obchodní zmocněnec Bohuslav Polívka. Dle jeho výpovědi si gestapo v roce 1944 zabralo tyto prostory uvolněné po úvěrové pojišťovně a vytvořilo si zde fingovanou úřadovnu.^[13]

Teprve za revoluce asi kolem 6. května 1945 jsem zjistil v sousedním domě, který náleží Moravské bance, že jest středisko německého odporu, což mne velmi překvapilo, poněvadž jsem nikdy před tím o nějaké domnělé kanceláři nevěděl.

Miloš Havel, výpověď, ^[13]

Zatčení

Dne 9. května 1945 v Petschkově paláci objevila hlídka Revolučních gard (RG) v budově asi 300 německých žen a dětí, 19 českých rukojmí a 6 dlouhodobě vězněných Čechů. Správcem budovy byl určen Ladislav Vaněk. K nemilému překvapení českých úřadů předal Ladislav Vaněk nejdůležitější zajaté příslušníky gestapa: Williho Leimera, Williho Abendschöna a konfidenta Jaroslava Nachtmanna sovětské vojenské rozvědce Smerš.^[15]

Obvinění

Dne 21. června 1945 byl Willi Abendschön (na základě Článku 58-4 a Článku 58-11 Trestního zákoníku RSFSR) odsouzen sovětským vojenským soudem SMT (Die Sowjetischen Militärtribunale) 4. ukrajinského frontu k trestu smrti zastřelením.^[2] Prezidium Nejvyššího Sovětu SSSR zamítlo dne 4. srpna 1945 jeho žádost o udělení milosti.^[2] Willi Abendschön byl vinen na základě tohoto obvinění: "Podpora mezinárodní buržoasie a členství v kontrarevoluční organizaci, vrchní kriminální sekretář v řídící centrále gestapa v Praze."^[2]

Poprava

O rok později (21. září 1946) byl Willi Abendschön popraven spolu s Wernerem Dreesem ^{[p 6]} a SS-Hauptscharführerem ^{[p 7]} Otto Gallem.^{[2] [p 8] [p 9]}

Odkazy

Poznámky

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Milena Šeborová, Josef Jedlička (odbojář), Josef Churavý
• Jaroslav Nachtmann, Wilhelm Schultze, Oskar Fleischer

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Willi Abendschön na Wikimedia Commons