Diverzita (v některých oblastech používán český výraz rozmanitost; z angl. diversity) je vlastností systémů, vyjadřující rozrůzněnost jejich prvků (elementů). V některých případech (kupříkladu přírodní diverzita) může mít pozitivní dopad na stabilitu systému, protože uniformní systém v případě krize může zkolabovat celý, kdežto v systému diverzním prochází krizí jednotlivé jeho části, ale celek zůstává funkční.To ovšem neplatí pro společenské systémy, kde je diverzita v případě krize hlavní příčinou nesouladu a rozpadu daného systému.

Přírodní diverzity

Obecně lze diverzitu považovat za přirozenou vlastnost přírody, kterou si sama vytváří, jakožto podmínku svého setrvání. Děje se tak na všech úrovních, ovšem různou rychlostí, což komplikuje naši možnost tvorbu diverzity vnímat a ovlivňovat ji ku prospěchu systému.

Příčiny vzniku a zániku

Diverzity v přírodě vznikají například geologickými a klimatickými pochody, biologickými mutacemi (včetně umělých). K jejich omezování dnes dochází většinou vlivem lidské snahy sjednocovat a podmaňovat si přírodu. Snižování diverzity přírodními mechanismy je z lidského pohledu spíše výjimečné, děje se ponejvíce formou přírodního výběru a kataklyzmatických změn.

Ochrana přírodní diverzity

Metodika ochrany přírodních diverzit naráží na několik základních překážek. Patří mezi ně především komplexnost celé problematiky, jejíž postižení, zdá se, není v silách současného lidstva. To svádí k selektivní ochraně některých součástí diverzity (např. konkrétních živočišných druhů) a zanedbávání ochrany celků, tedy ekosystémů, dále neživé přírody a konečně přírodního prostředí jako celku.

Typy přírodních diverzit

• geodiverzita (též geologická diverzita)
• klimatická a mikroklimatická diverzita (někdy brána jako součást geodiverzity)
• biodiverzita (též biologická diverzita, biologická rozmanitost, Alfa-diverzita)
• genetická diverzita

Socio-ekonomické diverzity

V lidské společnosti vlivem společenských i biologických procesů diverzita vzniká samovolně. Je ale často považována za jev negativní – především za podnět k diskriminaci, konfliktům, válkám. Prvky universalismu, tedy cílené snahy o sjednocování společnosti, můžeme sledovat už od samých základů lidské civilizace (hledání společné měny, společné řeči, způsobů myšlení etc.). V současnosti je v této souvislosti častěji užíván pojem globalizace, který svědčí to tom, že se sjednocování společnosti stalo globálním fenoménem. Na druhou stranu i lidstvo, popřípadě jeho civilizace, jsou systémy a jejich diverzita je základem jejich stability. V demokratických společnostech je tato stabilita většinou zaručena nastavením pravidel, která mají platit pro všechny občany bez rozdílu (tj. vyhlášením předepsaných všeobecně platných zákonů – to je to, co jednotlivé prvky spojuje, u národních států je to třeba i společná kultura, historie apod.), a svobod, ve kterých se jednotlivci mohou odlišovat podle svých vnitřních preferencí (většinou zaručených Listinou základních práv a svobod platných pro každého občana – to je to, co jednotlivé prvky sice odlišuje, nicméně celkově, a to ani v případě krize, nedestabilizuje systém jako celek, jako tomu bývá u totalitních společností, které vyžadují přílišné přizpůsobení se jednotlivců univerzální představě, což časem může vést k totálnímu kolapsu celého systému založeného často na velmi vratkých základech, nebo naopak u anarchistických společností, kdy může zaručením nijak neregulované svobody dojít k totálnímu roztříštění společnosti do té míry, že jednotlivé prvky systému v podobě občanů už vlastně nemají nic společného, tedy ani záležitosti, o které je třeba společně se zasazovat pro dobro a dlouhodobou stabilitu celku).

Typy socio-ekonomických diverzit

• kulturní diverzita (též kulturní rozmanitost)
• ekonomická diverzita
• sociodiverzita (pojem užíván i v souvislosti s biodiverzitou, jakožto rozmanitost přírodního společenstva nebo populace)

Literatura

• Cílek, Václav: Krajiny vnitřní a vnější; Dokořán, Praha 2002, ISBN 80-86569-29-2
• Huntington, Samuel: Střet civilizací, boj kultur a proměna světového řádu; Rybka Publishers, Praha 2001, ISBN 80-86182-49-5
• Kolektiv autorů (české vydání připravili J. Plesní, P. Roth): Biologická rozmanitost na Zemi: Stav a perspektivy; Scientia 2004, ISBN 80-7183-331-2
• Vesmír – Grim, Tomáš: Kde jsou ochranářské priority?; číslo 3, ročník 2006

Externí odkazy

• Téma Rozmanitost ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo rozmanitost ve Wikislovníku