Zruč nad Sázavou (zámek)

Zruč nad Sázavou
	Jižní strana s baštami
Základní informace
Sloh	gotický, renesanční, novogotický
Výstavba	1. polovina 14. století
Přestavba	polovina 16. století, konec 19. století
Další majitelé	páni ze Zruče; Kolovratové; Kalenicové z Kalenic
Poloha
Adresa	Zruč nad Sázavou, Česko
Ulice	Zámek
Souřadnice	49°44′39,99″ s. š., 15°6′5,33″ v. d.
	Zruč nad Sázavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky	45465/2-1238 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Zruč nad Sázavou je hrad přestavěný na zámek ve městě Zruč nad Sázavou v okrese Kutná Hora. Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století. V polovině šestnáctého století proběhla přestavba v renesančním slohu a na konci devatenáctého století byl upraven novogoticky. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

První písemná zmínka o zručském hradu pochází z roku 1335 a nalézá se v predikátu Heřmana ze Zruče, o kterém se předpokládá, že již neobýval tzv. Starý zámek.^[2] V roce 1355 byl majitelem Petr z Kolovrat a roku 1364 je připomínán Ješek z Kolovrat, který měl syny Václava, Jana a Alberta. Václav se stal knězem a hrad zdědili oba zbývající bratři, kteří ho prodali svému strýci Mikuláši Kolovratovi ze Zruče. Zemřel v roce 1405 nebo 1406 a jeho synové Mikuláš a Aleš několik let společně hospodařili, ale v roce 1410 se o majetek podělili, a hrad připadl Alešovi. Posledním zmínka o něm pochází z roku 1417.^[3]

Během husitských válek hrad patřil Zručským z Chřenovic, kteří patřili k rodu Kolovratů. Posledním příslušníkem rodu ve Zruči byl Zdeněk z Kolovrat, který hrad v roce 1547 prodal Jindřichu Střelovi z Rokyc a přestěhoval se do Dalkovic. O rok později se majitelem stal Jan Černčický z Kácova a od roku 1553 Jiří z Kalenic. Jeho syn Adam z Kalenic hrad roku 1560 prodal Janovi Staršímu z Kalenic.^[3] Někdy v té době byl starý hrad renesančně přestavěn.^[2] Kalenicům zámek patřil až do stavovského povstání, po kterém byl Bavoru z Kalenic zabaven a v roce 1623 jej koupil Arnolt Perglas z Losentic.^[3]

Mezi dalšími majiteli byli Markéta Mecerodová z Dobrohoště, od roku 1657 Albrecht Kryštof Hložek ze Žampachu, od roku 1664 Lambert František Hřevenář z Hrachu, o dva roky později Vit de Nathermann, od roku 1671 hraběnka Johanka Eusebie Millesimová ze Žďáru, po ní hraběnka Cecilie Eleonora Breunerová, hrabě Maxmilián Ludvík Breuner a od roku 1693 Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk. Ten Zruč postoupil v roce 1700 Janu Václavovi Valkounovi z Adlaru, po němž následovali bratři Jan Ludvík a Ferdinand Bohuslav Serins z Eichenau. Zadlužení bratři museli zámek v roce 1749 prodat Rausům z Rausenbachu, po kterých se v jeho držení vystřídala řada dalších rodů.^[3] V roce 1781 však zámek vyhořel a dochovanou podobu získal při novogotické přestavbě na počátku devadesátých let devatenáctého století.^[2]

Stavební podoba

Nejstarší stavební fáze hradu byla nejspíš dvojdílná. Na východní straně se pravděpodobně nacházelo předhradí a za ním na západě stálo hradní jádro s téměř čtvercovým půdorysem. S výjimkou nepřístupné jižní strany jádro obepíná ve skále tesaný a částečně vyzděný příkop. Původní budovy se dochovaly v zámeckém zdivu. Hlavní palác stál podél jižní strany v jihovýchodním nároží. Severně od něj z půdorysu mírně vystupoval objekt brány a podél zbývající části východní strany byla další budova. Ostatní strany zřejmě uzavírala pouze hradba. Na počátku šestnáctého století byl hradní palác na západní straně rozšířen.^[2]

Nejasné je období vzniku dělostřeleckého, částečně dochovaného opevnění tvořeného především baštami a kurtinami bránitelnými z ochozů. Vzhledem k jeho subtilnosti vzniklo buď na přelomu vlády Jiřího z Poděbrad a Jagellonců, kdy ještě nebyly pozdně gotické opevňovací systémy plně vyvinuty, nebo vzniklo později, ale zůstalo konzervativní a ne zcela pochopené.^[2]

Nové opevnění nejlépe chránilo nejbezpečnější jižní stranu, kterou zajistily tři polookrouhlé bašty. Jihovýchodní nároží chrání dvojitá bašta, které umožnila ostřelování jižní i východní strany, zatímco v jihozápadním nároží stojí pouze pilíři podobná věžice. V nejvíce ohroženém severozápadním nároží byla postavena ve spodní části dovnitř otevřená bateriová věž se střílnami pro menší děla. Podobu severní a severovýchodní strany neznáme, ale předpokládá se zde pouze oblé nároží.^[2]

Návštěvnost

Návštěvnost zámku^[4]
Rok	Počet návštěvníků
2015	15 027
2016	22 919
2017	23 558
2018	23 848
2019	27 691

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 157911 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zruč nad Sázavou, s. 630–631.
↑ ^a ^b ^c ^d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Zruč hrad, s. 146–151.
↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 . Národní informační a poradenské středisko pro kulturu . S. 10. Dostupné v archivu.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Zruč hrad, s. 146–151.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Zruč nad Sázavou na Wikimedia Commons
Zruč nad Sázavou na webu Hrady.cz
Zámek na webu města Archivováno 24. 11. 2016 na Wayback Machine.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Zruč_nad_Sázavou_(zámek)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 157911 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

[durdik-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zruč nad Sázavou, s. 630–631.

[sedlacek-3] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Zruč hrad, s. 146–151.

[navstevnost_2015-2017-4] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 . Národní informační a poradenské středisko pro kulturu . S. 10. Dostupné v archivu.

[1]

[2]

[3]

[4]