A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antropologie (z řeckého ανθρωπος anthrópos člověk) je věda o člověku v nejširším slova smyslu.[1] Fyzická antropologie studuje lidské tělo, od anatomie se liší hlavně zájmem o vznik a vývoj člověka. Kulturní a sociální antropologie se zabývá člověkem jako společenskou a kulturní bytostí. Patří mezi vědy holistické – snaží se vytvořit celkový obraz člověka, zabývá se všemi lidmi ve všech dobách a zároveň také všemi rozměry lidství. Od sociologie se liší důrazem na jednotlivého člověka a snahou porozumět jeho náhledům, od etnografie snahou o zobecnění a postižení společného.[2]
Rozdělení
Antropologie se tradičně dělí na dvě základní oblasti bádání se stejným předmětem, ale odlišnými metodami:
- Fyzická antropologie, související s anatomií a genetikou člověka, ale také s archeologií a paleontologií.
- Kulturní a sociální antropologie souvisí s etnografií, etnologií, sociologií, ale také s lingvistikou a filosofií.
Podle jiného rozdělení, které vzniklo pod vlivem Franze Boase ve 20. století v USA, tvoří obecnou či integrální antropologii:
- Fyzická či biologická antropologie, jež studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku;
- Kulturní a sociální antropologie, jež zkoumá lidské společnosti a kultury a jejich rozmanité projevy s důrazem na přímé pozorování a terénní výzkumy;
- Lingvistická antropologie či sociolingvistika, čili studium vývoje jazyka a jeho společenských rolí;
- Archeologie, která zkoumá hmotné pozůstatky starých kultur.[3]
Dějiny antropologie
Fyzickou antropologii jako srovnávací studium lidských ras založil německý anatom Blumenbach roku 1775 prací De generis humani varietate nativa (O vrozené rozmanitosti lidského rodu). Na něj navázal německý filosof Immanuel Kant, který svou prací Anthropologie in pragmatischer Hinsicht (Antropologie z pragmatického hlediska, 1798) založil antropologii jako celkové studium charakteristických rysů lidských schopností, jednání a člověka vůbec. V průběhu 19. století postupně převážila přírodovědecká a evolucionistická stránka antropologie, z níž vzešly i neblaze proslulé rasové teorie.
Základy antropologie však byly položeny již mnohem dříve. Už v antice se setkáváme se snahou pochopit „ty druhé“. Za prvního antropologa vůbec můžeme považovat řeckého historika Herodota z Halikarnassu, který ve svých Dějinách popsal „barbarské“ národy způsobem, který se blíží antropologické monografii. Všímá si náboženství, zvyků, jídla a podobně. Konec antiky de facto znamenal pro Evropu na dlouhou dobu zúžení kontaktů se vzdálenými a exotickými kulturami. Rozpad Římské říše a celkový kulturní úpadek oddělil Evropany od východních kultur, a to až do Křížových výprav v 11. a 12. století. Zámořské objevy o několik století později rozšířily evropský sociální prostor o „divochy“ a iniciovaly nutnost vyrovnat se se zkušeností jiného a neznámého. Důkladným studiem vzdálených kultur a jazyků se začali zabývat misionáři. Rozmanité kultury Nového světa vyvolaly úsilí západních intelektuálů, kteří byli paradigmaticky zakotveni v konceptuálním rámci biblické antropologie, jak toto paradigma nazval americký historik antropologie Georg Ward Stocking, o vysvětlení kulturní diverzity a markantní rozdíl v dosaženém civilizačním vývoji.[4]
V 18. století se Evropané začínají silně zajímat o vyspělé kultury Egypta a Dálného východu, zejména čínskou a indickou, a od poloviny století začíná i srovnávací studium lidských ras. Immanuel Kant zakládá antropologii jako studium současného evropského člověka a v 19. století zahajuje Wilhelm von Humboldt soustavné studium mimoevropských jazyků. V průběhu 19. století převládá srovnávací studium lidských ras a evoluce člověka, zároveň se však prudce rozvíjí i etnografie, zejména v zámořských koloniích.
O obnovu studia rozmanitých lidských společností a kultur se zasloužili zejména etnologové a lingvisté v první polovině 20. století, kteří si všímali jednak kulturní rozmanitosti a její evoluce, jednak funkčních souvislostí různých stránek archaických („promitivních“ či před-dějinných) společností. Vnějškový popis těchto pro Evropany těžko srozumitelných kulturních celků nahradila snaha o porozumění, nikoli z hlediska cizího pozorovatele, nýbrž očima samých účastníků, „domorodců“ (etnometodologie). V polovině 20. století vstoupil do antropologického studia strukturalismus (Claude Lévi-Strauss) jako jistá reakce na zjednodušující evolucionismus předchozí doby.
Od šedesátých let 20. století se antropologie prudce rozvíjí a větví do množství dílčích disciplín a proudů. S kritikou rasismu, kolonialismu, eurocentrismu a vůbec přezíravého postoje bělochů k jiným kulturám, k menšinám a diskriminovaným skupinám se antropologie stává kritickou disciplínou s velkým politickým nábojem. V posledních letech sílí snahy o těsnější spolupráci přírodních, sociálních a humanitních oborů, zejména při studiu evoluce společnosti, kultury a jazyka a hledání odpovědí na kritické problémy současného lidstva.[5]
Hlavní antropologické tradice
V různých zemích se rozvíjejí rozdílné antropologické tradice, a to pod různým označením a s orientací na rozdílné lokality výzkumu. Můžeme rozlišit čtyři hlavní antropologické tradice: severoamerickou, britskou, německou a francouzskou.[6] Britští a američtí antropologové, kteří zkoumali především „domorodce“, kladou silný důraz na dlouhodobé terénní výzkumy. Ve Francii se badatelé dělí na teoretické antropology, kteří hledají širší syntézy (Émile Durkheim, Marcel Mauss), a etnografy, kteří sbírají data v terénu. Německá antropologie nepracuje v koloniích, vychází z ideje obecného humanismu a kulturního pluralismu (Johann Gottfried Herder, Wilhelm von Humboldt). Na jejich myšlenku specifického „národního ducha“ (Volksgeist), který se projevuje v národních jazycích a lidové kultuře, naváže i české národní obrození. Už jen z letmého pohledu na čtyři hlavní antropologické tradice je zřejmé, že jejich rozmanitost neumožňuje napsat jediné a úplné dějiny antropologického myšlení. Každý pokus o dějiny antropologického myšlení bude jen svébytným a limitovaným výběrem posloupnosti idejí a postav, které ovlivnily antropologické myšlení.[4]
Současná antropologie je pod silným vlivem anglo-americké antropologie. Silnější je americká antropologie, která přitahuje antropologické mozky z celého světa a současně emituje nové ideje. Ve Velké Británii se formovala sociální antropologie a ve Spojených státech kulturní antropologie. Sociální antropologové kladou důraz na studium sociální struktury, v jejímž rámci věnují pozornost sociální organizaci, příbuzenskému a ekonomickému systému, politickému uspořádání, právnímu systému, náboženským představám a podobně. Z pohledu kulturní antropologie představuje orientace na společnost a sociální strukturu zúžený pohled na sociokulturní realitu. Pojetí americké kulturní antropologie v sobě totiž zahrnuje i oblasti, které jsou v centru zájmu sociálních antropologů. Přes zásadní rozdíly mezi sociální a kulturní antropologií zůstávají obě spojeny tradičním objektem výzkumu, tedy preliterárními společnostmi. I proto antropologové stále častěji používají pro označení svého oboru, a tím i vymezení svého předmětu, hybridní označení sociokulturní antropologie.
Americká kulturní antropologie klade důraz na kulturní relativismus, holismus a využití poznatků v rámci kulturní kritiky. To má kořeny již v 19. století, kdy židovský otec americké antropologie Franz Boas považoval koncept rasy za sociální konstrukt a jeho žáci, např. Margaret Meadová, propagovali genderovou rovnost a sexuální osvobození. Současná americká antropologie se soustředí na kritiku postkoloniálního vývoje a propagaci multikulturalismu.
Antropologická tradice | Označení oboru |
---|---|
česká antropologie | Anatomie, národopis, etnologie |
německá antropologie | Ethnologie, Völkerkunde |
francouzská antropologie | Ethnologie, anthropologie sociale et culturelle |
americká antropologie | Cultural anthropology, Ethnology |
britská antropologie | Social antropology, Symbolic anthropology |
Fyzická antropologie
Studuje hmotnou, fyzickou stránku člověka, ovšem s důrazem na celek lidského těla, na jeho funkční souvislosti a na jeho vývoj ontogenetický i fylogenetický. Mezi dílčí disciplíny fyzické antropologie patří:
- auxologie studuje ontogenetický růst člověka
- forenzní antropologie soudní a kriminologická aplikace antropologie
- genetika zkoumá dědičný materiál (genom) člověka
- osteologie studuje lidskou kostru a kosti
- kraniologie studuje lebky
- paleoantropologie studuje hmotné pozůstatky pravěkých lidí.
Předmět studia i metody fyzické antropologie úzce souvisejí s anatomií a dalšími lékařskými disciplínami, s archeologií a v současné době zejména s genetikou, která otevřela nové možnosti studia a identifikace živých tkání.
Antropologie a lidské rasy
Do fyzické antropologie patřilo od počátku i studium lidských ras, jež tvořilo v 19. století dokonce její hlavní náplň. Vzhledem ke zneužití rasových teorií, které vyvrcholilo v eugenice a v rasismu, panuje dnes k pojmu rasy značná nedůvěra. Jakkoli jsou určité nápadné tělesné znaky nepochybně dědičné (barva pleti, tvar nosu, vlasů apod.), podle antropologů představují rozdíly spíše povrchní, které nic neříkají o intelektu a dalších schopnostech svých nositelů.[7]
Málokterý pojem dnes vzbuzuje v antropologii větší emoce, než právě lidská rasa. Častým důvodem k odmítání tohoto pojmu jako něco nepatřičného jsou nejen dějiny přístupů k pojmu rasa, ale především ještě stále živá vzpomínka, kam až může dojít k přeceňování tohoto pojmu. Ukazuje se, že je v souvislosti s rasami nutné odlišovat rovnost a stejnost. Variabilita lidských populací je neoddiskutovatelná a je v mnohých případech patrná na první pohled. Rasy (jako jednotky vyčleňující se na základě odlišností) tedy nemohou být ze své podstaty stejné. Podobně jako dva lidé (i v rámci jedné rasy) mohou být v mnoha ohledech odlišní s velice odlišnými předpoklady pro různé činnosti, jejich rovnost spočívá v naprosto stejné lidské důstojnosti. Rovnost ras je tedy nutné chápat jako rovnost lidské důstojnosti, ne „rovnost“ stejných vlastností.
Rasistické teorie mají společného jmenovatele – představu o přirozené nerovnosti lidí a nepřiznávání stejné lidské důstojnosti všem lidem bez rozdílu (v otrokářství byla snaha ospravedlnit nadvládu nad otroky, později byly zdůrazňovány rozdíly ve šlechtické a nešlechtické krvi, koloniální mocnosti měly potřebu ospravedlňovat svou imperiální politiku na základě rozdělení lidstva na nižší a vyšší rasy).
Podíváme-li se do dějin rasistických projevů, snižujících lidskou důstojnost vybraných skupin, pak je třeba si všímat, že „vědecké“ ospravedlňování bývalo téměř pravidelně až druhotné. S rasisty je právě z tohoto důvodu nemožné vést argumentaci na základě vědeckých metod, protože se jedná především o vytvořenou ideologii.[8]
I diskuse o rasách opustila mantinely vědeckého poznávání a vstoupila do roviny ideologické – už zde nehrají roli fakta a skutečnosti, ale dojmy a postoje.
- Podle jednoho přístupu (v antropologii dnes velmi rozšířeného) genetické studium člověka spolehlivě ukázalo, že míra příbuznosti mezi všemi lidmi nedovoluje dělit lidstvo na „poddruhy“ či „rasy“,[9] podle původní studie Richadra Lewontina (1972) dokonce podle genetických znaků rasy není možné od sebe vůbec rozlišit. To bylo později vyvráceno (například A. W. F. Edwards původní studii dokonce nazývá Lewontin's fallacy, tedy „Lewontinův klam“). Současný přístup antropologů shrnuje například Dawkins,[10] podle kterého skutečně platí Lewontinovo tvrzení, že lidé se více liší v rámci dané skupiny než se skupiny liší mezi sebou, ale odmítá radikální tvrzení, že rasy vůbec neexistují. Dawkins ale dále shrnuje, že informace o „rase“ nedávají žádné další informace, než kritéria, podle kterých byla rasa definována (barva kůže, tvar očí,…). Současná antropologie upouští od výrazu „rasa“ pro jeho nepřesnost a pro popis genetických vztahů používá výraz populace a pro zkoumání sociologických, kulturních a lingvistických výraz etnická skupina.[11] Například „rasy“ rasistických teorií je velmi obtížné (podle některých nemožné) biologicky definovat, ale dávají smysl při přihlédnutí k sociolingvistickým a kulturním znakům a populační genetice. Například „cikány“ není možné vnímat jako samostatnou „rasu“, ale jako populaci lidí, jejíž většinu předků tvoří indoárijci (asi 75 %) a „Indové jižního původu“ (asi 20 %), jejichž nejbližší příbuzní podle genetických analýz pochází z indické oblasti Paňdžáb,[12][13] na jejichž jazyk a kulturu navázali a přetvořili do vlastní podoby, podle které je možné je definovat jako etnickou skupinu.
- Podle jiného přístupu není žádný důvod zavírat oči před rozdíly vyplývajícími z rasových odlišností, pokud budeme všem lidem přiznávat stejnou lidskou důstojnost. Strach z používání pojmu rasa vedl například i k tomu, že objev nového léku, který vykazoval při testech odlišnou účinnost mezi bělochy a černochy, vzbudil naprostou senzaci. Někteří lékaři se ovšem pojmu rasa nijak nebrání a poukazují na výskyt některých chorob v závislosti na rase. (Srv. Kokaisl 2007[8]).
Někteří autoři nicméně k problematice lidských ras tvrdí: Ukazuje se, že než by samotná lidská rasa byla „sociálním konstruktem“, je pravdivé mnohem více to, že „sociálním konstruktem“ je popírání existence lidských ras. (cit. Kokaisl 2007[8]).
Kulturní a sociální antropologie
Generace misionářů, cestovatelů a etnografů za více než čtyři staletí nashromáždily nesmírné bohatství etnologického a lingvistického materiálu, který udivuje především rozmanitostí možných uspořádání lidských vztahů a společenství. Zatím co etnologie 19. a 20. století zdůrazňovala tyto nepřekonatelné rozdíly, kulturní a sociální antropologie se snaží tento materiál uspořádat a pochopit. Snaží se pronikat ke smyslu rituálů, vyprávění a mýtů, společenských zvyků a institucí, které cizího pozorovatele zarážejí svojí až bizarní pestrostí.
Jakmile si však antropologové uvědomili, že jejich smysl nemohou odhalit ze svých hledisek, nýbrž musejí se na něj ptát svých „domorodých“ informátorů (etnometodologie), začaly se pod zdánlivou absurdností jednotlivých jevů objevovat stopy společné lidské zkušenosti. Protože zkoumané „primitivní“ společnosti byly většinou daleko jednodušší než společnosti moderní, dají se z této zkušenosti vytěžit velmi cenné klíče k pochopení základních kulturních rysů a institucí našich společností. Studium starých a „primitivních“ společností tak není jen studiem minulosti, ale snahou o hlubší pochopení současnosti z jejích dávných kořenů.
Od poloviny 20. století archaické společnosti velmi rychle mizí a ty zbývající se právem brání být zkoumány jako nějaké kuriozity. Pozornost současných antropologů se tak obrací ke zkoumání okrajových skupin, menšin a subkultur uvnitř moderních společností. Vybaveni znalostí a chápáním archaických společností mohou lépe identifikovat skutečné problémy ve střetech většinových společností s jejich menšinami a imigranty, navrhovat a monitorovat strategie jejich začleňování do společenského provozu a přitom podle možností chránit jejich vlastní kultury před úplnou asimilací.
Po nedobrých zkušenostech např. s indiánskými rezervacemi v USA dnes víme, že při stále masivnějším setkávání lidí různých kultur nezbývá než hledat choulostivou rovnováhu, střední cestu akulturace mezi segregací a asimilací, která by menšiny ze společnosti nevyřazovala, a přitom jim pomohla zachovat jejich vlastní identitu a kulturní bohatství.[14]
Archeologická antropologie
Má stejný zájem jako sociokulturní antropologie, neboť se zabývá studiem společností a kultur, s tím rozdílem, že studuje zaniklé společnosti a kultury. Rozdíl mezi oběma subdisciplínami tedy spočívá v povaze času. Archeologové studují zaniklé společnosti a kultury zatímco sociokulturní antropologové proměny současných společností a kultur v čase. Archeologická antropologie rekonstruuje a interpretuje zaniklé společnosti a kultury pomocí hmotných pramenů, které archeologové získávají při archeologickém terénním výzkumu. Cílem archeologie je detailní popis minulosti lidstva. Platí, že čím hlouběji se do minulosti lidstva noříme, tím chudší znalostí detailů o minulosti lidstva disponujeme.
Archeologické metody však mohou sloužit i při výzkumu současných společností a kultur, jak prokázal americký antropolog William Rathje v odpadkovém projektu (angl. Garbage project). S týmem studentů studoval skutečné vzorce spotřebního chování obyvatel Tucsonu prostřednictvím analýzy odpadků z reprezentativního vzorku rezidentů.[4]
Dílčí obory a školy
- Antropologie města studium městských populací a subkultur
- Antropologie práva právní instituce archaických společností
- Antropologie cestovního ruchu turismus jako kulturní proces
- Antropologie náboženství studium náboženství z hlediska jeho role pro člověka a společnost
- Antropogeografie studium aktivit lidské společnosti v územním průmětu a jejich vzájemné interakce s přírodním prostředím
- Demografie studium procesu reprodukce lidských populací
- Divadelní antropologie člověk jako herec, prezentace
- Ekonomická antropologie hospodaření archaických společností
- Etnografie studium jednotlivých kultur a subkultur
- Etnologie srovnávací studium kultur
- Etologie člověka lidské chování, mimika, gesta
- Feministická antropologie člověk z hlediska genderu
- Filosofická antropologie propojuje vlastní zkušenost s tím, co o člověku ví věda
- Folkloristika národopis, starobylé zvyky v moderních společnostech
- Kognitivní antropologie
- Lingvistická antropologie, sociolingvistika, jazyk a společnost
- Politická antropologie vznik a vývoj moci, vládních systémů
- Psychologická antropologie
- Teologická antropologie teologický pohled na člověka
- Vizuální antropologie
- Evolucionistická antropologie snaží se vystopovat vývojové linie kultur
- Difuzionistická antropologie šíření kulturních prvků jako hybná síla kulturního vývoje
- Funkcionalistická antropologie všímá si fungování a účelu institucí a zvyklostí
- Strukturální antropologie studuje strukturní podobnosti různých společností
- Symbolická antropologie zkoumá vznik, význam a funkce symbolů
Odkazy
Reference
- ↑ Encyklopedický slovník. Praha: ED 1993, str. 55.
- ↑ Murphy 1999, kap. 1.; Wolf 2002.
- ↑ Hrdý – Soukup – Vodáková, Sociální a kulturní antropologie, kap.1.
- ↑ a b c d PhDr. Martin Soukup, Ph.D. Kapitoly ze sociální a kulturní antropologie. Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií, 2009.
- ↑ Budil 1995; Soukup 2004
- ↑ Budil 1995.
- ↑ Gould 1997.
- ↑ a b c KOKAISL, Petr Základy antropologie. Praha: Provozně ekonomická fakulta ČZU, 2007, 2009. ISBN 978-80-213-1722-2 Základy antropologie. – Petr Kokaisl – Knihy Google
- ↑ Murphy 1999, str. 26n.; Malina, Antropologický slovník, heslo Rasa.
- ↑ DAWKINS, Richard; WONG, Yan. The Ancestor's Tale: A Pilgrimage to the Dawn of Evolution. : Mariner Books, 2005. 673 s. Dostupné online. ISBN 978-0618619160. S. 207. (anglicky)
- ↑ STANFORD, Craig B. (Craig Britton); ALLEN, John S. (John Scott); ANTÓN, Susan C. Biological anthropology : the natural history of humankin. Boston: Pearson, 2013. Dostupné online. ISBN 0-205-15068-3.
- ↑ MENDIZABAL, I.; VALENTE, C.; GUSMÃO, A., et al. Reconstructing the Indian origin and dispersal of the European Roma: a maternal genetic perspective.. PLoS One. 2011, roč. 6, čís. 1, s. e15988. DOI 10.1371/journal.pone.0015988. PMID 21264345.
- ↑ MOORJANI, P.; PATTERSON, N.; LOH, PR., et al. Reconstructing Roma history from genome-wide data.. PLoS One. 2013, roč. 8, čís. 3, s. e58633. DOI 10.1371/journal.pone.0058633. PMID 23516520.
- ↑ Budil 2001; Hrdý 2000; Lévi-Strauss
Literatura
- Beneš, J. Člověk. Praha, 1994.
- Budil, I. T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton 1995.
- Budil, I. T. Za obzor Západu: proměny antropologického myšlení. Praha, 2001.
- Gould, S. J. Jak neměřit člověka. Praha, 1997.
- Hrdý – Soukup – Vodáková. Sociální a kulturní antropologie. Praha, 2000.
- Kokaisl, P. Základy antropologie. Praha, 2007. Další dostupnost online.
- Lévi-Strauss, C. Myšlení přírodních národů. Praha, 1971.
- Lévi-Strauss, C. Mýtus a význam. Bratislava, 1993.
- Murphy, R. F. Úvod do sociální a kulturní antropologie. Praha, 1999.
- Sokol, J. Člověk jako osoba. Praha: Vyšehrad 2016.
- Soukup, V. Dějiny antropologie. Praha, 2004.
- Wolf, J. Integrální antropologie na prahu 21. století. Praha, 2002.
Související články
- Archeologie
- Ekologická antropologie
- Etnografie
- Etnologie
- Kulturní a sociální antropologie
- Filosofická antropologie
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu antropologie na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo antropologie ve Wikislovníku
- (anglicky) Anthropology.net Portál antropologie s blogy atd.
- (anglicky) Portál a adresář textů a blogů
- (česky) J. Malina a kol., Antropologický slovník
Organizace
- Česká společnost antropologická
- Katedra antropologie a genetiky člověka UK v Praze
- Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie UP v Olomouci
- Labrys o.p.s. (česká nestátní nezisková organizace) Labrys o.p.s.
- Ústav antropologie PřF MU v Brně
- Oddělení biologické antropologie, KSA, FF, ZČU v Plzni Archivováno 22. 12. 2008 na Wayback Machine.
- Česká asociace pro sociální antropologii
- (anglicky) American Anthropological Association Homepage
- (anglicky) The Royal Anthropological Institute Homepage
- (anglicky) National Association for the Practice of Anthropology Archivováno 5. 1. 2021 na Wayback Machine.
- (anglicky) The Society for Applied Anthropology Archivováno 8. 5. 2019 na Wayback Machine.
Zdroje
- Division of Anthropology, American Museum of Natural History Databáze s popisy a obrázky více než 160.000 etnografických předmětů.
- The Anthropological Index Online Online biblografie.
- National Anthropological Archives, Smithsonian Institution Sbírky etnografických a antropologických předmětů
- Online Dictionary of Anthropology
- Anthropology departments around the world
Texty a tutoriály
- Anthrobase.com Sbírka antropologických textů
- Palomar College Anthropology Tutorials Archivováno 8. 9. 2008 na Wayback Machine.—Tutoriály na antropologická témata (příbuzenství, hospodaření, náboženství, evoluce apod.)
- Téma Antropologie ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Černá Hora
Česká Wikipedie
Členské státy NATO
Řím
Řečtina
Šiveluč
Špeciálne:Hľadanie/Q43455
Špeciálne:StránkyZačínajúceNa/Q43455
Židovská legie
Židovská národní rada
Živočíšna výroba
11. duben
14. duben
1523
17. duben
1783
1884
1913
1923
1963
1993
2. duben
20. duben
2021
21. duben
23. duben
24. listopad
28. březen
4. duben
43 př. n. l.
753 př. n. l.
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Ahmad Jamal
Alija
Angélique du Coudray
Antropologie
Ariane 5
Aun Schan Su Ťij
Autoritní kontrola
Bar Giora
Ben Ferencz
Bitva u Mutiny
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Callisto
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Dana Němcová
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Donald Trump
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Encyklopedie
Etnografie
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Finsko
Francouzská národní knihovna
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Gotthold Ephraim Lessing
Ha-Šomer
Hagana
Histadrut
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Hodvábnictvo
International Standard Book Number
Istanbulská univerzita
Izrael
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jeruzalém
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kamčatka
Karl Marek
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kidd Jordan
Kulturní a sociální antropologie
Kulturní geografie
Library of Congress Control Number
Livius
Lotyšská národní knihovna
Múte Bourup Egede
Mapaj
Marcus Antonius
Marxismus
Mary Quantová
Milo Đukanović
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní liga pro demokracii
Národní parlamentní knihovna Japonska
Nadace Wikimedia
National Archives and Records Administration
Nigel Lawson
Nukleárie
Padělek
Palestina v osmanském období
Petrohrad
Po'alej Cijon
Poľnohospodárska výroba
Poľnohospodárske družstvo Vajnory
Poľnohospodársky výrobok
Poltava
Polytematický strukturovaný heslář
Pomoc:Ako vytvoriť nový článok
Pomoc:Vyhľadávanie
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Praha
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
q43455
Q43455#identifiers
Q43455#identifiers|Editovat na Wikidatech
RMS Aquitania
Rodné jméno
Romulus a Remus
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Rusko
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Seymour Stein
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Sopečná erupce
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Stavovské divadlo vstup 1.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7178-385-4
Speciální:Zdroje knih/80-7194-752-0
Speciální:Zdroje knih/80-7308-090-7
Speciální:Zdroje knih/80-902058-4-4
Spojené státy americké
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Texas
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Walker, Texas Ranger
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipédia:Žiadané články
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wiktionary
Zatčení
Zdeněk Ziegler
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk