Rozpad Sovětského svazu - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Rozpad Sovětského svazu
 ...
Tanky T-80 na Rudém náměstí během pokusu o puč v roce 1991

Rozpad Sovětského svazu či rozpad SSSR byl proces, který byl zakončen formálním zánikem Svazu sovětských socialistických republik dne 26. prosince 1991. Z patnácti svazových republik vzniklo patnáct nezávislých států, které měly být sdruženy do Společenství nezávislých států. Největším a hlavním nástupnickým státem je Ruská federace.

K události došlo za Michaila Gorbačova, který se po roce 1985 snažil pomocí reforem (perestrojka, glasnosť) ukončit „období stagnace“, hospodářskou krizi, ve které se Sovětský svaz nacházel. Nespokojenost a protesty vedly k pádu komunismu nejdříve mimo SSSR roku 1989 a k rozpadu východního bloku. V Sovětském svazu po zrušení monopolu Komunistické strany (1990) zesílily odstředivé tendence, které postupně vedly k vyhlášení nezávislosti v některých republikách. Vzrostl i význam ruské svazové federativní republiky jako protiváhy centrální moci, zejména poté, co se její prezident Boris Jelcin zasloužil o potlačení puče v srpnu 1991, kterým se konzervativní komunisti snažili zabránit Gorbačovově plánované volnější federalizaci SSSR. Zmařením tohoto plánu došlo naopak k urychlení rozpadu Sovětského svazu, který znamenal konec studené války.

Rozpad SSSR přinesl pro postsovětské republiky enormní ekonomické potíže a hospodářský propad. Hospodářská transformace provázela řada negativních jevů jako korupce, vzestup oligarchů – politicky vlivných magnátů a působení ruskojazyčné mafie. Různé, zejména národnostní spory vedly k různým vojenským konfliktům v postsovětském prostoru, často za účasti Ruska. Některé, jako baltské státy, se z propadu poměrně rychle zotavily. Některé státy, např. baltské státy, Ukrajina a Gruzie, se rovněž od Ruska odvrátily a orientují se na spolupráci s Evropskou unií a NATO, zatímco jiné, například Bělorusko a Kazachstán, udržují nadále s Ruskem úzké styky a jsou členy ruských organizací jako je Eurasijský ekonomický svaz.

Michail Gorbačov v roce 1987

Gorbačov a Perestrojka

V březnu 1985 byl vybrán za generálního tajemníka KSSS tehdy mladý Michail Gorbačov, ve víře, že přinese změnu. V létě 1987 zahájil Gorbačov program tzv. Perestrojky a demokratizace. V roce 1988 bylo například zakotveno do zákonů v určité míře soukromé vlastnictví. Gorbačov však při provádění těchto výrazných změn narazil na problémy, kterým nebyl schopen čelit. Jednalo se hlavně o nedostatky, kterými byla hospodářská vyčerpanost, technologická zaostalost a národnostní i náboženské tlaky. V rámci mnohých opatření také byly staženy sovětské jednotky z Afghánistánu, kde roky trvající boje nepřinesly úspěch. Politika glasnosti vedla k změně témat, která se na veřejnosti probírala. Místo oficiálně podporovaného budování komunismu se začalo mluvit o omylech a přehmatech; kritizována byla bytová situace, šíření drog, alkoholismus a korupce. Později začaly být přehodnocovány i dříve oficiálně pozitivní osobnosti dějin SSSR, například Lenin, což vedlo k ještě větší nespokojenosti a vůli po změně.

Vnitrozemským problémem se staly spory o Náhorní Karabach, který byl součástí Ázerbájdžánské SSR, ale obývaný Armény. Arménská SSR vydala rezoluci požadující připojení oblasti k svému území, avšak tomu nebylo vyhověno. Mezi oběma stranami se tak začaly objevovat násilnosti, které centrální vláda vyřešila posílením přítomnosti policejních a vojenských sil v regionu; z oblasti odešly první vlny uprchlíků. Ideál jednotného sovětského lidu tak byl velmi zdiskreditován, nyní již i veřejně a v televizi.

Události roku 1989

V březnu a dubnu 1989 se konaly volby do nově zřízeného (dodatkem k ústavě SSSR) Výboru lidových zástupců. Poprvé byli připuštěni kromě oficiálních kandidátů i kandidáti nezávislí. Uspěli však i radikalisté; pozice vládnoucích sil byla částečně oslabena, komunistická strana však stále ještě držela moc. Dne 15. března 1990 se stal Gorbačov prezidentem SSSR (abdikoval 25. prosince následujícího roku).[1]

Pobaltí a Moldavsko

Pomník svobody v Rize

V srpnu došlo k demonstracím za nezávislost v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Moldavsku. Protest proti sovětské okupaci pobaltských republik (známý též jako „Zpívající revoluce“) dosáhl gigantických rozměrů, když 23. srpna 1989 více než dva miliony občanů vytvořily při 50. výročí sovětsko-německého paktu lidský řetěz spojující hlavní města Tallinn, Rigu a Vilnius. Svobodu ale pobaltské státy znovuzískaly až v letech 19901991.

Ukrajina

Studenti ze Lvova byli pozváni ukrajinskou komunitou v Litvě na vystoupení do Vilniusu a viděli tam takovou míru svobody, jakou předtím nespatřili. Kontakty mezi baltskými a ukrajinskými společenskými hnutími byly známkou toho, že sovětští vůdci ztrácejí kontrolu nad vnitřními hranicemi ve státě.

Ukrajinci spolupracovali s litevským národním hnutím při přípravě ukrajinských samizdatových novin Postup, jehož první vydání vyšlo koncem března. V té době vstoupilo hnutí Společenství Lva do volební kampaně do Kongresu lidových zástupců SSSR. První číslo Postupu zveřejnilo program kandidáta Společenství Lva Rostyslava Bratuně: požadoval ekonomickou samostatnost a politickou suverenitu a ochranu práv jednotlivce, životní úrovně a životního prostředí.

Bratuň (a mnoho dalších nezávislých kandidátů) získal křeslo v kongresu. Kongres se stal ohniskem glasnosti, protože nezávislí kandidáti využívali své imunity a přicházeli s tématy, jaká byla do té doby tabu, a to často v živém televizním vysílání. Díky demonstracím, které probíhaly v létě ve Lvově, bylo vytvořeno Lidové hnutí Ukrajiny za perestrojku neboli Ruch.

17. září se ve Lvově sešlo 150 000 lidí, aby požadovali legalizaci uniatské církve; městské úřady byly bezmocné.

Režim se rozhodl 1. října k odvetnému úderu. Při oslavách Dne Lvova zaútočila policie na dav veselících se lidí a nemilosrdně je zbila. Reakcí na to byl založen stávkový výbor. Během několika dalších měsíců uspořádal výbor několik protestů, k nimž patřila i jednodenní generální stávka (27. října).

Demonstrace nedosáhly vítězství jako v jiných zemích, Ukrajina vyhlásila svou suverenitu až v červenci 1990.

Gruzie

Podobně jako v Pobaltí, Moldavsku a na Ukrajině, i v Gruzii sílilo od roku 1988 napětí mezi příznivci odtržení země od SSSR a sovětskou vládou. Toto napětí bylo navíc spjato s rostoucím nacionalismem uvnitř Gruzínské SSR (menšiny Abcházů a Osetů požadovaly vlastní odtržení od Gruzie). Jarní protesty Gruzínů v roce 1989 vyústily v masakr 9. dubna, kdy při jedné z demonstrací sovětské represivní složky začaly střílet do lidí. Nicméně sovětskému vedení se v konečném důsledku nepodařilo zabránit konečnému osamostatnění Gruzie v roce 1991 (v souvislosti s rozpadem SSSR), ani občanské válce, která se v zemi rozhořela v letech 1991–1993 (viz Gruzínsko-abchazský konflikt).

Léta 1990–1991

SSSR se proto na začátku 90. let začal rozpadat. Nejprve se odtrhly pobaltské republiky, když jejich vlastní Nejvyšší sověty vyhlásily nezávislost. Zpočátku byla povstání potlačena silou – například v Litvě, Lotyšsku či Estonsku –, později, na podzim roku 1991, však byla Moskva nucena uznat právo svazových republik na sebeurčení tak, jak to garantovala ústava z roku 1977.

Dne 19. srpna 1991 proběhl v SSSR pokus o puč. Stalo se tak těsně předtím, než měla být podepsána nová smlouva o reorganizaci Svazu ve volnější federaci republik, kterou podporovaly hlavně středoasijské republiky. Konzervativní křídlo komunistické strany však vycítilo obavy z rozpadu země, ztráty výsadního postavení strany v zemi a pokus o kontrarevoluci. Byl vyhlášen výjimečný stav a zřízen státní výbor pro výjimečný stav v SSSR (GKČP SSSR), v jehož čele zasedli pučisté (Oleg Baklanov, Vladimir Krjučkov, Valentin Pavlov, Boris Pugo, Vasilij Starodubcev a další).[2] Gorbačov byl internován na Krymu a odstaven od moci – oficiálně kvůli zdravotním komplikacím. Státní výbor mezitím pozastavil vydávání všech nekomunistických deníků, obnovil cenzuru a vydal prohlášení, které vysílala všechna rádia i televize. V Moskvě se mezitím obyvatelé zabarikádovali v Bílém domě, hlavní administrativní budově RSFSR, a čekali na příjezd armády, jež tam byla povolána.

Převrat po třech dnech (21. srpna) nakonec zkrachoval; pučisté ztratili podporu veřejnosti a armády. Gorbačov na Krymu okamžitě prohlásil všechna rozhodnutí GKČP SSSR za neplatná. Situaci navíc pomohl zastavit tehdejší prezident RSFSR Boris Jelcin, který rovněž přišel do Bílého domu podpořit Moskvany a zároveň prohlásil celý puč za nezákonný.[3] Pučisté byli nakonec pozatýkáni ještě na letišti, když se Gorbačov vracel z Krymu.

Vliv Borise Jelcina neustále rostl. 23. srpna 1991 zakázal svým výnosem KS Sovětského svazu. Moskvu a některé další oblasti však zasáhl nedostatek potravin, který si vynutil znovuobnovení přídělového systému.

Vztahy mezi jednotlivými republikami se však nadále horšily. Ty stejně jako Pobaltí totiž také plánovaly vyhlášení vlastní nezávislosti či ji už dokonce vyhlásily – například na Ukrajinské SSR se 1. prosince konalo referendum o nezávislosti, kde 90 % hlasujících bylo pro. Spolupráci jednotlivých republik se nakonec představitelé 15 svazových republik rozhodli řešit vytvořením mezistátní organizace, Společenství nezávislých států. S nezávislostí všech se zde již počítalo. Bělověžská dohoda o vytvoření tohoto uskupení, uzavřená mezi Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem 8. prosince 1991[4] ve své preambuli fakticky ukončila existenci SSSR.[5] Nejvyšší sovět Sovětského svazu deklarací č. 142-H ze dne 26. prosince 1991 oficiálně uznal rozpuštění Sovětského svazu jako státu a subjektu mezinárodního práva. 26. prosince uznaly USA bývalé republiky za nezávislé.[6] Oficiálně přestal Sovětský svaz existovat 31. prosince 1991, kdy byla ze stožáru Kremlu stažena vlajka SSSR a nahradila ji vlajka Ruska.

Příčiny rozpadu

Příčiny rozpadu Sovětského svazu jsou komplexní a přímo souvisí s příčinami rozpadu Východního bloku. Nejčastěji jsou uváděny hluboké ekonomické problémy, národnostní problémy a odstředivé tendence ve svazových republikách a neochota politického vedení tyto problémy nadále řešit silovou, tvrdě represivní cestou.

Jednoduchá vysvětlení

Někdy se obejvuje snaha vysvětlit rozpad SSSR jednou primární příčinou, např. hospodářským kolapsem pro přílišnou štědrost sociálního státu a dotováním satelitních států (např. levnými surovinami). Teorií „vítězů studené války“ je domnělé finanční vyčerpání uzbrojením Reaganovýmihvězdnými válkami“. Naopak zastánci SSSR hlubokou hospodářskou krizi odmítají a z rozpadu viní Gorbačovovy reformy, kterými se ji snažil řešit.

Ekonomické a sociální problémy

Jako ekonomické příčiny se uvádí úpadek ekonomiky spolu se strukturálními nedostatky socialistické centrálně plánované ekonomiky, které způsobovaly sociální problémy.[7] Paradoxem této ekonomiky je fakt, že supervelmoc produkující nejmodernější kosmickou a válečnou techniku nebyla schopná uspokojit potřeby spotřebního zboží. Nejvýraznější je to v oblasti kolektivního zemědělství, které nebylo schopné dodat potřebné potraviny. To do smrti Stalina stálo mnoho milionů životů během několika hladomorů, za Brežněva bylo řešeno masivním dovozem obilnin z USA (tedy úhlavního nepřítele) a Kanady a dotovaním cen základních potravin. Dalším ilustračním příkladem byla neschopnost produkovat uspokojivý osobní automobil, automobilka VAZ vyrábějící nejprodávanější vůz Žiguli byla licencí italského Fiatu.

Postupné zpomalování ekonomického růstu SSSR patrné od poloviny 70. let bylo způsobeno tím, že země prošla fází, kdy čerpala z extenzivního růstu. Centrálně plánovaná ekonomika v tomto období dosáhla zenitu své výkonnosti a začala upadat. Zemědělství stagnovalo již delší dobu. Průmyslová výroba v tomto období nutně potřebovala reformy, ale Brežněvova administrativa se obávala s nimi začít. Velká část finančních prostředků státu se vynakládala na zbrojení – v průměru 10 až 18 % HDP. Stát plýtval prostředky na podporu svých spojenců v konfliktech po celém světě. Prakticky všechny tyto prostředky byly nenávratně ztraceny.

Výdaje na zbrojení ještě zvýšil i Afghánský konflikt, do kterého Brežněv zemi zbytečně zatáhl. Na zbrojení se orientoval i prakticky veškerý výzkumný potenciál. Civilní sektor byl zanedbáván, což ještě více zvýraznilo sovětské zaostávání ve špičkových technologiích, zejména elektronice. V 80. letech se již začal projevovat nedostatek spotřebního zboží a některých druhů potravin. Vzrůstal význam šedé ekonomiky. Odhady říkají, že dosahovala 10 – 25% celkového HDP, přičemž tvořila 30 – 40 % celkových příjmů obyvatelstva. Ekonomická krize se prohlubovala hlavně v období po smrti Brežněva. V roce 1984 54 % exportu země tvořil vývoz ropy a zemního plynu. Sovětský svaz stále více připomínal země třetího světa, když až 40 % jeho dovozu tvořily potraviny. Krizi prohloubil i pokles cen ropy na světových trzích. Stav ekonomiky byl hlavním podnětem, který vedl Gorbačova k zahájení reforem. Ten však už po dvou letech musel uznat, že i hospodářští plánovači z Moskvy ztratili představu o tom, podle jakých zákonů vlastně sovětská ekonomika funguje. Reformy však také příliš nepomáhaly. Zákon o státním podniku například opravňoval zaměstnance volit ředitele podniku. To vedlo mnohé ředitele velkých průmyslových podniků k populistickým krokům, a tak namísto investic do modernizace výroby utráceli na neadekvátní zvyšování platů zaměstnanců. Zpomaloval růst hospodářství. Kolchozy přestaly být ochotné prodávat státu zemědělské produkty za nízké (státem určené) výkupní ceny. Jednotlivé republiky se bránily odlivu potravin a výrobků do centra. Teprve v roce 1991 se stát odhodlal přiblížit uměle udržované ceny některých výrobků jejich tržní hodnotě. Jako většina Gorbačovových reforem, i toto byl jen polovičatý krok, protože stát se stále pokoušel držet cenovou hladinu ve svých rukou. Na některé druhy zboží bylo nutné čekat v dlouhých frontách. Často ani to nezaručilo, že kupující zboží obdržel. Začaly se projevovat občanské nepokoje (například protesty horníků v Doněcké pánvi roce 1989), národnostní třenice a všeobecná deziluze přestavbou komunismu. Definitivním hřebíkem do rakve byl puč zorganizovaný zastánci tvrdého křídla strany 18. srpna v Moskvě.

V boji o světovou dominanci byl SSSR ekonomicky postupně vyčerpáván. Hospodářský růst nedosáhl takových čísel, jako tomu bylo v USA. Vrchol pak nastal hlavně za vlády Ronalda Reagana (19811989), který zvýšil americké náklady na zbrojení (a zemi tak zadlužil) a prohlásil Sovětský svaz za říši zla. Aby Sověti dohnali americké tempo, museli náklady na zbrojení zvýšit nikoliv o několik procent HDP jako Američané, ale o téměř desítky procent. Nutnost reakce na novou americkou raketovou vojenskou techniku, politiku tzv. Hvězdných válek a neúspěšné válečné tažení v Afghánistánu tak předznamenalo ještě větší problémy než za časů Brežněvovy stagnace. Někdy se proto mylně[8] tvrdí, že Sovětský se svaz rozpadl, protože ho Reagan (s Thatcherovou) uzbrojil. Mezi vyhlášením amerického programu (1983) a příznaky krize však uběhlo málo času, program prakticky nebyl realizován a naopak v letech 1985–1987 byla dojednána dohoda o omezení jaderných zbraní.

Národnostní příčiny a decentralizace moci

Ázebrajdžánská známka s fotkami z černého ledna

V období probíhajících decentralizačních reforem se místní komunistické strany v jednotlivých oblastech měnily na lokální centra moci, která byla stále méně závislá na Moskvě. Nepokoje, které proběhly poté, co byl roku 1986 kvůli korupci vyměněn první tajemník komunistické strany v Kazachstánu (původem Kazach) za jiného funkcionáře, který však byl Rus, ukázaly citlivost národnostní otázky, kterou se dlouhou dobu dařilo tvrdými protiopatřeními potlačovat. Do popředí tak pomalu vystupovala otázka křivd způsobených neruských národům. Mnoho příslušníků neruských národů vidělo za křivdami a bezprávími, které jim způsobil režim, Rusy. Důvodem však bylo v převážné míře to, že o ruské obyvatelstvo se opíralo carské Rusko, jehož struktury do značné míry Sovětský svaz přejal. Právě ruské obyvatelstvo bylo nejčastěji využíváno jako mobilní pracovní síla, či jako řídící element vysílaný do všech koutů země. Ruština se však stala preferovanou jako jazyk inteligence a to i přestože stát garantoval rozvoj všech národů a národností, ba i jejich tradic a kultury. Na druhé straně ale důkladně sledoval a potlačoval vše, co bylo z politického a ideologického hlediska považováno za nacionalismus. Na Rusy v tomto případě dopadá vina za chyby režimu z velké části neprávem. RSFR například neměla nikdy svou vlastní stranu, která by bránila její zájmy, tak jak je měly ostatní republiky. Problémem byla také rychle rostoucí populace středoasijských, převážně muslimských republik, jejichž obyvatelstvo na rozdíl od slovanského (ruského obzvláště) nebylo ochotno stěhovat se do jiných oblastí, natož osídlovat řídce obydlenou Sibiř. Ta se vylidňovala během celého poválečného období, a to i přestože stát přistěhovalce do těchto oblastí země zvýhodňoval. V rámci glasnosti se koncem 80. let v SSSR otevřeně mluvilo o zločinech, ale i problémech režimu, což však vůbec nevedlo k jejich řešení, ale spíše k jejich rozmazávání. Mnoho obyvatel bylo zaskočeno, ba až znechuceno režimem, který to všechno způsobil. Vládla deziluze. Po neúspěšném puči v srpnu 1991 byla většina obyvatelstva svazových republik natolik znechucena děním v zemi, že nikdo nezasáhl, když se v tomto okamžiku oddělily od země pobaltské republiky. Moci v zemích se tehdy rozhodly chopit místní elity, které dovršily rozpad země v prosinci 1991 zrušením SSSR a vytvořením jeho náhrady ve formě Společenství nezávislých států.

Další příčiny

V této době zemi také zasáhla Černobylská havárie (duben 1986), která prokázala neschopnost a hlavně nepřipravenost klíčových míst a orgánů čelit události takového rozsahu, byť země jako samotná měla být oficiálně připravená stále i na jadernou válku. Kredit sovětské vlády tak ještě klesl a nespokojenost se do jisté míry spolu s klesající hospodářskou výkonností zvýšila.

Řadu problémů způsobovalo ignorování otázek životního prostředí, od zániku Aralského jezera po chemickou zátěž, se kterou je spojeno nedostatečné zdravotnictví a pokles průměrného věku dožití.[9] Dlouhodobý problém byl alkoholismus, ale i snaha jej řešit částečnou prohibicí (1985–1988), která sice přinesla zlepšení demografických ukazatelů, ale také propad příjmů a nespokojenost obyvatelstva.[10]

Srpnový puč

Podrobnější informace naleznete v článku Srpnový puč.
Podpis Bělověžské dohody deklarující zánik Sovětského svazu a zakládající Společenství nezávislých států.

Dne 18. srpna 1991 se členové konzervativního vedení strany v čele s Vladimirem Krjučkovem pokusili o převrat. Zatkli Gorbačova, který se v té době nacházel na Krymu, ve několika městech vyhlásili výjimečný stav a tanky zaútočily na budovu parlamentu (Bílý dům). Pučistické tanky však zastavily rozhořčené davy Moskvanů a jednotky armády, které zůstaly loajální legitimnímu vedení země. Při střetech zemřeli 3 lidé. Jedním z politiků, kteří se podíleli na potlačení puče byl Boris Jelcin, který se angažoval přímo v ulicích, například i známým projevem z věže tanku. Přestože se Gorbačov zanedlouho vrátil do Moskvy, ztratil již fakticky všechnu svou moc. Formální vládu nad Sovětským svazem převzala ruská vláda. Jelcin 23. srpna zakázal činnost komunistické strany na území Ruska, o den později Gorbačov odstoupil ze své funkce generálního tajemníka, sjezd lidových poslanců schválil změny v ústavě. V tomto období fakticky vládu nad každou z republik převzaly lokální vlády. Dne 6. září moskevská vláda uznala nezávislost tří pobaltských republik – Litvy, Lotyšska a Estonska, přestože se občané těchto republik vyslovili pro zachování SSSR (viz Oskar Krejčí: Geopolitika Ruska. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2017).[zdroj⁠?[ujasnit] Vůdcové Ukrajiny (Leonid Kravčuk), Běloruska (Stanislav Šuškevič) a Ruska (Boris Jelcin) se po referendu, ve kterém se občané Ukrajiny vyslovili pro nezávislost,[11] 8. prosince 1991 dohodli na vzniku slovanského trojspolku.[zdroj? Většina ostatních bývalých svazových republik (s výjimkou pobaltských zemí a Gruzie) je následovala a 21. prosince se v Alma-Atě dohodla na vzniku Společenství nezávislých států.

Odkazy

Reference

  1. Informace na stránkách soviethistory.org. www.soviethistory.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-04. 
  2. Zpráva na ceskenoviny.cz. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-06. 
  3. Informace na stránkách Jaromíra Štětiny, shrnutí událostí. www.jaromirstetina.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. 
  4. Informace na stránkách nato.int
  5. Informace na stránkách ceskenoviny.cz. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-06. 
  6. Informace ohledně rozpadu SSSR. www.bartleby.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-30. 
  7. http://dejiny.wz.cz/studena/bitvy/sssr/sssr.html Archivováno 11. 5. 2008 na Wayback Machine. Článek o dějinách SSSR
  8. Jak Margaret Thatcherová s Ronaldem Reaganem ,,neuzbrojili Sovětský svaz | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz online. cit. 2023-12-27. Dostupné online. 
  9. Russia: life expectancy 1845-2020. Statista online. cit. 2024-01-09. Dostupné online. (anglicky) 
  10. DOLGOV, Anna. 30 Years On, Gorbachev Rues Running of His Soviet Anti-Alcohol Campaign. The Moscow Times online. 2015-05-15 cit. 2024-01-09. Dostupné online. (anglicky) 
  11. LALPYCHAK, Chrystyna. Independence: Over 90% vote yes in referendum; Kravchuk elected president of Ukraine. The Ukrainian Weekly. Kiev Press Bureau, 1991-12-08, roč. LIX, čís. 49. Dostupné online cit. 2023-07-10. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • Oskar Krejčí: Geopolitika Ruska. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2017. 534 s. ISBN 978-80-906594-9-0

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Rozpad_Sovětského_svazu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Ústí nad Labem
Útok na Pearl Harbor
Čáslav
Čína
Čaplynka
Čaplynský rajón
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čečensko
Češi
Čeština
Čechy
Čerkaská oblast
Čerkasy
Černá Hora
Černé moře
Černihiv
Černihivská oblast
Černomořské loďstvo
Černová
Černovice (Ukrajina)
Černovická oblast
Černovská tragédie
Česká Lípa
Česká Wikipedie
České Budějovice
České Slezsko
Česko
Československý hudební slovník osob a institucí
Československý odboj (1939–1945)
Československo
Členské státy NATO
Čtvrtá Ženevská úmluva
Řešov
Šiveluč
Škloŭ
Škoda (podnik)
Španělská občanská válka
Španělsko
Šumen
Švýcarsko
Židé
Židovská legie
Židovská národní rada
Žlobin
Žytomyr
Žytomyrská oblast
11. duben
12. říjen
1272
13. říjen
1303
14. březen
14. duben
15. říjen
15. březen
1541
1545
1567
1580
16. březen
1604
1682
17. duben
1719
1778
1781
1790
18. století
1803
1811
1884
19. století
1907
1910
1917
1922
1923
1938
1939
1940
1941
1942
1944
1962
1963
1970
1971
1972
1976
1983
2. březen
2. duben
20. říjen
20. duben
2002
2007
2008
2013
2017
2021
2022
21. březen
22. říjen
22. březen
22. prosinec
23. říjen
23. duben
24. únor
24. listopad
25. říjen
27. říjen
28. březen
30. září
4. duben
Abel Posse
Abwehr
Achdut ha-avoda
Adžyholský maják
Adolf Hitler
Afanasij Fet
Afghánistán
Ahmad Jamal
Akordeon
Aktion Gitter
Alexander Moyzes
Alexandr Sergejevič Puškin
Alija
Alois Eliáš
Americký dolar
Anšlus
Anexe
Anexe Krymu Ruskou federací
Angélique du Coudray
Antonín Gondolán
Antonivka (sídlo městského typu)
Antonovský most
Ariane 5
Askanija-Nova (sídlo městského typu)
Astronomiae Pars Optica
Atentát na Heydricha
Aun Schan Su Ťij
Autonomní území
Autonomní republika
Autonomní republika Krym
Autoritní kontrola
Bělgorodská oblast
Bělorusko
Bachmut
Banská Bystrica
Bar Giora
Bellingcat
Benito Mussolini
Ben Ferencz
Berlín
Beryslav
Beryslavský rajón
Bilozerka (Chersonská oblast)
Bilozerský rajón
Bitva o Řecko
Bitva o Belgii
Bitva o Británii
Bitva o Cherson
Bitva o Czajankova kasárna
Bitva o Dakar
Bitva o Francii
Bitva o Kyjevský kotel
Bitva o Malajsii
Bitva o Nanking (1937)
Bitva o Narvik
Bitva o Nizozemsko
Bitva o Singapur
Bitva o Westerplatte
Bitva před Moskvou
Bitva u ústí Rio de La Plata
Bitva u Bělostoku a Minsku
Bitva u Dunkerque
Bitva u Sedanu (1940)
Bitva u Smolenska (1941)
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Boje o Nizozemskou východní Indii (1941–1942)
Boj o Filipíny (1941–1942)
Bonifác VIII.
Branislav Hronec
Bratři Itálie (politická strana)
Bratislava
Brno
Brylivka
Budapešťské memorandum
Bulharsko
Bychaŭ
Callisto
Camera obscura
Carlos Andrés Pérez
Central Intelligence Agency
Cenzura
Charkov
Charkovská oblast
Charta Spojených národů
Cherson
Chersonésos
Chersonská oblast
Chersonský rajón
Chmelnycká oblast
Chmelnyckyj
Christo Grozev
Chronologie druhé světové války
CNN Prima News
Commons:Featured pictures/cs
Condoleezza Riceová
Craig Breen
Džankoj
Daily Mail
Dana Němcová
David Ben Gurion
Dejvice
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Demence
Denacifikace
Denis Pušilin
Denys Šmyhal
Der Stürmer
Detlef Brandes
Dezinformace
De facto
Dietrich Mateschitz
Dioptrice
Diplomacie
Dirigent
Dmitrij Utkin
Dněpr
Dněpropetrovská oblast
Dnipro
Dolní sněmovna Spojeného království
Doněck
Doněcká lidová republika
Doněcká oblast
Donald Trump
Donbas
Dorogobuž
Dort královny Alžběty
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá italsko-etiopská válka
Druhá Polská republika
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Druhá vídeňská arbitráž
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubroŭna
Edvard Beneš
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Emil Hácha
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Eritrea
Ernst Busch (voják)
Ethernet
Etnologie
Euromajdan
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská silnice E58
Evropská unie
Fall Grün
Február 1948
Federální města Ruské federace
Federální služba bezpečnosti
Filadelfie
Filantropie
Filmová databáze
Finsko
Five Eyes
Fjodor Fjodorovič Ušakov
Flétna
Forum24
Francie
Frankfurt nad Mohanem
Frans Timmermans
František Chvalkovský
František Moravec (generál)
Franz Martin Schindler
Galéria
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny
Generálplukovník
Gennadij Židko
Genocida
Geometrie
Gestapo
Giorgia Meloniová
Giorgio Napolitano
Gotthold Ephraim Lessing
Grigorij Alexandrovič Potěmkin
GRU
Gubernie
Gustav Anton von Wietersheim
Gustav Oplustil
Ha-Šomer
Hagana
Heil Hitler
Heničesk
Heničeský rajón
Hermann Göring
Histadrut
Hladomor na Ukrajině
Hlavní strana
Hola Prystaň
Holokaust
Holoprystaňský rajón
Homolův puč
Horišni Plavni
Hornostajivka
Hornostajivský rajón
Hradčany
Hranice
Hronsek
Hrubý domácí produkt
Hudební žánr
Hudební skladatel
Hugo IV. Burgundský
Hustota zalidnění
Incident na mostě Marca Pola
Indické námořnictvo
Indie
Infrastruktura
International Standard Book Number
Internet Archive
Invaze do Polska (1939)
Invaze na Krétu
Irák
Irsko
Isaac Newton
Istanbulská univerzita
Itálie
Italská invaze do Albánie
Italsko-řecká válka
Ivanivský rajón (Chersonská oblast)
Ivano-Frankivsk
Ivanofrankivská oblast
Izrael
Jacques Gaillot
Jaderná triáda
Jaderná zbraň
Jakov Milatović
Jam session
Jana Lorencová
Jan Bechyna
Jan Gebhart
Jan Kuklík (1940–2009)
Jan Syrový
Jazz
Jeruzalém
Jiří Kraus
Jiří Markovič
Jižní Osetie
Jicchak Ben Cvi
Jihlava
Jihoafrická republika
Joachim von Ribbentrop
Joe Biden
Johannes Blaskowitz
Johannes Kepler
Johann Wolfgang von Goethe
John Fitzgerald Kennedy
John Kerry
Josef Bílý
Josef Václav Myslbek
Josep Fusté
Jozef Tiso
Jugoslávie
Julius Streicher
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Křišťálová noc
Kachovka
Kachovský rajón
Kalančacký rajón
Kalančak
Kamčatka
Kamaryn
Kamjanske
Kaniv
Kardiostimulátor
Karel III. Britský
Karel Pacner
Karibská krize
Karl Hermann Frank
Katalánsko
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kbely
Kišiněv
Kidd Jordan
Kirovohradská oblast
Klavír
Košice
Kolín
Komunistická strana Číny
Komyšany
Konference v Évianu
Konzervativní strana (Spojené království)
Krídlo (architektúra)
Kremenčuk
Kropyvnyckyj
Krym
Kryvyj Rih
Kuželosečka
Kulomet
Kyjev
Kyjevská oblast
Lascaux
Leonid Pasečnik
Letiště Václava Havla Praha
LGBT
Libor Pešek
Libye
Lidové noviny
Lidské oko
Liz Trussová
Logistika
Lom vlnění#Lom světla
Loutkové divadlo
Luck
Luftwaffe (Wehrmacht)
Luhansk
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Lvov
Lvovská oblast
Místek
Múte Bourup Egede
Město
Město-hrdina Ukrajiny
Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus
Maďarské království
Maďarsko
Mainilský incident
Makijivka
Malá válka (1939)
Mapaj
Mariupol
Marjinka
Marxismus
Mary Quantová
Masakr v Buči
Matka Angelica
Maxim Gorkij
Maxim Maximovič Litvinov
Meduza
Metalurgie
Mexiko
Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny
Mezinárodní letiště Cherson
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní poznávací značka
Mezinárodní právo
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Galabru
Microsoft
Milo Đukanović
Ministerstvo obrany Ruska
Minsk
Miroslav Večeřa
Mnichov
Mnichovská dohoda
Moše Šaret
Mobilizace
Mogilev
Morava
Moravská Ostrava
Moskevský mír
Moskva
Moskva (raketový křižník)
Muammar Kaddáfí
Mukdenský incident
MusicBrainz
Myanmar
Mychajlo Kocjubynskyj
Mykolajiv
Mykolajivská oblast
Nálet
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní (Praha)
Národní banka Československá
Národní bezpečnostní agentura
Národní knihovna České republiky
Národní liga pro demokracii
Národní obec fašistická
Němčina
Němci
Německá invaze do Dánska
Německá invaze do Norska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá zóna ochrany na Slovensku roku 1939
Německo
Nacistické Německo
Naděžda Sobotková
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nankingský masakr
Neonacismus
Neptun (střela)
Neville Chamberlain
Nigel Lawson
Nikolaj Patrušev
NMS Market Research
Noc dlouhých nožů
Nord Stream
Norsko
Nova Kachovka
Novooleksijivka
Novotrojický rajón
Novovoroncovka
Novovoroncovský rajón
Nukleárie
Nyžnosirohozský rajón
Obléhání Tobruku
Oblasti na Ukrajině
Obležení Leningradu
Obrana národa
Obrněný transportér
Oděsa
Oděská oblast
Olešky (Ukrajina)
Olešský rajón
Oleksij Danilov
Oleksij Reznikov
Olomouc
Operace Barbarossa
Operace pod falešnou vlajkou
Opevnění
Optika
Orša
Orchestr
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Oryx (webové stránky)
Oslo
Osmanské námořnictvo
Ostrava
Osvobození Chersonu
Otmar Brancuzský
Pákistán
Pátá kolona
Přístav
Přepadení vysílačky v Gliwicích
Přerov
Převzetí moci nacisty
Padělek
Pakt Ribbentrop–Molotov
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pardubice
Parkinsonova nemoc
Parlament Ukrajiny
Peking
Petrohrad
Pluk Azov
Plzeň
Po'alej Cijon
Počítačová síť
Poštovní směrovací číslo
Požiar
Pochod na Řím
Podkarpatská Rus
Pohořelice
Polarita (politologie)
Polsko
Poltava
Poltavská oblast
Pomník svatého Václava
Popasna
Pop music
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Hudba
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Slovensko
Portál:Sport
Post Bellum
Potravinářství
Potuové
Průmysl
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prezident Černé Hory
Prezident Itálie
Prezident Izraele
Projektivní geometrie
Protektorát Čechy a Morava
Protesty v Íránu (2022)
Protilodní střela
Protivzdušná obrana
Prozatímní státní zřízení
První republika
První světová válka
První vídeňská arbitráž
Puška
Putinismus
Q110999040
Q12763443
Q12763443#identifiers
Q12763443#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q156732
Q275618
Ržyščiv
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN#Stálí členové
Rada Evropy
Rada federace
Radola Gajda
Rahačoŭ
Rajón
Rajóny na Ukrajině
Raketomet
Ramzan Kadyrov
Rečyca
Remilitarizace Porýní
René Descartes
Renesancia
Republika Krym
Republiky v Sovětském svazu#Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace
Rezidencia
Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1
Richard Kania
Rishi Sunak
Rjúiči Sakamoto
Robert Metcalfe
Rodné jméno
Rosněfť
Rostovská oblast
Rostov na Donu
Rovenská oblast
Rovno
Rozhodné kroky k naprostému sjednocení
Rozkas pro Obyvatele!
Rozloha
Rozpad Sovětského svazu
Ruština
Ruby Dee
Rudolf Beran
Runcimanova mise
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská občanská válka
Ruská propaganda
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)#První eskalace (březen–duben 2021)
Rusko-ukrajinská státní hranice
Rusko-ukrajinská válka
Rusko dnes
Rusové
Sárský plebiscit
Sídlo městského typu
Sýrie
Saljut 7
Salmovský palác
Sanremo
Schutzstaffel
Schwarzenbergovci
Schwarzenberský palác (Praha)
Schwarzenberský palác (Viedeň)
Schwarzenberský palác v Praze?oldid=6260196
Sergěj Ingr
Sergej Šojgu
Sergej Beseda
Sergej Lavrov
Sergej Naryškin
Sergej Stanišev
Sergej Surovikin
Sergej Vojcechovský
Sergio Gori
Serhij Šaptala
Sevastopol
Severní Korea
Severoatlantická aliance
Severodoněck
Severokrymský kanál
Seymour Stein
Seznam britských králů
Seznam měst na Ukrajině
Seznam premiérů Itálie
Seznam premiérů Spojeného království
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sgrafito
Sibiř
Sicherheitsdienst
Sicherheitspolizei
Simferopol
Sionismus
Si Ťin-pching
Skadovsk
Skadovský rajón
SLBM
Slováci
Slovenská národní knihovna
Slovenská republika (1939–1945)
Slovensko
Služba vnější rozvědky
Slunce
Smolensk
Snellův zákon
Snihurivka
Sojuz T-8
Sopečná erupce
Soubor:Československa 1939 cs.SVG
Soubor:Херсон-коллаж1.jpg
Soubor:2022 Russian invasion of Ukraine.svg
Soubor:2022 Russian Invasion of Ukraine Phase 1 animated.gif
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1976-033-20, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-0813-500, Deutsche Truppen in Brünn.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-1202-505, Prag, Burg, Besuch Adolf Hitler.jpg
Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F051623-0206, Berlin, Besuch Emil Hacha, Gespräch mit Hitler.jpg
Soubor:Coat of arms of Kherson.svg
Soubor:Coat of Arms of Kherson Oblast.svg
Soubor:Dramteatr Kherson.jpg
Soubor:Emil Hácha - nové státoprávní uspořádání 1939.ogg
Soubor:Flag of Kherson.svg
Soubor:Flag of Kherson Oblast.svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of the Azov Battalion.svg
Soubor:Flag of Ukraine.svg
Soubor:International Legion of Territorial Defense of Ukraine emblem.svg
Soubor:Kasárna v Místku.gif
Soubor:Kepler - Ad Vitellionem paralipomena quibus astronomiae pars optica traditur, 1604 - 158093 F.jpg
Soubor:Kherson-06.JPG
Soubor:Kherson-07.JPG
Soubor:Kherson-28102009(097).jpg
Soubor:Kherson-K.Marx.jpg
Soubor:Kherson-Potemkin.jpg
Soubor:Kherson1803.jpg
Soubor:Kherson1978.png
Soubor:Kherson1995 city coa.png
Soubor:Kherson Central Bank02.jpg
Soubor:Kherson city coa n3259.png
Soubor:Kherson Krystal Stadium 1.jpg
Soubor:Kherson old 004.jpg
Soubor:Kherson old 006.jpg
Soubor:Kherson Perekopska Str. 13 Saviour Cathedral of St.Catherine 01 (YDS 3512).jpg
Soubor:Kherson RWS.jpg
Soubor:Kherson Suvorova Str. 40 Kostel 02 (YDS 4093).jpg
Soubor:Lascaux painting.jpg
Soubor:Logo of the International Legion of Territorial Defense of Ukraine.png
Soubor:Map of the war in Donbass.svg
Soubor:March on Rome 1922 - Alle porte di Roma.png
Soubor:Monastyr Herson.JPG
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nyctibius griseus 471885191 27f931630d o Crop.jpg
Soubor:Old city central park Изображение 065.jpg
Soubor:Prag, Wenzelsplatz -- 2019 -- 6838.jpg
Soubor:Prague Germans salute Adolf Hitler.gif
Soubor:Rozkas pro Obyvatele.gif
Soubor:Skica německého vpádu do českých zemí.gif
Soubor:Ukraine Kherson Tank T34.jpg
Soubor:Uprchlíci z Břeclavska.gif
Soubor:Vladimir Putin (2022-02-24).jpg
Soubor:War in Ukraine (2022) en.png
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Souborný katalog České republiky
Sovětská invaze do Polska
Sovětský svaz
Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-582-0
Speciální:Zdroje knih/80-7185-626-6
Speciální:Zdroje knih/80-7260-028-1
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-597-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7260-310-7
Speciální:Zdroje knih/978-80-7308-424-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-87284-20-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-904522-2-0
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Společenství nezávislých států
Stát
Státní území
Státní duma
Střelba v Bělgorodské oblasti
Střelecký útok v Bratislavě 12. října 2022
Stanné právo
Stanycja Luhanska
Starosta
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Stonařov
Strojírenství
Strop (stavebníctvo)
Sudetoněmecké povstání
Sudety
Summit
Sumská oblast
Sumy
Supervelmoc
Svastika
Svitlovodsk
Svrchovanost
Těšínsko
Třída Arihant
Tavrijsk
Telefonní předvolba
Telegram (software)
Ternopil
Ternopilská oblast
Texas
The Washington Post
Thunovský palác
Tito Puente
Tlačová agentúra Slovenskej republiky
Tomáš Garrigue Masaryk
Turecko
Turingova cena
Tycho Brahe
Užhorod
Uherské Hradiště
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinka (město)
Ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě (2022)
Univerzita
Univerzita La Sapienza
Uprchlík
Václavské náměstí
Váh
Válečný stav
Válečný zločin
Válka
Válka na Donbase
Válka na východní Ukrajině
Vídeň
Východní Ukrajina
Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Věznice
Všeobecná mobilizace v roce 1938
Valerij Gerasimov
Valerij Zalužnyj
Varhany
Velyka Lepetycha
Velyka Oleksandrivka
Velykolepetyšský rajón
Velykooleksandrivský rajón
Verchňodniprovsk
Verchnorohačycký rajón
Veto
Viktor Janukovyč
Viktor Medvedčuk
Vinnycja
Vinnycká oblast
Violoncello
Virtual International Authority File
Vláda Aloise Eliáše
Vláda Rishiho Sunaka
Vladimir Šuchov
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Kara-Murza
Vladimir Putin
Vladlen Tatarskij
Vlajka (hnutí)
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Voják
Vojenská jednotka
Vojenská junta
Vojenská okupace
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volodymyr Zelenskyj
Volyňská oblast
Vuhledar
Vyšhorod
Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Vysočany
Vysoká škola múzických umění v Bratislavě
Vysokopillja
Vysokopillský rajón
Wagnerova skupina
Walter von Brauchitsch
Washington (stát)
Wehrmacht
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce (odkazy)
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Keitel
Willebrord Snellius
William Burns
WorldCat
Zákon převrácených čtverců
Zánik Československa
Západní svět
Záporoží
Záporožská oblast
Zahraniční obchod
Zakarpatská oblast
Zakládající akt Rusko–NATO
Zalaegerszeg
Zaolzie
Zatčení
Zatmění Slunce
Zatmění Slunce 25. října 2022
Zdeněk Ziegler
Zelení mužíčci (krymská krize)
Zeměpisné souřadnice
Zemepisné súradnice
Zimní olympijské hry 2022
Zimní válka
Zlín
Zločin agrese
Zločin z nenávisti
Znásilnění
Zonguldak
Zoznam pražských pamiatok
Zuzana Čaputová
Zuzana Burianová
Zvonica




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk