A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jü Ta-jou | |
---|---|
Posmrtné jméno | Wu-siang |
Pseudonym | Sü-ťiang |
Jiná jména | Jü Č’-fu |
Narození | 1503 Luo-ťiang, Fu-ťien |
Úmrtí | 1579 |
Vojenská kariéra | |
Velel | velitel vojsk (總兵) v Če-ťiangu, pak Fu-ťienu a Kuang-tungu |
Války | boje s piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing |
| |
Národnost | chanská |
Země | říše Ming |
Vzdělání | wu-ťin-š’ (1535) |
Povolání | voják |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jü Ta-jou (čínsky pchin-jinem Yú Dàyóu, znaky 俞大猷; 1503–1579) byl vojevůdce působící v čínské říši Ming za vlády císaře Ťia-ťinga. Podílel se na potlačení útoků pašeráků a pirátů wo-kchou na jihovýchodním pobřeží Číny v 50. a 60. letech 16. století. V bojích vynikl jako úspěšný stratég i znalec bojových umění.[1]
Jméno
Jü Ta-jou používal zdvořilostní jméno Č’-fu (čínsky pchin-jinem Zhìfǔ, znaky zjednodušené 志辅, tradiční 志輔) a pseudonym Sü-ťiang (čínsky pchin-jinem Xūjiāng, znaky zjednodušené 虚江, tradiční 虛江). Za zásluhy o stát obdržel posmrtné jméno Wu-siang (čínsky pchin-jinem Wǔxiāng, znaky 武襄).
Život
Jü Ta-jou se narodil roku 1503 v rodině dědičných vojáků[1] žijící v moderním městském obvodu Luo-ťiang (část městské prefektury Čchüan-čou v provincii Fu-ťien), jeho rod však pocházel z okresu Chuo-čchiou v provincii An-chuej. Roku 1535 složil důstojnické zkoušky a získal tak titul wu-ťin-š’ (武進士, volně „skutečný znalec vojenství“). Poté dostal hodnost v císařské gardě.
Později byl přeložen na jihovýchodní pobřeží mingské Číny. V diskuzi o bezpečnostní situaci a vztazích s Japonskem v první polovině 50. let 16. století patřil vedle Čang Ťinga (ťin-š’ 1517, ministr vojenství a hlavní cenzor) a Žuan Era (1509–1567, velký koordinátor ve Fu-ťienu a Če-ťiangu) mezi konzervativce hájící nekompromisní vynucování protiobchodních zákonů.[2] Přitom zastával názor, že piráti a pašeráci by měli být zlikvidováni ještě na moři, než se stačí vylodit na pobřeží. Žádal proto vybudování početného loďstva vybaveného silnou dělostřeleckou výzbrojí.[3]
Roku 1553 porazil piráty wo-kchou u ostrova Pchu-tchou-šan v souostroví Čou-šan nedaleko čeťiangského pobřeží.[3] Roku 1555 byl jedním z velitelů mingského vojska vedeného Čang Ťingem, které se postavilo rozsáhlému nájezdu pirátů a na dva tisíce jich zabilo v bitvě u Wang-ťiang-ťing. Následujícího roku byl povýšen na místo velitele vojsk (總兵, cung-ping) v Če-ťiangu s příkazem zlikvidovat piráty.
Roku 1559 byl uvězněn za pochybení svého podřízeného.[3] Odmítl totiž dát úplatek důstojníkům Východního křídla, vlivné mingské tajné služby. Z vězení ho zachránili Chu Cung-sien, vrchní velitel cung-tu ve třech provinciích – Nan č’-li, Če-ťiangu a Fu-ťienu, a Čchi Ťi-kuang, Jü Ta-jouův nástupce v Če-ťiangu. V následujících letech se Jü Ta-jou pod vedením Chu Cung-siena aktivně účastnil bojů s piráty wo-kchou.
Vedle Čchi Ťi-kuanga byl nejvýznamnějším Chu Cung-sienovým generálem.[4] Roku 1562 byl přeložen do Fu-ťienu opět na místo velitele vojsk. Následujícího roku s generálem Čchi Ťi-kuangem a dalšími vypudil wo-kchou z Pchu-tchienu, fuťienského pobřežního města.
Později byl přeložen do Kuang-tungu, kde působil v 60. letech.[5]
Zemřel roku 1579,[1] vláda ho za zásluhy o porážku pirátů posmrtně poctila vysokou generálskou hodností cuo tu-tu (左都督) a udělením posmrtného jména Wu-siang.
Jü Ta-jou byl specialistou na boj s holí, kterému přikládal velký význam ve výcviku vojáků,[6] přitom používal styl ťing-čchu čchang-ťien (荊楚長劍). Navštívil klášter Šao-lin, aby se od tamních mnichů naučil nové techniky boje, ale nakonec se učili oni od něho.[1] Je autorem spisu Čeng-čchi tchang ťi (正氣堂集) v níž popisuje boj různými zbraněmi, včetně lukostřelby.
Syn Jü Ta-joua, Jü C’-kao (俞咨皐) sloužil v mingské armádě jako námořní velitel, roku 1624 porazil Nizozemce a donutil je ustoupit z Pcheng-chu na Tchaj-wan. Naopak roku 1628 ho u Sia-menu porazil čínský pirátský vůdce Čeng Č’-lung.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yu Dayou na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d SHAHAR, Meir. Ming-Period Evidence of Shaolin Martial Practice. Harvard Journal of Asiatic Studies. Prosinec 2001, roč. 61, čís. 2, s. 359–413, na s. 374–375. Dostupné online. ISSN 0073-0548. (anglicky)
- ↑ LI, Kangying. The Ming Maritime Policy in Transition, 1367 to 1568. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 2010. 211 s. ISBN 978-3-447-06172-8. S. 103. (anglicky)
- ↑ a b c TURNBULL, Stephen. Pirate of the Far East: 811-1639. Oxford, UK: Osprey Publishing, 2012. 64 s. ISBN 1780963696, ISBN 9781780963693. S. 51. (anglicky)
- ↑ DARDESS, John W. A Political Life in Ming China: A Grand Secretary and His Times. 1. vyd. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield, 2013. ISBN 9781442223776. S. 134. (anglicky)
- ↑ CHENG, Weichung. War, Trade and Piracy in the China Seas (1622-1683). Leiden: Brill, 2013. 390 s. ISBN 900425353X, ISBN 9789004253537. S. 15. (anglicky)
- ↑ LORGE, Peter A. Chinese Martial Arts: From Antiquity to the Twenty-First Century. Cambridge: Cambridge University Press, 2011. Dostupné online. ISBN 1139502557, ISBN 9781139502559. S. 182. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk